|
|
Komenského spisy útěšné
Salašovič, Ctibor ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Předkládaná práce pojednává o Komenského spisech útěšných. Pro jejich poznání posloužily zejména spisy zařazené do třetího svazku Díla Jana Amose Komenského. Práce osvětluje sledovanou problematiku ve čtyřech částech. Nejprve seznamuje s dějinným a osobním východiskem Komenského útěšné tvorby. Přibližuje bratrského kněze jako věrného pastýře církve, jenž v mimořádně pohnuté době potěšuje a povzbuzuje svými spisy zarmoucené souputníky. Dále podává celkový přehled Komenského útěšné literatury i základní popis jednotlivých děl, včetně doplňujících informací. Ve zvláštní části se věnuje útěšné tvorbě jako samostatnému literárnímu žánru, jeho dějinnému vývoji i návaznosti Komenského útěšných děl s vyzdvižením jejich teologického východiska a praktického cíle. V práci nechybí ani literární a teologický rozbor vybraného útěšného díla s názvem Listové do nebe, v němž autor na pozadí majetkové nerovnosti řeší prastarou otázku teodicee z pohledu křesťanské víry. V úplném závěru je pro plné pochopení celkového rozpětí a významu Komenského útěšné tvorby vysloven požadavek multidisciplinarity. Práce přináší základní, nicméně ucelenou a vyváženou, informaci o Komenského díle, zcela prodchnutém vírou a nadějí.
|
|
|
Kristovy předobrazy v Izákovi a Josefovi Egyptském
Yahoda, Tetyana ; Větrovec, Pavel (vedoucí práce) ; Hřebík, Josef (oponent)
Bakalářská práce "Kristovy předobrazy v Izákovi a Josefovi Egyptském" usiluje na základě hermeneutického principu duchovního výkladu Písma ukázat, nakolik dvě výrazné osoby patriarchů izraelského národa - Izák a Josef - předznamenávají novozákonní obraz člověka Ježíše Krista zejména s ohledem na jeho vykupitelské velikonoční dílo. Po krátké úvaze o poměru Starého a Nového zákona práce přechází k rozboru konkrétních klíčových textů: jak Izákovy oběti v Gn 22, tak i poměrně delšího a souvislého příběhu o Josefovi v Gn 37; 39 - 45, v kontextu Gn 37 - 50. U prvního patriarchy Izáka oběť syna velmi zasahuje otce Abraháma, který ji však poslušně přináší. Stejnou poslušnost lze vidět i u oběti Božího Syna i v touze nebeského Otce po víře lidí na základě poznání pravdy o Boží lásce. U druhého patriarchy Josefa se stává zavržený bratr šancí pro život mnoha lidí z různých národů i důvodem konverze bratří. Analogie s křesťanskou soteriologií je zřetelná a záměrná.
|
|
| |
|
|
Ikonografické motivy v díle Františka Bílka
Matějková, Kamila ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Kamila Matějková: Ikonografické motivy v díle Františka Bílka Abstrakt Bakalářská práce přibližuje dílo Františka Bílka z ikonografického hlediska. Rozděluje Bílkovu tvorbu do tematických skupin podle základních ikonografických motivů a pokouší se určit, z čeho jejich autor vycházel. Nejprve je v práci nastíněna situace českého umění kolem roku 1900 a místo, které v něm František Bílek zaujímal. Poté je věnována pozornost Bílkovu vztahu k umění a jeho osobitému spirituálnímu pojetí. Dále jsou sledovány Bílkovy výtvarné prostředky. Hlavní část práce je zaměřena na rozbor jednotlivých ikonografických námětů, které se v díle Františka Bílka vyskytují. Postupně je tak sledován motiv Krista, motiv Panny Marie, starozákonní motivy, motiv člověka, motiv stromu, dále pak národní témata (husitství, Jednota bratrská). V závěru práce je věnována pozornost tématům, která jsou ovlivněna literárním dílem Otokara Březiny.
|
|
|
Exkluzivita Božího zjevení podle Bible a jeho vztah k některým světovým náboženstvím, jmenovitě Buddhismus a Islám
Stanko, Ivan ; Liguš, Ján (vedoucí práce) ; Bravená, Noemi (oponent)
Diplomová práce "Exkluzivita Božího zjevení podle Bible a jeho vztah k ostatním světovým náboženstvím, jmenovitě islámu a buddhismu" pojednává o srovnání náboženské zvěsti podle Bible se základními věroučnými pozicemi u jiných světových náboženství, konkrétně islámu a buddhismu. Pojednává o tom, zda Bible samotná si činí nárok na exkluzivitu, a také ve kterých oblastech je tato exkluzivita nejvíce patrná, a jaký má dosah do života věřícího. Tato práce také hledá, jaké jsou vztyčné body mezi duchovními principy islámu, buddhismu a křesťanství, jakož i s tím, které principy jsou naprosto odlišné a nepropojitelné. V závěru práce pojednávám o možnostech mezináboženského dialogu v rámci velkých světových náboženství.
