|
|
Profesní příprava a další možnosti vzdělávání asistentů pedagoga na proces integrace a inkluze zdravotně znevýhodněných dětí.
MALIŇÁKOVÁ, Adéla
Úvod práce nastiňuje pohled na integraci a inkluzi jako na stále častěji používanější pojem, kdy jeho smysluplnost poznávají rodiče postižených dětí každým dnem. Díky současnému trendu začleňovat zdravotně postižené a zdravotně znevýhodněné děti do hlavního vzdělávacího proudu, je potřeba práce asistentů pedagoga nezbytná. Poukazuje na jejich funkci při inkluzi, jež je nesmírně důležitá a z toho důvodu by i jejich znalosti, vědomosti a dovednosti v problematice postižených dětí měly být více než nadprůměrné. Asistent s dítětem probírá školní látku a vysvětluje konkrétní úkoly, stejně tak jako dítěti pomáhá s jeho osobními starostmi. Zmiňuje též názor na správnost, aby absolvent Vysoké školy v pedagogickém směru měl i kompetenci být asistent pedagoga, poněvadž jeho znalosti by měli být dostačující. To ovšem neznamená, že by se neměl dále v problematice vzdělávat a získávat nové informace, naopak. Práce s dětmi je velmi zodpovědná činnost a každý kdo se jí věnuje. by měl mít ambice se znalostně zlepšovat. Bakalářská práce je zaměřena na přehled možností profesní přípravy pedagogických asistentů v aktuální nabídce Jihočeského kraje a mapuje dostupné vzdělávací kurzy i nabídky školských zařízení. Práce je dále rozšířena o celkový přehled nabídky vzdělávacích institucí jednotlivých krajů České republiky a školských zařízení poskytujících doplňující studium nebo celoživotní studium. V teoretické části se práce zaměřuje na upřesnění a vysvětlení pojmu asistent pedagoga, jeho právního výkladu dle zákonů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Určitá část je věnována historickému vývoji profese asistenta pedagoga a upřesňuje jeho pracovní kompetence. Konkretizuje aktuální legislativní vymezení požadovaného vzdělání k výkonu profese asistentů, s rozlišením na přímou pedagogickou činnost ve třídě a na přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocných výchovných pracích. Vysvětluje také rozdíl pojmů integrace inkluze a pojmů s inkluzí spojených, např. inkluzivní prostředí, inkluzivní škola, nebo inkluzivní vzdělávání. Též konkrétně definuje a seznamuje s jednotlivými vybranými druhy postižení, které se při začleňování postižených dětí nejčastěji objevují. Upřesňuje konkrétní podmínky inkluze pro dané postižení a vhodné přístupy k funkčnímu začlenění. V praktické části pak práce konkrétně mapuje dostupné vzdělávací instituce z Jihočeského kraje, jejich aktuální nabídku, zaměření a požadavky. Dále se věnuje vzdělávacím institucím nabízejících studium pro asistenty pedagoga ve všech krajích po celé České republice, včetně celostátní organizace Národního institutu pro další vzdělávání, který spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR i Eurofondem pro regionální rozvoj. Všech 28 institucí bylo v období od 1.července 2014 do 2. srpna 2014, osloveno formou dotazníku rozeslaných internetovou poštou k upřesnění jejich činnosti a náplně výuky. S vybranými institucemi byl též uskutečněn polostandardizovaný rozhovor k ujasnění informací. Výzkumná část je ukončena jednotlivými rozhovory s vybranými asistenty pedagoga z Jihočeského kraje, působící na Základní i Střední škole, které probíhaly formou polostandardizovaných rozhovorů. Asistenti se vyjadřovali ke svému vzdělání, případným překážkám či perspektivě profese asistenta pedagoga.
