|
| |
|
|
Identifikace antropogenních tlaků na kvalitativní stav vod a vodních ekosystémů v oblastech povodí Moravy a Dyje
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Šunka, Zdeněk
Identifikovat antropogenní tlaky na stav půd, kvalitu vodních zdrojů a na změnu habitatu vodních ekosystémů s možností predikce či průkazu konkrétních dopadů na biologické komponenty dotčeného vodního ekosystému. Zpráva obsahuje úvod k projektu, finanční rozklad a seznam dílčích úkolů: DÚ 1 Stanovování efektivity a účelnosti protipovodňových přírodě blízkých opatření - návrh systému protierozních přírodě blízkých opatření v pilotním povodí Hostišovského potoka, DÚ 2 Podíl plošných a difúzních zdrojů na celkovém znečištění vod - předběžné výsledky sběru chemických a biologických dat, DÚ 3 Antropogenní tlaky na vodní ekosystémy, vliv identifikace chovu ryb na jakost vody, eutrofizace vod - výsledky průzkumu vodního prostředí odstavených ramen řeky Dyje v oblasti soutoku zejména znečištění nutrienty a hodnocení struktury společenstva fytoplanktonu, DÚ 4 Identifikace antropogenních tlaků a zjištění parametrů ovlivňující profily vod ke koupání podle směrnice 2006/7/ES v oblasti povodí Moravy a oblasti povodí Dyje - pasporty pro každou koupací oblast v Povodí Dyje s cílem soustředit všechny informace vodohospodářského charakteru, DÚ 5 Identifikace antropogenních tlaků ze sídelních útvarů - řada závažných zjištění a doporučení týkající se kvality vypouštěných odpadních vod i již vyčištěných odpadních vod, DÚ 6 Identifikace významných antropogenních vlivů z oblastí průmyslové činnosti - výsledky monitorování nebezpečných látek vypouštěných z 21 průmyslových zdrojů znečištění, DÚ 7 Identifikace dopadů antropogenních tlaků na povrchové vody a vodní ekosystém - podklady pro ověřování hodnot environmentální normy kvality (NEK) pro sedimenty a biotu v České republice, DÚ 8 Identifikace antropogenních tlaků na kvalitu vodních zdrojů - identifikace zdrojů antropogenních tlaků, které ohrožují horninové prostředí, povrchové a podzemní vody a představují možné ohrožení vodních zdrojů. Přílohy obsahují tabulky, grafy, mapy.
|
|
|
Identifikace antropogenních tlaků na kvalitativní stav vod a vodních ekosystémů v oblastech povodí Moravy a Dyje
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Šunka, Zdeněk
Identifikovat antropogenní tlaky na stav půd, kvalitu vodních zdrojů a na změnu habitatu vodních ekosystémů s možností predikce či průkazu konkrétních dopadů na biologické komponenty dotčeného vodního ekosystému. Výsledky představují významný podkladový materiál při ověřování hodnot NEK pro sedimenty a biotu pro Českou republiku. Získané soubory dat představují rovněž potřebné vstupní údaje pro stanovení trendů prioritních a dalších látek v problémových lokalitách Moravy a Dyje. DÚ 1 Stanovování efektivity a účelnosti protipovodňových přírodě blízkých opatření - návrh systému protierozních přírodě blízkých opatření v pilotním povodí Hostišovského potoka, DÚ 2 Podíl plošných a difúzních zdrojů na celkovém znečištění vod - předběžné výsledky sběru chemických a biologických dat, DÚ 3 Antropogenní tlaky na vodní ekosystémy, vliv identifikace chovu ryb na jakost vody, eutrofizace vod - výsledky průzkumu vodního prostředí odstavených ramen řeky Dyje v oblasti soutoku zejména znečištění nutrienty a hodnocení struktury společenstva fytoplanktonu, DÚ 4 Identifikace antropogenních tlaků a zjištění parametrů ovlivňujících profily vod ke koupání podle směrnice 2006/7/ES v oblasti povodí Moravy a oblasti povodí Dyje - pasporty pro každou koupací oblast v Povodí Dyje s cílem soustředit všechny informace vodohospodářského charakteru, DÚ 5 Identifikace antropogenních tlaků ze sídelních útvarů - řada závažných zjištění a doporučení týkajících se kvality vypouštěných odpadních vod i již vyčištěných odpadních vod, DÚ 6 Identifikace významných antropogenních vlivů z oblastí průmyslové činnosti - výsledky monitorování nebezpečných látek vypouštěných z 21 průmyslových zdrojů znečištění, DÚ 7 Identifikace dopadů antropogenních tlaků na povrchové vody a vodní ekosystém - podklady pro ověřování hodnot environmentální normy kvality (NEK) pro sedimenty a biotu v České republice, DÚ 8 Identifikace antropogenních tlaků na kvalitu vodních zdrojů - identifikace zdrojů antropogenních tlaků, které ohrožují horninové prostředí, povrchové a podzemní vody a představují možné ohrožení vodních zdrojů. Přílohy obsahují tabulky, grafy, mapy.
