|
Management ošetřovatelské péče u nemocných po intrapleurální chemické pleurodéze
KIESEWETTEROVÁ, Renáta
Pleurodéza je způsob léčby nemocných se symptomatickým maligním pleurálním výpotkem. Cílem pleurodézy je uzavření pleurálního prostoru spojením viscerální a parietální pleury a zredukovat či zastavit tak tvorbu pleurálního výpotku. Celosvětově je v praxi nejvíce používané agens sterilní práškový talek. Ten se po parenterální analgetické léčbě aplikuje do pleurální dutiny hrudním drénem ve formě suspenze, popřípadě se talkovým práškem přímo popráší předtím chirurgicky (abrazí, dekortikací) ošetřený pleurální prostor během torakoskopie či torakotomie. Diplomová práce je zaměřena na léčebnou techniku v podobě bedside talkopleurodézy cestou hrudního drénu. Sestra má nezastupitelnou úlohu od samotného počátku přípravy pacienta před pleurodézou, přes asistenci při intrapleurální aplikaci, k sledování pacienta po výkonu a psychické podpoře pacienta při vzniku možných komplikací. Cílem práce bylo zjistit prioritní oblasti ošetřovatelské péče u pacientů po intrapleurální terapii a zjistit, zda pacienti potřebují zvýšenou péči sestry po provedeném výkonu. Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu s využitím polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Paralelně byly tvořeny kasuistiky jako metoda popisu a následného rozboru pomocí adaptačního modelu Callisty Roy. Výzkumný soubor byl tvořen pacienty zvolenými záměrným výběrem s ohledem na zaměření výzkumného problému. Prostřednictvím analýzy reakcí respondentů jsme stanovili dva základní fokální stimuly na základě, kterých jsme stanovili prioritní oblasti ošetřovatelské péče u pacientů po bedside pleurodéze. Za ohnisko ošetřovatelské péče jsme definovali potřebu být bez bolesti a zajištění bezpečí a jistoty, mezi vedlejší oblasti ošetřovatelské péče jsme dále určili narušení spánku, omezení hybnosti vedoucí k snížení sebepéče v oblasti oblékání, hygieny a vyprazdňování. V rámci druhého cíle jsme porovnávali ošetřovatelské intervencí dle adaptačního modelu Roy před a po bedside talkopleurodéze. Zjištěním bylo, že intenzita ošetřovatelské péče před a po zákroku je identická. Dochází však do určité míry k modifikaci příčin ošetřovatelských intervencí. Hlavním záměrem diplomové práce bylo zmapovat požadavky na kvalitní ošetřovatelskou péči v souvislosti s bedside talkopleurodézou cestou hrudního drénu a rozšířit tak teoretickou základnu určenou sestrám nejen v klinické praxi.
|
|
Služebná v pražské mešťanské domácnosti na přelomu 19. a 20. století. Identita, sociální mobilita a životní styl
Machková Prajzová, Naděžda ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent) ; Macková, Marie (oponent)
Předložená práce se zabývá sociální skupinou služebných v pražských měšťanských domácnostech na přelomu 19. a 20. století s přesahem do let dvacátých. Služebnictvo tvořilo až do dob nedávno minulých neoddělitelnou součást domácností. Vyskytovalo se v různých podobách, v různých rolích v různých prostředích. Bylo znakem sociálního postavení, prestiže dané rodiny. Důvody vedoucí k držení služebnictva však mohly být pro řadu méně movitějších domácností otázkou pragmatickou, související s nutností zaměstnání všech dospělých členů rodiny v rodinné živnosti, v hospodaření. Druhá polovina devatenáctého století je pro tuto sociální skupinu dobou největších proměn. S postupující industrializací a s ní spojenou modernizací a urbanizací, dochází s rozpadem tradiční soběstačné domácnosti k omezení pracovního zatížení ženy, ale také menší potřebě personálu. Poptávka po služebnictvu začala být více než dříve podmíněna spíše sociálně než ekonomicky. Tato poptávka definuje služku v domácnosti a klade na ni nové nároky. V Praze existovala asi 1/3 českých domácností a asi německých domácností, které kolem roku 1900 zaměstnávaly služebnou. Struktura služebnictva odpovídala středoevropské "normě" sociální skladby velkoměstských rodin a domácností. Sociální statut této skupiny byl vzhledem k charakteru vykonávané práce,...
