|
|
Komunikace, rodičovská kontrola a gender rozdíly v rodičovských stylech a jejich vliv na užívání alkoholu u žáků šestých tříd zapojených do projektu Unplugged
Stará, Iveta ; Čablová, Lenka (vedoucí práce) ; Gabrhelík, Roman (oponent)
VÝCHODISKA: Zahraniční studie prokázaly, že výchovný styl a jednotlivé prvky výchovy mají vliv na to, jak děti konzumují alkohol. Co se týče rodinných stylů, tak nejméně konzumují alkohol děti z rodin, které vyznávají autoritativní styl výchovy, dále také v rodinách, kde rodiče komunikují s dětmi, dávají jim jasné hranice, kontrolují je. CÍLE: Cílem výzkumné části diplomové práce je zjistit vztah mezi stylem komunikace, vybranými aspekty výchovného stylu (jako je kontrola a dodržování pravidel) v rodině a užíváním alkoholu u dětí. Dalším tématem práce je také zjistit rozdíly mezi dívkami a chlapci v množství užívání alkoholu v závislosti na komunikaci a zkoumaných aspektech výchovného stylu. METODY: Pro získání dat byl použit dotazník European Family Empowerment Questionnaire (Sumnal, Calafat, 2010), který byl přeložen do českého jazyka. Tento dotazník vyplňovali jak žáci, tak i rodiče. Z dotazníku byly pro účely diplomové práce vybrány jen některé otázky. Kromě socio-demografických údajů a informací o tom, jak často děti pily alkohol, byly vybrány ještě dvě otázky zabývající se výchovnými prvky (kontrola komunikace). Data se párovala rodič s dítětem a celkem bylo získáno 1 806 rodin. VÝSLEDKY: Výzkum zjistil, že více konzumují alkohol chlapci než dívky. Celoživotní prevalence konzumace alkoholu...
|
|
| |
|
| |
|
|
Hodnotová orientace a životní plány dětí a mládeže s poruchami chování
Bajanová, Jana ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnotovou orientací a životními plány dětí a dospívajících umístěných pro poruchy chování do výchovných zařízení. Teoretická část práce objasňuje základní pojmy související s hodnotami a hodnotovou orientací, věnuje se vývoji jedince, problematice rodiny a výchovy, poruchám chování a zmiňuje náročnost výchovy a převýchovy ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Empirická část je kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Dotazníkového šetření bylo využito pro zjištění hodnotové orientace, životních cílů, preferovaných volnočasových aktivit, některých postojů a informací o klientech z výchovných zařízení. Dotazníky byly předloženy respondentům z šesti dětských domovů se školou a výchovných ústavů. Zjištěné hierarchie hodnot a životních cílů byly porovnány s výsledky podobného výzkumu. Nestrukturovaná interview, vedená s dětmi končícími povinnou školní docházku, byla převážně zaměřena na volbu studia a profesní orientace. Pro názornou ilustraci a uvedení do problematiky byl výzkum doplněn o případovou studii. Klíčová slova hodnoty, hodnotová orientace, hierarchie hodnot, rodina, výchova, výchovné styly, poruchy chování, problémové děti, kriminalita mládeže, převýchova, edukace, resocializace, ústavní výchova, ochranná výchova
|
|
| |
|
| |
|
|
Pomoc dětem s emočními poruchami při vyučování
Glajchová, Petra ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
ANOTACE: V této diplomové práci, která má deskriptivní a analytický charakter, jsem vymezila emoční poruchy se všemi možnými projevy, postihla sociální kontext úzkostného dítěte, neboť tento atribut je u těchto dětí velmi klíčový a má zásadní konsekvence ve výchovně- vzdělávacím procesu. Dále jsem rozpracovala donedávna opomíjené téma emoční inteligence, kterému je nyní na poli vědy a zkoumání věnována velká pozornost. Klíčovou částí této diplomové práce je analýza motivačních procesů neurotického dítěte v rámci edukačního procesu a nutný pedagogický a výchovný přístup, které u takto laděných dětí vyžaduje specifické zacházení. Bazální součástí emočního života dítěte je rovněž výchova rodinná, která nejen že úzce předchází období edukace dítěte a tvoří jakýsi její pilíř, ale je i přirozeným kontinuem období prenatálního. V závěru práce jsem postihla škálu terapeutické pomoci včetně alternativních cest nápravy emočních problémů, jelikož v současné době lze s emočními poruchami efektivně pracovat i bez farmakologické terapie a jejich náprava může být poměrně a trvalá. KLÍČOVÁ SLOVA: emoční porucha úzkost napětí sebepojetí rodinná výchova výchovné styly školní prostředí způsoby práce a pomoci ve škole osobnost a kompetence učitele alternativní školy vnitřní faktory dítěte psychoterapeutická pomoc
|
|
|
Pozdní rodičovství a jeho vliv na výchovný styl
Szendiová, Viera ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
Předmětem diplomové práce je vliv pozdního rodičovství na výchovný styl. Pozdní rodičovství, nabízí zkušenosti zralého rodiče, orientovaného v čase, který si je vědom zodpovědnosti vůči sobě i vůči dítěti. Myšlenková vyspělost a životní zkušenosti podmiňují jeho přístup ve výchově. Ve své práci se zaměřuji na zdravé rodiny, které tvoří nejvhodnější prostředí pro výchovu dětí. Přirozené prostředí zdravé, funkční rodiny výraznou měrou ovlivňuje komplexnost působení ve výchovné interakci rodiče a dítěte.
|
|
|
Názory rodičů na výchovu předškolních dětí v kontextu problematiky výchovných stylů
TESÁRKOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá způsobem výchovy předškolních dětí v rodině v kontextu problematiky výchovných stylů. Teoretická část objasňuje základní pojmy dané tematiky, dále charakterizuje specifika předškolního vývojového období včetně potřeb předškolního dítěte a podává obraz současné rodiny. Další část je zaměřena na psychologické aspekty výchovných metod, problematiku výchovných stylů a jejich vlivu na rozvoj osobnosti dítěte. Cílem praktické části je nahlédnout do názorů rodičů předškolních dětí na výchovu a porovnat tyto náhledy se stanovisky třídních učitelek MŠ na příkladu sedmi dětí z různého rodinného prostředí.
|
|
|
Prosociální chování dětí staršího školního věku a jeho příčiny
HLAVÁČKOVÁ, Nina
Výzkumné studie realizované v oblasti prosociálního chování podávají svědectví o existenci situačních a dispozičních motivů tohoto druhu jednání. Cíl této práce představuje jednak zmapování samotného výskytu tří z těchto motivů, jedná se o možnost získat uznání, očekávání reciprocity a společenskou odpovědnost, a jednak odhalování možných závislostí těchto motivů na věku či míře prosociality žáků druhého stupně ZŠ. Výzkumný projekt má těžiště v kvantitativním přístupu. V jeho rámci je tedy zjišťována pravdivost hypotéz, zda mají jednotlivé motivy s postupujícím věkem klesající či rostoucí tendence a jaká je vlastně četnost jejich výskytu. V kombinaci s nominační technikou prosociálního chování ve třídě je rovněž odhalována možná závislost míry prosociality na jednotlivých faktorech. Teoretický rámec, který předchází výzkumné části, pojednává o vývoji prosociálního chování a soudobém společenském pohledu na něj. Tento historický exkurz je doplněn o definice užitých pojmů, reflexi role sociálního a biologického faktoru či formulace vlivu školního a rodinného prostředí při utváření prosociální orientace dítěte.
|
host ::
RSS.