|
|
Náměty z commedie dell'arte ve výtvarném umění
Gordejeva, Anna ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Cílem diplomové práce je zhodnocení vybraných výtvarných děl s náměty z italského renesančního divadla. Práce přiblíží literaturu k danému tématu v rámci českého a zahraničního dějepisu umění a historii divadla. Hlavní pozornost bude zaměřena na analýzu a interpretaci jednotlivých výtvarných děl po formální a ikonografické stránce. V souvislosti s vybranými výtvarnými díly bude v úvodu práce rovněž zmíněná historie a klíčové osobnosti commedie dell'arte. Závěrem práce bude zhodnocení námětů a jejich porovnání s charakterem divadelního představení.
|
|
|
Žánr v nizozemském malířství 16. století. Obraz Hanse Bola "Na vsi" v Národní galerii v Praze
Chmelařová, Dominika ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Cílem bakalářské práce je ikonografický rozbor díla "Na vsi", pravděpodobně z roku 1560, od nizozemského malíře Hanse Bola (1534-1593). Práce se snaží přiblížit souvislosti žánrové malby v Nizozemí v kontextu soudobých společensko- historických a kulturních událostí. Zkoumá důležitost žánru v nizozemském umění. Porovnává malíře Hanse Bola s dalšími současníky a zkoumá možné vzájemné umělecké vlivy. Práce je zaměřena na podrobný formální a ikonografický rozbor díla včetně zhodnocení jeho možných vzorů a následovníků. Práce se také zabývá akviziční historií obrazu - jakým způsobem a za jakých okolností se obraz dostal do českých sbírek.
|
|
|
České království, soused Bavorska v pozdním středověku a raném novověku
Herglová, Ivana ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Čornej, Petr (oponent) ; Vorel, Petr (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE Ivana HERGLOVÁ --- ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ - SOUSED BAVORSKA V POZDNÍM STŘEDOVĚKU A RANÉM NOVOVĚKU --- Abstrakt --- Práce se zabývá styčnými momenty české a bavorské historie (především z hlediska politických dějin) v 15. a začínajícím 16. století. Centrem její pozornosti jsou vztahy Českého království a čtyř dílčích vévodství, do kterých bylo v této době Bavorské vévodství rozděleno - (Dolní) Bavorsko-Straubing, Bavorsko-Mnichov, Bavorsko-Landshut a Bavorsko- Ingolstadt. Text disertace je rozdělen do čtyř velkých oddílů. Prvním je období husitských válek, dále jde o českou královskou volbu roku 1440 Albrechta III. Mnichovského a její odmítnutí tímto vévodou. Následuje spolupráce Českého království s landshutským dílčím vévodstvím za vlády Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad. Práci uzavírá pohled na pokus bavorských vévodů (nyní již opět sjednoceného vévodství) Viléma IV. a Ludvíka X. o zisk české královské koruny ve snaze zamezit hegemonii Habsburků ve středoevropském prostoru.
|
|
|
From monasteries to men. The significance of monastic architecture and its art in the New Spain of 16th century
Brenišínová, Monika ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent) ; Marek, Pavel (oponent)
Předmětem této dizertační práce je klášterní architektura a její umělecká výzdoba, jež se zrodily v Novém Španělsku 16. století z potřeby evangelizovat domorodé obyvatelstvo Mezoameriky. Cílem této práce je tuto unikátní architekturu, jež vznikala ve spolupráci domorodých umělců s evropskými misionáři, představit a interpretovat, a to především z hlediska raně koloniální společnosti a jejích funkcí, a to jednak v rámci procesu evangelizace domorodých obyvatel, jednak v rámci procesu dobývání a kolonizace. A dále upozornit na prolínání západní kultury s mezoamerickou, k němuž zde docházelo. Metodologie této dizertační práce kombinuje klasické historické přístupy (např. studium historických pramenů) s metodami uměnovědnými (ikonografická a ikonologická analýza E. Panofskyho) a antropologickými (např. přechodové rituály, koncepty liminality, struktury a communitas). Práce se zakládá na terénním výzkumu, jenž autorka uskutečnila v průběhu svého doktorandského studia na území Středního Mexika v roce 2013 za podpory mexického vládního stipendia. V průběhu výzkumu autorka navštívila a zdokumentovala 116 klášterních objektů. Takto získaná fotografická a audiovizuální dokumentace je hlavním zdrojem analytické části práce, jež dále čerpá ze studia písemných pramenů a odborné literatury. Tato dizertační práce...
|
|
|
Tématika smrti ve šlechtických sídlech a pohřebních kaplích v 16. a 17. století
Marková, Dominika ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Práce se zabývá výzdobou vybraných šlechtických sídel a pohřebních kaplí se specifickou ikonografii, kde se vyskytuje tématika mementa mori, ať už prostřednictvím personifikace smrti coby kostlivce či lebky, nebo prostřednictvím funerálních nápisů. Práce se zabývá myšlenkovým pozadím chápání smrti na přelomu 16. a 17. století. Tuto výzdobu autorka zařadí do kulturního kontextu prostřednictvím dobové literatury na téma smrti či ars moriendi. Téma bude představeno na příkladech výzdoby zámku v Bechyni, pohřební hrobky v Postřelmově, kaple v Martinickém paláci. Práce bude završena sondou do barokního zobrazení smrti v kryptě v pražské Loretě.
|
|
|
Všední život nižšího šlechtice: Jan Jeníšek z Újezda a na Svrčovci podle jeho register
Behenská, Radka ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje vzácný pramen Registra bílá Jana Jeníška z Újezda a na Svrčovci (†1565) z let 1539-1561. Rytíř Jan Jeníšek, usazený na tvrzi Svrčovec na Klatovsku, si do Register zapisoval soukromé poznámky různorodého charakteru "pro paměť". Zaznamenával hlavně své obchodní a hospodářské aktivity včetně včetně jednání a sporů s okolní šlechtou, měšťany i poddanými. Pro svou četnost a pravidelnost umožňují detailní zápisy Register bílých seznámení s každodenním životem nižší šlechty v 16. století.
|
|
|
Anglikánská církev: srovnání vývoje za vlády Jindřicha VIII. a Eduarda VI.