|
|
Arteterapie ve školní praxi
ČINČEROVÁ, Helena
Práce analyzuje možnosti využití arteterapeutických metod v praxi výuky výtvarné výchovy v nižších ročnících víceletého gymnázia. V první části stručně charakterizuje principy arteterapie a nejčastější poruchy chování, učení a sebepojetí žáků. Ve druhé části přibližuje autorčinu práci s vybranými studenty. Je zde zachycen posun ve výtvarném projevu žáků v důsledku dlouhodobého metodického působení autorky v hodinách výtvarné výchovy. V závěru shrnuje získané poznatky z praxe a upozorňuje na omezení arteterapeutického působení učitele vyplývající z podmínek školní výuky.
|
|
Paušální výdaje - kritické zhodnocení a mezinárodní komparace
Malina, Michal ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Brabcová, Pavlína (oponent)
Paušální výdaje dostály v nedávné době mnoha restrikcí a podmínek. Cílem bakalářské práce byla kritika současné úpravy paušálních výdajů v České republice s pohledem na mezinárodní komparaci v sousedních zemích. Autorem jsou navržena řešení pro změny v oblasti paušálních výdajů. Zvolený problém je doprovázen názornými příklady, grafy a tabulkami. Bylo využito metody komparace a abstrakce. Slevu na dítě může ve většině případů využívat druhý z manželů, sleva na manželku má jasně daný sociální charakter, limit pro uplatnění paušálních výdajů je příliš vysoký. Paušální výdaje oproti komparovaným zemím jsou opravdu štědré, omezení odlišného charakteru nalezneme i v sousedních zemích. Podmínky podnikatelského prostředí by měly být stálé, zhoršování podmínek zdanění OSVČ by mohlo přinést fatální důsledky. Bez dostatečné analýzy využití paušálních výdajů by se neměla dělat unáhlená rozhodnutí.
|
|
Holistické pojetí ošetřovatelské péče v kontextu konceptu Smyslové aktivizace
ŠVEJDOVÁ, Kristýna
Počet klientů s demencí každým dnem stoupá. Tato vážná, duševní nemoc se stává celospolečenským problémem u starších lidí. Nejčastějším degenerativním onemocněním mozku je Alzheimerova choroba. Většina zařízení sociálních služeb nabízí pestré aktivity pro soběstačné, orientované klienty. Jaké aktivizace jsou potom určené klientům, kteří trpí demencí? V mnoha případech žádné. Následkem toho dochází u těchto osob k omezení v oblasti tělesné a duševní. Smyslová aktivizace představuje novodobý koncept, který se snaží pomoct nejen starším klientům, ale právě lidem s onemocněním demence. Snaží se oslovit smysly člověka, které jsou správnou cestou k jeho zdrojům. Cílenou podporou se snaží o uspokojení všech potřeb během přímé ošetřovatelské péče. Pro výzkumnou část byl zvolen kvalitativní výzkum s použitím metody strukturovaného, zúčastněného pozorování. Pro doplnění informací bylo také využito nestrukturované dotazování. Výzkum probíhal v domově pro seniory se zavedeným konceptem Smyslové aktivizace a v domově pro seniory bez tohoto konceptu. Cílem práce bylo popsat způsoby uspokojení potřeb pacienta s demencí Alzheimerovského typu v kontextu běžné ošetřovatelské péče a péče poskytované v rámci konceptu Smyslové aktivizace dle Lore Wehner. Z výzkumného šetření vyplynulo, že péče poskytovaná dle konceptu Smyslové aktivizace uspokojuje potřeby starších klientů a demencí postižených osob na vysoké úrovni. Sledovat pozitivní změny v oblastech celého člověka je možné, je-li využívána tato aktivizace. Péče, která je poskytována v domově pro seniory bez tohoto konceptu, uspokojuje potřeby klientů. Přesto bylo zjištěno, že je nutné péči orientovat také na psycho-sociální potřeby, které je důležité během přímé ošetřovatelské péče saturovat. Smyslem práce není srovnávat ani vyvozovat jakékoliv závěry. Snahou je poukázat na novější přístup, který přináší mnoho pozitivních změn v přímé ošetřovatelské péči o starší klienty a osoby s onemocněním demence.
