|
|
Italský "parlamentní román" přelomu 19. a 20. století
Pekařová, Karolína Daniella ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Piptová, Ivana (oponent)
Tato bakalářská práce má za úkol představit parlamentní román, který se formoval koncem 19. století a na vybraných dílech ukázat specifika tohoto "žánru". Pro potřeby této práce jsem zvolila pět stěžejních děl, na nichž jsem vystavěla svou literární analýzu: I Vecchi e I Giovani, I Viceré, L'imperio, Daniele Cortis a Le Vergini delle rocce. Text bakalářské práce je rozdělen do tří hlavních kapitol. První tvoří historické události doby sjednocení Itálie, které jsou pro pochopení struktury parlamentního románu nezbytné. Boj za sjednocení trvá až do konečného dobytí Říma v roce 1870, kdy startuje nová politická éra, a to parlamentarismus. Důraz je kladen na události reflektované v samotných románech. Historický přehled je zakončen vstupem Itálie do první světové války. V druhé části práce představuji vybraná díla parlamentního románu a také jejich autory - Luigiho Pirandella, Federica De Roberta, Antonia Fogazzara a Gabriele D'Annunzia - kteří svým specifickým literárním stylem reflektují dobu, ve které žijí. Poslední, stěžejní částí bakalářské práce je samotná analýza textů parlamentního románu, jak z pohledu naratologie, tak tematiky. Závěrem jsou shrnuty náměty společné dílům romanzo parlamentare a postoj jednotlivých autorů k výsledkům původně nadějného italského sjednocení a následné...
|
|
| |
|
|
Řečtí a římští reformátoři
Grigoryan, Hračja ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce na téma římští a řečtí reformátory je soustavně shrnout nejvýznamnější reformy z hlediska (ústavního) práva ve starověkém Římě a Řecku, přičemž je nutné dodat, že je zaměřena převážně na dějiny římské a tudíž se zabýva z větší části římskými reformátory. Dopady těchto reforem nazývám ústavními, jelikož měly větší či menší dopad v podstatě na celou společnost jako takovou, přičemž některé z nich fakticky společnost pozměnily - některé navždy. Tak například souboj mezi Luciem Corneliem Sullou a Gaiem Mariem měl bezpochyby velmi dalekosáhlé následky na Řím - byla prolomena řada "neprolomitelných" zásad, což pochopitelně vedlo k dalším a dalším bezprecendentním zásahům do republiky, až nakonec došlo k jejímu zániku a zrodu císařství. Při vypracování této práce byla snaha co nejvíce čerpat z primární literatury a tyto informace literaturou sekundární pouze doplňovat - nejvíce bylo čerpáno z Plútarchových Životopisů ale i jiných děl starověkých autorů, jako například Appíanových Dějin apod.
|
|
|
Oslněni helénským sluncem. Recepce antiky v české literatuře v letech 1880-1910
Čadková, Daniela ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Stehlíková, Eva (oponent) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Tématem předkládané disertační práce je recepce antiky v české literatuře a kultuře mezi léty 1880 a 1910. Práce zkoumá a analyzuje různé projevy vztahování se k antice v období, které se vyznačuje nápadným příklonem k antickým námětům, motivům a formám. První, nejrozsáhlejší část, metodologicky se inspirující demytizující perspektivou Vladimíra Macury a Jiřího Raka, se věnuje rozboru vybraných mýtů a stereotypů o antice, které se v dobovém diskurzu objevují nejčastěji: sleduje protikladný obraz starověkého Řecka a Říma a dále se zaměřuje na topos antického slunce a nebe, sochy (včetně dobových reakcí na objev polychromie antického sochařství), řecké gymnastiky s jejím využitím v tělovýchovném hnutí Sokol a nakonec na topos přirozeného antického člověka. Samostatné kapitoly jsou však v této části věnovány i významným prostředníkům recepce, tj. gymnaziálnímu školství a překladu. Druhá část se zabývá obrazem antiky v divadelních hrách Jaroslava Vrchlického, zvláště v trilogii Hippodamie, a jejich dobovou recepcí v divadelních recenzích a referátech. Ve třetí části je pak interpretována antická tematika v díle tří autorů: v básnické tvorbě Jaroslava Vrchlického, ve sbírkách Sodoma a Sexus necans Jiřího Karáska ze Lvovic a v díle Josefa Svatopluka Machara od devadesátých let do roku 1907, kdy vyšel...
