|
|
Optimization of electrophoretic determination of protamine and insulin
Molnárová, Katarína ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hraníček, Jakub (oponent)
Táto práca sa venuje optimalizácií stanoveniu protamínu a inzulínu pomocou kapilárnej zónovej elektroforézy. Počas experimentov sa optimalizovalo zloženie základného elektrolytu, jeho pH a spôsob dávkovania. Postupne sa vyskúšala kyselina citrónová v rozsahu koncentrácie 80 až 240 mmol l-1 a kyselina chlóroctová v rozsahu 50 mmol l-1 až 150 mmol l-1 . Optimalizovaná metóda používa kremennú kapiláru s vnútorným priemerom 50 μm. Celková dĺžka kapiláry je 50,0 cm, efektívna dĺžka je 8,5 cm. Dávkovanie vzorky prebieha na krátkom konci kapiláry. Základným elektrolytom je 100 mmol l-1 kyselina chlóroctová. Separácia prebieha pri napätí 20 kV. Vzorka je dávkovaná hydrodynamicky tlakom 5 kPa na 3 s. Detekcia prebieha pri vlnovej dĺžke 200 nm. Metódou je možné stanoviť protamín a inzulín v rozsahu koncentrácií 4 μg ml-1 až 300 μg ml-1 a 5 μg ml-1 až 300 μg ml-1 . Medza detekcie pre protamín je 1 μg ml-1 a pre inzulín 2 μg ml-1 . Opakovateľnosti plôch píkov a migračných časov s hydrodynamickým dávkovaním pre koncentrácie 30 μg ml-1 a 200 μg ml-1 vykazujú hodnoty relatívnych smerodajných odchýlok neprevyšujúce 6 % z čoho plynie, že optimalizovaná metóda vykazuje uspokojivú opakovateľnosť. Počas elektrokinetického dávkovania sa použilo napätie 5 kV po dobu 5 s. Elektrokinetické dávkovanie je menej presné, ale...
|
|
|
Stanovení protaminů kapilární zónovou elektroforézou
Malý, Michal ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem a optimalizací metody pro separaci a detekci protaminů s využitím ka- pilární zónové elektroforézy. Vyvinutá metoda používá křemennou kapiláru o vnitřním průměru 50 µm a efektivní délce 41,5 cm. Separace probíhá při napětí 30 kV. Pracovním elektrolytem je vodný roztok ky- seliny fosforečné o koncentraci 45 mmol dm−3 . Analyt je detekován spektrofotometricky při vlnové délce 200 nm. Vzorek je dávkován hydrodynamicky. Metodou je možné stanovit protaminy v rozsahu koncent- rací 11 µg ml−1 až 1000 µg ml−1 , mez detekce je 4 µg ml−1 . Praktická použitelnost metody byla ověřena na reálném vzorku injekce NPH insulinu. Pro dostatečně citlivou detekci protaminů v NPH insulinu je nutné vzorek připravit v dostatečně kyselém prostředí. Pro účely této práce byl vzorek okyselen přídavkem roztoku pracovního elektrolytu tak, aby jeho koncentrace ve výsledném roztoku vzorku byla 18 mmol dm−3 . Hlavní výhodou metody je vysoká rychlost, migrační čas analytu je zhruba 2 min. Nevýhodou v porovnání s alter- nativními metodami využívajícími CZE nebo RP-HPLC je neschopnost separovat jednotlivé protaminové peptidy. Pro stanovení celkového protaminu ve vzorku toto však nepředstavuje zásadní nedostatek. 1
|
|
|
Komplexní analýza výstražných a obranných látek ploštic vysokoúčinnými separačními metodami
Krajíček, Jan ; Bosáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Feltl, Ladislav (oponent) ; Ventura, Karel (oponent)
V průběhu evoluce se vyvinulo mnoho strategií obrany hmyzu před jeho predátory. Evolučně nejstarší a nejrozšířenější je chemická obrana následovaná akustickou nebo optickou obranou. Spousta druhů hmyzu však používá najednou více typů varovných signálů, které působí na různé smyslové receptory jejich predátora. Takovýto komplexní způsob varovné signalizace se nazývá multimodální. Může vznikat například současným podílem chemických a optických signálů nebo kombinací akustické a optické signalizace. Právě kombinace chemicko-optické signalizace kořisti vůči predátorovi je pravděpodobně nejčastější formou multimodální signalizace. Předkládaná práce se zabývá analýzou biologicky aktivních látek, které participují při obranných mechanismech jednoho z rozšířených druhů hmyzu - ploštic. Deriváty pterinu představují rozsáhlou skupinu přírodních látek odvozených od bicyklického heterocyklu pteridinu a vyskytují se prakticky ve všech živých organismech od bakterií k obratlovcům. U hmyzu primárně slouží jako pigmenty a například kutikulám ploštic propůjčují jejich nápadné zabarvení. První část disertační práce byla zaměřena na identifikaci a kvantifikaci derivátů pterinu v kutikulách vybraných druhů ploštic. Pro separaci a kvantifikaci deseti derivátů pterinu (L-sepiapterin, 7,8-dihydroxanthopterin,...
