|
Alzheimerova nemoc u lidí s Downovým syndromem
Pivetzová, Anna ; Mužáková, Monika (oponent) ; Strnadová, Iva (vedoucí práce)
V této práci jsem se pokusila systematicky shrnout současný stav vědomostí o příčinách, průběhu, diagnostice a intervenci u osob s Downovým syndromem a Alzheimerovou nemocí. Tato problematika již svou podstatou vyžaduje interdisciplinární přístup - bylo nezbytné opírat se především o poznatky medicínských oborů, které se zabývají problematikou stárnutí - tedy neurologii, neuropsychologii, geriatrii a do určité míry i psychiatrii. Východiskem vždy byla hlouběji propracovaná teoretická základna vědění o Alzheimerově nemoci u intaktní populace, oproti které jsem vymezovala specifika demence u osob s Downovým syndromem. Na druhou stranu však, především v kapitole zabývající se péčí, jsem se úzce dotýkala zavedených postupů péče o osoby s mentálním postižením a toho, jak je nezbytné je specifickým způsobem upravit v případě, že se u dané osoby projeví kognitivní porucha. Nejedná se pouze o zesílení stávající podpory, i když ta je nezbytná, ale i o změnu struktury a formy péče. Jedná se o nové téma - v češtině zatím ani nevyšla jediná publikace zaměřená specificky na toto téma - a tato práce sama o sobě je pouze střípkem, který získá smysl vložením do většího obrazu, který je teprve třeba složit.
|
|
Sociálně pedagogické aspekty práce s oběťmi domácího násilí
Ondráková, Jana ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Poláčková, Věra (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou domácího násilí, kterou jsem se snažila zkoumat zejména z hlediska působení na děti. V teoretické části vysvětluji samotný pojem domácí násilí, následuje vymezení rozpoznávacích znaků domácího násilí, jeho formy a výskyt ve společnosti. Neméně prostoru je věnováno také mýtům o domácím násilí, které se mezi lidmi vyskytují a ovlivňují tak sociální i pedagogickou práci s oběťmi, pachatelem a dětmi. Zmiňuji osobnost oběti i pachatele a zaměřuji se na sociálně psychologickou rovinu vnímání domácího násilí. Další kapitolu věnuji pedagogickým aspektům této problematiky. Stručně jsem nastínila legislativu, která se týká domácího násilí, a také vymezila možnosti pomoci státních a nestátních institucí s důrazem na jejich specifika. V části praktické jsem ve třech rodinách, prostřednictvím případových studií, zjišťovala vývoj rodinných vztahů. Sledovala jsem souvislosti mezi intervencí zaměřenou na odbourání fenoménu domácího násilí a jejími výsledky. Cílem bylo zjistit, jak v jednotlivých rodinách výskyt násilí ovlivňoval život dětí a jaké z toho plynou optimální postupy práce, které by negativní dopady eliminovaly.
|
|
Význam a první bilance specializované linky telofonní krizové intervence pro osoby se zdravotním postižením
Kudová, Květa ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Zdravotní postižení je velikým zásahem do života člověka. Postižení významně ovlivňuje možnosti člověka začlenit se do společnosti a do zaměstnání. I přes pozitivní posun v péči o osoby s postižením, stále stojí problematika osob se zdravotním postižením mimo hlavní zájem společnosti. Přetrvává ambivalentní postoj k těmto osobám a stále převažuje tendence k jejich izolaci. Proto považuji za důležité se této problematice věnovat. Dojde-li k postižení během života, člověk se na tuto skutečnost musí adaptovat, musí změnit představy o budoucnosti a nalézt nový způsob života. Vznik postižení znamená také potřebu hledat nový smysl života, cíle směřování a změnu hierarchie hodnot. Pokud se narodí rodičům dítě s postižením, přináší to pocit viny, zklamání a zmařených představ o budoucím životě dítěte. Ve své práci se zaměřuji na zmapování obtíží života s postižením, na proces adaptace na postižení. Tyto informace mají sloužit jako zdroj informací pro pracovníky linky krizové a poradenské pomoci pro osoby s positižením. Práce s osobami se zdravotním postižením má svá specifika vzhledem k tomu, že postižení může ovlivňovat osobnost člověka, může ovlivňovat reakce osoby s postižením na živostní události.