|
|
Coping s náhlým omezením hybnosti a jeho důsledky - strategie vyrovnání mladých lidí s poraněním míchy a s roztroušenou sklerózou
Ottová, Monika ; Levínská, Markéta (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
NÁZEV: Coping s náhlým omezením hybnosti a jeho důsledky - strategie vyrovnání mladých lidí s poraněním míchy a s roztroušenou sklerózou ABSTRAKT: Tato práce se zaměřuje na proces přizpůsobení se omezení hybnosti, způsobeném poraněním míchy či atakou roztroušené sklerózy, u mladých lidí. Omezení motorických schopností u nich nelimituje pouze mobilitu, ale také jejich sociální interakce, zájmy, plány a především jejich samostatnost. V době emancipace od původní rodiny se tak stávají znovu závislými na svých blízkých. Teoretická část práce informuje o poraněních míchy a roztroušené skleróze z biologického i psychosociálního hlediska, o copingu obecně i ve vztahu k těmto dvěma skupinám. Dále se zabývá charakteristikami vývojových období adolescence a mladé dospělosti, dopady změny zdravotního stavu na sebepojetí v sociálním kontextu. Empirická část je založena na polostrukturovaných rozhovorech s šesti mladými lidmi (3 s poraněním míchy, 3 s roztroušenou sklerózou). Důležitá zjištění z nich jsou prezentována formou kazuistik. Na základě analýzy těchto rozhovorů jsou demonstrovány problematické oblasti, na něž má omezení hybnosti vliv, a způsoby copingu, jaké mladí lidé využívají při vyrovnání se s těmito změnami. KLÍČOVÁ SLOVA: Poranění míchy, roztroušená skleróza, coping, sebepojetí, adolescence, mladá dospělost
|
|
Porovnání pohybové aktivity a sportu u pacientů po operaci resurfacingu a necementované totální endoprotézy
Heidenreichová, Ivana ; Nováková, Pavlína (vedoucí práce) ; Levitová, Andrea (oponent)
5 Abstrakt Název: Porovnání pohybové aktivity a sportu u pacientů po operaci resurfacingu a necementované totální endoprotézy Cíle: Shrnout do uceleného souboru dostupné informace z pooperačního pohybového režimu a soběstačnosti po operaci TEP kyčle. Poukázat na rozdíly mezi resurfacingem a necementovanou TEP. Pomocí anketního šetření získat informace o pohybové aktivitě a o provozování sportovních činností u pacientů po operaci resurfacingu a NTEP. Zjistit, jsou-li schopni se vrátit ke sportovní aktivitě a nakolik je TEP limituje, jak je ovlivňuje bolest po operaci při pohybové aktivitě. Porovnat pohybovou aktivitu u pacientů po operaci resurfacingem s pacienty po necementované TEP. Metody: Práce je vypracovaná metodou kvalitativního hodnocení získaných údajů empirickou cestou, kde jsme použili na zjišťování informací anketu. Výsledky byly statisticky zpracovány pomocí programu MS Excel do tabulek a grafů. Výsledky: Nepodařilo se jednoznačně prokázat výhody resurfacingu jako metody umožňující co možná nejrychlejší návrat k pohybové aktivitě pacienta. Výsledky však není možné zobecnit z důvodu omezení počtu výběru dotázaných pacientů. Klíčová slova: kyčelní kloub, totální endoprotéza, pohybová aktivita, sport
|
|
Jsou pražští žebráci jako newyorští taxikáři?
