|
|
Re-creation of a roman bath complex at Pollena Trocchia
Souček, Josef ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Titz, Pavel (oponent)
V obci Pollena Trocchia na severní straně Vesuvu byly odkryty římské lázně, které lze díky jejich velikosti a poloze považovat za soukromé patřící k bohaté ville. Tato skutečnost a fakt, že byly postaveny krátce po erupci Vesuvu roku 79 n. l. z nich tvoří relativně vzácný exemplář pro studium vývoje lázeňské architektury v oblasti. Lázně jsou mimořádně dobře dochované a lze na nich pozorovat jinak vzácné detaily konstrukce a provozu lázní, počínaje již fází plánování, kterou lze pozorovat na vyrytém plánu v měřítku 1:1 na cihlách tvořících podlahu hypocausta, až po fungování technologického zařízení, tedy vytápění a rozvádění vody. Tyto detaily jsou v této práci sledovány a na jejich základě je rekonstruována původní podoba a funkce lázní. Lázně jsou také srovnávány s některými publikovanými exempláři z Kampánie i zbytku Římského světa. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Zásady činnosti římských úředníků
Šlosar, Martin ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Zásady činnosti římských úředníků Hlavní cíl této práce spočívá ve vysvětlení zásad, na kterých stála římská státní správa. S těmito principy se můžeme setkat již od samého počátku města Říma a později, za časů republiky, měly velký vliv na činnost římských úředníků. Prostřednictvím těchto principů se také formovala značná část římského ústavního systému. Tato práce je zasazená do období římského království a republiky, přičemž řeší otázku, jakým způsobem ovlivňovaly zásady činnost římských úředníků a fungování římského státu a práva. V první kapitole se můžeme setkat se záhadnou starověkou civilizací zvanou Etruskové. Dále je v této části práce popsáno založení města Říma, včetně legend, které tuto událost provázejí. Etruskové byli velice pokročilou starověkou kulturou a stáli na samém počátku římské civilizace. Bohužel však jejich vliv na utváření Říma a jeho právní a státoprávní vývoj bývá často opomíjen. Nicméně byli to právě příslušníci tohoto národa, kteří zřetelně ovlivnili tvář Říma v mnoha oblastech života, ať už to byla státní správa, právo či náboženství. Druhá kapitola se soustředí na vývoj římské státní správy na počátku republiky. Proto v této kapitole můžeme nalézt popis a charakteristiku římských magistratur, samotných úředníků a též i jejich pomocníků - tzv. apparitorů. Třetí a poslední...
|
|
|
Komentovaný překlad: Agrippina die Stadtgründerin Kölns (Werner Eck: Agrippina, die Stadtgründerin Kölns)
Gebhartová, Jana ; Žárská, Monika (vedoucí práce) ; Drahotová, Markéta (oponent)
Předkládaná práce obsahuje český překlad části monografie Wernera Ecka: Agrippina die Stadtgründerin Kölns (Agrippina, zakladatelka města Kolína nad Rýnem), Köln 1993. Pro překlad jsem zvolila druhou část monografie, která líčí Agrippinin vzestup a pád včetně poslední kapitoly, která je věnována vlastnímu založení města Kolína nad Rýnem, s nímž je právě Agrippina spojována. Součástí práce je textová analýza a komentář k překladu, který popisuje hlavní překladatelské problémy a jejich řešení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dechové hudební nástroje antického Řecka a Říma
Waňousová, Lucie ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Stančo, Ladislav (oponent)
Tato práce se zaobírá antickými dechovými hudebními nástroji, z nichž vybírá tři nejdůležitější - aulos, sýrinx a vojenské nástroje, kam řadí salpinx, lituus a bucinu. Každému z těchto nástrojů věnuje jednu kapitolu, v níž nastiňuje vznik a vývoj nástroje. Dále také popisuje za pomoci řecké, římské a etruské ikonografie jejich užití v antické společnosti, tedy při sakrálních obřadech, kulturních událostech, či ve vojenském nebo soukromém životě, a opírá se přitom o zmínky některých antických autorů. U těch dechových nástrojů, jež se v antice rozvinuly do několika tvarových typů, popisuje jejich různé varianty a dokládá je rovněž na pozadí literárních a ikonografických pramenů. Každou kapitolu uzavírá výběr nejdůležitějších dochovaných exemplářů hudebních nástrojů, či jejich fragmentů, které - byť se dochovaly mnohdy ve velmi špatném stavu - poskytují přímé svědectví o charakteru antické hudby. Klíčová slova: antická hudba, dechové nástroje, Řecko, Řím, Etruskové, aulos, tibia, sýrinx, salpinx, tuba, cornu, bucina
|
|
|
Druhá římská jízda Karla IV.