|
|
|
Komplexační rovnováhy beta-blokátorů v CZE
Kanizsová, Lívia ; Zusková, Iva (vedoucí práce) ; Jelínek, Ivan (oponent)
Látky využívané ve farmaceutickém průmyslu se často vyskytují ve formě směsi více isomerů s odlišnou biologickou aktivitou. V případě, že má některý isomer nežádoucí účinek, je důležité jej ze směsi oddělit a ověřit chirální čistotu léku. Kapilární zónová elektroforéza hraje důležitou roli v chirálních separacích. Pro rozdělení jednotlivých isomerů je zde využívána jejich rozdílná afinita ke komplexačním činidlům. Míru jejich interakce charakterizuje komplexační konstanta. Pro chirální separaci β-blokátorů se nejčastěji používají cyklodextriny, které mohou být neutrální nebo nabité. S β-blokátory interagují pravděpodobně prostřednictvím tvorby inkluzních komplexů. U všech studovaných β-blokátorů, kterými byly labetalol, pindolol, alprenolol a atenolol, byla úspěšně provedena enantioseparace na základní linii použitím základního elektrolytu s obsahem nabitých cyklodextrinů. Největší rozlišení píků bylo pozorováno při použití sulfatovaných cyklodextrinů.
|
|
|
Komplexní analýza výstražných a obranných látek ploštic vysokoúčinnými separačními metodami
Krajíček, Jan
V průběhu evoluce se vyvinulo mnoho strategií obrany hmyzu před jeho predátory. Evolučně nejstarší a nejrozšířenější je chemická obrana následovaná akustickou nebo optickou obranou. Spousta druhů hmyzu však používá najednou více typů varovných signálů, které působí na různé smyslové receptory jejich predátora. Takovýto komplexní způsob varovné signalizace se nazývá multimodální. Může vznikat například současným podílem chemických a optických signálů nebo kombinací akustické a optické signalizace. Právě kombinace chemicko-optické signalizace kořisti vůči predátorovi je pravděpodobně nejčastější formou multimodální signalizace. Předkládaná práce se zabývá analýzou biologicky aktivních látek, které participují při obranných mechanismech jednoho z rozšířených druhů hmyzu - ploštic. Deriváty pterinu představují rozsáhlou skupinu přírodních látek odvozených od bicyklického heterocyklu pteridinu a vyskytují se prakticky ve všech živých organismech od bakterií k obratlovcům. U hmyzu primárně slouží jako pigmenty a například kutikulám ploštic propůjčují jejich nápadné zabarvení. První část disertační práce byla zaměřena na identifikaci a kvantifikaci derivátů pterinu v kutikulách vybraných druhů ploštic. Pro separaci a kvantifikaci deseti derivátů pterinu (L-sepiapterin, 7,8-dihydroxanthopterin,...
|
|
|
Stanovení konstant stability beta-blokátorů kapilární zónovou elektroforézou
Kanizsová, Lívia ; Zusková, Iva (vedoucí práce) ; Šteflová, Jana (oponent)
Kapilární zónová elektroforéza identifikuje a stanovuje analyty na základě jejich rozdílných pohyblivostí v roztoku základního elektrolytu vystaveného působení vnějšího elektrického pole. Kromě toho je i vhodnou metodou pro stanovení disociačních a komplexačních konstant. V této práci byly jako analyty zvoleny některé adrenergní β-blokátory. β-blokátory mají ve své struktuře alespoň jedno chirální centrum a pomocí kapilární elektroforézy je možná separace jejich enantiomerů v přítomnosti vhodného chirálního selektoru. Pro enantioseparaci se nejčastěji do roztoku základního elektrolytu přidávají různě modifikované β-cyklodextriny. Mají-li enantiomery β-blokátorů různou afinitu k danému chirálnímu selektoru, budou vykazovat různou efektivní pohyblivost. Ze závislosti efektivní pohyblivosti analytu na koncentraci chirálního selektoru lze poté určit jejich konstanty stability. Klíčová slova: β-blokátory, cyklodextriny, konstanta stability, kapilární zónová elektroforéza
|
|
|
Mobilizace markerů elektroosmotického toku v kapilární elektroforéze
Martínková, Eva ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Sobotníková, Jana (oponent)
Kapilární zónová elektroforéza je separační metoda, která se využívá k separaci nabitých látek v elektrickém poli. Látky putují k detektoru díky vlastní elektroforetické mobilitě a elektroosmotickému toku v kapiláře. Separace probíhá na základě elektroforetické mobility látek, která je přímo úměrná náboji a nepřímo úměrná hydratovanému poloměru iontu. Z toho vyplývá, že neutrální látky tvoří při separaci jedinou zónu bez vzájemného rozlišení. Neutrální dobře absorbující látky tak lze využít jako markery průměrného elektroosmotického toku. Bylo však zjištěno, že některé markery mají tendenci se mobilizovat kladně či záporně vůči rychlosti elektroosmotického toku. Tato mobilizace je způsobena interakcemi markeru se složkami separačního pufru. Cílem práce bylo proměřit mobilizace jednotlivých běžně používaných markerů EOF v kombinaci s různými kationty acetátového pufru a najít tak "ideální" marker, jehož mobilita by se od skutečného EOF odlišovala jen minimálně, popřípadě najít kombinaci marker/pufr, které je lepší se při měření vyvarovat. Bylo otestováno celkem 11 markerů a jim strukturně příbuzných látek v kombinaci se šesti kationty základního elektrolytu. Bylo zjištěno, že některé markery dosahují hodnotami své relativní mobility až pěti procent limitních mobilit malých anorganických kationtů. Z...