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta po transplantaci Langerhansových ostrůvků
Bobek, Vít ; Heřmanová, Jana (vedoucí práce) ; Saudek, František (oponent)
Cílem mojí bakaláská práce je nastínit klinické a zejména ošetovatelské aspekty pée o pacienta podstupujícího zatím ponkud nezvyklý zpsob léby diabetu 1. typu - transplantaci Langerhansových ostrvk. Práce se zamuje na lébu diabetu 1. typu s labilním prbhem. Jako píklad sleduji pacienta, který v nedávné dob s úspchem podstoupil tento nový zpsob léby. V klinické ásti popisuji strun historii poznávání diabetu, endokrinní funkci pankreatu a pak etiopatogenezi, imunogenetiku, klinický obraz, diagnostiku, a terapii diabetu 1. typu a jeho komplikací. Dále popisuji specifika labilní formy tohoto onemocnní a možnosti léebné intervence. V ošetovatelské ásti analyzuji prostednictvím ošetovatelského modelu Marjory Gordonové poteby pacienta podstupujícího takový výkon. Vytváím plán pée a popisuji jeho realizaci v samotný den provedení transplantace Langerhansových ostrvk. Dále zde eším problematiku dlouhodobé pée, edukace a psychosociálního obrazu pacienta.
|
|
Profil adolescenta sebevraha
Žižková, Ivana ; Cimrmannová, Tereza (oponent) ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o vývojovém období adolescence a problematice sebevražednosti adolescentů. Její teoretická část se zaměřuje na uchopení adolescence jako důležitého a značně zátěžového vývojového období v oblastech biologického, psychického a sociálního vývoje. V další části předkládám charakteristiky sebevražedného jednání, jeho specifika, rizikové faktory v adolescenci a uzavírám léčbou, která je adolescentům, kteří svůj pokus o sebevraždu přežili, k dispozici. V závěru shrnuji pomocí několika doporučení zásady první psychické pomoci suicidnímu adolescentovi, znovu připomínám některé mýty o sebevraždách a také připojuji adresy zařízení, která se touto problematikou zabývají. Dotazníkový průzkum, který Je praktickou částí této práce, jsem zaměřila na otázky vnějších vlivů, vycházejících především ze sociálního zázemí suicidujícího adolescenta.
|
|
Základní charakteristika autismu s důrazem na vzdělávací intervence
Bittmann, Julius ; Nováková, Ivana (oponent) ; Cintlová, Jitka (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem "Základní charakteristika autismu s důrazem na vzdělávací intervence" se zabývá, jak již vyplývá ze samotného titulu, především aktuální vědeckou tematikou v oblasti autismu a jeho základní charakteristikou. Zároveň se snaží představit konkrétní vzdělávací a výchovný mechanismus, který je uplatňován ve dvou autistických třídách vybraného školského zařízení, a jeho efektivitu a specifika. Použité metody a formy přístupu, jejichž výsledky tvoří primární podklad tohoto pojednání, vyplývají z každodenního setkávání a práce s osobami s poruchou autistického spektra, jejich pozorování a uplatňování vybraných terapeutických intervencí.
|
|
Ošetřovatelský proces u novorozence s hyperbilirubinémií
SEKALOVÁ, Monika
Tématem bakalářské práce je Ošetřovatelský proces u novorozence s hyperbilirubinémií. Teoretická část je zaměřena na fyziologického a nedonošeného novorozence, anatomii a fyziologii krve, problematiku novorozenecké hyperbilirubinémie, ošetřovatelský proces a klasifikační systémy NANDA a NIC. V praktické části jsou uvedeny výsledky výzkumu práce. Výzkum byl prováděn kvalitativní metodou na Neonatologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s. Prvním cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u donošeného a nedonošeného novorozence s hyperbilirubinémií. Bylo zjištěno, že specifika se týkaly zejména v monitoraci fyziologických funkcí, frekvenci měření transkutánní bilirubinometrie, v polohování novorozence při fototerapii, v ordinované teplotě uvnitř inkubátoru a ve stravování dětí. Potřebné informace byly zjišťovány pomocí rozhovorů se sestrami, z obsahové analýzy dokumentace a pozorováním. Na základě zjištěných informací byly vypracovány kazuistiky. Výzkumný vzorek tvořili dva novorozenci s hyperbilirubinémií. Druhým cílem bakalářské práce bylo zjistit postoj sestry k používání klasifikačních systémů NANDA s dg. Novorozenecká žloutenka a NIC Fototerapie: novorozenec. Bylo zjištěno, že by sestry pozměnily některé určující znaky i související faktory u dg. Novorozenecká žloutenka (00194) a také intervence z NIC Fototerapie: novorozenec (6924). Většina z nich se shodla, že by tyto klasifikace v péči o novorozence používat nechtěly. Informace byly zjišťovány pomocí strukturovaných rozhovorů se třemi dětskými sestrami a dvěma porodními asistentkami. Výsledky práce by mohly být použity ke zlepšení ošetřovatelské péče u novorozenců s hyperbilirubinémií.