|
|
|
Vzdělávání žáků s ADHD na 1. stupni ZŠ
PEŘANOVÁ, Denisa
V teoretické části bakalářské práce je věnována pozornost vývoji pojmu ADHD a příslušné terminologii. Postupuje se od lehké mozkové dysfunkce (LMD) až po současné pojetí ADHD. Jednotlivé kapitoly se zabývají etiologií ADHD, výskytem této poruchy, klasifikací a rozlišením ADHD podle příznaků. V teoretické části je zařazena kapitola o rozdílných projevech ADHD a ADD. V teoretické části práce je podrobněji rozpracovaná problematika žáka s ADHD na 1. stupni základní školy. V další kapitole je charakterizován mladší školní věk, jsou zde popsány i možné problémy, které u žáka s ADHD mohou vzniknout. Dále jsou zde uvedeny i právní předpisy, které se vztahují mimo jiné i ke vzdělávání žáků s ADHD. Další kapitola je zaměřena na vhodné výukové metody, které jsou uplatňovány při vzdělávání žáků s ADHD, neboť správné metody práce jsou u těchto dětí klíčové. Vyhovující forma vzdělávání pro žáky s ADHD je zajišťována školou ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou. Pedagogicko-psychologické poradny jsou velmi důležitým článkem při řešení výukových problémů u dětí s ADHD. Žákům s ADHD poradny vypracovávají individuální vzdělávací plán, ve kterém je specifikován výčet vhodných podpůrných opatření pro konkrétní dítě. Pedagogicko-psychologické poradny mohou rovněž žákovi s ADHD doporučit asistenta pedagoga, který může žákovi a celé třídě v oblasti vzdělávání výrazně pomoci. Pro úspěšné zvládnutí dítěte se syndromem ADHD je však potřeba zajistit spolupráci všech zúčastněných stran. Multidisciplinárnímu přístupu je věnována poslední kapitola teoretické části bakalářské práce. Má-li být práce s dítětem s ADHD efektivní, je důležité, aby učitel, rodina, dítě a specializovaní odborníci tvořili koalici a vzájemně spolupracovali. V praktické části bakalářské práce byl vzhledem k tématu práce, zvolen kvalitativní typ výzkumu, v rámci kterého byla použita technika polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými respondenty. Rozhovory byly realizovány s učiteli a výchovnými poradci působícími na dvou základních školách, speciálními pedagogy a psychology působícími v pedagogicko-psychologické poradně. Ve výzkumné části bakalářské práce je zaznamenán průběh a výsledky kvalitativního výzkumu. Cílem práce bylo získat názory učitelů, výchovných poradců, speciálních pedagogů a psychologů na problematiku vzdělávání žáků s ADHD. V práci jsou stanoveny dva cíle: 1. Jaké jsou názory vybraných odborníků na problematiku vzdělávání žáků se syndromem ADHD. 2. Jak odborníci pohlížejí na otázku toho, zda je role asistenta pedagoga přínosná pro žáky s ADHD." Cíle jsou dále rozpracovány do podoby otázek pro polostrukturovaný rozhovor. Výzkumná zjištění se opírají o informace z rozhovorů se dvěma učiteli a dvěma výchovnými poradci, kteří působí na základních školách a se dvěma speciálními pedagogy a dvěma psychology působícími v pedagogicko-psychologické poradně. Bakalářská práce zprostředkovává autentické zkušenosti učitelů a výchovných poradců působících na základní škole a psychologů a speciálních pedagogů působících v pedagogicko-psychologické poradně, kteří pracují s žáky se syndromem ADHD. V práci jsou uvedeny informace ohledně problematiky vzdělávání žáků s ADHD a zásady metody práce, které mohou být užitečné pro širší pedagogickou veřejnost.
