|
Zpracování bioimpedančního signálu
Soukup, Ladislav ; Kolářová, Jana (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je prostudování vzniku bioimpedančního signálu a jeho následné využití při určení srdečního výdeje. K výpočtu jsou v této práci využity tři výchozí typy biologických signálů. A to ekg, signál se srdeční ozvami a bioimpedanční signál. Z těchto signálů jsou následně určeny potřebné parametry, především srdeční frekvence, srdeční ozvy (s1, s2) a derivace bioimpedanční signálu. Tato metoda určení srdečního výdeje je neinvazivní a je jak pro lékaře, tak především pro pacienta poměrně nenáročná, což je u rizikových pacientů velmi důležité. Nevýhodou je však nepřesnost, která je v různých metodách výpočtu eliminována modifikací výpočtového algoritmu. Uživatelské prostředí pro zpracování všech potřebných signálů a následný výpočet srdečního výdeje byl realizován v programovacím prostředí MATLAB a je optimalizován pro data naměřená a zpracovávaná v ÚPT AVČR.
|
| |
|
Určení jádra mozkového infarktu pomocí zdrojových řezů výpočetní tomografické angiografie u pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou
Rohan, Vladimír ; Choc, Milan (vedoucí práce) ; Kalvach, Pavel (oponent) ; Kalita, Zbyněk (oponent) ; Smrčka, Martin (oponent)
Uvod a cíle: Cévní mozkové příhody (CMP) jsou ve vyspělých zemích třetí nejčastější příčinou smrti (Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.) a nejčastější příčinou invalidity obyvatelstva ve věku nad 60 let. Pro volbu optimálního léčebného postupu má zásadní význam rychlé zhodnocení rozsahu nevratně postižené mozkové tkáně a mozkové tkáně potencionálně zachranitelné. Cílem této práce je ověřit možnosti předpovědi jádra mozkové ischémie u pacientů s akutní CMP pomocí automatického zpracování zdrojových dat výpočetní tomografické angiografie (CTA-SI) a nekontrastního vyšetření výpočetní tomografi (NCCT) vytvořením perfused blood volume (PBV) map celého mozku u pacientů s akutním ischemickým iktem. Zjistit korelaci takto vytvořených map s rozsahem výsledného infarktu. Dalším cílem práce je určit optimální kvantitativní kritickou hodnotu PBV pro identifikaci jádra ischémie v akutním stadiu ischemického iktu. Soubor a metoda: Pomocí prototypového software byla CTA-SI a NCCT data zpracována k vytvoření PBV map u 37 pacientů s akutním ischemickým iktem, u kterých byla angiograficky prokázána rekanalizace uzavřené tepny intravenózní trombolýzou. Tyto mapy byly automaticky porovnány s rozsahem dokončeného infarktu na kontrolním NCCT. U pacientů s dokončeným infarktem byla provedena pixel-by-pixel analýza dokončeného...
|
| |
| |
|
Kvalita ošetřovatelské péče o pacienty s potřebou geriatrické péče
ŠEBESTOVÁ, Jana
Abstrakt - Kvalita ošetřovatelské péče o pacienty s potřebou geriatrické péče. Současný stav: Kvalita ošetřovatelské péče je důležitým faktorem v určování spokojenosti pacientů s poskytovanou péčí. Cílem kvalitní ošetřovatelské péče je zvýšení kvality života a spokojenost pacientů. Teoretická část se zabývá obecně vymezenými pojmy týkající se kvality ošetřovatelské péče, dále pak stářím a bio-psycho-sociálními změnami ve stáří. Součástí teoretického úvodu předkládané práce je problematika screeningových vyšetření prováděných u seniorů a nejčastější geriatrické syndromy. V závěru teoretické části byla popsána komunikace se seniory a násilí páchané na seniorech. Cílem výzkumu bylo zjistit spokojenost pacientů v Masarykově sanatoriu Dobříš s poskytnutou ošetřovatelskou péčí. Dalším cílem bylo vyhodnotit výskyt pádů u pacientů ve sledovaném období 2012 2015 a určit nejčastější příčinu pádů u sledované skupiny pacientů. Metodika: Výzkumná část byla realizována pomocí