|
Oceňování start-upů
Körtvelyová, Adéla ; Krabec, Tomáš (vedoucí práce) ; Brabenec, Tomáš (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na řešení problematické otázky jak oceňovat společnosti v rané fázi jejich životního cyklu, neboli jak oceňovat start-upy. Pojem start-up se velmi rychle rozšířil v zahraničí, především pak ve Spojených státech amerických a v Kanadě. V posledních letech se tento pojem pomalu rozšiřuje i do České republiky, avšak problematika oceňování start-upů je řešena téměř výhradně v zahraničních publikacích se zaměřením na zahraniční začínající společnosti. Cílem této diplomové práce je proto především seznámení čtenáře se základní problematikou oceňování start-upů a představení jednotlivých metod a přístupů k ocenění start-upů.
|
|
Senioři a spiritualita: duchovní potřeby v každodenním životě
SUCHOMELOVÁ, Věra
V současnosti favorizovaný trend aktivního stáří vede ke společenské podpoře co nejdelší fyzické a psychické vitality, zatímco péče o duchovní rozvoj a duchovní potřeby starších lidí je považována spíše za privátní záležitost, případně za oblast v kompetenci církví a vztahovanou k tradičně religiózním seniorům. S ohledem na biopsycho- socio-spirituální jednotu člověka je přitom zřejmé, že spiritualita a spirituální potřeby jako její vyjádření patří k životu každého jedince, přestože způsob prožívání je individuální s ohledem na konkrétní osobnost a její životní historii. Skrze spiritualitu hledá odpovědi na otázky spojené se smyslem a přijetím svého života, se zpracováním utrpení a zla, s otázkami eschatologického charakteru. Disertační práce vymezuje místo každodenní spirituality na cestě k dobrému životu ve stáří. Výzkumnou část práce tvoří kvalitativní studie Duchovní potřeby v životě jihočeských seniorů. Její první část zachycuje dynamiku vývoje religiozity či spirituality dvou desítek jihočeských seniorů starších sedmdesáti pěti let se zaměřením na období rané religiózní socializace, období produktivního věku pod vládou komunismu a současnou podobu religiozity či spirituality. Druhá část přináší možnou typologii jejich stěžejních duchovních potřeb: potřeby důstojnosti, smyslu a kontinuity životního příběhu, naděje, víry a lásky. Na základě uvedených poznatků jsou navrženy doporučení pro pastorační, sociální a geragogickou praxi.
|
|
Vývoj západní sociologie města od Georga Simmela k Louisi Wirthovi
Soušková, Alena ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Tato diplomova prace mapuje vyvoj zapadnf sociologie mesta od samych pocatku po Louise Wirtha, predstavitele pozdnf chicagske sociologicke skoly. Pozornost je venovana slavnym zakladatelum evropske sociologicke tradice a jejich textum a uvaham tykajfdm se mesta. Autorka se zameruje na duvody, proc se jejich prace o meste nedostaly do povedomf prfznivcu sociologie mesta natolik, jako dva texty ustrednf pro tuto praci - esej Georga Simmela Velkomesta a dusevnf zivot a clanek Louise Wirtha Urbanismus jako zivotnf zpusob. Praci zahajuje kapitola 0 slavnych evropskych sociolozfch 19. a pocatku 20. stoled, kteN se ve svych uvahach a pradch tematice mesta alespon okrajove venovali. Kapitola pojednava 0 Friedrichu Engelsovi, Karlu Marxovi, Ferdinandu Tonniesovi, Emilu Durkheimovi a Maxi Weberovi. Nasleduje kapitola 0 Georgu Simmelovi a analyza jeho eseje Velkomesta a dusevnf zivot. Na kapitolu 0 Georgu Simmelovi navazuje kapitola 0 chicagske sociologicke skole, ktera se Simmelem nechala do velke mfry inspirovat a pokracovala v rozvoji urbannf sociologie. Tato kapitola pojednava take 0 Robertu E. Parkovi a socialne ekologickem pNstupu vyznamnem pro celou sociologii mesta. Samostatna kapitola 0 Louisi Writhovi a jeho clanku se venuje predevsfm rozboru tohoto slavneho textu a kritickym odezvam, ktere vyvolal. Praci...
