|
|
Sublingvální aplikace léčiv. 5
Čižinská, Lucie ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vachek, Josef (oponent)
Práce předkládá podrobné informace o sumatriptanu sukcinátu, jeho terapeutickém využití a aplikačních formách. Zvláště si přitom všímá sublingválního podání. Následně uvádí souhrnný popis migrény jako patofyziologické jednotky. Experimentální část je zaměřena na hodnocení in vitro transmukozální permeace sumatriptanu sublingvální membránou prasete. V první části pokusů byl sumatriptan sukcinát aplikován jako roztok ve třech vodných vehikulech, v druhé části v podobě nanovlákenných nebo litých polymerních membrán. Akceptorovou fází byl vždy fosfátový pufr o pH 7,4. Stanovení permeovaných množství sumatriptanu bylo provedeno pomocí HPLC. Pro 3% roztok sumatriptanu z fosforečnanového pufru pH 7,4 a citronanového pufru pH 3,4 byly příslušné hodnoty fluxu J na úrovni 50 [µg/cm2 .h-1 ], resp. 40 [µg/cm2 .h-1 ]. Výrazně nízká byla permeace z 1% roztoku v umělé slinné tekutině. Důležité výsledky přineslo vyhodnocení fluxů sumatriptanu při permeaci z polymerních membrán. Velmi nízké hodnoty fluxů poskytly lité membrány z PAA s obsahem 10 % sumatriptanu J = 0,29 µg/cm2 .h-1 ± 0,07. Překvapivě vysoké byly hodnoty fluxu z PVA s obsahem 10 % sumatriptanu v lité membráně J = 6,5 µg/cm2 .h-1 a 5 % sumatriptanu v nanovlákenné membráně J = 1,3 µg/cm2 .h-1 Celkově uvolnitelné množství z dalších 3 testovaných...
|
|
|
Vliv lipofility substrátů a tenzidů na účinnost micelární hydrolýzy p-nitrofenylalkanoátů N-alkylpyridinium bromidy
Běhávková, Vendula ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vachek, Josef (oponent)
SOUHRN Předmětem této práce bylo na homologických řadách N-alkylpyridinií a p-nitrofenylkarboxylátů ověřit vzájemný vliv délky alkylových řetězců na rychlost hydrolytické reakce. V řadě N- alkylpyridinií byl testován pyridinium bromid s délkami alkylového řetězce C10, 12, 14, 16 a 18. Tyto tenzidy byly otestovány s p-nitrofenyl-acetátem, -butyrátem, -kaprylátem, -kaprátem, - laurátem, -myristátem, -palmitátem a -stearátem. Nejvyšších hodnot v celé sestavě výsledků bylo dosaženo kombinací p-nitrofenyl-kaprátu a oktadecylpyridinia bromidu. Koncentrace 5.10- 3M tohoto tenzidu dokázala urychlit rozklad p-nitrofenyl-kaprátu téměř stodvacetkrát a bylo dosaženo rychlostní konstanty 0,0878 sec-1, což odpovídá poločasu cca 8 vteřin. Jako úspěšné micelární katalyzátory se osvědčily oktadecylpyridiniumbromid a hexadecylpyridinium bromid. Nejlépe hydrolyzovatelné byly substráty se střední délkou alkylu.
|
|
|
Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv 6.
Bidmonová, Hana ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vachek, Josef (oponent)
Rigorózní práce Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv 6. Mgr. Hana Bidmonová SOUHRN Práce se zabývá hodnocením sorpčních a liberačních vlastností nanovlákenných membrán připravených elektrostatickým zvlákňováním roztoku chitosanu obsahujícího 5 % léčiva, překrytého vrstvou polyuretanu. Je podán základní přehled použití nanovlákenných membrán ve farmacii a medicíně, zejména jejich charakteristika a aplikace v distribuci léčiv a tkáňovém inženýrství. Byla testována schopnost třech rozdílných membrán přijmout a následně uvolnit ze své struktury modelové léčivo. Jednalo se o kofein inkorporovaný do membrán ve firmě Elmarco Liberec, a kofein, který byl do membrán vpraven ponořením membrány do kapalného roztoku s touto látkou. Při sycení membrán v médiích s léčivem byl potvrzen předpoklad, že membrány jsou schopné, kromě podílu inkorporovaného před elektrospiningem, pojmout další množství kofeinu a to zcela odlišným způsobem. Všechny tři membrány adsorbují ponořením do médií obsahující kofein určité množství léčiva, jehož hodnota je závislá na druhu použitého média. V případě využití chloroformové disperze adsorbují membrány více kofeinu, než samy váží. V liberačním pokusu uvolňovaly hodnocené membrány jak uvnitř inkorporovaný, tak na povrchu adsorbovaný kofein. Při krátkodobé liberaci trvající tři hodiny...
