|
Spiritualita u vážně nemocných a umírajících pacientů
Špaček, Martin ; Lachman, Jan (vedoucí práce) ; Keřkovský, Pavel (oponent)
Tato práce se soustředí na téma spirituality zejména ve vztahu k problematice umírání a smrti v naší společnosti. Jejím hlavním cílem je poskytnout úvod do spirituality pro zdravotnické profesionály - především lékaře - a diskutovat možnosti, jak duchovní aspekty zahrnout do komplexní péče o pacienta. Moderní sekularizovaná společnost a technologicky vyspělá medicína značně marginalizovaly problematiku smrti a umírání; hospicové hnutí a paliativní péče však přinesly nový model "dobré smrti" a podnítily obnovení zájmu a ocenění spirituality u vážně nemocných a umírajících pacientů. Navzdory mnoha oficiálním doporučením, včetně dokumentů Světové zdravotnické organizace, je spiritualita v naší společnosti i zdravotnickém systému minimálně tematizována a duchovní otázky vesměs vůbec nejsou zahrnuty do výuky studentů lékařských fakult, ani jiných zdravotnických pracovníků. Spiritualita, podobně jako náboženství, je fenoménem velmi rozmanitým a může být vyjadřována různými způsoby v závislosti na kulturních a náboženských tradicích. Zdravotničtí pracovníci by měli v péči o pacienty brát zřetel na důležité duchovní aspekty, a to nejen v terminální fázi jejich nemoci, ale i v průběhu celé léčby. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Životní styl brněnských skinheads: Metoda focus group?
Navrátil, Marek ; Čermák, Ivo ; Horoščák, M.
Studie si klade za cíl zmapování těch oblastí života mladých českých skinheadů, kterým oni sami přisuzují význam. Důraz je zde kladen na exploraci jejich sociálního statutu, hodnotové orientace, problematiku vztahu k minoritám, vztahu k vrtsevníkům, rodičům a autoritám. Popsána je problematika emočního zvládání, oblast agrese, souznění s ideologií hnutí a vlatsní sebeprezentace. Design studie odpovídá kvalitativnímu pojetí, důraz byl položen na metodu moderované Focus group, které se zúčastnilo 10 účastníků hnutí skinheads, jejíž průběh byl zaznamenáván. Vzhledem k charakteru skupiny, postavení hnutí ve společnosti a rovněž dohodě s jejími účastníky nejsou k dispozici v zájmu bezpečnosti interwientů některá deskriptivní data.
|
|
Mapování sesuvů metodou diferenční interferometrie
Lernerová, Terezie ; Knechtlová, Barbora (oponent) ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce)
Mapování sesuvů metodou diferenční interferometrie Abstrakt Diplomová práce se zabývá sledováním posuvů zemského povrchu metodou diferenční interferometrie, a to konkrétně diferenční interferometrie s využitím externího DEM. Tato metoda využívá radarové snímky a DEM k určení velikosti pohybů zemského povrchu ať už dlouhodobého nebo krátkodobého charakteru. Je to poměrně mladá vědní disciplína, která se neustále vyvíjí a své uplatnění nachází v široké škále oborů, které jsou určitým způsobem spjaty s pohybem zemského povrchu, například sesuvů nebo zemětřesením. Předmětem této práce je zmapování sesuvů pomocí diferenčních interferogramů vytvořených ve dvou různých softwarech, dále jejich porovnání a posouzení vlivu použitých parametrů na dosažené výsledky. Klíčová slova: Diferenční interferometrie, mapování sesuvů
|
|
Neverbální komunikace se zaměřením na gesta, která doprovázejí řeč.
Bednaříková, Nikola ; Škvařilová, Božena (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
V této práci je gestikulace představena v kontextu neverbální komunikace. Gesta pravděpodobně předcházela vzniku artikulované řeči. Nicméně i v současnosti lidé sdělují prostřednictvím gestikulace informace svému okolí. Tuto schopnost mají již malé děti, u kterých gesta navíc slouží jako prekurzor řeči. Lidský jazyk je kodifikovanou formu vyjadřování. Na každé slovo můžeme nahlížet jako na určitý symbol. Toto formální uspořádání může získat i komunikace gesty. Děje se tak v případě, že gestikulace nahrazuje řeč. Sdělování myšlenek prostřednictvím symbolů je relativně komplikované. Lidé však mají možnost prezentovat své názory a myšlenky pomocí gest, která nemají ustálenou formu. Ta zpravidla doprovázejí mluvenou řeč. Gestikulace má význam pro posluchače i mluvčí. Přínosy byly formulovány pro každého zvlášť. Mluvčím pomáhá udržovat plynulost projevu, snižuje kognitivní zátěž a usnadňuje formulaci myšlenek, které nejsou schopni postihnout slovy. Posluchači získávají informace o tématu, jež jim je sdělováno. Gesty navíc mohou být vyjádřeny odlišné informace, které nejsou obsaženy v mluveném projevu. Tento nesoulad mezi pohyby rukou a řečí je přínosný pro oba komunikační partnery.
|
|
Psychologická a analytická próza 30. a 40. let 20. století.
TŮMOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zaměřuje na psychologickou a analytickou prózu 30. a 40. let 20. století. Popisuje její tendence v těchto letech a poté se detailně zabývá tvorbou Jaroslava Havlíčka. Podrobně jsou v této práci rozebrány tři díla, která zachycují počátky i konec Havlíčkovy tvorby. Rozbor je soustředěn na nejvýznamnější prvky, které se v tvorbě tohoto autora vyskytují. Zejména tedy na prvky nemoci a smrti. Opomenuty nejsou ani psychologické pochody hlavních hrdinů. Prvky nemoci a smrti se v každém díle projevují trochu odlišně, proto jsou v závěru mezi sebou porovnány.
|
|
Fyzioterapie u pacientů s úrazem hrudní páteře (bez poškození míchy) v časném období po úrazu
KREJČÍŘOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou traumatického poranění páteře (bez léze míšní) se zaměřením na hrudní oblast. Ke zlomeninám hrudních obratlů dochází nejčastěji při dopravních a cyklistických nehodách či pádech z výšky. Velký vliv má také osteoporóza (především ženy po menopauze). Po zhodnocení ošetřujícího lékaře se dále přistupuje ke konzervativní nebo operativní léčbě a následné rehabilitaci. Teoretická část tvoří souhrn znalostí týkajících se této problematiky. Jsou zde objasněny základní anatomické struktury, stabilita páteře, definice a dělení úrazů, zlomenin, diagnostika fraktur a typy jejich terapie. Nejsou opomenuty ani následky hojení fraktur. Dále je zaměřena na fyzioterapeutické metody, jichž je možno využít při léčbě zlomenin hrudních obratlů. Efektivní fyzioterapie je na místě, patří sem např. nácvik správného držení těla, fyziologického dýchání, obnova pohybových stereotypů, instruktáž péče o jizvu, autorelaxace či automobilizace oblasti hrudní páteře. Pro praktickou část byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Jsou zde popsány fyzioterapeutické postupy u tří pacientů se zlomeninami hrudních obratlů. Při úvodním setkání byla odebrána anamnéza formou strukturovaného rozhovoru a provedeno vstupní kineziologické vyšetření. To zahrnovalo statické vyšetření všech respondentů aspekcí zepředu, zezadu a z boku, dynamické vyšetření dechové vlny a vyšetření chůze. Dále proběhlo měření distancí na páteři. Následovalo vyšetření posturální stabilizace a posturální reaktibility, pro které byly vybrány tři testy brániční test, testy flexe a extense trupu dle Koláře. Terapie probíhala po dobu osmi týdnů a to individuálně u pacientů doma. Cílem práce bylo zmapování možností fyzioterapeutických postupů používaných u pacientů s poraněním hrudní páteře (bez poškození míchy). Dále navržení a uskutečnění krátkodobého terapeutického plánu u konkrétních pacientů a porovnání jejich stavu na počátku a po ukončení výzkumu v souvislosti s jejich mírou afinity vůči aktivnímu tělesnému cvičení. Terapie byla uzavřena výstupním kineziologickým rozborem. S probandy byl též proveden nestrukturovaný rozhovor, při němž každý sdělil své subjektivní hodnocení průběhu výzkumu. Bakalářská práce by mohla sloužit jako studijní materiál pro studenty nebo zdravotníky a ke zvýšení informovanosti laické veřejnosti o vlivu fyzioterapie na zmírnění bolesti a zvýšení rozsahu pohybu v oblasti hrudní páteře u pacientů se zlomeninami hrudních obratlů. Neméně podstatným účelem je zlepšení povědomí pacientů o možnostech jejich léčby.
|
|
Sémantika prostoru ve slovinské meziválečné poezii
Kozár, Aleš ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce) ; Langerová, Marie (oponent) ; Černá, Milada (oponent)
Tato studie se zabývá obdobím expresionismu ve slovinské literatuře. Toto období bylo literárními historiky nahlíženo různými zůsoby, navíc výzkum tohoto období byl ovlivněn ideologickými tlaky, zejména u autorů katolického světonázoru, ale také u různých avantgardních směrů. Metodologické přístupy k interpretaci tohoto období byly často také matoucí, neboť se zde projevoval nedostatek odstupu od předmětu zkoumání a docházelo také k vágnímu mísení terminologie. Řada studií pak obsahuje nejrůznější míru dezinterpretací textů. Ta se objevuje bohužel také v nejsoučasnějších studiích, zabývajících se tímto obdobím (Franc Zadravec: Slovenska književnost II.) V této studii se pokouším o interpretaci autorů a konkrétních textů tohoto období, ale zabývám se také literárně-historickými výklady těchto autorů. Chci tak upozornit na některé stereotypy v jejich čtení a hodnocení. Zdá se, že dodnes nejsou někteří autoři objektivně reinterpretováni pomocí nejsoučasnějších literárně-vědných metod, a tím je také obraz celého období do značné míry nekompletní. Slovinská literatura např. nemá kritické vědecké edice některých klíčových autorů tohoto období např. Anton Podbevšek), a také proto je interpretace tohoto období značně ztížená. ...
