|
Schengenský informační systém a policejní spolupráce
Šelmeciová, Eliška ; Písař, Pavel (vedoucí práce) ; Petrášek, František (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je Schengenský informační systém (SIS). Hlavním cílem je analýza funkčnosti tohoto systému, především to, zda-li jeho provoz vůbec přinesl nějaké konkrétní výsledky, nebo je to pouze jenom další administrativní zátěž pro ty, co jej musí používat. Tudíž bych se chtěla zaměřit na to, jestli je SIS efektivní a přínosný pro Českou republiku, nebo jestli existuje nějaký jiný a třeba levnější způsob řešení této problematiky. Odpověď na tyto otázky budu hledat na základě vyhodnocení výsledků fungování tohoto systému po dvou letech od jeho spuštění v České republice. Na začátku práce jen krátce zmíním historii Schengenu a pak už se budu zabývat problematikou SIS. SIS je vytvářen a využíván všemi členskými zeměmi a obsahuje údaje o osobách a věcech, které jsou důležité pro zajištění bezpečnosti a práva ve společném prostoru. Na SIS je napojeno i několik našich databází, jako je SIRENE či PATRMV, který využívá Policie České republiky při pátrání po motorových vozidlech a registračních značkách. Součástí práce by měl být i krátký dotazník, který by měl podat odpověď na otázku, jak lidé vnímají zrušení hranic, zda je to pro ně výhoda či nevýhoda a zda-li zrušením hranic podle nich nedochází k ohrožení bezpečnosti v podobě ilegální migrace.
|
|
Základní registry veřejné správy, problémy veřejných rejstříků
Vašák, Michal ; Rieger, Pavel (vedoucí práce) ; Tomášová, Zdeňka (oponent)
Práce si dává za cíl přiblížit problematiku veřejných registrů, databází, seznamů, informačních systémů (dále jen "registry") ve veřejné správě. Uvádí demonstrativní výčet registrů, které jsou zakotveny v právním řádu ČR, a jejichž užívání platná právní úprava upravuje. Vymezeny a popsány jsou registry veřejné správy, orgány veřejné správy, které tyto registry spravují a způsob nakládání s informacemi z těchto registrů. Pozornost je věnována těm registrům, které obsahují osobní údaje. Jejich provozováním může docházet k zásahu do práva na soukromí a práva na ochranu osobních údajů. V této souvislosti je zvláště podrobně popsán katastr nemovitostí, dále matriky, evidence obyvatel, živnostenský rejstřík, informační systémy vedené správci daní a jiné registry. Zmíněny jsou také ostatní registry, jako například centrální registr řidičů, evidence občanských průkazů a cestovních dokladů, databáze účastníků veřejné telefonní služby, dále některé speciální registry jako je seznam advokátů, ústřední seznam znalců a tlumočníků a jiné. Práce se zmíní o provázanosti jednotlivých informačních systémů, spolupráci orgánů, které jejich informace využívají. Všímá si také zákonných podkladů, na základě kterých mohou správci konkrétních registrů některé údaje poskytovat. Práce se zabývá přístupem občanů k informacím z rejstříků, porovnává rejstříky z hlediska dostupnosti informací, zmiňuje nové trendy usnadňující přístup k informacím z veřejných rejstříků.
|
|
Změna kurzu ruské zahraniční politiky v 1. dekádě 21. století
Valentová, Emilie ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Petr (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl identifikovat změnu kurzu ruské zahraniční politiky v 1. dekádě 21. století s pomocí reflexe trojice strategických dokumentů Ruské federace dvou prezidentských administrativ; dekretů Vladimira Putina -- Koncepce národní bezpečnosti RF z ledna 2000, Vojenské doktríny RF z dubna 2000 a Koncepce zahraniční politiky RF z června 2000 -- v porovnání s dekrety Dmitrije Medveděva -- Koncepcí zahraniční politiky RF z července 2008, Strategií národní bezpečnosti RF do roku 2020 z května 2009 a Vojenskou doktrínou RF z února 2010, a to na čtyřech hladinách zkoumání - hladině mezinárodního systému, hladině státu, hladině domácích vlivů a hladině jednotlivce. Z výsledků diskurzivní analýzy vyplývá, že mezi lety 2000 a 2010 se Rusko posouvá ke zdůrazňování problematiky mezinárodního práva a multilaterální spolupráce, odklání se od konfrontačního diskurzu a preferuje multivektorové směřování své zahraniční politiky, zejména posiluje asijský směr. Rusko je také diskurzivně sebevědomější a ambicióznější. V 2. dekádě 21. století očekáváme aktivnější roli Ruska ve světě i v utváření nových strategických partnerství.