Obůrková, Radka ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Diplomová práce "Druhá římská jízda Karla IV." se snaží postihnout celé tažení císaře Karla IV. v letech 1368 a 1369. Zároveň sleduje základní otázky spjaté s problematikou panovnického dvora na cestách. První z nich je směřována k doprovodu císaře Karla IV. na italském území. Jakým způsobem docházelo k proměně dvora během cesty do Říma a na cestě zpáteční. Druhá otázka spočívá ve snaze o sestavení dvora Alžběty Pomořanské, která byla stěžejní postavou druhé římské jízdy a ne vždy cestovala po boku císaře. Poslední otázka směřuje k pokusu o popis zajištění dvora během římského tažení v italských městech, tj. jak byl císař se svým dvorem ve městech přijat a přivítán, ubytován, zásobován, obdarován atd.
|
|
|
Risorgimento a "římská otázka". Příspěvek k dějinám sjednocení Itálie v 19. století
Dvořáčková, Petra ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Autorka se ve své bakalářské práci bude zabývat dějinami římského státu v letech 1849-1878. Konkrétně půjde o analýzu vývoje papežského Říma, následně pak období Římské republiky a návratu papeže do Říma. Jádrem práce bude analýza připojení Říma k Sardinskému království, tj. de facto ke sjednocené Itálii. Petra Dvořáčková bude vycházet především ze studia vydaných pramenů a z odborné literatury italské provenience, ne mluvě o anglicky a česky psané odborné literatuře.
|
|
| |
|
|
Český Řím
Petiška, Eduard ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Kulturní prvky vycházející z Říma pronikly do mnoha kultur na celém světě. Jejich vliv zasáhl i do zemí střední Evropy, českou nevyjímaje; právě analýza uzlových bodů české kultury a kultur prezentovaných Římem je předmětem této práce, přičemž pozornost je věnována těm dílčím tématům, která mají obecnější teoretické konsekvence pro kulturologii. První část práce se věnuje nejstarším zmínkám o vzájemném vztahu těchto lokalit. Na ni navazuje kapitola o Marobudovi, který jako odchovanec Říma svou říši obohatil o prvky antické kultury. S počátky české státnosti je spojena významná dvojice - Cyril a Metoděj - práce se zaměřuje na cestu a pobyt bratří v Římě jako nezbytnou součást úspěchu jejich mise. Jedni z nejznámějších českých světců, sv. Václav a sv. Vojtěch, měli k Římu vřelý vztah; promítl se do jejich života, smýšlení a jednání, které podstatně zasáhlo do naší kultury. Dvě kapitoly se proto zabývají uvedenými osobnostmi a doklady o jejich vztahu k Římu. Značná pozornost je věnována Karlu IV., který do tohoto města podnikl několik cest a byl jím natolik zaujat, že se mu Prahu rozhodl připodobnit. Práce zaznamenává některé jeho úspěchy při Imitatio Romae, zmiňuje Vyšehrad a Karlštejn, popisuje také jeho zaujetí pro římskou symboliku, které ho ovlivnilo a reflektovalo se v soudobé kultuře. Práce...
|
|
|
Recepce klasických tradic v tvorbě Československé/České televize Praha
Chalupová, Helena ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na původní televizní dramatickou tvorbu domácích autorů, která vznikala ve výrobě Československé /České televize Praha a jejíž náměty vycházejí z dějin antického Řecka a Říma. Cílem je zmapovat tuto tvorbu - zjistit, kolik inscenací s antickými náměty Československá/Česká televize Praha vyrobila, jaká jsou jejich témata a kteří tvůrci se podíleli na jejich vzniku, přičemž každé inscenaci se věnuje jednotlivá kapitola. Každá kapitola obsahuje porovnání děje inscenace s historickými fakty (tj. přístup autorů scénářů či námětů inscenací k antickým reáliím a postup při jejich recepci v rámci televizní dramatické tvorby), dále pak okolnosti vzniku inscenace, pokud jsou z dostupných materiálů známy, a její přijetí dobovou kritikou. Práce je rovněž doplněna o kapitolu, upřesňující základy televizní estetiky. Klíčová slova Antika, antický, Řecko, Řím, televize, dramatická tvorba, Oldřich Daněk, Ferdinand Peroutka, Jiří Šotola, Jiří Hubač, recepce, starověk, starověký.
|
host ::
RSS.