|
|
Praktická dramaturgie velkého činoherního domu
Rubenová, Sylvie ; SÍLOVÁ, Zuzana (vedoucí práce) ; KORČÁK, Jakub (oponent)
Cílem diplomové práce Praktická dramaturgie velkého činoherního domu (Je možné v Národním divadle vytvářet vědomou uměleckou koncepci?) je pokusit se reflektovat praktické zkušenosti získané během první sezóny na pozici dramaturga činohry Národního divadla moravskoslezského a na jejich základě pojmenovat specifika a problematiku dramaturgie velkého činoherního domu v regionálním městě. NDM je čtyřsouborové divadlo provozující dvě velké scény (Divadlo Jiřího Myrona a Divadlo Antonína Dvořáka) a malou scénu (zkušebna v Divadle Antonína Dvořáka), na nichž všech působí soubor činohry. Nejde tedy o klasický jednosouborový činoherní dům jako takový (jako např. Divadlo Na Vinohradech), ale podstatné je, že v ostravském divadelním kontextu plní právě tuto funkci. Velkou roli ve fungování činohry NDM samozřejmě hrají dva “systémy”, jichž je součástí: tzn. Národní divadlo moravskoslezské (tedy i ostatní soubory a jeho celková profilace) a ostravská divadelní scéna, proto považuji za nutné zpočátku nastínit širší kontext, jenž činohru NDM jako jeho podmnožinu z velké míry ovlivňuje. Součástí této práce je i snaha o pojmenování úlohy kmenového dramaturga v tomto typu divadla, jakými prostředky se může (a musí) podílet na směřování a formování souboru, s krátkodobým i dlouhodobým výhledem, vycházející samozřejmě z konkrétní zkušenosti v tomto konkrétním divadle. Cílem není věnovat se minulosti činohry NDM, tedy analýze historických tendencí tohoto souboru, ale její současné situaci, tzn. přítomnosti a možné budoucnosti. Na základě rozboru aktuálního repertoáru a nadcházejících dramaturgických plánů se budu věnovat možnostem a omezením nejen této činohry, ale velké činohry vůbec.
|
|
Francouzské drama v českém překladu po roce 1989
Šimpachová, Iveta ; Šotolová, Jovanka (vedoucí práce) ; Brunel, Aude (oponent)
Diplomová práce podává analytický přehled překladové produkce dramatických textů z francouzštiny do češtiny po roce 1989. Zaměřuje se na zastoupení současné dramatiky v překladu a na práci překladatelů. V první části práce stručně charakterizuje současnou francouzskou dramatickou tvorbu a upozorňuje na odlišná očekávání francouzských a českých diváků a čtenářů. Následně na základě existujících teorií objasňuje specifika překladu dramatu a postavení překladatele v procesu překladu. Stěžejní částí práce je analýza vytvořeného soupisu veřejně dostupných překladů dramatických textů z let 1990-2015. Knižní vydávání překladů se dle očekávání ukazuje jako okrajové a s klesající tendencí, vycházejí převážně klasici. Současná dramatika má převažující zastoupení mezi překlady deponovanými v divadelní agentuře, poměrově největší zastoupení mají komediální hry, ale díky individuálním snahám a projektům se v oblasti překladu daří rozšiřovat obraz současné francouzské dramatické tvorby. Analýzu doplňují postřehy z překladatelské praxe čerpané z osobních rozhovorů s překladateli a nakladateli. Klíčová slova: současné francouzské drama, překlad dramatu, dramatický text, postavení překladatele, sociologie překladu, překladová produkce, vydávání dramatu, agenturní překlady
|
|
Duševní hygiena a možnosti využití jejích forem u pracovníků linek důvěry
Fabíková, Lenka ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá psychohygienou a možnostmi využití jejích forem u pracovníků linek důvěry. V teoretické části se práce zaměřuje na charakteristiku a specifika telefonické krizové intervence. Současně jsou v ní představeny metody psychohygieny vhodné pro pracovníky linek důvěry. Empirická část se zaměřila na mapování forem duševní hygieny, které poskytují svým pracovníkům linky důvěry v České republice. Zároveň byly zmapovány osobní formy psychohygieny pracovníků telefonické krizové pomoci. V empirické části byla také zjišťována míra vyhoření pracovníků linek důvěry, a to formou dotazníku CBI - Copenhagen Burnout Inventory. Zároveň bylo prokázáno, že větší míra dodržování vybraných zásad duševní hygieny má u pracovníků linek důvěry vztah s menším výskytem syndromu vyhoření. Hypotézy týkající se vztahu mezi sociodemografickými údaji (pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, délka praxe, typ pracovního úvazku na pracovišti a mimo ně) a mírou vyhoření nebyly potvrzeny. Cílem práce bylo vytvoření nabídky možných způsobů, jak zacházet u pracovníků linek důvěry se stresem a jak u nich optimálně využít metod duševní hygieny, které by v praxi preventivně působily proti syndromu vyhoření.
|
host ::