|
|
|
Aplikační limity pro sublingvální podání léčiv. 1
Turnerová, Lenka ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vachek, Josef (oponent)
Práce v teoretické části přináší souhrn základních informací o sublingválním podání léčiv, popisuje základní fakta o medikovaných membránách k orální systémové aplikaci a o dextranech jako farmaceutických látkách. Experimentální část je zaměřena na in vitro hodnocení transmukozální permeaci třech dextranů o rozdílné molekulové hmotnosti z vodného prostředí sublingvální membránou. K vyhodnocení integrity membrány využívá v prvním úseku permeačního pokusu jako markeru měření hodnot fluxů kofeinu. Akceptorovou fází byl vždy fosfátový pufr o pH 7,4. Stanovení kofeinu bylo provedeno pomocí HPLC, stanovení dextranů spektrofluorimetricky. Průměrná hodnota fluxů kofeinu činila J = 1370 µg/cm2 .h-1 při směrodatné odchylce SEM = 100,8 (n = 17). Testování permeability sublingvální membrány přineslo průkaz průchodu fluorescenčně značených dextranů. Překvapivým je zjištění o pomalejší permeaci dextranu o molekulové hmotnosti 4 000 (J = 28,1 µg/cm2 .h-1 ; SEM = 21,4) ve srovnání s dextranem 20 000 (J = 42,0 µg/cm2 .h-1 ; SEM = 11,8).
|
|
|
Vlastnosti kůže a její ovlivnění rejuvenačními metodami. 1. Kožní lipidy, frikce, textura
Kobrlová, Petra ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vachek, Josef (oponent)
Práce shrnuje informace o základních funkcích kůže, její struktuře, stárnutí a rejuvenačních kosmetologických metodách. Podává přehled poznatků z oblasti instrumentálního ošetřování kůže pomocí intenzivního pulzního světla a frakčního CO2 laseru a objektivizaci kosmetických efektů pomocí přístrojové sebumetrie, frictometrie a visiometrického stanovení textury Experiment je zaměřen na hodnocení kosmetologických efektů přípravku Vichy Liftaktiv CxP a přípravku Vichy Neovadiol Gf, a dále intenzivního pulzního světla a frakčního CO2 laseru jako rejuvenačních metod ve vztahu k vybraným fyzikálním vlastnostem kůže, konkrétně obsahu kožních lipidů, kožní frikce a textury kůže. K provedení experimentu bylo vybráno 9 žen tří věkových kategorií. K hodnocení kvalitativních změn kůže byl použit Visia Imaging System (Canfield Imaging System) a CK Electronic Analysator (Courage-Khazaka). Výsledky byly získávány pomocí senzorických testů s odbornou kontrolou a instrumentálních měření s odborným hodnocením (Colipa 2008) sledovaných údajů v kontextu s dalšími informacemi o klientech. Byl proveden kvalifikovaný odhad pravděpodobného dopadu náhodných a systematických vlivů. Ilustrativní statistické vyhodnocení kožní frikce jako jedné vybrané veličiny napomohlo formulovat dílčí závěry směřované k využitelnosti...
|
|
| |
|
|
Studium disperzity nanoemulzních nosičů léčiv
Hájková, Hana ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vachek, Josef (oponent)
SOUHRN Teoretická část práce se nejprve zabývá přiblížením pojmů nanočástice a nanoemulze a jejich uplatněním při perorální a topickém podání léčiv. Další část se věnuje vysvětlení podstaty zeta potenciálu a DLVO teorie, které mají vliv na stabilitu částic. Je také zmíněn princip měření viskozity, protože viskozita je důležitým parametrem metody v práci použité k měření disperzity částic. Experimentální část je zaměřena na stanovení velikosti částic fotonkorelační spektroskopií při teplotě 25řC a 37řC, a to v časovém sledu umožňujícím odhadnout stabilitu hodnocených disperzních soustav. Proměřen byl rovněž elektrokinetický parametr - zeta potenciál soustav, jako zásadní ukazatel zachování stability nanoemulzí. Bylo prokázáno, že velikost částic se ustaluje po cca 1 týdnu, další změny již nejsou příliš markantní, a to ani při zvýšení teploty na 37řC. Největší podíl částic, asi 60 - 95 % jejich počtu patří po 1 týdnu od výroby velikostně do intervalu cca 120 - 175 nm. Rovněž zeta potenciál zůstává při zvýšení teploty na 37řC a při přidání pufrů o třech různých velikostech pH ve rozmezí (+2 mV do -0,6 mV). Z hodnot velikostních a elektrokinetických parametrů naměřených u studovaných nanoemulzí lze předběžně vyvodit, že jako nejstabilnější disperze a vhodná pro perorální i topické použití jeví nanoemulze 12.
