|
Aktuální stav důsledků havárie černobylského jaderného reaktoru se zaměřením na kontaminaci zemědělských oblastí v nejbližším okoli JE Černobyl
Melnichuk, Alena
Abstrakt Základním cílem předložené práce bylo podrobně prozkoumat všechny aspekty černobylské havárie a její důsledky v nejbližším okolí. V souladu s cílem byly nastaveny následující úkoly: - Zpracovat literární přehled zahrnující poznatky k zadanému tématu. - Na základě získaných informací charakterizovat míru kontaminace specifikovaných oblastí ekologicky významnými radionuklidy. - Analyzovat agroekologický význam radiokontaminace v nejbližším okolí JE a po srovnatelných nehodách jaderných zařízení. V důsledku černobylské havárie došlo k obrovské regionální emisi radionuklidů do atmosféry s následnou radioaktivní kontaminací životního prostředí. Radioaktivní znečištění postihlo okolí JE, ale i mnoho evropských států. Po havárii bylo zcela vyloučeno především v nejbližších oblastech ze zemědělského využití asi 5 milionů hektarů půdy, byla vytvořena 30 kilometrová "vyloučená" zóna, zničeny a znepřístupněny stovky malých sídel. V současné době je ekologická situace dána působením několika radioaktivních izotopů. K nim zvláště patří -- cesium Cs137 a stroncium Sr90, a v menší míře i plutonium Pu238, Pu 239, Pu 240, Pu 241 a americium Am241. Otázky týkající se radiační ochrany občanů a životního prostředí vystavených záření v důsledku černobylské havárie se řeší v Bělorusku, Ukrajině a Ruské federaci státními programy.
|
|
Intenzita zemědělské výroby v České republice v období vstupu do EU
Svobodová, Eliška
Disertační práce přispívá k hlubšímu poznání vývoje hospodaření zemědělských podniků z hlediska intenzity využívání zemědělské půdy, jako i poznání faktorů a souvislostí, které formování intenzivního a extenzivního zemědělského hospodaření v České republice v období vstupu do EU determinují či ovlivňují. Dle získaných výsledků se úroveň intenzity zemědělské výroby v ČR v letech 1989--2006 snižovala, což mělo za následek snížení konkurenceschopnosti českého zemědělství v mezinárodním srovnání. Následná analýza rozdílů v úrovni intenzity využívání zemědělské půdy u sledované skupiny zemědělských podniků NUTS II Jihovýchod prokázala značnou variabilitu, a to jak v jednotlivých letech, tak i v průměru za zkoumané období, přičemž docházelo k prohlubování mezipodnikové diferenciace intenzity zemědělské výroby. Vyšší úroveň intenzity využití zemědělské půdy je zcela převážně spojena s vyšší produktivitou výroby a efektivností. Přírodní podmínky a výrobní zaměření byly identifikovány jako faktory, které nejsou činitelem determinujícím v závažné míře úroveň intenzity a její variabilitu. Práce přináší náhled na dotační podporu podniků s různou úrovní intenzity zemědělské výroby z hlediska tvorby přidané hodnoty a produktivity práce. Práce je součástí výzkumného záměru 04 "Vývojové tendence agrobyznysu, formování segmentovaných trhů v rámci komoditních řetězců a potravinových sítí v procesech integrace a globalizace a změn agrární politiky".
|
|
Krajina, město, lidé a jídlo
Šárka, Jan
Jídlo je nejzákladnější ze všech zdrojů. Vznik zemědělství byl počátkem lidské civilizace. Po celou historii jsme byli pevně spjati s krajinou, která nás živila. Dodnes je většina naší krajiny utvářena historickým vztahem sídla a okolní plužiny. Zároveň krajina vždy odrážela společně sdílené hodnoty, v našem případě křesťanské. Přirozené vztahy dnes již neplatí, společné hodnoty jen těžko hledáme. Původní závislost města na okolní zemědělské krajině se zcela obrátila. To, co dříve bývalo soběstačným venkovem, je dnes suburbánní kaše zcela okázaná na blízkost města. Žijeme dnes paradoxně jako ateisté a měšťáci v krajině křesťanské a zemědělské, které nerozumíme. Zemědělstvím se dnes zabývá malé procento lidí. Přitom produkce jídla změlnila naše prostředí více než kterákoliv jiná lidská činnost a má významné environmentální dopady. Naše zvyky spojené s jídlem, stravovací vzorce, skladba potravy, produkce jídla a jeho distribuce, to vše zásadním způsobem ovlivnilo i formování měst. Nezbývá nám než znovu definovat náš vztah ke krajině a potřeby, které má uspokojit. Spolu s tím se logicky změní i způsob uvažování o městech.