Vozabulová, Diana ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá komparací vývoje anglikánské církve za vlády Jindřicha VIII. a jeho syna Eduarda VI. V první části práce je stručně nastíněno pozadí vlády Jindřicha VIII. a Eduarda VI., za kterého stát spravovala regentská rada. Dále je zde zmíněn Jindřichův rozvod s Kateřinou Aragonskou, neboť tato událost vedla k osamostatnění anglické církve od Říma. Rovněž se práce zabývá ustavováním anglikánské církve ve 30. letech 16. století pomocí zákonů a nařízení vydaných parlamentem, které upevnily moc anglického krále nad církví. Druhá část se věnuje tomu, jak se v průběhu 30. a 40. let formovala doktrína a ustanovovala liturgie, přičemž důležité odlišnosti vývoje týkající se např. výkladu eucharistie nebo pohledu na celibát a kněžská manželství jsou porovnány s následujícím vývojem za vlády Eduarda VI. Dílčí kapitoly této části porovnávají a dávají do souvislostí jednotlivé události, které jsou pro vývoj anglikánské církve charakteristické, jako např. rozpuštění klášterů, zrušení zádušních nadací, vydání anglického překladu Písma nebo Knihy společných modliteb. Předmětem této práce je rovněž postavení panovníka v rámci anglikánské církve a vytváření obrazu jeho svrchovanosti. Práce také zmiňuje vliv a působení duchovních a politiků v panovníkově okolí, kteří, jako např. Thomas...
|
|
|
Ztroskotání při zámořských plavbách: jejich ztvárnění ve španělských a portugalských písemných památkách 16. století
Marešová, Jaroslava ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent) ; Binková, Simona (oponent)
Ztroskotání při zámořských plavbách: jejich ztvárnění ve španělských a portugalských písemných památkách 16. století PhDr. Jaroslava Marešová Abstrakt Práce se zaměřuje na studium španělských a portugalských vyprávění o ztroskotáních ze 16. století. Tato vyprávění líčící katastrofální ztroskotání na plavbách do Ameriky a Indie se řadí mezi díla, jež vznikala v 16. století v souvislosti se španělskou a portugalskou zámořskou expanzí. Jejich přínos bývá spatřován v tom, že představují určitý protipól k dílům oslavujícím objevování a dobývání nových území. Portugalská vyprávění o ztroskotáních vytvořila silnou tradici a ve své době se těšila velké popularitě u čtenářů. Vyprávění o ztroskotáních představují jedno z velkých témat portugalské literatury 16. a 17. století a portugalská literární kritika jim věnuje velkou pozornost. V této práci je podrobně analyzováno šest vyprávění o ztroskotáních, z nichž pět jich bylo sepsáno samotnými přeživšími. Španělsky psaných vyprávění o ztroskotáních je mnohem méně, nejznámější je dílo Álvara Núñeze Cabezy de Vaca. Dopis Maestra Juana o ztroskotání na mělčinách Serrana, druhé španělsky psané vyprávění, které je v této práci analyzováno, je mnohem méně známé. Přestože španělská a portugalská vyprávění vykazují mnoho společných znaků, bývají jen velmi zřídka porovnávána a...
|
|
|
Zemské soudy ve vyobrazeních 16. století v Čechách
Havlicová, Jindřiška ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá vyobrazeními zasedání vyšších zemských soudů v Čechách v 16. století, stejně tak jako jejich typologií. V této době vznikaly nástěnné malby, které zdobily reprezentační prostory některých sídel předních šlechtických rodů, závěsné obrazy a grafiky doprovázející spisy zabývající se právní tematikou. Cílem této práce je tato vyobrazení zmapovat, vzájemně porovnat a zasadit do kulturně-historického kontextu doby.
|
|
|
Renesanční podoba zámku v Častolovicích
Hovadová, Nicol ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Renesanční podoba zámku v Častolovicích Tato bakalářská práce se zabývá podobou renesančního zámku v Častolovicích v období, kdy vlastníkem panství byl rod Oppersdorfů z Oppersdorfu. Právě tento rod přestavěl původní tvrz na renesanční zámek. K hlavní přestavbě došlo mezi lety 1588 a 1615 za Fridricha z Oppersdorfu. Práce má především za cíl představit podobu zámku, který nechal Fridrich a jeho manželka Magdalena z Donína vybudovat. Nejprve přiblíží historický kontext města Častolovice i rodu Oppersdorfů ve vztahu k zámku v této době. Poté se bude věnovat stavebnímu vývoji zámku za vlastnictví rodu. A nakonec se zaměří na freskovou výzdobu nádvoří a také okrajově na zachovalé renesanční části interiéru. Klíčová slova zámek, Častolovice, renesance, Rychnovsko, Východní Čechy, 16. století, 17. století, Oppersdorfové z Oppersdorfu
|
host ::
RSS.