kvantitativních metod. Pro výzkumné šetření jsem použila část standardizovaného dotazníku Kvalita Očima Pacientů, který obsahoval 30 otázek. Výzkumné šetření probíhalo v období březen duben 2016 v Masarykově sanatoriu Dobříš. Dalším výzkumem byla retrospektivní analýza hlášených pádů za rok 2012 - 2015. Získaná data z těchto výzkumů byla testována v programu SPSS. Pro statistické zpracování byl zvolen chí kvadrát a znaménkové schéma. Výzkumný soubor: Ve výzkumném šetření bylo osloveno 98 pacientů z Masarykova sanatoria Dobříš, z toho 3 pacienti byli pro nedostačující odpovědi vyřazeni. Celková návratnost dotazníků byla 100%. V retrospektivní analýze hlášených pádů bylo analyzováno 853 pádů. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplývá, že spokojenost pacientů je ovlivňována několika faktory. Mezi ně patří například hodnocení podaných informací sestrou v závislosti na vzdělání pacientů. Bylo zjištěno, že lidé vysokoškolsky vzdělaní jsou statisticky významně spokojenější s poskytovanou péčí, než pacienti se středoškolským vzděláním. Pacienti byli naprosto spokojení s dobou ranního buzení, s návštěvní dobou a s teplotou na pokojích. Hospitalizované pacienty velice často ovlivňuje prostředí, ve kterém se v době hospitalizace nachází. Dalším faktorem je chování sester a ostatních pacientů, se kterými se každý den setkávají. V retrospektivní analýze hlášených pádů za rok 2012 - 2015 bylo zjištěno, že se počet pádů nesnižuje, avšak hlášení pádů je relativně vyšší než jsme předpokládali. Z toho vyplývá, že skoro polovina hlášených pádů je bez zranění a většina pádů podléhá jen povrchovému ošetření ran způsobených pádem. Z výzkumu vyplývá, že nejčastější příčina pádů u sledované skupiny pacientů je uklouznutí ve sprše. Závěr: Z výzkumného šetření vyplývá, že všechny uvedené faktory ovlivňují spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí. Na každého pacienta by se mělo pohlížet individuálně a sestra by měla rozeznat primární potřeby pacienta, které by měla co nejdříve uspokojit. Sestra se musí podílet na komplexní péči pacienta a snažit se zvyšovat kvalitu ošetřovatelské péče a přesvědčovat se, že pacienti sdělovaným informacím rozumí. Výsledky tohoto výzkumu budou použity jako doporučení ke zlepšení ošetřovatelské péče v Masarykově sanatoriu Dobříš a jako analýza hlášených pádů za rok 2012 - 2015.
|
|
Problematika depresivních symptomů a jejich bližší charakteristika u osob s revmatoidní artritidou
Švábová, Irena ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Nemoci pohybového aparátu, revmatické nemoci, patří meZI nejrozšířenější choroby na světě. Revmatoidní artritida pak představuje jednu Z více než 200 revmatických chorob. Jedná se o onemocnění chronické, invalidizující, s výrazně negativními dopady na fYzické funkční schopnosti, ale i psychický a sociální život nemocného. Revmatoidní artritida závažným způsobem zasahuje do života nemocného a mění jeho kvalitu. Obtíže spojené s touto chorobou většinou sice nepředstavují přímé ohrožení života, ale jsou trvalou celoživotní zátěží pro pacienta i jeho okolí. Lidé s revmatoidní artritidou proto často trpí i různými emočními obtížemi, mezi kterými dominují depresivní symptomy. Ukazuje se, že lidé s artritidou trpí depresivními obtížemi dvakrát častěji než běžná populace. U nemocných s revmatoidní artritidou deprese nepředstavuje jen další nesnáz související s jejich chorobou, ale významným způsobem zasahuje do způsobů, jak vnímají a vyrovnávají se svými fYzickými obtížemi a také jak spolupracují při jejich léčbě. V poslední době se proto v zahraničních odborných studiích tématu psychologických aspektů revmatoidní artritidy dostává více pozornosti.
