|
|
Prognóza nemocných po ischemické cévní mozkové příhodě a některé ovlivňující faktory
Kielbergerová, Lenka ; Rohan, Vladimír (vedoucí práce) ; Holečková, Irena (oponent) ; Petrák, Ondřej (oponent)
Cévní mozkové příhody jsou nezanedbatelnou příčinou morbidity a mortality ve vyspělém světě. Tato práce ve své obecné části shrnuje základní poznatky v oblasti cévních mozkových příhod, popisuje obecný přístup k diagnostice a léčbě především ischemických cévních mozkových příhod. Dále se práce věnuje problematice akutní i sekundárně preventivní léčby CMP a současně ukazuje možnosti hodnocení následného neurologického deficitu, popisuje výskyt poruch nálady a hodnocení kvality života jedinců po CMP. Cílem praktické části bylo zhodnocení perspektivy pacientů přijatých k hospitalizaci pro ischemickou CMP. Praktická část je rozdělena do dvou částí. První část je zaměřena na mortalitu pacientů po ischemické CMP v dlouhém sledovaném období (2003-2019) v západočeském regionu a vliv sekundární prevence na mortalitní riziko. Ve druhé části cílí na identifikaci hlavních klinických a psychosociálních faktorů ovlivňujících kvalitu života chronických stabilizovaných pacientů po první ischemické CMP a prospektivně hodnotí vztah zhoršených ukazatelů kvality života a mortality, ale i vůči konvenčním kardiovaskulárním rizikovým faktorům. Mortalita pacientů hospitalizovaných ve FN Plzeň v období let 2003-2019 pro ischemickou CMP je oproti celosvětovým trendů významně vysoká. Z celkového souboru 9076 pacientů...
|
|
|
Určení jádra mozkového infarktu pomocí zdrojových řezů výpočetní tomografické angiografie u pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou
Rohan, Vladimír ; Choc, Milan (vedoucí práce) ; Kalvach, Pavel (oponent) ; Kalita, Zbyněk (oponent) ; Smrčka, Martin (oponent)
Uvod a cíle: Cévní mozkové příhody (CMP) jsou ve vyspělých zemích třetí nejčastější příčinou smrti (Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.) a nejčastější příčinou invalidity obyvatelstva ve věku nad 60 let. Pro volbu optimálního léčebného postupu má zásadní význam rychlé zhodnocení rozsahu nevratně postižené mozkové tkáně a mozkové tkáně potencionálně zachranitelné. Cílem této práce je ověřit možnosti předpovědi jádra mozkové ischémie u pacientů s akutní CMP pomocí automatického zpracování zdrojových dat výpočetní tomografické angiografie (CTA-SI) a nekontrastního vyšetření výpočetní tomografi (NCCT) vytvořením perfused blood volume (PBV) map celého mozku u pacientů s akutním ischemickým iktem. Zjistit korelaci takto vytvořených map s rozsahem výsledného infarktu. Dalším cílem práce je určit optimální kvantitativní kritickou hodnotu PBV pro identifikaci jádra ischémie v akutním stadiu ischemického iktu. Soubor a metoda: Pomocí prototypového software byla CTA-SI a NCCT data zpracována k vytvoření PBV map u 37 pacientů s akutním ischemickým iktem, u kterých byla angiograficky prokázána rekanalizace uzavřené tepny intravenózní trombolýzou. Tyto mapy byly automaticky porovnány s rozsahem dokončeného infarktu na kontrolním NCCT. U pacientů s dokončeným infarktem byla provedena pixel-by-pixel analýza dokončeného...
|
|
|
Určení jádra mozkového infarktu pomocí zdrojových řezů výpočetní tomografické angiografie u pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou
Rohan, Vladimír ; Choc, Milan (vedoucí práce) ; Kalvach, Pavel (oponent) ; Kalita, Zbyněk (oponent) ; Smrčka, Martin (oponent)
Uvod a cíle: Cévní mozkové příhody (CMP) jsou ve vyspělých zemích třetí nejčastější příčinou smrti (Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.) a nejčastější příčinou invalidity obyvatelstva ve věku nad 60 let. Pro volbu optimálního léčebného postupu má zásadní význam rychlé zhodnocení rozsahu nevratně postižené mozkové tkáně a mozkové tkáně potencionálně zachranitelné. Cílem této práce je ověřit možnosti předpovědi jádra mozkové ischémie u pacientů s akutní CMP pomocí automatického zpracování zdrojových dat výpočetní tomografické angiografie (CTA-SI) a nekontrastního vyšetření výpočetní tomografi (NCCT) vytvořením perfused blood volume (PBV) map celého mozku u pacientů s akutním ischemickým iktem. Zjistit korelaci takto vytvořených map s rozsahem výsledného infarktu. Dalším cílem práce je určit optimální kvantitativní kritickou hodnotu PBV pro identifikaci jádra ischémie v akutním stadiu ischemického iktu. Soubor a metoda: Pomocí prototypového software byla CTA-SI a NCCT data zpracována k vytvoření PBV map u 37 pacientů s akutním ischemickým iktem, u kterých byla angiograficky prokázána rekanalizace uzavřené tepny intravenózní trombolýzou. Tyto mapy byly automaticky porovnány s rozsahem dokončeného infarktu na kontrolním NCCT. U pacientů s dokončeným infarktem byla provedena pixel-by-pixel analýza dokončeného...
|
host ::
RSS.