|
|
|
Jak kvalita kultury školy ovlivňuje itedragicdítěte a ADHD do školní třídy
BAMBÁSKOVÁ, Diana
ABSTRAKT BAMBÁSKOVÁ, D. Jak kvalita kultury školy ovlivňuje integraci dítěte s ADHD do školní třídy. České Budějovice 2015. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra pedagogiky. Vedoucí práce doc. PhDr. Ludmila Muchová, Ph.D. Klíčová slova: ADHD, asistent pedagoga, integrace, kultura školy, kultura třídy, školní klima V teoretické části práce jsou popsána východiska a základní definice pojmů, které jsou klíčové pro praktickou část práce, a to konkrétně všeobecné informace o poruše ADHD, terminologii, příčinám výskytu syndromu ADHD, jeho diagnostice, apod. Dále je pozornost věnována vzdělávání žáků se syndromem ADHD, a to jednak obecným zásadám edukace, legislativnímu rámci, ale také i integraci žáků a jejím výhodám a nevýhodám. Zmíněny jsou rovněž oblasti kultury školy a školního klimatu. V praktické části je popsána kazuistika žákyně s diagnostikovaným syndromem ADHD, se kterou autorka bakalářské práce dlouhodobě pracovala. V kazuistice je zaměřena pozornost především na školní vzdělávání a na přístup učitelů k této žákyni. Popsány a zmíněny jsou také metody spojené s výukou a integrací žákyně do školní třídy a možnosti péče. Kazuistika je doplněna o deskriptivní analýzu kultury školy, do níž byla žákyně integrována.
|
|
|
Motivace pro práci asistenta pedagoga na 2. stupni ZŠ a následné zkušenosti v této pozici
TRYKAROVÁ, Magdaléna
Diplomová práce se zaměřuje na téma motivace pro práci asistenta pedagoga a důvodů pro setrvání v této pozici. Teoretická část je členěna do sedmi kapitol, které se převážně věnují vývoji školské integrace, následně žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a možnostem začleňování do základních škol běžného typu v České republice. Kapitoly popisují postoje veřejnosti k osobám s postižením, indikátory inkluze ve vzdělávání a inkluzivní kulturu školy. Samozřejmě představují pozici asistenta pedagoga v edukačním kontextu. Jaké má povinnosti, kompetence a co vše je náplní práce asistenta ve školství. Hlavním cílem výzkumného šetření prezentovaného v praktické části je prozkoumat důvody, které souvisí s přijetím práce asistenta pedagoga a především zanalyzovat, co konkrétně motivuje asistenty v dlouhodobém setrvání v této pozici. K získání potřebných informací bylo použito hloubkových rozhovorů.
|
|
|
Role asistenta pedagoga v rámci inkluzivního vzdělávání dítěte s tělesným postižením v mateřské škole
PELCOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá rolí asistenta pedagoga v rámci inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřských školách. Integrace jako taková u nás probíhá již několik let, v posledních letech je však velmi často nahrazována pojmem inkluze, jejíž realizace se stále nedaří v takovém rozsahu, jaká je původní myšlenka inkluzivního vzdělávání. Jedná se o začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu, kteří se tak mohou v plné míře účastnit všech aktivit, stejně jako žáci bez postižení. Na rozdíl od integrace je zde kladen velký důraz především na změnu celkové atmosféry a práce třídy, ve které jsou respektovány individuální potřeby každého žáka, nejen žáka s postižením. Úspěšnost celého procesu závisí na mnoha faktorech. Jedním z nich je právě přítomnost asistenta pedagoga ve třídě, ve které se vzdělává žák se speciálními vzdělávacími potřebami. Hlavním cílem této práce je přiblížit, jakou roli sehrává asistent pedagoga v rámci inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřské škole a tím zdůraznit důležitost jeho postavení v celém procesu integrace. Jedním z dílčích cílů práce, odvozených od hlavního cíle, je popsat spolupráci mezi třídním učitelem a asistentem pedagoga v dané třídě. V neposlední řadě také přiblížit účel