|
|
Mykotoxiny v pivovarských surovinách a v pivu
Běláková, Sylvie ; Vávrová, Milada (oponent) ; Márová, Ivana (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Vypracovaná disertační práce se zabývá problematikou mykotoxinů v pivovarských surovinách a pivu. Pozornost byla věnována především vybraným fusariovým mykotoxinům (deoxynivalenol, zearalenol, T-2 toxin a HT-2 toxin), ochratoxinu A a aflatoxinům B1, B2, G1 a G2. Náplní disertační práce bylo optimalizovat a validovat analytické metody pro stanovení výše uvedených mykotoxinů v pivovarských surovinách a v pivu. Pro separaci analytů byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostně – spektrometrickou detekcí (HPLC-MS/MS) a metoda ultravysokoúčinné kapalinové chromatografie s fluorescenční detekcí (UPLC/FLR). Tyto analytické metody byly následně aplikovány při zmapování výskytu fusariových mykotoxinů ve sklizních sladovnického ječmene v České republice a v sladařském a pivovarském průmyslu při sledování úrovně kontaminace mykotoxiny. Dále byly realizovány experimenty týkající se přepěňování piva, neboť primární gushing – přepěňování piva – souvisí stejně jako mykotoxiny s přítomností mikroskopických vláknitých hub v surovinách pro výrobu piva. Práce, ve kterých jsou tyto metody podrobně uvedeny, jsou součástí disertace (Příloha I – V). Ze všech publikovaných výsledků je zřejmé, že výskyt mykotoxinů v obilovinách včetně ječmene je přirozený a nelze mu zcela zabránit ani při dodržení podmínek správné zemědělské praxe. Je známo, že určitý podíl mykotoxinů přítomných v kontaminovaném sladovnickém ječmeni může přejít díky svým chemickým a fyzikálním vlastnostem do finálního produktu – piva. Nalezené koncentrace mykotoxinů však nepředstavují významné zdravotní ohrožení spotřebitelů.
|
|
Soběstačný domov pro 9000 obyvatel
Valový, Přemysl ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je navrhnout nové soběstačné město pro 9000 obyvatel. Město jako fenomén doprovázející lidstvo po staletí se stalo nedílnou součástí hmotného i kulturního dědictví naší civilizace. Kumulace jeho populace, myšlenek i hmotných statků vždy vedla k obdivuhodné tvorbě a úsilí, které vždy posouvali lidstvo o kus dál. V dnešní době se však města potýkají s nesčetnými krizemi jak ekonomickými, tak sociálními. Nesmíme však, s výhledem do budoucna, opomenout ani blížící se krizi ekologickou. Překotný růst dob minulých je následován postupným úpadkem v době současné. Navíc, v dnešní globalizované společnosti, se město stává materiálně zcela závislým na svém okolí. Vysává zdroje z méně rozvinuté krajiny aby uživilo své obyvatele. Následky, které by nastaly pokud by tyto zdroje byly odstřihnuty, dokážeme jen stěží předpovídat. S překotným tempem růstu měst a migrací světového obyvatelstva do hustě urbanizovaných oblastí* nám vyvstává otázka, zda-li zůstane v mimoměstských (zemědělských) oblastech vůbec ještě někdo, kdo bude tyto budoucí metropole živit? *(od roku 2010 již více než polovina světové populace žije ve městech) Snahou o vytvoření nového soběstačného města není úsilí o jakousi náhradu měst současných, ale pokusem o vytvoření fungujícího vzoru, který by byl obecně aplikovatelný na města soudobá a naznačil by tak cestu, kterou by se sídla mohla ubírat k dosažení soběstačnosti, menší závislosti na dovozu, fungujícího komunitního života posilujícího celek a kvalitního environmentálního odkazu budoucím generacím. Cílem těchto snah není "přesun obyvatel do města vzorového", ale přesun idejí do města soudobého.
