|
|
Imunita v polyomavirové infekci
Janovec, Václav ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Belovičová, Martina (oponent)
Lidské polyomaviry JC a BK patří do skupiny malých neobalených DNA virů a jsou široce rozšířené v lidské populaci. Po zpravidla bezpříznakové prvotní infekci následně přetrvávají celoživotně v organismu ve stavu perzistence. Tato práce si tak klade za cíl shrnutí dosavadních poznatků týkajících se zapojení jednotlivých imunitních mechanismů, podílejících se na imunitním dohledu vůči perzistujícím JC a BK virům. Z dosud publikovaných poznatků vyplývá, že imunitní dohled vůči lidským polyomavirům představuje velice komplexní proces, kde důležitým faktorem je zapojení a spolupráce nespecifické i specifické imunitní obrany. Dlouhodobý imunitní dohled proti perzistujícím virům je zprostředkován zejména specifickými T lymfocyty. Pokud je tento imunitní dohled narušen, může docházet k reaktivaci těchto virů. Další významnou roli v případech reaktivace hrají i změna cytokinového prostředí a genetická výbava jedince. Zmíněné dva lidské polyomaviry navíc rozvinuly mechanismus, který jim zřejmě umožní částečně uniknout před imunitním dohledem. To také otevírá otázku, zda tímto imunitním únikem nepřispívají k indukci tumorogeneze.
|
|
|
The Persistence of Human Polyomaviruses
Blažková, Kristýna ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Kuthan, Martin (oponent)
Navzdory mnohaletému výzkumu jsou i ty nejznámější Polyomaviry - BK a JC - stále záhadou. Vzhledem k objevení mnoha nových Polyomavirů - KIV, WUV, MCV, HPyV6, HPyV7, TSV a HPyV9 v průběhu posledních pár let se ještě zdůraznila důležitost výzkumu mechanismů, které Polyomaviry využívají ve svých hostitelích. Pravděpodobný způsob přenosu je buď skrze dýchací cesty nebo fekálně-orální. Počáteční infekcí lidé procházejí nejčastěji v raném dětství nebo v předpubertálním věku. Poté následuje celoživotní perzistence. Seroprevalence lidských Polyomavirů je mezi dospělou populací relativně vysoká: BKV (81-97 %), JCV (35-69 %), KIV (55 %), WUV (69 %), MCV (25-46 %) a TSV (70-80 %). Lidské polyomaviry mohou v imunosuprimovaných jedincích působit i smrtelná onemocnění. Místo perzistence v lidech pravděpodobně závisí na konkrétním Polyomaviru. U BK a JC virů je prokázána perzistence v ledvinách a močových cestách. Lidské Polyomaviry byly dále detekovány v lymfatických tkáních, krvi, dýchacích, močových a trávicích cestách, není ale jasné, zda ve všech těchto místech i perzistují. Mezi mechanismy, které Polyomaviry využívají k vytvoření a udržení perzistence, mohou patřit virové miRNA a virový agnoprotein, které modulují samotnou proliferaci viru i imunitní odpověď. Jsou tedy do určité míry schopné seberegulace.
|
|
|
Ontogenese komplexu dorsoabdominálních pachových žláz u zástupců kněžic (Heteroptera: Pentatomoidea).
Kutalová, Kateřina ; Vilímová, Jitka (vedoucí práce) ; Kment, Petr (oponent)
Dorsoabdominální pachové žlázy (DAGs) larválních instarů jsou jednou z apomorfií řádu ploštic, Heteroptera. U některých skupin řádu perzistují tyto pachové žlázy do dospělosti. Zástupci čeledi Acanthosomatidae patří do skupiny s takovouto prokázanou perzistencí. V práci jsou zmapovány změny kutikulárních struktur DAGs během celého ontogenetického vývoje druhu Elasmucha ferrugata (Fabricius, 1787). Jedná se o externí struktury a skulptury, které jsou asociované s ostiolami a jejich procentuální zastoupení z celkové plochy dorsa abdominu. Dále byly studovány interní kutikulární struktury, tvar rezervoáru a počet vývodných kanálků sekrečních buněk. Ke studiu byla použita optická stereolupa a optický a skenovací elektronový mikroskop.