|
|
Fyzioterapie pánevního dna a její vliv na menstruační obtíže u žen
ŠTĚPÁNOVÁ, Kristina
Tématem mé bakalářské práce je problematika fyzioterapie pánevního dna a její vliv na menstruační obtíže u žen. Hlavním cílem této práce je zmapování možnosti fyzioterapeutických postupů cvičení pánevního dna u žen s dysmenorheou. Dílčím cílem je vytvoření edukačního letáku určeného pro potřeby těchto probandek. Pro zkvalitnění stavu vybraných probandek bylo zavedeno pravidelné cvičení speciálně zvolených cviků, soustředěných na správnou aktivaci svalů pánevního dna. Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na anatomické vztahy a funkci v oblasti pánve a pánevního dna. Dále vymezuje dysfunkce pánevního dna. Následuje popis menstruačního cyklu a jeho hormonálních ukazatelů a výčet poruch menstruačního cyklu. V poslední kapitole teoretické části je obsažen úsek seznamující s vybranými fyzioterapeutickými přístupy a podpůrným léčebnými metodami při dysmenorhee. Pro zpracování praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Zkoumány byly tři probandky trpící dysmenorheou a různými projevy premenstruačního syndromu. Výzkumný soubor se pohyboval ve věku od 24 do 30 let. Probandkám byla odebrána anamnéza, byl proveden vstupní kineziologický rozbor a po ukončení terapie výstupní kineziologický rozbor. Získaná data a výsledky výzkumu byly zpracovány formou kazuistik. Na základě vyšetření byl pro každou z probandek vytvořen individuální rehabilitační plán. Terapie trvala v rozmezí 20 týdnů od ledna 2015 do května 2015. Zpočátku terapie probíhala jedenkrát týdně a dále jedenkrát za 14 dní v délce cvičební jednotky á 45 min. Celkem se mělo uskutečnit 15 terapií s každou probandkou. Výzkum lze u daných probandek shledávat za přínosný, jelikož bylo možné vypozorovat pozitivní účinky terapie u všech probandek. Došlo ke zlepšení nejen problémů souvisejících s dysmenorheou, ale také ke snížení bolesti pohybového aparátu, zvýšení celkové kondice probandek a ustoupení psychických problémů. V neposlední řady všechny probandky téměř přestaly užívat analgetika v souvislosti s dysmenorheou. Tato bakalářská práce může být využita pro fyzioterapeutické účely a to nejen u žen s dysmenorheou, ale u všech pacientek trpících premenstruačním syndromem. Dále může sloužit pro komplexní orientaci v dané problematice studentům fyzioterapie, fyzioterapeutům v klinické praxi a jako informační zdroj pro odbornou i laickou veřejnost.
|
|
Možnosti fyzioterapie u pohybových poruch houslistů
SIEGERTOVÁ, Tereza
Pohybové poruchy houslistů jsou dány především dlouhodobou jednostrannou zátěží při hře na housle při nevhodných pohybových stereotypech. Dále někdy chybějící přípravou těla na hudební výkon a nedostatečnou kompenzační činností. Hra na housle je náročná na jemnou motoriku a posturu. Pohybové poruchy se proto nejvíce projevují zejména v oblasti ramenního pletence a volné horní končetiny, klíční kosti a krční páteře. Šířit se mohou skrz svalové smyčky a řetězce na další části osového orgánu a celý organismus. Nejčastěji se objevuje bolest v důsledku přetížení šlach, hypertonie a hypermobility. Prvním cílem práce je určit základ vzniku pohybových poruch hráčů z hlediska anatomie a kineziologie. Druhým cílem je na základě kineziologického vyšetření zrealizovat individuální a na problém zacílený fyzioterapeutický plán. Dále zjistit možnosti prevence poruch. Proto jsou v teoretické části podány základní informace o kineziologii a anatomii ramenního pletence a páteře. Práce se také věnovala popisu postoje houslistů a vytváření hracích stereotypů a následných automatismů. Léčbou je často fyzikální terapie nebo klid a medikamenty. To ale není trvalým řešením, protože po ukončení léčby se pacient vrací k původnímu stereotypu pohybu, který vyvolal pohybové obtíže. Je nutné změnit stereotyp pohybu, najít dostatečnou kompenzační činnost a především si osvojit prvky prevence. Práce využívá kvalitativního výzkumu. Sledovaným souborem byly dva houslisté. Jako metoda sběru dat byla využita anamnéza pomocí řízeného rozhovoru, vstupní a výstupní kineziologický rozbor s vyšetřením pohybových stereotypů ramenního pletence na povrchové elektromyografii. Terapie houslistů trvala s každým 9 týdnů a byla uskutečněna v Centru fyzioterapie na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích. Navržená terapie obsahuje ošetření nalezených myofasciálních změn jako je hypertonie, výskyt trigger pointů, ale také přístupy vybraných konceptů na změnu pohybových stereotypů, případně aktivaci hlubokého stabilizačního systému.