|
|
|
Automatická analýza dat v kapilární zónové elektroforéze
Ördögová, Magda ; Dubský, Pavel (vedoucí práce) ; Heyda, Jan (oponent)
Vyhodnocování dat v kapilární zónové elektroforéze obvykle zahrnuje mnoho kroků, které vyžadují využití několika různých softwarů. Kromě vyhodnocení samotných elektroforeogramů je obvykle cílem získaná data dále zpracovávat, například fitováním vhodnou regresní funkcí za účelem získání fyzkálně-chemických parametrů separace (např. konstant stability komplexu analytu s přidaným komplexujícím činidlem). Důležitá je také znalost přesnosti takového vyhodnocení (tj. chyby se kterou byly parametry stanoveny). V rámci této práci byly implementovány nové části programu Eval, který původně sloužil pouze k vyhodnocování elektroforeogramů. Nově byla do programu přidána funkce automatického proložení píku analytu Haarhoff-van der Lindeho funkcí, která je řešením rovnice kontinuity v kapiláře při použití Diracovy funkce jako počáteční podmínky. Velice častým jevem v kapilární elektroforéze je použití kompletačních činidel za účelem zlepšení separace. Z fyzikálně-chemického hlediska nás zajímají parametry, které tuto komplexaci charakterizují. Proto byla do programu Eval přidána možnost fitovat získané závislosti mobility na koncentraci komplexující látky rovnicí rektangulární hyperboly a pro získané regresní parametry vykreslit profilové diagramy, ze kterých je možné odečíst konfidenční interval na libovolné...
|
|
|
Interakce pesticidů - kyseliny 1-naftyloctové a 1-naftylacetamidu - s cucurbit[7]urilem a vybranými cyklodextriny
Ördögová, Magda ; Dubský, Pavel (vedoucí práce) ; Beneš, Martin (oponent)
Předkládaná práce posuzuje a porovnává interakci 1-naftyloctové kyseliny a 1-naftylacetamidu s vybranými komplexujícími látkami. 1-naftyloctová kyselina a 1-naftylacetamid nacházejí použití jako pesticidy. Z ekologického hlediska je zajímavá možnost regulace rozkladu obou látek na denním světle, která může být zajištěna například jejich interakcí s různými komplexujícími látkami. Jako komplexující látky byly zvoleny cyklodextriny známé svou schopností interagovat se širokým spektrem látek. Dále byl zvolen cucurbit[7]uril, jehož interakce může být podle literatury silnější než v případě cyklodextrinů. Interakce byly studovány metodou afinitní kapilární zónové elektroforézy. Byla porovnána síla jednotlivých interakcí a pro ty systémy, kde to bylo možné, byla stanovena hodnota zdánlivé konstanty stability vznikajícího komplexu.
|
|
|
Systémové zóny v kapilární elektroforéze
Riesová, Martina ; Gaš, Bohuslav (vedoucí práce) ; Kašička, Václav (oponent) ; Gebauer, Petr (oponent)
Martina Riesová Souhrn dizertační práce Kapilární elektroforéza je účinná, spolehlivá a rychlá separační metoda s nízkou spotřebou chemikálií a tedy i nízkými náklady na analýzu. Systémové zóny, které tato práce studuje, jsou nevyhnutelnou součástí každého elektroforetického systému a v nepříznivých případech mohou značně ovlivnit elektroforetické výsledky, znehodnotit je, nebo vést k jejich špatnému výkladu. Pomocí predikčních počítačových programů vystavěných na základě teoretického popisu elektromigrace lze v jednoduchých systémech dobře a spolehlivě předpovídat pozice systémových píků. Tato předpověď však nemusí být dostatečná a nemusí zaručit jednoznačnou identifikaci systémových píků v získaných záznamech. V rámci předkládané práce byl proto rozšířen současný teoretický model elektromigrace a vznikla nová verze 5.3 predikčního programu PeakMaster, která umožňuje předpovídat nejen pozice, ale i tvary a polarity systémových zón. Pomocí nového PeakMasteru 5.3 lze tak lépe předpovídat případnou interakci nebo překryv systémových píků s píky analytů a nově může být také optimalizováno složení vzorku právě s ohledem na polaritu a tvary systémových píků. Program PeakMaster má široké využití v běžné analytické praxi při efektivním výběru separačních systémů a predikce elektroforetických výsledků....
|
host ::
RSS.