|
| |
|
| |
|
|
Pražská korunovace krále Matyáše 23. května 1611 ve světle dobových pramenů
Pařízková, Kateřina ; Holá, Mlada (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Korunovacím, které se odehrály v předbělohorské době, nebyla v české historiografii ještě věnována velká pozornost. Ukazuje se, že se k nim dochovalo značné množství zpráv, nejen v oficiálně vydaných dobových tiscích, ale i v rukopisných pramenech - v dílech kronikářů i letopisců, pamětech zúčastněných osob a především v soudobé úřední i soukromé korespondenci. Vedle písemných pramenů se dochovaly také prameny hmotné a značná část pramenů obrazových. Zpracování a zhodnocení pramenů k jedné z nich, ke korunovaci Matyáše Habsburského v Praze dne 23. května 1611, je věnována první část této práce. Korunovace je v životě panovníka ceremoniál, který veřejně stvrzuje jeho postavení v čele země. Tento obřad je obvykle vykonán podle předem stanoveného řádu. V případě zemí Koruny české mu dal určitou závaznou formu Korunovační řád českých králů Ordo ad coronandum Regem Bohemorum, vypracovaný Karlem IV. Hlavní jádro tohoto řádu zůstalo zachováno i při Matyášově korunovaci. Jeho korunovace v chrámu sv. Víta byl akt slavnostní, ale značně ovlivněný tehdejší politickou situací. Odehrál se pod silnou ochrannou vojska, za přísných bezpečnostních opatření, s vyloučením široké veřejnosti, především prostého lidu. Přesto byl obřad proveden podle všech svědectví důstojně a podle stanovených pravidel. Podrobnému...
|
|
|
Společenský tanec v českém prostředí 2. poloviny 19. století
Šámalová, Tereza ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se věnuje společenskému tanci v pražské měšťanské společnosti v 2. polovině 19. století. Téma je nejprve zasazeno do společensko-historického kontextu a soudobé politické situace. Druhá část se zabývá pražskými spolky, Tělocvičnou jednotou Sokola Pražského a sokolskými slavnostmi. Tato část textu vychází především z analýzy článků a příspěvků časopisu Sokol (ročníky 1871 - 1895). Následující oddíl o společenském tanci se snaží zaostřit na formy volnočasových aktivit spojených s tancem v prostředí česky mluvící pražské společnosti v 2. polovině 19. století a charakterizuje oblíbené dobové společenské tance v souvislosti se společenským a kulturním životem. Jedna z posledních kapitol se věnuje vztahu významné české osobnosti zkoumané doby, Jana Nerudy, k tanci. Tyto pasáže se opírají o vybrané ukázky Nerudových textů, převzatých především z Národních Listů. Pokouší se tak doplnit obraz společenského tance o osobní reflexi výborného tanečníka, znalce a umělce. Klíčová slova: 2. polovina 19. století, Praha, česká společnost, společenský tanec, spolky, slavnosti, šibřinky.
|
|
|
Michaelská slavnost a možnosti jejího pojetí ve waldorfské mateřské škole
JAROŠOVÁ, Anna
Teoretická část bakalářské práce se věnuje waldorfské pedagogice, konkrétně hlavním principům, jejímu vzniku, vývoji a východiskům. Jsou zde popsány činnosti typické pro waldorfské mateřské školy a jejich význam v životě dětí. Dále je zde zmíněn popis osobnosti učitele tohoto pedagogického směru. Další kapitola je zaměřena na jednotlivá období, do kterých se rok ve waldorfské mateřské škole člení. Je zde vysvětlen původ slavnosti spadající k danému období, uveden význam pro život člověka a změny v přírodě, které v tomto období nastávají. Dále jsou k jednotlivým obdobím uvedené aktivity a slavnost, kterým se ve waldorfských mateřských školách v daném období věnují. Detailněji je popsáno Michaelské období, které je typické výhradně pro waldorfské školy. Praktická část je zaměřena na Michaelskou slavnost, konkrétně na její průběh v některých waldorfských mateřských školách v České republice. Informace o průběhu slavnosti ve waldorfských školkách byly získávány prostřednictvím rozhovorů s učitelkami waldorfských mateřských škol. V závěru je k tomuto období uveden integrovaný vzdělávací blok s nabídkou konkrétních činností, který může být praktickou inspirací pro učitelky mateřských škol.
|
|
|
Historie vzdělávání v obci Volduchy do roku 1965
ČARNOGURSKÁ, Lenka
Práce se zabývá počátky a historickým vývojem elementárního vzdělávání v obci Volduchy od konce 18. století do roku 1965. Shrnuje a analyzuje dostupné regionální prameny. První kapitola se věnuje historii obce Volduchy. Další kapitoly sledují změny v pedagogickém sboru, stavy žactva, náboženské vyznání, organizaci výuky, mimoškolní aktivity, četné oslavy, významné události, sbírky i využívání školní budovy. Práce se také zaměřuje na vliv historických událostí a politických změn na školství.