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty po operacích páteře
TAKÁCSOVÁ, Alena
Tato bakalářská práce má název Ošetřovatelská péče po operacích páteře. Pacientů s potížemi různých oblastí páteře velmi přibývá a není divu, že i indikací k operačnímu řešení. Je to dáno trendem společnosti a vyšší zátěží na organismus. Tím přibývá i operačních postupů, které si žádají specifické ošetřovatelské postupy při ošetřování v časném pooperačním období. Práce poukazuje na problematiku specifické ošetřovatelské péče o pacienty různých onemocnění a úseků páteře. Poukazuje na to, že neexistuje univerzální měřítko postupu ošetřovatelské péče po různém typu operace na stejném úseku páteře a správnost postupu specifické ošetřovatelské péče v souladu s následnou rehabilitační péčí je nezbytná. Lidí s onemocněním páteře indikovaných k operaci nadále přibývá, výzkum udává čísla dnešní doby proti době před dvaceti lety, troufáme si říci, až katastrofální. Není se čemu divit. Nepřiměřené zátěže neubývá, také sedavým způsobem života v zaměstnání nebo doma jen připočítává k riziku vzniku těchto onemocnění. Ty mají za následek dyskomfort hlavně v osobním životě člověka, ale je tím ohrožena i jeho pracovně-sociální role a narušení ekonomických jistot, bez kterých se v dnešní době neobejdeme. Ve své práci se zabýváme už vzniklými patologickými projevy indikovaných k operaci. Jednoduše řečeno tím, co se s pacientem děje, je-li naším ambulantním lékařem-neurochirurgem doporučen k operačnímu řešení. Nedostatek ošetřovatelské literatury ohledně této specifické problematiky byl pro nás důvodem výběru tohoto tématu bakalářské práce. V teoretické části rozebereme základní skladbu - anatomii a fyziologii páteře, základní termíny vzhledem k páteři- základní pohyby, zakřivení páteře. Vzhledem k tomu, že je naše práce zaměřena na ošetřovatelskou péči po operačním řešení onemocnění různých úseků páteře na neurochirurgii, traumatologii a infekčním oddělení v Českých Budějovicích, teoretická část patří i základnímu teoretickému nastínění nejčastěji prováděných operačních výkonů na těchto odděleních Nemocnice v Českých Budějovicích, a.s. Vlastní výzkumnou částí řešíme specifika ošetřovatelské péče po zmíněných operačních výkonech, které souvisí s časnou rehabilitační péčí a úzké spolupráci s fyzioterapeuty. Je třeba zdůraznit, že týmová spolupráce je základním kamenem v péči o pacienta po operaci páteře, jehož následná rehabilitační péče a edukace v péči o sebe sama po propuštění z ústavního ošetřování je jedním ze zásadních předpokladů pro úspěšnou rekonvalescenci a navrácení se do své pracovně sociální role. Výzkumná část je zaměřena na zjištění těchto cílů: C1: Zjistit, zda sestry znají správné postupy časné rehabilitační péče o pacienty po operacích páteře C2: Zjistit, jaká je úroveň spolupráce mezi sestrami a fyzioterapeuty v oblasti specifik o pacienty po operacích páteře C3: Zjistit, zda vzdělání a doba praxe sester má vliv na poskytování specifické ošetřovatelské péče o pacienty po operacích páteře Dále pomocí výzkumných otázek týkající se této problematiky: V1: Jakým způsobem sestry a fyzioterapeuti spolupracují při péči o pacienta po operaci páteře? V2: Souvisí doba praxe sester s vyššími znalostmi v oblasti poskytování specifické ošetřovatelské péče pacientovi po operaci páteře? V3: Má vzdělání sester vliv na znalosti v oblasti specifik ošetřovatelské péče o pacienta po operaci páteře? V4: Jakým způsobem sestry prohlubují své znalosti v oblasti specifik ošetřovatelské péče o pacienty po operacích páteře? Výzkumným souborem jsou 4 sestry z Neurochirurgie 4 sestry z Traumatologie a 4 sestry z Infekčního oddělení v Českých Budějovicích, a.s.. Základním prvkem našeho výzkumného procesu je polostrukturovaný rozhovor, kterým si budeme ověřovat své očekávané cíle a výchozí výsledky.
