|
|
Mýty české hudební alternativy osmdesátých let
Jonssonová, Pavla ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Maderová, Blanka (oponent)
Dizertační práce "Mýty české hudební alternativy osmdesátých let" představuje antropologický pohled na fenomén paralelní kultury v limitující situaci. Na základě životopisných vyprávění, doplňujících rozhovorů a dat získaných z jiných typů pramenů jsou konstruovány "mýty" o sedmi významných postavách české alternativní scény. Jde o insiderskou etnomuzikologickou intepretaci, založenou na konceptech mýtu Mircea Eliadeho a Bronislawa Malinowského jako opakujícího se a příkladného vzorce jednání. Popsané osobnosti, Jazzová sekce (Prométheus), Miroslav Wanek ("cesta hrdiny") Karel Babuljak ("hledání ztraceného ráje"), Pavel Zajíček (Odysseus), Mikoláš Chadima ("rebel"), Oldřich Janota (Hermés) a Marka Míková (Psýché), představují některé hlavní trendy tvůrčích procesů české hudební alternativní scény osmdesátých let pomocí mýtu jako metafory. Metafora je zde chápána jednak v pojetí Timothyho Rice, tedy jako organizační princip našeho myšlení, a jednak jako osvětlující obraz.
|
|
|
Punk: History, main features and subculture
Šimková, Anna ; Vít, Radek (vedoucí práce) ; Červinková Poesová, Kristýna (oponent)
Shrnutí Bakalářská práce pojednává o hudební historii punku a o hlavních představitelích první punkové generace, zejména o kapele the Sex Pistols, poskytuje srovnání současných a původních punkových stoupenců, vytváří přehled hlavních znaků a činností spojených s punkem, zkoumá definice slova 'punk' a popisuje, jak členové punkové subkultury jednají. Práce se zaměřuje také na propojení punku a politických názorů, což je v tomto hudebním žánru stěžejní. Názory autorů literatury jsou porovnávány se zkušenostmi autorky práce. Obsah práce je komplexní, zahrnuje ty nejpodstatnější rysy punkového hnutí. Klíčová slova: punk, the Sex Pistols, kapela, hudba, fanoušek, subkultura
|
|
| |
|
|
Pohled StB na volnou mládež se zaměřením na hnutí punk.
Síbrtová, Iveta ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá volnou mládeží z pohledu StB. Blíže se pak zaměřuje na hnutí punk. Popisuje základní principy represí, opatření a postupů bezpečnostních orgánů proti punkovému hnutí v 80. letech v ČSSR. Dále se zaměřuje na změnu vztahu StB a hnutí punk v druhé polovině 80. let. Cílem práce bylo ukázat nedemokratické postupy mocenského aparátu v boji s volnou mládeží. Výsledek práce je demonstrován na konkrétních akcích, které StB vedla proti volné mládeži. Práce zároveň nastiňuje prostředí tzv. normalizace v ČSSR.
|
|
| |
|
|
Subkultura Gothic a sociálně patologické jevy s ní spojené
Weigl, Jaroslav ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sak, Petr (oponent)
Text popisuje subkulturu gothic. Věnuje se její novodobé historii, stylu odívání a také jejímu vlivu na společnost. Obsahuje řízené rozhovory s představiteli této subkultury a vědomostní sondu o subkultuře gothic mezi lidmi nepřináležejícím k této scéně ve věku 15-35 let. Metody použité v textu jsou řízené rozhovory s lidmi z této scény a dotazník, pro "normální" běžnou populaci.