|
|
|
Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv. 1. Chitosan, polyamid 6, polyurethan
Beneš, Michal ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vachek, Josef (oponent)
8. Souhrn Teoretická část práce je v úvodu věnována problematice transdermálního podávání léčiv a dále aktuálnímu přehledu transdermálních přípravků registrovaných lékovou agenturou FDA. Popsány jsou základy technologie výroby netkaných textilií se zaměřením na metodu elektrospiningu, která je používána při výrobě nanovlákenných membrán hodnocených dále v experimentální části. Vlastnostem, použití a výrobě polymerů, ze kterých jsou použité membrány vyrobeny, je věnována další část. Uvedeny jsou některé fyzikální zkoušky, které byly využity k další charakterizaci nanovlákenných membrán. Experimentální část v prvním oddíle přináší výsledky tří fyzikálních a technických charakteristik u nanovlákenných membrán vyrobených elektrospiningem z chitosanu, polyamidu 6 a polyurethanu. Část vzorků těchto polymerních netkaných nanomembrán byla sterilizována radiačně. Z hlediska pevnosti v tahu je nejodolnější nanovlákenná membrána vyrobená z polyuretanových vláken. Proces radiační sterilizace způsobil snížení pevnosti u nanomembrány vyrobené z chitosanu u dalších dvou nemá proces sterilizace výrazný vliv. Membrány vyrobené z polyamidu 6 mají v podélném směru patrně větší pevnost, než ve směru příčném na rozdíl od zbylých dvou testovaných membrán. Testy nasákavosti vodným pufrem za obyčejné teploty ukázaly překvapivě na...
|
|
|
Validace farmaceutických technologických procesů
Koníková, Veronika ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vachek, Josef (oponent)
Úvod práce představuje seznámení s validacemi analytických metod, jakožto důležitého procesu při farmaceutickém vývoji a kontrole kvality ve farmaceutické výrobě. Validace metod má zásadní vliv na farmakoekonomiku a významně zkracuje dobu uvolnění léčiva na trh. Princip IMS významně krátí dobu analýzy a tím zajišťuje farmaceutické firmám inovační a ekonomický růst. Experimentální část této práce byla provedena na přístroji IONSCAN - LS Smiths-Detection, USA v pobočce firmy TEVA v Opavě, která zavádí využití IMS k validaci analytických postupů pro validaci čištění ve farmaceutické výrobě. K měření byl použit standard Naphazolini nitras a metoda Teflon dry. Při vývoji samotné metody, na které jsem se podílela, byl nalezen rozsah použitelnosti metody v intervalu hmotnostních koncentrací od 0,06 - 0,80 mg / ml. Byl stanoven detekční limit na úrovni 0.02 ppm, kvantifikační limit na úrovni 0.08 ppm a byla ověřena linearita. V druhé části jsem validovala analytickou metodu pro validaci procesu čištění. Vzorkování bylo provedeno pomocí stěrů polyuretanovými tampóny Large Swab, a to z ocelové destičky o velikosti plochy 5 x 5 cm2 . Z tohoto zařízení bude po výrobě produktu proveden stěr, který se podrobí Limitnímu testu IMS. Jeho výsledek určí, zda je výrobní zařízení připraveno k výrobě následujícího...
|
|
|
Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv 5.
Beneš, Michal ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vachek, Josef (oponent)
M. Beneš Souhrn Teoretická část práce je věnována polymeru chitosan a jeho derivátům, Podrobněji je charakterizována molekula polymeru, samostatně je popsána jeho rozpustnost a chemické modifikace. V další části je pojednána biokompatibilita a biodegradabilita chitosanu. Parametry elektrospiningu chitosanu tuto kapitolu uzavírají. Experimentální část je nejprve věnována stanovení vlhkosti ve vzorcích 3 rozdílných nanovlákenných membrán a jejich gravimetrickým změnám při uchovávání v exsikátoru. Vzorky membrán vážou vodu maximálně do 1,5% (m/m) a jsou navzájem málo odlišné. Druhá část kvantifikuje změny ve složení sytících vehikul, kterými byla provedena impregnace vzorků nanomembrán. Největší množství kofeinu adsorbovala membrána 3, a to v případě obou sytících médií. Následuje hodnocení množství kofeinu, které jsou testované membrány ze svého povrchu schopny uvolnit in vitro. V případě sycení membrán vodným roztokem kofeinu a suspenzí kofeinu je maximum následné liberace do akceptorové fáze dosaženo od 120. minuty. V případě ethanolického a chloroformového sytícího roztoku je maximální koncentrace uvolněného kofeinu dosaženo již do 40 minut. Vyhodnocení uvolnitelného množství kofeinu inkorporovaného do polymeru nanomembrán před zpracováním elektrospiningem je předmětem další kapitoly. Doba nutná pro...
|
host ::
RSS.