|
|
| |
|
|
Identifikace antropogenních tlaků na kvalitativní stav vod a vodních ekosystémů v oblastech povodí Moravy a Dyje: Antropogenní tlaky na vodní ekosystémy, vliv identifikace chovu ryb na jakost vody, eutrofizace
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební ; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ; Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Adámek, Zdeněk ; Rozkošný, Miloš
Zpráva shrnuje problematiku vlivu vodního prostředí intenzivně i polointenzivně obhospodařovaných rybníků na jakost vod ve vztahu k antoprogennímu zatížení a znečištění přiváděnému přítoky. Je popsán provedený komplexní monitoring situace ve znečištění vodního prostředí rybníků, průzkum rybího společenství vodních toků a stok napojených na rybníky. je důkladně pojednána role malých vodních nádrží z hlediska obhospodařování a protipovodňového ochrany. Byl doporučena optimalizace opatření vedoucí k revitalizaci malých vodních nádrží. Proběhlo posouzení vlivu proudění, doby zdražení vody v korytě, morfologie a zastínění pro dva úseky řeky Dyje na transport fytoplanktonu a znečištění vody. Byla zkoumána role říčních niv a vyslovena doporučení k revitalizačním opatřením.
|
|
| |
|
|
Identifikace antropogenních tlaků v české části mezinárodního povodí řeky Odry
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Tušil, Petr ; Rešl, Jiří ; Luzar, Tomáš ; Pechar, Libor ; Máchová, Jana ; Sezimová, Hana ; Řehulka, Jiří ; Lojkásek, Bohumír ; Badurová, Jana ; Šajer, Jiří ; Krečmerová, Pavlína ; Šlouf, Vladimír ; Soldán, Přemysl
Identifikace antropogenních tlaků na stav půd, kvalitu vodních zdrojů a na změnu habitatu vodních ekosystémů s možností predikce či průkazu konkrétních dopadů na biologické komponenty dotčeného vodního ekosystému. Zpráva je rozdělena do pěti oblastí: 1. Bilance znečištění povrchových vod v povodí řeky Odry, 2. Průkaz a predikce antropogenních tlaků na biologické komponenty vodních ekosystémů, 3. Vliv intenzifikace chovu ryb na jakost vod, 4. Publikace výsledků řešení projektu, 5. Souhrnné hodnocení antropogenních tlaků v povodí řeky Odry. Zpráva shrnuje zásady pro zlepšování a ochranu jakosti vodního prostředí v povodí řeky Odry. Patří mezi ně snižování znečištění toků z nebodových zdrojů, které musí směřovat především do oblasti zemědělské výroby. Z bodových zdrojů je třeba věnovat maximální pozornost podniku Mittal Steel Ostrava-Kunčice a důlním vodám. Dalším opatřením je nezbytnost zkvalitnění monitoringu včetně zlepšení systému včasného varování. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat používání pesticidů v okolí a vodám vypouštěných komunálními ČOV. Mezi důležité aspekty pro ochranu vod patří odpovídající hospodaření rybářů a péče o rybníky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Porovnání růstu a přežití u vybraných plemen lína obecného
PRCHAL, Martin
Tato bakalářská práce byla zaměřena na porovnání užitkových vlastností růstu a přežití u vybraných plemen lína obecného při užití čistokrevné plemenitby. Nejobjektivněji je možné užitkové vlastnosti jednotlivých plemen posoudit v tzv. testech užitkovosti. Pro tuto práci byla vybrána plemena: Vodňanské (V), Hlubocké (H), Königswartha (Německé - N), Mariánsko-Lázeňské (ML), Rumunské (R) a jako kontrola sloužilo plemeno zlatého lína pro korekci vlivu prostředí na dosaženou hmotnost. Testování započalo selekcí a předvýtěrovou přípravou generačních ryb příslušných plemen vybraných k založení testu. Odchov testovaných skupin ryb probíhal od stádia váčkového plůdku do věkové kategorie L2 v rybnících s polointenzivním způsobem hospodaření. Každé testované plemeno bylo chováno v prvním vegetačním období a v zimním období jen s kontrolní skupinou. Po skupinovém označení (druhé vegetační období) kryogenní metodou se všechny plemena chovala společně ve trojím opakování. Za první testované období se hodnotily reprodukční ukazatele generačních ryb a dále hmotnost a přežití testovaných skupin, v dalších obdobích se hodnotil jen růst a přežití. Reprodukční ukazatele se u samců statisticky nelišily v žádném z parametrů u žádné z použitých statistických metod, u samic byly průkazné rozdíly zaznamenány, ale byly zjištěny vždy jen mezi plemenem Hlubockým a kontrolním plemenem. Po druhém roce testování dosáhlo nejvyšší hmotnosti Mariánsko-Lázeňské plemeno (112,9 ? 44,9 g), tato hmotnost byla statisticky srovnatelná pouze s Německým plemenem. (105,4 ? 32,4 g). Přežití po tomto období se pohybovalo od 70,4 % (Rumunské plemeno) do 84,1 % (Mariánsko-Lázeňské plemeno), u všech plemen byly hodnoty statisticky srovnatelné. Nejlepších užitkových vlastností po druhém roce testování dosáhlo Mariánsko-Lázeňské plemeno.
|
host ::
RSS.