Šilhavá, Dana ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Tato práce zkoumá, jak se pražští žebráci rozhodují o své denní pracovní době. Žebrání je představeno jako nabízená služba, v případě Prahy se zábranami ve vstupu na trh na straně produkce, s mimořádným případem Karlova mostu jako monopolu. Náhled do fungování tohoto trhu umožňuje finanční analýza mezd, nákladů a faktorů mzdových sazeb samostatně výdělečně činných žebráků. Jako možná vysvětlení proti sobě stavím 2 modely nabídky práce: model mezičasové substituce a cílování příjmů (income targeting), které odpovídají konceptům maximalizace (maximizing), resp. dostačování (satisficing). Maximizéři přizpůsobují svou denní pracovní dobu mzdové sazbě, která se mezi dny liší, kdežto dostačovači závorkují svá rozhodnutí úzce a stanovují si denní příjem, kterého se snaží dosáhnout. 37 z 43 pražských žebráků v mém výběru se dá označit za dostačovače, podobně jako newyorské taxikáře (Camerer 1997); to je ovšem často zcela racionální reakce na omezení plynoucí z povolání žebráka (např. kvůli "sociálnímu zdanění" a nedostatkům příležitostí ke spoření), dostačování je tedy v jejich případě mnohem pochopitelnější.
|
|
Na cestě k nezávisloti: Příspěvek ke studiu anglo-irských vztahů ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století (1851-1914)
Breiová, Alexandra ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Moje práce se zaměřuje zejména na analýzu vztahů mezi Angličany (Brity) a Iry v období po velkém hladomoru do první světové války. Snaží se vystihnout klíčové události a analyzovat jejich vliv na vztahy obou zemí. V roce 1801 se Irsko stalo součástí Velké Británie a vztahy Britů (Angličanů) a Irů se velmi úzce formovaly v rámci společného státu. Velký hladomor zásadním způsobem poškodil jejich vztahy a od té doby se Irové stále silněji snažili o získání větší nezávislosti ve správě své země, především obnovením irského parlamentu. Jejich snahu ztělesňovalo hnutí Home Rule, ke kterému se upínaly naděje irských nacionalistů. Od sedmdesátých let irská reprezentace prosazovala požadavky autonomie na parlamentní půdě. Zákon o autonomii, jehož přijetí prosazoval britský ministerský předseda William Ewart Gladstone, však parlament dvakrát odmítl schválit. Teprve v roce 1914 po omezení práva veta horní sněmovny, byl zákon o irské autonomii schválen, okolnosti vypuknutí první světové války zabránily jeho naplnění. Klíčová slova: mezinárodní vztahy, 19. století, začátek 20. století, Irsko, Velká Británie, velký hladomor, nacionalismus, William E. Gladstone, feniáni, Home Rule
|
|
Tvorba netradičních zájezdů pro cestovní kancelář
Preiningerová, Denisa ; Navrátilová, Miroslava (vedoucí práce) ; Zuzana, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na tvorbu zájezdů pro novou či stávající cestovní kancelář, která by tak měla oslovit svou novou potenciální klientelu. Do ní patří především studenti a absolventi, kteří z důvodu nedostatku času věnovaného studiu a také praxe pociťují finanční omezení. Zájezdy jsou taktéž sestavovány pro nadšence dobrodružné turistiky a sportovních aktivit. Cílem cestovní kanceláře je nabídnout autentický zážitek
s dostatečnou svobodu při organizaci svého času.
Pomocí analýzy a kompilace informací z odborné literatury a internetových zdrojů jsou v úvodní části sestavena základní teoretická východiska potřebná k pochopení dané problematiky. Praktická část je rozdělena do tří základních sektorů. Nejdříve je provedena analýza konkurenčního prostředí, následně je dotazníkovým šetřením zjišťován vztah potenciální klientely k netradiční turistice. Nakonec jsou sestaveny a vykalkulovány dva vzorové zájezdy, které by se mohly stát novým produktem cestovní kanceláře. Výsledkem je poté zhodnocení, zda by byly zájezdy uskutečnitelné v dané podobě a zda by o ně byl teoreticky zájem.
|
host ::