|
|
|
Interakce Borrelia sp. s buňkami HL-60 a monocyty a kultivace Anaplasma phagocytophilum na buňkách HL-60
Marková, Lucie ; Hulínská, Dagmar (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
Borrelia burgdorferi sensu lato a Anaplasma phagocytophilum jsou mikroorganismy způsobující onemocnění lymeskou borreliózu a lidskou granulomatózní anaplasmózu. Jejich společným vektorem v Evropě jsou klíšťata rodu Ixodes. V naší práci jsme se zaměřili na interakce buněk nespecifické imunitní odpovědi s původci lymeské borreliózy, které jsou svou funkcí v časné fázi onemocnění nezastupitelné. Anaplasma phagocytophilum je obtížně kultivovatelný mikroorganizmus, který je možno kultivovat pouze na buněčných kulturách. Úspěšná kultivace Anaplasma phagocytophilum z pacientů z naší geografické oblasti je klíčová pro další experimenty a také důležitá z diagnostického hlediska. V našich experimentech jsme používali ověřené tkáňové kultury buněk HL-60, psích monocytů DH82 a myších monocytů P388D1. Při studiu interakcí původců lymeské borreliózy s buňkami jsme používali dva kmeny odlišných druhů Borrelia. Borrelia garinii M192 a Borrelia burgdorferi sensu stricto B31. Tyto dva kmeny se liší virulencí. Kmen M192 je virulentní, kdežto kmen B31 již pasážováním svou virulenci ztratil. Zaměřili jsme se na studium morfologických změn pomocí světelné mikroskopie (pozorování barevných fixovaných preparátů a pozorování v temném poli), případně transmisní elektronové mikroskopie. Během našich experimentů jsme došli k závěru,...
|
|
|
Studium fenoménu perzistence u Staphylococcus aureus
Kubištová, Lucie ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Melter, Oto (oponent)
Bakterie Staphylococcus aureus jsou lidské patogeny, které způsobují onemocnění různě závažného charakteru od lehkých infekcí kůže po těžké septické stavy. S. aureus často osidluje plíce pacientů s cystickou fibrózou a způsobuje dlouho trvající pneumonie, které pro tyto pacienty mohou být smrtelné. Infekce způsobené bakteriemi S. aureus se jako většina infekcí léčí antibiotiky. Neúspěšnost léčby často způsobuje přítomnost rezistentních kmenů. Bylo ale zjištěno, že na selhávání léčby má podíl i jiný typ odolnosti k antibiotikům - perzistence. Perzisteři jsou fenotypové varianty isogenní bakteriální populace, které jsou odolné k působení antibiotikům, i když nemají genetické determinanty podmiňující rezistenci. Fenomén perzistence u bakterií je zatím poměrně málo prozkoumaný jev. Cílem mé diplomové práce bylo přispět k charakterizaci perzistence u S. aureus. Optimalizovali jsme metodu rychlé identifikace počtu perzisterů v bakteriální populaci po působení antibiotik metodou měření křivek hynutí. Touto metodou jsme dále zjistili, že vystavení osmotickému stresu způsobuje zvýšení počtu perzisterů v populaci o 1 - 2,5 řádu oproti nestresované kultuře. Dále jsme metodou kvantitativní PCR analyzovali expresi alternativního sigma faktoru sigB. Zjistili jsme, že sigB se exprimuje v podmínkách růstu s...
|
|
|
Stanovení reziduí botanických pesticidů pomocí separačních metod
Medová, Tereza ; Nový, Pavel (vedoucí práce) ; Táborský, Jan (oponent)
Botanické pesticidy, včetně rostlinných silic, jsou považovány za jednu z možných alternativ ochrany rostlin. Proto je důležité rozvíjet poznatky o těchto přírodních látkách. V této diplomové práci byla měřena rezidua vybraných složek silic Cymbopogon citratus Stapf, Pelargonium graveolens L'Hér a Thymus vulgaris L. po jejich aplikaci na rostlinný materiál. Chemické složení jednotlivých silic bylo nejdříve analyzováno plynovou chromatografií s hmotnostní spektrometrií (GC - MS). Na základě této analýzy byly pro každou silici vybrány 3 reprezentativní složky, jejichž rezidua byla následně stanovena. Pro C. citratus byly vybrány citral, geranyl-acetát a limonen, pro geraniovou silici z P. graveolens b-citronellol, geraniol a linalool a pro silici z T. vulgaris tymol, p-cymen a g-terpinen. Ke stanovení reziduí botanických pesticidů byly navrženy 2 nové metody, které urychlují a usnadňují analýzu, konkrétně metoda mikroextrakce tuhou fází (SPME) a metoda s extrakcí hexanem, která byla použita k vlastnímu měření reziduí. Z naměřených hodnot vyplývá, že perzistence silic v rostlinném materiálu je velmi nízká, z čehož lze odvozovat jejich šetrnost k životnímu prostředí a bezpečnost pro lidské zdraví za předpokladu správné manipulace s těmito látkami.
|
|
|
Generátor databázové vrstvy aplikací
Kuboš, Jaroslav ; Rychlý, Marek (oponent) ; Burget, Radek (vedoucí práce)
Cílem projektu je návrh a implementace knihovny pro podporu vývoje databázové/perzistenční vrstvy aplikací psaných v jazyce C#. Knihovna se snaží o maximální snadnost použití při zachování elegance zápisu. Knihovna podporuje rysy objektového programování typu dědičnost a kolekce. Z dalších rysů lze jmenovat podporu verzování a opožděného načítání. Pro získávání metadat o objektech používá reflexi poskytovanou .NET frameworkem. Knihovna nepoužívá žádné literály pro identifikaci (tříd, atributů) a to ani v objektových dotazech. Většinu kontrol proto provede už překladač.