|
|
Vývoj zahradnické a zemědělské produkce na Vyškovsku
Bednářová, Jana
Práce pojednává o vývoji zemědělství, zejména z agronomického hlediska, a pěstování ovocných a zeleninových druhů plodin v okrese Vyškov od dob prehistorických až po současnost. Sleduje počátky pěstování jednotlivých druhů plodin a rozvoj a snižování jejich osevních ploch. Zaměřuje se na zahradnickou produkci, která však je a vždy byla pro zemědělské podniky jen zcela okrajovou záležitostí. Vývoj zahradnické a zemědělské produkce dává do souvislosti s přírodními podmínkami okresu, s vývojem agronomických i technických znalostí, zejména však se změnami společenskými a politickými, spojenými se změnou vlastnictví půdy. Dále si všímá rozvoje zpracovatelského průmyslu a jeho vlivu na zavádění nových plodin. Sleduje změny počtu pracovníků trvale činných v zemědělství a vznik a vývoj nejvýznamnějších zemědělských podniků.
|
|
Vliv teploty na vývoj rostlin: teplotní čas a jeho význam
Chuchvalcová, Lucie ; Skálová, Hana (vedoucí práce) ; Jarošík, Vojtěch (oponent)
Vývoj rostlin je silně závislý na okolní teplotě. Vliv ostatních environmentálních faktorů je menší. V závislosti na okolní teplotě dochází k urychlení, nebo naopak zpomalení, enzymatických reakcí, a tím i vývoje rostliny. Faktory čas a teplotu integruje proměnná nazývaná teplotní čas, který je definován jako suma teplot nad spodním prahem vývoje, což je teplota, při jejímž dosažení vývoj zcela ustává. Po dosažení teplotní meze označované jako optimální teplota, při které je rychlost vývoje nejvyšší, dochází při dalším nárůstu teploty opět k zpomalování vývoje rostliny, a to rychlejším tempem než pro teplotní rozmezí mezi spodní hranicí vývoje a optimální teplotou. Jednotlivá vývojová stádia nastávají po uplynutí přesného teplotního času. Teplotní čas se využívá převážně v zemědělství pro předpovědi rychlosti vývoje a optimalizaci výnosu plodin, pro předpovědi určitého stadia vývoje plevelů a existují i práce zaměřené na planě rostoucí rostliny. Vliv teploty na vývoj rostliny se nejlépe studuje na vývoji jejích listů. Rychlost, s jakou se listy objevují na stonku, a převrácená hodnota této rychlosti nazývaná fylochron jsou často využívanými charakteristikami rostlin. Využití teplotního času oproti počtu dnů značně vylepšilo předpovědi fenologických jevů rostlin. Tato práce vysvětluje koncept teplotního času...
|
|
Výroba mléka v zemědělském podniku
CARDA, Martin
Tato studie se zabývá výrobou mléka v zemědělském podniku. Předmětem zkoumání byl anonymizovaný zemědělský podnik, který svou produkci realizoval v Jižních Čechách. Nejprve se zkoumala celková nákladovost výroby mléka a poté tržní cena mléka v letech 2007 - 2013. U nákladovosti produkce mléka byla zkoumána největší nákladová položka, kterou byla krmiva podílející se na celkových nákladech společnosti nejvyšší měrou. Bylo zjištěno, že podnik si je vyráběl z větší části sám. Avšak v prvních letech analýzy nebyla tato výroba zcela efektivní. Až v posledním roce zkoumání se docílilo potřebných úspor, které se projevily v lepší práci s vlastními krmivy a ve vybrání vhodnějšího dodavatele svými silami neprodukovaných krmiv. Tržní cena mléka v letech 2007 2013 značně kolísala. Byla dána hlavně děním na světovém trhu, kde poptávku tvořila hlavně Čína a země jihovýchodní Asie. Od roku 2009 se tržní cena mléka setrvale zvyšovala, čímž vytvořila dobré prostředí i pro vybraný zemědělský podnik.