|
|
|
Re-creation of a roman bath complex at Pollena Trocchia
Souček, Josef ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Titz, Pavel (oponent)
V obci Pollena Trocchia na severní straně Vesuvu byly odkryty římské lázně, které lze díky jejich velikosti a poloze považovat za soukromé patřící k bohaté ville. Tato skutečnost a fakt, že byly postaveny krátce po erupci Vesuvu roku 79 n. l. z nich tvoří relativně vzácný exemplář pro studium vývoje lázeňské architektury v oblasti. Lázně jsou mimořádně dobře dochované a lze na nich pozorovat jinak vzácné detaily konstrukce a provozu lázní, počínaje již fází plánování, kterou lze pozorovat na vyrytém plánu v měřítku 1:1 na cihlách tvořících podlahu hypocausta, až po fungování technologického zařízení, tedy vytápění a rozvádění vody. Tyto detaily jsou v této práci sledovány a na jejich základě je rekonstruována původní podoba a funkce lázní. Lázně jsou také srovnávány s některými publikovanými exempláři z Kampánie i zbytku Římského světa. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Zásady činnosti římských úředníků
Šlosar, Martin ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Zásady činnosti římských úředníků Hlavní cíl této práce spočívá ve vysvětlení zásad, na kterých stála římská státní správa. S těmito principy se můžeme setkat již od samého počátku města Říma a později, za časů republiky, měly velký vliv na činnost římských úředníků. Prostřednictvím těchto principů se také formovala značná část římského ústavního systému. Tato práce je zasazená do období římského království a republiky, přičemž řeší otázku, jakým způsobem ovlivňovaly zásady činnost římských úředníků a fungování římského státu a práva. V první kapitole se můžeme setkat se záhadnou starověkou civilizací zvanou Etruskové. Dále je v této části práce popsáno založení města Říma, včetně legend, které tuto událost provázejí. Etruskové byli velice pokročilou starověkou kulturou a stáli na samém počátku římské civilizace. Bohužel však jejich vliv na utváření Říma a jeho právní a státoprávní vývoj bývá často opomíjen. Nicméně byli to právě příslušníci tohoto národa, kteří zřetelně ovlivnili tvář Říma v mnoha oblastech života, ať už to byla státní správa, právo či náboženství. Druhá kapitola se soustředí na vývoj římské státní správy na počátku republiky. Proto v této kapitole můžeme nalézt popis a charakteristiku římských magistratur, samotných úředníků a též i jejich pomocníků - tzv. apparitorů. Třetí a poslední...
|
|
|
Dechové hudební nástroje antického Řecka a Říma
Waňousová, Lucie ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Stančo, Ladislav (oponent)
Tato práce se zaobírá antickými dechovými hudebními nástroji, z nichž vybírá tři nejdůležitější - aulos, sýrinx a vojenské nástroje, kam řadí salpinx, lituus a bucinu. Každému z těchto nástrojů věnuje jednu kapitolu, v níž nastiňuje vznik a vývoj nástroje. Dále také popisuje za pomoci řecké, římské a etruské ikonografie jejich užití v antické společnosti, tedy při sakrálních obřadech, kulturních událostech, či ve vojenském nebo soukromém životě, a opírá se přitom o zmínky některých antických autorů. U těch dechových nástrojů, jež se v antice rozvinuly do několika tvarových typů, popisuje jejich různé varianty a dokládá je rovněž na pozadí literárních a ikonografických pramenů. Každou kapitolu uzavírá výběr nejdůležitějších dochovaných exemplářů hudebních nástrojů, či jejich fragmentů, které - byť se dochovaly mnohdy ve velmi špatném stavu - poskytují přímé svědectví o charakteru antické hudby. Klíčová slova: antická hudba, dechové nástroje, Řecko, Řím, Etruskové, aulos, tibia, sýrinx, salpinx, tuba, cornu, bucina
|
|
|
Druhá římská jízda Karla IV.
Obůrková, Radka ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Diplomová práce "Druhá římská jízda Karla IV." se snaží postihnout celé tažení císaře Karla IV. v letech 1368 a 1369. Zároveň sleduje základní otázky spjaté s problematikou panovnického dvora na cestách. První z nich je směřována k doprovodu císaře Karla IV. na italském území. Jakým způsobem docházelo k proměně dvora během cesty do Říma a na cestě zpáteční. Druhá otázka spočívá ve snaze o sestavení dvora Alžběty Pomořanské, která byla stěžejní postavou druhé římské jízdy a ne vždy cestovala po boku císaře. Poslední otázka směřuje k pokusu o popis zajištění dvora během římského tažení v italských městech, tj. jak byl císař se svým dvorem ve městech přijat a přivítán, ubytován, zásobován, obdarován atd.
|
|
|
Risorgimento a "římská otázka". Příspěvek k dějinám sjednocení Itálie v 19. století
Dvořáčková, Petra ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Autorka se ve své bakalářské práci bude zabývat dějinami římského státu v letech 1849-1878. Konkrétně půjde o analýzu vývoje papežského Říma, následně pak období Římské republiky a návratu papeže do Říma. Jádrem práce bude analýza připojení Říma k Sardinskému království, tj. de facto ke sjednocené Itálii. Petra Dvořáčková bude vycházet především ze studia vydaných pramenů a z odborné literatury italské provenience, ne mluvě o anglicky a česky psané odborné literatuře.
|
host ::
RSS.