|
|
|
Studium distribuce halogenovaných difenyletherů do složek životního prostředí
Hroch, Martin ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Šucman, Emanuel (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V posledních letech je značná pozornost věnována problematice bromovaných retardátorů hoření (BFR’s – Brominated Flame Retardants), které tvoří různorodou skupinu organických sloučenin. Ještě v nedávné minulosti byly nejhojněji zastoupenou skupinou především polybromované difenylethery (PBDE), které nalezly široké použití v mnoha průmyslových odvětvích. Důvodem aplikace právě těchto látek je schopnost zpomalovat proces hoření a snižovat riziko vznícení při nadměrném záhřevu materiálu. Na druhou stranu přibyly vážné obavy související s užíváním PBDE. Nejzávažnějším problémem je zejména jejich možné uvolňování ze spotřebních výrobků při jejich běžném používání, toxicita a vysoká perzistence ve složkách životního prostředí. Některé z těchto kontaminantů se navíc vyznačují vysokým stupněm akumulace v biologických systémech. V předložené disertační práci byla prostřednictvím několika dílčích studií řešena problematika posouzení úrovně znečištění vodního a terestrického ekosystému vybraných lokalit České republiky PBDE. Jedním z cílů bylo rovněž zmapování situace v systému chovných rybníků nedaleko obce Záhlinice v oblasti střední Moravy. Zde byla posuzována míra kontaminace u ryb a ptáků, jako dvou po sobě jdoucích článků potravinového řetězce. Získané výsledky potvrdily z větší části předpoklad, že se vzrůstající trofickou úrovní organismů dochází k bioakumulaci a tím i k vyšším hladinám těchto xenobiotik. Pro porovnání byl odchyt ryb a ptáků realizován také v jiných lokalitách ČR. V Bartošovicích a Hustopečích nad Bečvou byly obsahy, které detekované u káněte lesního a volavky popelavé srovnatelné, u kormoránů byly naopak zjištěny obsahy PBDE řádově vyšší. Kromě toho byly posuzovány hladiny PBDE detekované ve tkáních jedinců bioindikačního druhu jelec tloušť, odlovených na jaře a na podzim ve dvou lokalitách na řece Svratce. Porovnávány byly nálezy PBDE ve svalovině, kůži a vnitřnostech. Získané výsledky ukazují, že mezi jednotlivými tkáněmi, resp. i mezi lokalitami, nebyla prokázána výrazná variabilita a nálezy sledovaných látek jsou prakticky srovnatelné. S cílem určit obsah PBDE v rybách žijících ve vodních nádržích na řece Svratce byl proveden odlov ryb na Vírské a Brněnské přehradě. V obou lokalitách byl pilotním monitorovaným druhem cejn velký, který byl doplněn i ostatními druhy ryb. Výsledky analýz indikují, že vyšší koncentrace PBDE byly zjištěny v rybách pocházejících z Brněnské přehrady. Rozdílná byla také distribuce jednotlivých kongenerů v rybách odlovených na obou odběrových místech. Pro zmapování úrovně kontaminace terestrického ekosystému PBDE bylo použito několik druhů rostlinných bioindikátorů. Jednalo se o jehličí (borovice lesní, borovice vejmutovka, jedle bělokorá, smrk pichlavý) sesbírané z různých lokalit České republiky. Další zvolenou rostlinnou matricí byla objemná krmiva (pšenice obecná, ječmen, vojtěška setá, jetel luční) a olejniny (řepka olejka), pocházející z oblasti Nového Jíčína, z hospodářství Školního zemědělského podniku Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Zjištěné hodnoty koncentrací PBDE byly velmi nízké, vesměs se pohybovaly na úrovni detekčních limitů použité analytické metody.
|
|
|
Porovnání objektově-relační a objektové databáze jako perzistentní vrstvy v Javě
Karásek, Tomáš ; Palovská, Helena (vedoucí práce) ; Pavlíčková, Jarmila (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl vzájemně porovnat zástupce objektově orientovaného a objektově-relačního datového modelu a posoudit vhodnost jejich použití jako perzistentní vrstvy v aplikaci napsané v jazyce Java. První část této práce je zaměřena na přehled objektově-relačního a objektově orientovaného datového modelu, jejich teoretických základů, charakteristických rysů, historického vývoje a jejich zástupců. Dále jsou prozkoumány možnosti trvalého ukládání dat v Javě, příklady standardních aplikačních rozhraní Javy určené pro perzistenci, jejich výhody a oblasti použití. Druhá část práce se soustředí na demonstraci databázových systémů Oracle a objectDB, porovnání jejich funkcionality, jednoduchosti práce s databází a propojení s databázovou aplikací napsanou v jazyce Java, dále je srovnána dostupnost dokumentace a délka kódů obou variant řešení. Závěr této části shrnuje objevené skutečnosti a dává doporučení pro výběr datového modelu. Výstupem práce je přehledné srovnání zástupců objektových a objektově-relačních databázových systémů a stanovení vhodnější databáze pro napojení na aplikaci v Javě.
|
|
| |
host ::
RSS.