a přínos inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřské škole a zjistit, jaké názory na tuto formu vzdělávání mají nejen pedagogičtí pracovníci, ale i samotní rodiče dětí s tělesným postižením. V teoretické části jsou rozpracovány celkem tři velké oblasti, jejichž obsah se odvíjí od tématu celé práce. Na začátku každé z nich jsou nejprve vymezeny základní pojmy, kterými se daná kapitola zabývá. V první kapitole jsou popsány jednotlivé typy tělesného postižení. Větší pozornost je věnována zejména postižením typickým pro děti předškolního věku (3 6 let), další jsou zmíněny jen okrajově. Ve druhé kapitole je vymezen rozdíl mezi integrací a inkluzí, přičemž inkluzivní vzdělávání je vzhledem k tématu podrobněji charakterizováno. V poslední kapitole se můžeme blíže seznámit s profesí asistenta pedagoga a jeho kompetencemi na dané pozici. Právě poslední kapitola je také nejvíce provázána s praktickou částí práce, která je zaměřena na náplň práce asistenta pedagoga a jeho postavení ve třídě, ve které se vzdělává žák s tělesným postižením. Pro sběr dat jsem vzhledem k tématu zvolila kvalitativní typ výzkumu, pomocí techniky polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými respondenty. V každé mateřské škole jsem realizovala rozhovor vždy s vedoucím pracovníkem zařízení, pedagogem a asistentem pedagoga v dané třídě. Dílčí technikou sběru dat bylo také zúčastněné pozorování přímé práce asistenta pedagoga, které jsem realizovala během mé třítýdenní souvislé praxe v mateřské škole v Jindřichově Hradci, v posledním semestru mého studia. Co se týče náplně práce asistenta pedagoga, všichni mnou oslovení respondenti se shodují na tom, že práce spočívá zejména v plné asistenci integrovanému dítěti, která zahrnuje i úkony osobní asistence. Cílem celého procesu je dle jejich názoru, co největší míra zapojení integrovaného žáka do kolektivu ostatních dětí. Všichni mnou oslovení respondenti jsou jednoznačně pro inkluzivní začleňování dětí s tělesným postižením v mateřských školách, které vnímají jako přínos, a to jak pro integrované dítě, tak pro celý kolektiv. Z výsledků je patrné, že pozice asistenta pedagoga je jednotlivými pedagogickými pracovníky celkově vnímána kladně a v rámci inkluzivního vzdělávání se jedná o jeho nedílnou součást. Výsledky mé práce mohou sloužit jako zdroj informací pro všechny, kteří se, stejně jako já, zajímají o tuto problematiku. Práce může být přínosná také pro školy, ve kterých již inkluzivní vzdělávání probíhá, či pro rodiče dětí s tělesným postižením, kteří uvažují o možnosti integrace jejich potomka v hlavním vzdělávacím proudu.
|
|
|
Vzdělávání žáků se zrakovým a souběžným postižením v hlavním vzdělávacím proudu
HAPLOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se věnuje vzdělávání dětí, žáků a studentů se zrakovým a dalším souběžným postižením v hlavním vzdělávacím proudu. Podstatné je zmínit, že do cílové skupiny této práce jsem nezařadila žáky s mentálním postižením, a to především proto, že v případě, že se objeví mentální postižení, mění se způsob vzdělávání. Teoretická část práce je členěna do tří kapitol. První kapitola je zaměřená na představení jednotlivých druhů postižení. Druhá kapitola se zabývá integrací, její legislativou, ostatními způsoby vzdělávání žáků se zrakovým a souběžným postižením a informacemi o asistentech pedagoga. Třetí kapitola obsahuje specifika edukace u jednotlivých druhů postižení (zrakového, sluchového a tělesného postižení a poruch pozornosti) a specifika edukace v kombinaci zrakového a dalšího souběžného postižení. Tato postižení byla vybrána v souvislosti s praktickou částí bakalářské práce. Praktickou část bakalářské práce vymezují cíle výzkumu. Hlavním cílem je analyzovat edukační proces u žáků se zrakovým a souběžným postižením v hlavním