|
|
Vývoj zemědělství a příbuzných oborů v Čechách v době průmyslové revoluce
Csémy, Jana ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Abychom rozpoznali problémy, se kterými se dnes zemědělství potýká (eroze, příliš velký obsah dusíku v půdě díky trvalému a intenzivnímu využívání umělých hnojiv a další projevy průmyslového pojetí zemědělství) je nutné hledat příčiny tohoto vývoje. Průmyslová revoluce je významným předělem, který může poukázat na historické kořeny zemědělského využití krajiny člověkem, v níž dnes žijeme, pomoci vyvrátit některé tradiční mýty i lépe porozumět "přirozenosti" vztahu člověka k životnímu prostředí v zemědělské krajině. Na konkrétních příkladech bude doloženo, jak vývoj v zemědělství v období průmyslové revoluce konkrétně poznamenal či naopak nepoznamenal dvě zcela odlišné krajinné oblasti Čech - Kolínsko a Hrusice - a kde jsou možné kořeny současné variability českého venkova, které odhalí výzkum v těchto dvou katastrech. Doufám, že tato práce umožní odhalit, popsat a zdůvodnit změny, ke kterým ve dvou různých typech krajiny došlo vlivem intenzifikace zemědělství v období průmyslové revoluce. Může ukázat na problémy, které v souvislosti s působením člověka na krajinu vznikly, jejichž důsledky dnes pociťujeme a řešíme. Měla by se stát ucelenou informací o důležitých proměnách, ke kterým v krajině došlo díky zemědělství a jeho vývoji u dvou extrémně odlišných oblastí. Může přispět jako podklad pro plánování...
|
|
Cena pozemků v závislosti na druhu pozemku a atraktivitě lokality
MIKEŠ, Jiří
Tato diplomová práce nesoucí název {\clqq}Cena pozemků v závislosti na druhu pozemku a atraktivitě lokality`` by měla napomoci zmapovat oblast Vimperska a okres Freyung Grafenau po stránce hodnoty pozemků ať už stavebních nebo zemědělských. Každopádně cílem práce není vytvořit přesnou cenovou mapu, nýbrž na základě zjištěných obchodovaných cen pozemků určit přibližnou cenovou hladinu v jednotlivých obcích, analyzovat různé odlišnosti v cenách stavebních a zemědělských pozemků a určit významné i detailnější cenotvorné faktory, na základě jejichž působení dochází k rozdílné úrovni cen. Nejdůležitější poznatky zjištěné zkoumáním daného regionu z hlediska tržních cen dosahovaných u stavebních a zemědělských pozemků jsou shrnuty následovně: 1. V oblasti Vimperska bylo zjištěno, že tržní cena stavebních pozemků je značně odlišná od úřední ceny stavebních pozemků a ta nemůže být tedy použita ani jako vodítko pro zjištění tržní ceny. U zemědělských pozemků při určení jejich tržní ceny můžeme hovořit o násobcích ceny úřední. Ale ať už se jedná o stavební či zemědělské pozemky, tak nejdůležitější při stanovení jejich tržní hodnoty je přibližná orientace v tržních cenách v dané oblasti. Ceny v jednotlivých oblastech jsou vždy zcela individuální. 2. V německém okrese Freyung Grafenau je situace z hlediska tržní ceny pozemků odlišná než v českém příhraničí. Hlavním důvodem pro tuto skutečnost je vyšší úroveň ekonomiky Spolkové republiky Německo a životní úroveň obyvatelstva a dobře fungující a léty prověřený volný trh s nemovitostmi. Nicméně tržní ceny pozemků v českém příhraničí se díky rychleji rostoucí české ekonomice postupně přibližují tržním cenám pozemků v německém příhraničí. 3. Ve vimperském regionu existuje rozvinuté tržní prostředí pro obchod se zemědělskými pozemky a nedá se již tedy tvrdit, že by v daném regionu nebyl trh se zemědělskými pozemky dostatečně rozvinutý (jak uvádí Jiří Němec ve své monografii Pozemkové právo a trh půdy z roku 2004). Příčinu rozvoje trhu se zemědělskými pozemky vidím ve vyšších ziscích zemědělců díky dotačním programům Evropské Unie. 4. V regionu se velice intenzivně rozvíjí turismus a zejména v oblasti Chráněné krajinné oblasti Šumava má tento rozvoj pozitivní vliv na výši ceny stavebních pozemků. 5. U obcí, kde nepřevládá cestovní ruch, jsou nejdůležitějšími cenotvornými faktory údaje jako počet obyvatel v obci, pracovní příležitosti v obci, s čímž souvisí i saldo migrace a další možnosti pro obyvatele v dané obci.
|
host ::
