|
|
Vesnické drama v tvorbě L. N. Tolstého a bratří Mrštíků
Dembická, Lucie ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Resumé Pro realistická dramata bylo zásadní nepřikrášlené zobrazení člověka se všemi jeho problémy a neřestmi. Autoři L. N. Tolstoj a bratři Mrštíkové se při psaní svých dramat Vláda tmy, neboli Uvíz jen drápkem a je s ním ámen a Maryša shodně zaměřili na prostředí vesnice, do které se šíří rozvrat tradičních hodnot vlivy z města. Cílem diplomové práce bylo zaznamenat hlavní motivy těchto změn včetně jejich následků se zaměřením na ruský a český venkov. Z analýzy vyplývá, že nejvýraznější změny jsou v morálce, která byla negativně ovlivněna intenzivním tlakem jedinců a celé společnosti na získávání peněz, bohatství i na úkor života, zdraví, štěstí jedinců. V Tolstého dramatu je navíc šířeji a hlouběji zaznamenán odklon od tradičních křesťanských hodnot a porušení desatera pro osobní zisk postav. Tento motiv u ateistických Mrštíků není tolik rozebírán, ale je samozřejmě součástí myšlení vesnického člověka v dramatu. Výrazný prostor zaujímají v dramatech ženské hrdinky. Ty jsou buď popsány jako dominantní, manipulativní ženy s jasným cílem, nebo se naopak klade důraz na jejich nezkušenost, bezbrannost v rámci rodiny. Matrjona a Lízalka jsou staré ženy, ovlivněné zkušenostmi z prožitého života, jejichž hlavním cílem je finančně zaopatřit své potomky bez ohledu na jejich životní štěstí. Naopak Anisja a Maryša...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Odvrácená tvář lásky v ruské klasické literatuře
Škrétová, Barbora ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Diplomová práce je tématicky vymezena fenoménem prostituce, jakožto jednoho z nejstarších obchodních artiklů. Teoretická část obsahuje vymezení klíčového pojmu práce, tedy prostituce, i vzájemný vztah mezi společností a touto sociální problematikou. Dále pak následuje stručný přehled historie samotného řemesla i právní předpisy a regule, kterými se vládnoucí elity snažily existenci prodejné lásky potlačit. Praktická část řeší více do hloubky koncepci pojetí lásky v ruské filozofii na přelomu 19. a 20. století, která se promítla do tvorby autorů vybraných literárních děl. Pro detailnější analýzu byli vybráni čtyři spisovatelé, jejichž tvorba spadá do stříbrného věku ruské literatury; jedná se konkrétně o povídky Křesťané a Tma Leonida Andrejeva, Příhoda a Naděžda Nikolajevna Vsevoloda Garšina, Kuprinovu novelu Jáma a Čechovovu povídku Záchvat. Pro lepší pochopení vztahu jednotlivých autorů k tématu lásky, je tento motiv v jejich tvorbě podrobněji analyzován v jedné samostatné kapitole. U všech výše zmíněných literáních děl je představeno kulturně-historické pozadí vzniku i jejich následné přijetí dobovou kritikou. Samotné zobrazení prodejné lásky je pro snazší ilustraci a pochopení analyzováno na základě několika klíčových bodů: pád na dno společnosti, motiv procitnutí, problematika venerických chorob, pokusy...
|
|
|
Postava učitele v ruské klasické literatuře
Štěpánková, Jana ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zhodnotit postavení učitele v odkazu na ruskou klasickou literaturu. V úvodu seznamuje s kulturně historickými kontexty fungování ruského školství v průběhu 19. století. Hlavní náplní práce je obecně představit a analyzovat problematiku sociálního postavení učitele, jakožto významného tvůrce dětské osobnosti, zejména z románů Těžké sny a Posedlý od Fjodora Sologuba a z povídek A. P. Čechova. Na základě komparace těchto děl a dalších literárních odkazů se snaží potvrdit či vyvrátit domněnku, že na povolání učitele se v ruské literatuře pohlíží jako na jedno z nejdůležitějších povolání, protože jeho úkolem je vychovávat budoucí generaci tak, aby byla prospěšná sobě i společnosti. Práce dochází k závěru, že učitel byl zobrazován převážně negativně, neboť převládal autoritativní přístup k dětem, na denním pořádku byly fyzické tresty často podnícené alkoholismem učitele.
|
|
|
Nepřeložené ze Sorokina
Biarozkina, Karina ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Předmětem bakalářské práce je tvorba ruského autora Vladimíra Sorokina. Práce je zaměřená na překlad a s ním spojenou problematiku, přičemž je rozdělená do dvou ucelených částí. První z nich je věnovaná problematice překladu s důrazem na tvorbu tohoto autora, druhá pak obsahuje komentář a to jak k výchozímu, tak k přeloženému textu. Cílem práce je poukázat na autorův specifický styl a vyjadřování, které znesnadňuje převod do jiného jazyka a vytvořit tak předpoklad pro budoucí překlad vybraného díla. Klíčová slova Překlad, překladatelská analýza, překladatelské metody, ruská literatura, Vladimír Sorokin, Goluboje salo
|
|
|
Pašijové motivy v rané povídkové tvorbě A. P. Čechova
Němcová, Kristýna ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce pojednává o žánru velikonoční povídky v tvorbě A. P. Čechova. Vzhledem k tomu, že jde o poměrně široké téma, autorka se soustřeďuje především na raná spisovatelova díla. Teoretická část se zabývá významem Velikonoc v ruském kulturním archetypu a vznikem, vývojem a charakteristikou ruské velikonoční povídky v kontextu tzv. "sváteční" literatury. Hlavním cílem praktické části je prostřednictvím textové analýzy interpretovat vybrané povídky, identifikovat jejich klíčové motivy a novátorské postupy, které spisovatel používal v reakci na krizi žánru i jako atributy svého literárního vyjádření anticipující moderní literární směry. Autorova inovativní stylistika se vyznačuje ambivalentností, lakoničností, tragikomičností, novými narativními metodami či žánrovým experimentátorstvím. Na základě analýzy dílčích povídek jsou vyvozeny poznatky vztahující se k Čechovově poetice a hlavní ideje odhalující humanistické poselství Čechovovy pašijové tvorby a jeho pojetí víry a pravoslaví.
|
|
|
Židovské téma v tvorbě narodnických spisovatelů
Getta, Mariia ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Cílem práce je zpracování tématu židovství v tvorbě vybraných narodnických spisovatelů. Hlavní důraz je kladen na problematiku protižidovských nálad a vymezení jejích zásadních příčin. Pro tuto práci byla vybrána díla, která se věnují tématu židovství a která se zároveň stala dobrou ilustrací protižidovských nálad druhé poloviny 19. století v Ruském impériu. V první kapitole je vymezen pojem národnictví a narodnické literatury, poté je stručně nastíněno postavení Židů v carském Rusku v 19. století. Jádrem práce je analýza děl vybraných spisovatelů narodnické tradice (G. I. Uspenskij, V. G. Korolenko, G. A. Mačtět) s ohledem na téma židovství, a to hlavně na téma pogromů a na téma soužití Židů a křesťanů. Klíčová slova: Narodnictví, židovská otázka, ruská literatura, pogromy, antisemitismus, pásmo osídlení, Židé
|
host ::
RSS.