vzdělávacím proudu. K naplnění tohoto hlavního cíle jsem si zvolila tři dílčí cíle. První dílčí cíl je zaměřený na organizaci výuky u dětí se zrakovým a souběžným postižením v hlavním vzdělávacím proudu. Za pomoci druhého výzkumného cíle jsem se snažila zjistit, jaký je způsob přípravy asistenta pedagoga na vyučovací proces, a třetí dílčí cíl se zabývá motivací, zkušenostmi a vzděláním asistentů pedagoga. K naplnění cílů byly zvoleny v praktické části kvalitativní metody sběru dat, a to strukturované rozhovory s otevřenými otázkami, pozorování a analýza dokumentů. V rozhovorech bylo nejvíce otázek položeno asistentkám pedagoga, dále byly vedeny rozhovory s pedagogy, a to konkrétně s třídními učiteli a učiteli vybraných předmětů. Těmito předměty byly: český jazyk, cizí jazyk, matematika, některý naukový předmět typu zeměpisu či dějepisu a některá z výchovných činností. Dále byla provedena pozorování žáků se zrakovým a souběžným postižením ve třídách, která probíhala v předem určených hodinách. Poslední použitou metodou byla analýza dokumentů, konkrétně individuálního vzdělávacího plánu čtyř vybraných žáků se zrakovým a souběžným postižením, kteří jsou vzděláváni na základní nebo střední škole hlavního vzdělávacího proudu. Cílovou skupinou bakalářské práce jsou vybraní žáci se zrakovým a dalším souběžným postižením, jejich učitelé a asistenti pedagoga. Výsledky výzkumu ukazují, že vzdělávání žáků se zrakovým a dalším souběžným postižením je možné při přizpůsobení materiálních, pracovních, prosociálních podmínek, při dodržování psychomotorického tempa žáka a při nastavení pravidel pobytu ve třídě a na odpočinkovém místě žáka se zrakovým a dalším souběžným postižením. Přizpůsobenými podmínkami jsou myšleny úpravy materiálů zvětšování textů, učebnic nebo přepisování originálních textů a učebnic do Braillova slepeckého písma. Dále jde také o úpravu pracovního prostředí žáků se zrakovým postižením, a to používáním vhodně umístěných sklopných lavic nebo lavic se skopnou deskou, lampiček k nasvícení textu a u žáků s těžkým zrakovým postižením umístění vodící linie, pokud je ke svému pohybu potřebují. Podmínky je nutné přizpůsobit i dalším souběžným postižením, která jedince ještě více limitují. Jde například o ortopedickou židli, odpovídající výšku pracovní plochy, zajištění bezbariérového vstupu do školy.
|
|
|
Specifika arteterapeutické praxe asistenta pedagoga
SUKOVÁ, Jana
Bakalářská práce "Specifika arteterapeutické praxe asistenta pedagoga". Práce se zamýšlí nad problematikou integrace dětí se specifickými vzdělávacími potřebami ADHD a ADD. Z pozice asistenta pedagoga uvažuje o možném využití arteterapie ve školním prostředí. Praktická část je zaměřena na arteterapeutickou práci s dětmi ve školním prostředí. Obsahuje kazuistiky, analýzu výtvarných produktů, zobecnění zkušeností a závěrečné vyhodnocení.
|
|
|
Spolupráce asistentů pedagogů s učiteli na základních školách
MALČÁKOVÁ, Eva
Autorka se v bakalářské práci zabývá problematikou a některými základními poznatky souvisejícími s profesí asistenta pedagoga a jeho spoluprací s učitelem na základních školách. V teoretické části jsou předneseny některé definice, pojmy a zákony, které se touto problematikou zabývají. Dále je zde snaha charakterizovat jednotlivé druhy asistentů, větší pozornost je věnována asistentovi pedagoga pro zdravotně postižené nebo znevýhodněné děti. Poslední část práce je stěžejní a zaměřuje se na spolupráci asistentů a učitelů. V jejích jednotlivých podkapitolách jsou nastíněny kompetence asistenta i učitele, jejich srovnání a návrhy na možnou spolupráci. Empirická část práce je zpracována pomocí dotazníků a rozhovorů s asistenty a učiteli. Rozhovory jsou zaměřeny zejména na zmapování konkrétních činností asistenta pedagoga a možnosti spolupráce s učitelem.