|
|
|
Problematika postavení německého etnika v prvorepublikovém Československu na příkladu nejdeckého okresu
Andrš, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Předmětem této disertační práce je zkoumání problematiky postavení německého etnika v prvorepublikovém Československu na příkladu nejdeckého politického okresu s důrazem na hlavní a rozhodující aspekty společenského dění - politiku, hospodářské a sociální záležitosti s tím, že pomocnými a podpůrnými prvky jsou: demografie, hraniční záležitosti, přítomnost českého etnika, náhled na vlastní (německé) dějiny a vývoj církví a náboženství. Nejdecký politický okres je zde zasazen do rámce regionálních dějin s ohledem na historický kontext vývoje Československa či v některých případech i světa. Zde představené regionální dějiny formou sondy z pohledu velkých dějin a zčásti i pomocí mikrohistorie si kladou za cíl vycházet ze široce pojaté pramenné základny a zachytit vlivy a dopady celostátní politiky na utváření podoby regionu Nejdecka a jeho obyvatel. V některých ohledech, pokud to samozřejmě jde, jsou aplikovány výzkumné metody. Celkově má práce zaplnit tak zvaná bílá místa v regionální historiografii, neboť doposud vycházející knihy či studie se zaměřují jen na dílčí úzce regionálně vymezená témata a teprve ucelená zpracovanost, o níž se autor této práce pokouší, by tak mohla posunout regionální bádání o další krok dopředu. Vzhledem ke specifikům pohraničních oblastí a jejich pozdějšímu vývoji, mnohdy...
|
|
|
Veřejný život na Královských Vinohradech (1880 - 1922)
Charamzová, Alena ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce se soustředí na problematiku veřejného života na Královských Vinohradech v časovém období let 1880 - 1922. Nejprve jsou rozebírány jednotlivé faktory tvořící obraz (charakter, identitu) Královských Vinohrad jako českého, zdravého, moderního, samostatného města s historickou tradicí, obývaného především střední třídou obyvatel. Dále se práce zabývá českým veřejným životem na Vinohradech. Pod pojmem veřejný život je zde pojednána analýza formování a podoby vinohradských veřejných prostranství a kulturních zařízení a jejich význam pro obyvatele Vinohrad. Práce sleduje funkce těchto prostor jako míst setkávání při různých příležitostech (např. pořádání slavností, místo spolkového života, trávení volného času). V dalších kapitolách je blíže analyzována německá a židovská menšina na Vinohradech. Zde se práce soustředí na charakter a veřejný život těchto komunit a jejich soužití s Čechy. Zkoumána je mimo jiné otázka, se kterými aspekty utvářejícími charakter Vinohrad se jednotlivé skupiny obyvatel identifikovaly, jaké části města považovaly za své a také jakým způsobem si je tzv. symbolicky osidlovaly. Klíčová slova: Královské Vinohrady, veřejná prostranství, slavnosti, lokální identita, Češi, Němci, Židé, 1800 - 1922.
|
|
|
Bear in Finnish Folk Literature
Kováčová, Ivana ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o tematice medvěda ve finské lidové poezii a finských folklórních tradicích. V první části práce je představená zoologická charakteristika medvěda, jeho výskyt na finském území a etymologie finských pojmenování pro medvěda. Práce na pozadí celkového kulturně-historického vývoje finské společnosti prezentuje vztah lidí k medvědovi v jednotlivých obdobích. Těžiště práce je v analýze mýtů pojednávajících o původu medvěda a básní týkajících se tematiky medvědích slavností. Klíčovými literárními zdroji pro tento rozbor jsou básně sesbírané na území Finska a Karélie, dostupné z internetového archívu Finské literární společnosti, a sbírka lidové poezie Eliasa Lönnrota, Kalevala. KLÍČOVÁ SLOVA medvěd, Finsko, lidová poezie, písně, mytologie, Kalevala, slavnosti
|
|
|
Společenský tanec v českém prostředí 2. poloviny 19. století
Šámalová, Tereza ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se věnuje společenskému tanci v pražské měšťanské společnosti v 2. polovině 19. století. Téma je nejprve zasazeno do společensko-historického kontextu a soudobé politické situace. Druhá část se zabývá pražskými spolky, Tělocvičnou jednotou Sokola Pražského a sokolskými slavnostmi. Tato část textu vychází především z analýzy článků a příspěvků časopisu Sokol (ročníky 1871 - 1895). Následující oddíl o společenském tanci se snaží zaostřit na formy volnočasových aktivit spojených s tancem v prostředí česky mluvící pražské společnosti v 2. polovině 19. století a charakterizuje oblíbené dobové společenské tance v souvislosti se společenským a kulturním životem. Jedna z posledních kapitol se věnuje vztahu významné české osobnosti zkoumané doby, Jana Nerudy, k tanci. Tyto pasáže se opírají o vybrané ukázky Nerudových textů, převzatých především z Národních Listů. Pokouší se tak doplnit obraz společenského tance o osobní reflexi výborného tanečníka, znalce a umělce. Klíčová slova: 2. polovina 19. století, Praha, česká společnost, společenský tanec, spolky, slavnosti, šibřinky.
|
host ::
RSS.