|
|
Evropští malíři domorodých kmenů
Zámečníková, Kristýna ; Rychlík, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Předmětem bakalářské práce je teoretická analýza děl malířů, kteří jako první přiblížili raně novověké Evropě podobu nativních etnik na americkém území. Francouz Jacques le Moyne de Morgues a Angličan John White představují v druhé polovině 16. století průkopníky v kolonizaci Nového světa. Po návratu na Starý kontinent se jejich dílo šíří prostřednictvím rytin Theodora de Bry. Avšak rytec s jejich výtvory záměrně manipuluje - malby upravuje a vnáší do nich nejrůznější detaily. Práce se mimo jiné zabývá otázkou, co vlámského vydavatele k tomuto činu vedlo. Metodickým východiskem práce byl sběr dat a následná interpretace textů. Cílem práce je seznámit s životy a díly evropských malířů, kteří jako první zpodobnili americké indiánské kmeny, a s činností Theodora de Bry, který jejich práci rozšířil po Evropě. Klíčová slova: Nový svět, indiáni, kolonie, malíři, umělecká hodnota.
|
|
Vývoj českého zemského znaku ve středověku
Valecký, Štěpán ; Buben, Milan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Vývoj českého zemského znaku ve středověku Štěpán Valecký Resumé Erb je nedílnou součástí reprezentace šlechty ve středověku. Počátek používání znaků vychází částečně z historických tradic, ale především z požadavků praktických, daných válečnou zkušeností. Z tohoto důvodu se heraldika řídí pevnými pravidly, která jsou až následkem bojové praxe. Středověký pán se v rámci feudálního systému stává vlastníkem určité země. Erb země pod správou určitého rodu se časem stane identickým se znakem této vládnoucí dynastie. Podobně tomu bylo v Čechách. Počátek používání erbů je kladen obvykle do 12. století do doby druhé křížové výpravy. České knížectví spojené vazalskou přísahou se Svatou říší římskou, přejímá toto značně zprostředkovaně a pod jejím vlivem přijímá i snad svůj první erb orlice. Velmi záhy se však začne používat i erbu s figurou lva zpočátku jednoocasého. V této rané době se u nás jako reprezentativního znaku panovníka užívá obou figur. Postupem doby v rámci vývoje společnosti se dostává do popředí užívání zejména erbu lva jakožto dynastického znaku Přemyslovců. Orlice je tak chápána jako znak svatého Václava, věčného panovníka a ochránce české země. Původ figury lva by se dal odvozovat také z erbu dynastie vládnoucí v říši (Štaufů), přestože její původ by mohl pocházet i z více zdrojů. Zdvojení ocasu u...