|
|
|
Integrace a vzdělávání dětí s tělesným postižením do základních škol v chomutovském regionu
KOLÍNKOVÁ, Michaela
Téma bakalářská práce se týká integrace a vzdělávání dětí s tělesným postižením do základních škol v chomutovském regionu. V teoretické části své práce se zabývám terminologií integrace a vymezením pojmu tělesné postižení, popisuji vývoj školské integrace v České republice a zaměřuji se zejména na podporu integrace z hlediska legislativy a ekonomického zajištění. Zabývám se také rolí speciálně pedagogických center a pedagogicko-psychologických poraden v procesu integrace Hlavním cílem mé práce bylo zjistit, jak jsou podmínky integrace naplněny z pohledu ředitelů škol, učitelů, asistentů pedagogů a v neposlední řadě i samotných rodičů. Pro naplnění hlavního cíle jsem si stanovila tři dílčí cíle. Za prvé zjistit finanční podmínky integrace, za druhé zjistit, jaká je informovanost pedagogů a za třetí, jaká je činnost speciálně pedagogických center, popřípadě pedagogicko-psychologických poraden v této oblasti jejich odborné práce. Ke svému výzkumu jsem použila dotazníkové šetření, při kterém jsem se snažila zjistit názory, postoje a zkušenosti pedagogů i rodičů integrovaných žáků. Pro šetření na poradenských školských zařízeních jsem použila techniku polořízeného rozhovoru. Mým provedeným šetřením se mi podařilo zjistit, že oslovení respondenti vyjádřili ve většině případů kladný postoj k integraci. Ředitelé škol jako hlavní problém vidí nedostatečné finanční zabezpečení integrace. Učitelé se potýkají zejména s dílčími problémy přímo v době výuky. Přístup všech asistentů pedagogů k integraci je pozitivní, avšak není jasně vymezena jejich náplň práce. Z pohledu rodičů jsou podmínky pro integraci dobré a vidí v ní jednoznačný přínos pro své děti. Integrace je v České republice legislativně podporována, ale v běžném životě škol naráží na finanční a praktické potíže. Vzhledem k tomu, že v Chomutovském okrese je pouze speciálně pedagogické centrum zaměřené na vady sluchu, domnívám se, že by velmi pomohlo zřízení poradenského školského zařízení zaměřující se na všechny typy postižení.
|
|
|
Význam a možnosti pedagogické asistence při školní integraci dětí se zdravotním postižením.
ŠVEHLOVÁ, Petra
Diplomová práce se týká významu a možností asistenta pedagoga při školní integraci dětí se zdravotním postižením. Výzkum probíhal v okrese Český Krumlov. Zde je v současné době 20 základních škol (ZŠ) a 26 mateřských škol (MŠ). Z toho v osmi ZŠ a dvou MŠ jsou integrováni žáci se zdravotním postižením. Mé dvě hypotézy se zakládaly na tom, že právě asistenti pedagoga jsou ti, kteří jsou, podle mého názoru, nepostradatelnou součástí kolektivu pedagogických pracovníků zajišťujících úspěšnou a přínosnou integraci dítěte s postižením do běžného typu škol a školských zařízení a že ovlivňují proces integrace (hypotéza 1). Navíc se domnívám, že jsou zaměňovány dvě odlišné profesní skupiny, jakými jsou asistent pedagoga a osobní asistent, a odborníkům ani laické veřejnosti není vždy zcela jasný rozdíl mezi posláním těchto dvou asistentů (hypotéza 2). K získání informací k stanovené problematice byla využita metoda dotazování, forma dotazníku. Dotazník byl určený ředitelům a učitelům ZŠ a MŠ, ve kterých je integrován žák se zdravotním postižením, a dále rodičům dětí se zdravotním postižením, které jsou integrovány v běžné škole. Zpracovaná data byla znázorněna v grafech a tabulkách. Obě stanovené hypotézy byly potvrzeny. Ukázalo se, že dotazovaní vidí v asistentovi pedagoga nepostradatelný prvek, bez něhož by školní integrace nebyla úspěšná. Někteří to dokládají i minulými zkušenostmi, kdy při integraci nebyl k dispozici. Hypotéza, která přepokládala zaměňování kompetencí asistenta pedagoga a osobního asistenta byla taktéž jednoznačně potvrzena. Z výzkumu vyplynula zajímavá myšlenka na sjednocení obou asistencí do jedné, pod jeden rezort, kterou navrhovali sami někteří respondenti. Diplomovou prací bych chtěla přispět k řešení nejasností v kompetencích asistenta pedagoga a osobního asistenta a k podpoře významu asistenta pedagoga při školní integraci dětí se zdravotním postižením.
|
host ::
RSS.