|
|
Soukromé věznice v ČR- realita nebo fikce?
Peštová, Marie ; Běláčková, Vendula (vedoucí práce) ; Chalupníček, Pavel (oponent)
Úvodem se práce zaměřuje na působení soukromého sektoru v oblasti výkonu práva včetně podstaty soukromých věznic. Hlavním cílem práce je zjistit, zda věznici, která se má otvírat u nás jako první soukromá věznice v ČR, skutečně můžeme považovat za soukromou. V rámci řešení této otázky se práce zaměřuje nejdříve na projekty Public Private Partnership (PPP) obecně, na jejich charakteristiku a implementaci. Dále se práce zabývá konkrétním projektem věznice, která má vzniknout v roce 2009 v Rapoticích u Brna. Zaměřuje se především na rozložení rizik mezi soukromým a veřejným sektorem a na provoz věznice v praxi. V neposlední řadě práce porovnává soukromou věznici v Rapoticích se zařízením Bay correctional Facility na Floridě a dochází k závěrům, že věznici v Rapoticích za zcela soukromou považovat nemůžeme a že má oproti americké věznici určité odlišnosti.
|
|
Smluvní modifikace zákonného manželského majetkového režimu
Kalousková, Iveta ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Manželství představuje téma, jež se v menší či větší míře dotýká každého z nás. S manželstvím je nerozlučně spojen i majetkový aspekt v podobě společného jmění manželů. Přestože se jedná o zásadní problematiku, veřejnost s ní není příliš seznámena. Z toho důvodu je cílem předkládané diplomové práce přehledně a systematicky shrnout problematiku smluveného režimu manželského majetkového práva. Pro lepší pochopení souvislostí se práce v úvodní části zabývá nejdříve zákonným manželským majetkovým režimem, kde definuje základní pojmy rozebírané problematiky a důraz klade především na jednotlivé součásti společného jmění. Větší pozornost je dále zaměřena na problematiku obvyklého vybavení rodinné domácnosti, jež bylo následkem rekodifikace vyjmuto ze společného jmění manželů, čímž došlo ke vzniku nového smluveného režimu manželského majetkového práva, a to režimu oddělených jmění. Kromě zákonného manželského majetkového režimu umožňuje zákon manželům si upravit majetkové poměry odlišně, smlouvou o modifikaci společného jmění. Právní úprava smluveného manželského majetkového režimu představuje hlavní část této práce. Ta se nejdříve obecně zabývá smluveným manželským majetkovým režimem, a poté se zaměřuje především na právní úpravu jednotlivých typů modifikačních smluv, jejich obsah a omezení smluvní...
|
| |
|
Zápis ochranné známky
Talich, Tomáš ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Jakl, Ladislav (oponent)
Práce zpracovává vybrané aspekty zápisu ochranných známek podle současné i minulé zákonné úpravy ČR, ochranné známky Společenství a mezinárodní ochranné známky. Srovnává požadavky kladené nejen předpisy veřejného práva, ale i závazné pokyny úřadů na přihlašovatele a sleduje tak míru administrativní náročnosti zápisu ochranné známky podle vybraných systémů. Práce se soustředí na možnosti informační zdrojů týkajících se zápisu ochranné známky, na náležitosti správného a úplného podání přihlášky k zápisu, dále také na možné způsoby komunikace s úřady a na formální i věcný průzkum přihlášky.
