|
| |
|
|
Postavení lásky ve spiritualitě Františka Saleského
Svobodová, Jana ; Brož, Prokop (vedoucí práce) ; Houkal, Jan (oponent)
Středem spirituality Františka Saleského je láska. Ve své práci se zabývám nejprve formačními vlivy, které jej utvářely. Z toho vycházím v pojednání o Františkově teologickém optimismu, jeho kořenech i dopadu na pojetí Boha. Ten je pro něj podstatně Bohem v Trojici, jež sdílí lásku nejvyšší formou skrze vtělení Ježíše Krista i s člověkem. S tímto přesvědčením souvisí i Františkovo pojetí lásky, která má u lidské osoby sídlo v srdci. Na samém vrcholu srdce je vůle, která je povolána, aby se rozhodovala na základě lásky, která ji motivuje. Při cestě růstu lásky je nejvyšším cílem svatá lhostejnost (indiference), která umožní Bohu působit na lidské srdce podle svých záměrů. S láskou k Bohu podstatně souvisí pro našeho autora i láska k člověku, který je Božím obrazem. Při svém vedení duší k lásce doporučuje František především vlídnost a jako hlavní prostředky modlitbu a svátosti. Srdce, které se stalo zcela prostupným pro lásku, je milováno a miluje, můžeme nejlépe kontemplovat na Panně Marii.
|
|
|
Srovnání filosofie a etiky u Augustina a Tomáše Akvinského
Havránek, Zdeněk ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Magisterská práce se zabývá filosofií a etikou sv. Tomáše Akvinského a sv. Augustina. Nejdříve charakterizuji dobu. Pak již rozepisuji jednotlivé kategorie týkající se morální zasazenosti člověka do světa, jako je Bůh, duše, vůle, dobro, zlo, blaženost. Mým cílem je ukázat smysl lidské existence a ukázat jakým způsobem rozumí jednotlivým tématům oba filosofové, čím se liší a kdy mají stejný názor.
|
|
|
O principech politické moci u Františka Suáreze: Suárezův pojem souhlasu v kontextu společensko-smluvních teorií 16.-18. století
Koblížek, Jan ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent) ; Altrichter, Michal (oponent)
1 O Principech politické moci u Františka Suáreze Abstrakt disertace - Jan Koblížek Česky: Tato disertační práce si klade otázku zda lze považovat Františka Suareze za jednoho z představitelů společensko-smluvních teorií rozvíjejících se v období od 16. do 18. století. Suarez, který je známý spíše svými metafyzickými disputacemi, totiž nabízí velice propracovanou teorii vzniku občanské společnosti a politické moci, kde nachází své klíčové místo pojem společenského souhlasu. Na první pohled se zdá, že lze Suareze bez nesnází klást vedle humanistů novověku, jako byli Thomas Hobbes, John Locke nebo později Jean-Jacques Rousseau. Totiž tak jako u nich, i u Suareze má svobodná lidská vůle svoji nezastupitelnou úlohu při vzniku politické společnosti. Je zde však i značný rozdíl. Zatímco u výše jmenovaných humanistů, je svobodná vůle jednotlivců jediným principem politické moci, u Suareze je tato vůle jen nutnou podmínkou, která jde v ústrety Bohem stvořené lidské přirozenosti, jenž je vlastním principem veškeré politické moci. Suarezův pojem společenského souhlasu je tak umístěn do teologického rámce a je úzce spjat s termíny přirozenosti a transcendence. Důsledkem pak je, že Suarez chápe stát jako přirozený morální organismus, a nikoli jako umělé těleso, jak zastává např. Hobbes. Závěrem lze konstatovat, že...
|
|
|
Schopenhauer a Nietzsche o člověku
Suchý, Radek ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
Diplomová práce: Schopenhauer a Nietzsche o člověku Autor: Radek Suchý Anotace Ve své diplomové práci se snažím předvést způsob, jakým němečtí filosofové 19.st. Schopenhauer a Nietzsche uvažovali o různých zajímavých záležitostech podstatně spjatých s lidským životem. Přitom se jejich jednotlivé náhledy snažím stavět do takové vzájemné perspektivy, aby co nejzřetelněji vyvstala jak jejich charakteristická jedinečnost a svébytnost, tak jejich případná vzájemná příbuznost a souvislost. V závěru práce se poté snažím na Schopenhauerově příkladě ukázat to, co může znamenat a obnášet, filosofuje-li člověk o člověku.