|
|
Ovlivnění pokročilých stadií demence s klinicky převažující vaskulární symptomatikou preparátem pentoxifyllinem
Mészárosová, Jitka ; Ďoubal, Stanislav (vedoucí práce) ; Náhlovský, Jiří (oponent) ; Mrňa, Boris (oponent)
7. SOUHRN V zamyšlení se nad vysokou spotřebou pentoxifyllinu, především u demencí vaskulárního typu, bylo v průběhu let 2001 až 2004 v Léčebně dlouhodobě nemocných v České Kamenici provedeno dvanáctiměsíční retrospektivní sledování u souboru 176 nemocných. Při splňování současně platných kritérií vaskulární demence, klinický obraz u nich představoval její pokročilé známky. Při sledování nebyl shledán pozitivní vliv léčby na výskyt cerebrovaskulárních příhod ani na mortalitu postižených. Výsledky neprokázaly statisticky významný vliv léku na projevy pokročilé demence uvedeného typu, i když podle jeho farmakologické charakteristiky by se dalo příznivé ovlivnění. Znalost problematiky vyššího věku se svými specifiky se jeví jako nezbytný předpoklad vzdělání lékaře. S tím nedílně souvisí i včasný záchyt demencí. Vysoká spotřeba pentoxifyllinu je důvodem více odborných prací, které mají za cíl prokázat jeho účinnost a oprávněnost preskripce. Rozsáhlá studie z roku 1996 dokládá jeho příznivý efekt. U lehčích typů postižení byly i u nás vysledovány náznaky zlepšení. Definitivní rozhodnutí o vhodnosti této léčby by měly doložit další a rozsáhlejší multicentrické studie. ___________________________________________________________________________ _
|
|
Nezletilé matky v romské komunitě
Buzková, Alena ; Večerka, Kazimír (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Nezletilé matky v romské komunitě" se zabývá mladými romskými matkami v lokalitě zvané Poschlá na periferii Vsetína. V širším kontextu zkoumá demografické chování romské menšiny a jeho odlišnosti od demografického chování obyvatelstva České republiky jako celku. Práce vykresluje charakter romské komunity ve Vsetíně, která se dosud vyznačuje poměrně tradičním a konzervativním způsobem života, což se promítá i do demografického chování. Také se zaměřuje na životní cyklus Romů, jehož výrazně kratší časová osa do jisté míry odůvodňuje brzké načasování zahájení reprodukce. Praktická část práce srovnává porodnost tří generací vsetínských Romek a také jejich věk v době narození prvního dítěte. V neposlední řadě si práce klade otázku, jaké jsou možnosti a efektivita sociální práce s nezletilými matkami a jejich rodinami.
|
|
Recepce antiky v básnickém díle Jiřího Karáska ze Lvovic (ve srovnání se Stanislavem Kostkou Neumannem)
Sirovátka, Štěpán ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Konec devatenáctého století je v evropském umění charakterizován poměrně výrazným návratem k antice. Tato práce zkoumá recepci a aktualizaci antické tradice na básnickém materiálu Jiřího Karáska ze Lvovic a Stanislava Kostky Neumanna. Raná, dekadentní fáze Karáskovy tvorby je charakterizována jako model daidalsko-dionýský, dekadentní poezie Neumannova jako model dionýsko-daidalský a druhé stadium Karáskova básnického díla, poznamenané klasicizujícími tendencemi, jako model apolinský. Tyto modely recepce jsou chápány jako komplementární. Jako interpretační klíč ke všem třem modelům jsou zvoleny Hockeho a Curtiova teorie velkého manýrismu, tedy střídání manýristických a klasických epoch v evropských kulturních dějinách, a Nietzscheho dichotomie klasické antiky coby kombinace prvku dionýského a prvku apolinského. Neomanýristická interpretace Karáskova díla je pak podpořena interpretací dekadentní poetiky jako nové gnóze, byť svérázně recipované. Recepci antiky tu tak můžeme chápat velmi široce jako hledání společného kořene, kulturní či antropologické konstanty vedoucí napříč dějinami, nikoli striktně jako pouhé přejímání antických motivů.
|
|
Participiální systém češtiny a pozice příčestí minulého činného na -(v)š- v něm
Giger, Markus
Na začátku 19. stol. bylo v češtině v kruhu kolem J. Jungmanna vytvořeno nové aktivní minulé příčestí na -vš- podle ruského modelu. Poprvé je zmíněno v mluvnici Františka Novotného z Luže 1818. Po roce 1820 už je relativně obvyklé, i když s nízkou frekvencí. Ve srovnání s dnešní situací bylo často tvořeno od sloves nedok. vidu a často bylo syntakticky rozšířeno. Pohled na tehdejší překlady z ruštiny ukazuje, že překladatelé si byli záhy vědomi, že ruské nedok. příčestí minulé na -vš- může být v češtině nahrazeno příčestím přítomným činným, pokud vyjadřuje současnost, a také že u intranzitivních sloves často české příčestí minulé činné na -l- může být používáno. Vznik českého aktivního minulého příčestí na -vš- je zajímavý příklad intenčního jazykového kontaktu v knižním subsystému spisovného jazyka.
|
host ::