|
|
Dissection of eIF3 functional domains promoting the 48S pre-initiation complex assembly
Beznosková, Petra ; Valášek, Leoš (vedoucí práce) ; Novotný, Marian (oponent)
V eukaryotech, iniciace translace je řízena až dvanácti iniciačními faktory (eIF) a začíná zformováním 43S pre-iniciačního komplexu (PIC), který se skládá z malé ribozomální podjednotky (40S), eIF2.GTP/Met-tRNAi Met ternárního komplexu a eIF1,1A 3 a 5. 43S PIC interaguje s 5' koncem mRNA (navázání mRNA), čímž tvoří 48S PIC, který cestuje po mRNA ve směru 5'-3' a hledá AUG počáteční kodon (skenování). Rozpoznání počátečního tripletu vede k disociaci iniciačních faktorů a nasednutí velké ribozomální podjednotky (60S) za vzniku funkčního 80S iniciačního komplexu, který může pokračovat do další fáze - elongace. Eukaryotický iniciační factor 3 (eIF3) hraje zásadní roli během všech fází iniciace translace. Nicméně molekulární detaily nejsou zcela známé. Během předešlých in vivo studií bylo připraveno mnoho mutací v eIF3, přičemž některé se zdají být defektivní buď v tvorbě 43S PIC, nebo v pozdějších fázích iniciace. Abychom porozuměli přesné úloze eIF3 v tomto procesu na molekulární úrovni, provádíme rozbor jednotlivých funkcí podjednotek eIF3 v iniciaci translace za použití vyizolovaných mutantních eIF3 komplexů v in vitro rekonstituovaném systému.
|
|
Studium disperzity nanoemulzních nosičů léčiv
Hájková, Hana ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vachek, Josef (oponent)
SOUHRN Teoretická část práce se nejprve zabývá přiblížením pojmů nanočástice a nanoemulze a jejich uplatněním při perorální a topickém podání léčiv. Další část se věnuje vysvětlení podstaty zeta potenciálu a DLVO teorie, které mají vliv na stabilitu částic. Je také zmíněn princip měření viskozity, protože viskozita je důležitým parametrem metody v práci použité k měření disperzity částic. Experimentální část je zaměřena na stanovení velikosti částic fotonkorelační spektroskopií při teplotě 25řC a 37řC, a to v časovém sledu umožňujícím odhadnout stabilitu hodnocených disperzních soustav. Proměřen byl rovněž elektrokinetický parametr - zeta potenciál soustav, jako zásadní ukazatel zachování stability nanoemulzí. Bylo prokázáno, že velikost částic se ustaluje po cca 1 týdnu, další změny již nejsou příliš markantní, a to ani při zvýšení teploty na 37řC. Největší podíl částic, asi 60 - 95 % jejich počtu patří po 1 týdnu od výroby velikostně do intervalu cca 120 - 175 nm. Rovněž zeta potenciál zůstává při zvýšení teploty na 37řC a při přidání pufrů o třech různých velikostech pH ve rozmezí (+2 mV do -0,6 mV). Z hodnot velikostních a elektrokinetických parametrů naměřených u studovaných nanoemulzí lze předběžně vyvodit, že jako nejstabilnější disperze a vhodná pro perorální i topické použití jeví nanoemulze 12.
|
|
Mapování, zpracování a reprezentace map pro Unreal Tournament boty
Gemrot, Jakub ; Brom, Cyril (vedoucí práce) ; Yaghob, Jakub (oponent)
Ve většině komerčních her se pro pohyb počítačem ovládaných postav ve hře využívají navigační body. Z navigačních bodů se vytváří souvislý graf, který pokrývá nejdůležitější místa ve hře, kam postava může dojít. Se zvyšujícím se výkonem stolních počítačů se začínají používat sofistikovanější postupy pro pohyb postav, jmenovitě pak metoda NavMesh. NavMesh je množina konvexních polygonů souvisle pokrývající místa ve hře, kudy postavy mohou chodit. Tento postup používají například nedávno vydané tituly Half-Life 2 a F.E.A.R. Bohužel tyto komerční produkty nejsou přístupny akademické sféře, a tak neexistuje možnost pro experimentování s NavMesh jako podkladem pro pohyb počítačem ovládaných postav ve hře. Možnost ovládat postavu však existuje pro starší hru Unreal Tournament, který používá navigační body. V práci diskutuji výhody NavMesh oproti starší metodě navigačních bodů. Přínosem této práce je možnost automatického generování NavMesh pro mapy Unreal Tournamentu. NavMesh vytvářím prostřednictvím algoritmu z oblasti počítačové grafiky pro převod prostředí Unreal Tournamentu z CSG reprezentace do hranové reprezentace, ze které lze již jednoduše zkonstruovat NavMesh. Součástí práce je také demonstrace použití takto vytvořeného NavMeshe pro navigaci postavy na mapách pro Unreal Tournament.
|
host ::