|
|
|
Život seniorů v Praze 8 v souvislosti se službami Obvodního ústavu sociálně-zdravotnických služeb Praha 8
Vávrová, Jana ; Smékalová, Lucie (vedoucí práce) ; Kateřina, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována seniorům, procesu stárnutí a změnám jak psychickým, biologickým i sociálním, které seniory provázejí. Dále se zabývá jejich životem i možnostmi dalšího kvalitního prožívání seniorského věku v souvislosti se službami poskytovanými Obvodním ústavem sociálně-zdravotnických služeb Praha 8. Zjišťuje na základě průzkumného šetření využívání jednotlivých služeb dle věku, pohlaví, vzdělání
a také způsobu bydlení. V neposlední řadě pak zobrazuje vůli a motivaci seniorů k dalšímu aktivnímu prožívání stáří. V praktické části je vyjádřeno, na základě dotazníkového šetření, jakých služeb, v jakém množství senioři využívají a v jakém rozložení podle sociálních podmínek, mírou vzdělání a pohlavím. Rovněž klade důraz na touhu seniorů být stále aktivní.
|
|
|
Tomášova etika ctností z pohledu filosofie a psychologie
KILBERGR, Pavel
Práce se zabývá pojetím etiky ctností v kontextu Teologické sumy. Základy čerpá z klasické filosofie antických myslitelů. Platónovo paralelní pojetí člověka s obcí a jeho prostý systém ctností je prvním pohledem. Druhým pohledem je Aristotelovo členění na rozumové a morální ctnosti, jež téma začíná komplikovat. Stoický přínos poukazuje na slepou uličku dualistického vidění světa a člověka. Tomáš Akvinský navazuje na tuto filosofickou tradici, kterou rozvíjí svým pojetím kardinálních a teologálních ctností. Kardinální ctnosti jsou v člověku zakotveny skrze habity, a proto je vztah habitů, dispozic a způsobilostí klíčovým tématem. Ctnosti jsou tak bytostnou součástí lidské osoby. Psychologie se setkává s tímto tématem skrze psychologii osobnosti, kde paralelou ke ctnostem jsou specifické vlastnosti. Téma ctností je však pro současnou psychologii stále otevřenou otázkou a výzvou.
|
|
|
Osobnostní kvalifikace sociálního pracovníka
MARTINŮ, Lukáš
Práce je teoretická a se zabývá osobnostními předpoklady jedince pro výkon profese sociálního pracovníka. První kapitola vymezuje sociální práci, její principy, hodnoty a požadavky na pracovníka. Druhá kapitola definuje pojem osobnost, složení osobnosti, psychické vlastnosti osobnosti a jejich kategorie. Třetí kapitola se pak věnuje jednotlivým žádoucím psychickým vlastnostem, které jsou uváděny podle kategorií, do kterých spadají. Výsledky práce je možné využít pro další výzkum.
|
|
|
Analýza a porovnání rukopisů grafologickou metodou s možností využití získaných poznatků v soc.pedagogice.
NOVÁKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá jednou z psychodiagnostických, projektivních metod ? grafologií. Tato práce představuje, přibližuje a zachycuje podstatu, základ a princip grafologické analýzy rukopisu jako jedné z možností poznání osobnosti člověka. Jedná se o zjištění, jakým způsobem může grafologie přispět k poznání charakteristických rysů, tendencí a psychických dispozic osobnosti. Poukazuje na úzkou spojitost mezi psychosomatickými vlastnostmi osobnosti a jejím písemným projevem. Bakalářská práce je zaměřena na objasnění pojmu grafologie a pojmů s touto metodou spojené, na možnosti využití získaných informací zvláště v sociální pedagogice. Dále poukazuje na výhody této metody, které má oproti jiným psychologickým testovacím metodám. Součástí práce je analýza a porovnání rukopisů dospělých sociálně zdravých jedinců s rukopisy jedinců, kteří mají problémy se začleněním se do společnosti.
|
|
|
Vzestup náboženství v mezinárodních vztazích (Religion's Rise in IR)
Dravecký, Pavol ; Kratochvíl, Petr (vedoucí práce) ; Minárik, Pavol (oponent)
Cílem této práce je nalezení zdrojů rozdílů mezi křesťanskou pravicí a levicí; jak je možné, že lidé, kteří sdílejí tak podrobnou víru, se mohou tak výrazně odlišovat v politických postojích? Mou hypotézou je, že za tím stojí odlišné koncepce vůle a těla. Pro otestování těchto dvou možností nejprve představuji minulost a současnost vztahu mezi Křesťanstvím a politikou, pak základní východiska křesťanských verzí jak pravice tak levice, abych nakonec zodpověděl, že zatímco oba tábory se shodují ve svých představách o lidské vůli, jejich náhledy na lidské tělo jsou odlišné. Nicméně docházím rovněž k závěru, že rozdělení na pravici a levici je nepřesné, protože oba proudy v důsledku usilují o totéž - zabránění monopolizace moci jak státem, tak trhem.
|
host ::
RSS.