|
|
Kineziterapie v těhotenství a její vliv na kvalitu života těhotné ženy
RŮŽIČKOVÁ, Iveta
Bakalářská práce se zabývá vlivem pohybové aktivity na kvalitu života těhotné ženy. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou popsány změny, které patří k těhotenskému stavu. Jedná se především o změny dýchacího ústrojí, reprodukčního systému, kardiovaskulárního systému a v neposlední řadě změny psychického stavu těhotné ženy. Z fyzioterapeutického hlediska jsou popsány změny pohybového systému, kdy má příbytek na váze vliv na celkové držení těla. Dále je popsáno samotné těhotenství od prvního až do třetího trimestru a fáze porodu. Další kapitola je věnována jednotlivým kinezioterapeutickým metodám. Zmíněna je zde jóga pro těhotné ženy, která je ideální hlavně pro úpravu dechu a posilování určitých svalových skupin. Další z použitých metod je cvičení na gymnastickém míči, které má dobrý vliv na celou páteř, hlavně na oblast bederní páteře. Posední použitou metodou je Feldenkraisova metoda, která je zaměřena na relaxaci a prožívání prováděného pohybu.Všechny metody jsou v teoretické části stručně popsány a názorné příklady cviků jsou uvedeny ve cvičební jednotce v seznamu příloh. Poslední kapitola se zabývá otázkou kvality života v těhotenství. Tato bakalářská práce má stanovenou jednu výzkumnou otázku a dva cíle. Prvním cílem práce je zmapovat možnosti kinezioterapie v těhotenství. Druhým cílem je navrhnout a realizovat individuální cvičební plán pro těhotné ženy. Výzkumná otázka zjišťuje, jaký vliv má kinezioterapie na kvalitu života těhotné ženy. Pro naplnění cílů bakalářské práce byl použit kvalitativní výzkum v podobě vyšetření třech těhotných žen a vypracování kompletních kazuistik. Všechny pacientky byly zaškoleny cvičební jednotkou, kterou cvičily po dobu osmi týdnů vždy dvakrát týdně. Při každé terapii s přítomností autora práce byla provedena masáž plosky obou dolních končetin. Dále byla těhotným ženám palpačně vyšetřena kost kostrční, pomocí goniometru naměřeny rozsahy pohybu v kyčelním kloubu a v neposlední řadě byly oslovené ženy vyšetřeny aspekčně zepředu, zboku a zezadu. Na začátku i na konci terapie bylo respondentkami zodpovězeno všech 26 otázek dotazníku zjišťujících hodnoty kvality života. Pro získání všech potřebných informací byla u všech respondentek odebrána anamnéza. V praktické části je uveden průběh terapie všech respondentek. Výzkum je zakončen výstupním kineziologickým rozborem a výsledky dotazníku WHOQOL hodnotící kvalitu života. Z výzkumu vyplývají kladné účinky kinezioterapie u všech oslovených respondentek, jak z výsledků dotazníku, tak ze slovního hodnocení.Psychické i fyzické změny, kterými ženy procházely vlivem zvyšujícího se stádia těhotenství, byly pomocí kinezioterapie eliminovány a všechny respondentky nezávisle na sobě uvedly, že mají zájem v terapii pokračovat. Tato bakalářská práce může být využita jako edukační a informační materiál pro těhotné ženy, které nemají doposud žádné zkušenosti s pohybovou aktivitou a jejími účinky v období vlastního těhotenství, ale i pro ženy, které již tuto zkušenost mají, ale rády by ji doplnily o nové poznatky. Práce je vhodná také pro širokou veřejnost a může být využita jako studijní materiál pro studenty oboru fyzioterapie a jiné zdravotnické pracovníky.
|
host ::