|
|
|
Obraz Jana Palacha v české kultuře
Jáchimová, Veronika ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Práce se věnuje analýze kulturního obrazu Jana Palacha a to především analýze symbolů a mýtů, jejichž prostřednictvím je tento obraz konstruován. Hlavní pozornost věnuje pojmu oběť - soustředí se na připodobnění Jana Palacha archetypům oběti Krista a mladých mučedníků. Ve druhé části je Jan Palach analyzován jako oběť národní. Pozornost je zaměřena na spojení Palacha s Janem Husem a zařazení Palachova pohřbu mezi specifickou tradici českých pohřbů jako tichých národních demonstrací. Autorka postupovala metodou analýzy diskurzu. Při práci využívá nejen textových materiálů (krásné i faktografické literatury), ale opírá se i o fotografické a dokumentární filmové záběry.
|
|
|
Kristus jako hlava a zdroj křesťanského manželství. Exegeze a teologická reflexe Ef 5,21-33
Zemánková, Kristýna ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Autorka se ve své práci zaměřuje na křesťanské manželství, jehož zdrojem a vzorem (ve svém vztahu k církvi) je Kristus, jak nám ho představuje parenetický text Ef 5,21-33. Poté, co se věnuje okolnostem sepsání listu, autorka představuje pomocí historicko-kritické metody samotnou manželskou parenesi, zdůrazňuje její poselství, a tím ukazuje stálou platnost tohoto biblického textu. S tímto, jakožto výchozím pramenem, dále prochází jednotlivými teologickými oblastmi, jakými jsou teologická antropologie, sakramentální teologie a morální teologie, a nalézá v nich potvrzení důstojnosti a jedinečnosti manželského svazku a inspiraci pro plodný manželský život. Dotýká se též spirituální teologie, neboť k životu křesťanského manželství neodmyslitelně patří duchovní život manželů. Autorka touto prací zároveň vyzdvihuje přínos biblické exegeze pro další teologickou práci a poukazuje na důležitost vzájemného propojování teologických oborů pro ucelený obraz dané skutečnosti.
|
|
| |
|
|
Kříž v proměnách věků a jeho význam v lidské společnosti
Roule, Radek ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Weis, Martin (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Kříž jako nejrozšířenější znak se objevuje po celém světě již od prehistorické doby. Ačkoli se jedná o jednoduché protnutí dvou linií, význam vzniklého tvaru je veliký. Disertace se zabývá křížem především jako symbolem chápaným jako odkaz k něčemu přesahujícímu a zaměřuje se na jeho vizuální podobu. V disertaci jsou sledovány možné vlivy na utváření symbolu kříže během starověku. Kříž spojovaný obvykle s Ukřižováním Krista má velmi komplexní historii, která začíná již v předkřesťanské době. Biblické texty o kříži hovoří spíše v náznacích. V typologickém pojetí lze však kříž chápat jako určitý most mezi Starým a Novým zákonem. Při rozboru spisů raného křesťanství bylo nalezeno několik výrazů užívaných pro kříž, z nichž jsou nejvýznamnější - σταυρός s latinským ekvivalentem crux a ξύλου (dřevo) s latinským ekvivalentem lignum. Později se objevuje více obecné σημεῖον (znamení) a nakonec symbolické "σύμβολον σωτηρίας" (znamení-symbol záchrany). Tvar kříže je ranými autory popisován většinou přirovnáním z okolního světa. Církevní otcové využívají pro symbol kříže některá stará pohanská schémata, kterým dávají nový smysl. V jejich spisech nalézáme také doklady o tom, že kříž byl mezi lidmi užíván a rozšiřován. Význam takového kříže byl vždy vnímán jako symbol záchrany, jistoty a života. Označování se znamením...
|
|
|
Jan Amos Komenský - Truchlivý I - IV
KUBISOVÁ, Petra
Cílem této bakalářské práce je analýza a komparace čtyř dílů tzv. útěšných spisů Jana Amose Komenského, které vznikly v rozmezí let 1622 ? 1660 (K Truchlivému I a II připojil Komenský s velkým odstupem další dva díly ? Řvání hrdličky v rozsedlinách skalních a Smutný hlas zaplášeného hněvem božím pastýře) V úvodní části je zachycen vliv životních osudů Komenského a politická situace země na vznik jednotlivých spisů. Dále je práce zaměřena na jazyk Truchlivého, poté je zde podrobněji rozebrán List Montanovi a zbytek práce se zabývá jednotlivými díly Truchlivého.
|
host ::
RSS.