|
|
|
Punk - hudba a životní styl několika generací
KOCOUREK, Miroslav
Tato bakalářská práce se zabývá hudebním stylem a subkulturou punk. Jejím cílem je definovat hudební styl punk, popsat subžánry tohoto stylu a shrnout dění na české punkové scéně. Popisuje historii punkové subkultury a její nejdůležitější vlastnosti a události. Práce se zabývá subžánry stylu punk a uvádí zásadní hudební nahrávky utvářející daný subžánr. V příloze práce jsou kazuistiky, které dokreslují část teoretickou
|
|
|
Subkultura punku v českém prostředí
Buociková, Eliška ; Hucková, Barbara (vedoucí práce) ; Šubrt, Daniel (oponent)
Práce se zabývá subkulturou punku jako nedobrovolně působícím inovativním prvkem komerčního trhu. Řeší otázku podstaty punkové subkultury a zaobírá se otázkou, zda má pronikání punkových prvků do komerčního prostředí vliv na podstatu punku. Jejím cílem je také zjistit, jak punkové prvky v prostředí masové kultury vnímají mladí lidé stojící mimo punkovou subkulturu. Teoretická část práce vysvětluje základní pojmy a souvislosti v rámci daného tématu. Dále popisuje proces pronikání punkových prvků do tržního prostředí a jejich působení v rámci módního a hudebního průmyslu. Praktická část na základě výsledků kvalitativního a kvantitativního výzkumu, resp. výzkumné sondy popisuje stav dané problematiky v českém prostředí.
|
|
|
Životní styl subkultury mládeže straight edge
NOVÁČEK, Cyril
Práce se zabývá životním stylem subkultury mládeže straight edge. Tato subkultura je charakteristická svým odmítavým postojem k alkoholu, drogám, tabákovým výrobkům, sexuální promiskuitě a sociálním cítěním. Práce se nejprve věnuje tématu životního stylu včetně problematiky postojů a hodnot nebo volného času. Dále reflektuje subkultury, jejich místo ve společnosti, specifika a mapuje odborné studium (post) subkulturních teorií. Následně podrobně popisuje subkulturu straight edge a čtenáře mimo jiné vybízí k zamyšlení, zdali tato subkultura může plnit funkci náhražky náboženství. Kvalitativní výzkum pak analyzuje životní styl stoupenců subkultury, jejich pohled na subkulturu, vztah se společností a sebeprezentaci. Posléze se práce snaží poukázat na etický a ideologický rozměr straight edge a zabývá se otázkou komercionalizace subkultur.
|
|
|
SUBKULTURA PUNK NA RAKOVNICKU
KUCHÁROVÁ, Simona
Bakalářská práce s názvem Subkultura punk na Rakovnicku se zabývá popisem této subkultury a také problematikou, která s touto subkulturou souvisí. Do té lze zahrnout zejména negativistický postoj většinové společnosti, který pramení z odlišného vzhledu a filosofie jejích příslušníků. Punková subkultura je jednou z nejvýraznějších subkultur. Vznikla v 70. letech 20. století ve Velké Británii jako protest proti tehdejšímu politickému systému a sociálním problémům. Ovšem kořeny její filosofie jsou příslušníky této subkultury zachovávány dodnes. Práce se v teoretické části zaměřuje na vymezení pojmu subkultura, její funkci ve společnosti a na základní znaky, kterými se vyznačuje. Tato část se dále zabývá definicí punku. Popisuje nejen znaky typické pro příslušníci této subkultury, ale také hudbu, se kterou je spojen specifický tanec zvaný pogo. Důležitým tématem práce je také vývoj tohoto směru jak ve světě, tak v Československu. Současně také informuje o významných rakovnických punkových kapelách. Cílem práce je zmapování situace punkové subkultury na Rakovnicku a zmapování aktivit a životní filosofie těchto příslušníků. Těmto cílům se věnuje praktická část bakalářské práce. Tato část se dále zabývá vlastním výzkumem a následným diskutováním zjištěných výsledků s názory jiných autorů. Výzkum byl prováděn kvalitativně metodou dotazování formou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl vybrán na základě techniky snowball. Kvótou pro výběr vzorku se stalo místo bydliště, tedy okres Rakovník. Na základě těchto výsledků byly stanoveny hypotézy, které mimo jiné vypovídají i o tom, jak se dnešní punkeři oprostili od radikálních hnutí. Tyto výsledky ovšem nelze vzhledem k malé lokalitě generalizovat.
|
host ::
RSS.