|
|
Přemístění sídla společnosti se zaměřením na přemístění sídla Evropské společnosti
Maršíčková, Linda ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je zhodnocení možnosti obchodních společností přemístit své sídlo, a to z několika úhlů pohledu. Je rozlišováno mezi situací společností vzhledem k přemístění skutečného sídla a oproti tomu sídla registrovaného. Otázka přemístění sídla je nejdříve rozebírána v obecné rovině a poté z perspektivy práva EU. Z důvodu stále ještě nedostatečně řešeného rozsahu svobody primárního usazování, především co se týče problematiky přemístění zapsaného sídla, se práce soustředí na evropskou společnost. Ta se dá označit jako zatím nejpokročilejší výsledek společného úsilí členských států o dosažení nadnárodní formy společnosti. Volba evropské společnosti není náhodná, neboť možnost volně přemisťovat své zapsané sídlo v rámci EU je jedním z jejích hlavních atributů. Analýza procesu přemístění sídla evropské společnosti, včetně zohlednění případných úskalí, by pak měla vyústit ve srovnání se současnými možnostmi "národních" společností. Co se týče struktury práce, je členěna na čtyři části a závěr. První část se zabývá otázkou společného trhu EU, zejména s ohledem na jednotlivé svobody pohybu. Větší prostor je pak vzhledem k tématu práce věnován primární a sekundární usazovací svobodě jako nedílné součásti volného pohybu osob. Další část pojednává o problematice osobního statutu...
|
|
Český trh práce ve světle konceptu flexicurity
Borochovská, Petra ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Lapáček, Michal (oponent)
V souvislosti s trhy práce se hovoří o konceptu ?flexicurity?, který již několik let úspěšně funguje například v Dánsku. Konceptem ?flexicurity? se zabývá tato práce, ve které jsou také vysvětleny související pojmy flexibilita a jistota trhu práce. Tato práce je dále zaměřena především na zhodnocení flexibility českého pracovního trhu na základě zákoníku práce, který u nás patří k nejvýznamnější právní normě v oblasti pracovního práva. Rovněž je porovnána pružnost trhu práce v ČR a ve vybraných zemích EU. Na flexibilitu pracovního trhu mají vliv jednak pracovněprávní předpisy a jednak také daňové zatížení práce. Proto se další část práce věnuje osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) na českém trhu práce a rozdílnému zatížení příjmů zaměstnanců a OSVČ. Poslední problematikou, kterou se tato práce zabývá je nově zavedený strop na sociální zabezpečení u zaměstnanců, které může mít také dopad na flexibilitu pracovního trhu.
|
|
Římská úmluva a Nařízení Řím I o právu rozhodném pro smluvní závazky
Šarochová, Lucie ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Římská úmluva a Nařízení Řím I o právu rozhodném pro smluvní závazky Od 17. prosince 2009 soudy všech členských států s výjimkou Dánska jsou povinné určovat rozhodné právo pro smlouvy s mezinárodním prvkem uzavřené po tomto datu na základě Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení). Pravidla obsažená v Nařízení se dotýkají většiny smluv uzavíraných podle občanského a obchodního práva. Tato pravidla se zásadně neliší od předchozí úpravy platné pro Českou republiku, tedy Římské úmluvy o právu rozhodném pro závazky ze smluv z roku 1980 (Úmluva). Úmluva byla v České republice publikována ve sbírce mezinárodních smluv jako sdělení č. 64/2006 Sb.m.s. a aplikována na smlouvy uzavřené po 1. červenci 2006. Tam kde se nepoužije ani Úmluva ani Nařízení budou soudy aplikovat příslušný vnitrostátní předpis, tedy zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Cílem této práce bylo poskytnout přehled těch nejdůležitějších ustanovení Nařízení v porovnání s úpravou v Úmluvě, zvýraznit změny obsažené v tomto novém instrumentu. První část práce se zabývá genezí Úmluvy a Nařízení, spolu s charakteristikou obou nástrojů a také jejich legislativní historií a rozsahem. Poté následuje část, která se zaměřuje na možnost volby podle těchto...
|
host ::
