|
Obraz matky v díle Tomáše H.
HRUBÁ, Helena
Bakalářská práce se zabývá vztahem matky a dítěte v raném dětství s následnými dopady tohoto vztahu v dospělosti. Je postavena na hledání paralel mezi neuspokojivým vztahem syna s matkou v dětství a latentním významem zjištěné symboliky orální frustrace či separační úzkosti ve výtvarné produkci syna, profesionálního výtvarníka. Je zde zahrnut výklad pojmu matka ve všech dostupných symbolických modifikacích. Teoretická část se věnuje vztahu matky a dítěte z hlediska psychoanalýzy a analytické psychologie, stručně pak zmiňuje základní názory předních psychoanalytiků na tuto problematiku. Druhou oblast teorie tvoří psychologie umění, kde jsou opět předloženy základní otázky vztahu mezi výtvarným dílem a umělcem, případně divákem, nelze opomenout ani teoretický a filozofický přístup k výtvarnému umění. Stěžejní část práce již věnuje pozornost osobnosti umělce Tomáše H., sestává z umělcovy biografie, analýzy a interpretace třech artefaktů, na kterých jsou aplikovány poznatky z oblasti psychoanalýzy a arteterapie. Cílem práce je konfrontace latentního a manifestního obsahu zkoumaných artefaktů, a propojení těchto zjištění se vztahem umělce s matkou v raném dětství. Závěr patří hledání odpovědí na klíčové otázky týkající se vztahu matky, syna a výtvarné produkce. Přínosem této práce je seriózní potvrzení významu oboru arteterapie, jeho úzká souvislost s psychoanalýzou a aplikace arteterapeutické metodiky v praxi s relevantními výsledky.
|
|
Příprava rekombinantního cytochromu P450 1A1
Dvořák, Martin ; Svášková, Dagmar (vedoucí práce) ; Ingr, Marek (oponent)
4 Abstrakt Cytochrom P450 1A1 (CYP1A1) je jednou z hlavních isoforem z celé "superrodiny" cytochromů P450 (CYP). Jedná se zejména o extrahepatální enzym, který se podílí na oxidaci mnoha polycyklických aromatických uhlovodíků a jiných xenobiotik. Vedle úlohy v detoxifikačním metabolismu je bohužel CYP1A1 také jeden z nejvýznamnějších CYP v aktivaci prokarcinogenů. Cílem této práce bylo připravit pomocí genové syntézy s optimalizací kodónů pro expresi v E. coli dvě různé varianty genu kódujícího potkaní CYP1A1, tj. "wild type" (wt1A1) a s pozměněnou N-terminální kotvou (mod1A1) (u obou pak modifikace s nebo bez His kotvy na C-konci), porovnat jejich expresi v různých typech buněk E. coli a případně se pokusit o purifikaci a srovnání enzymové aktivity genových produktů. Z navržených oligonukleotidů byly syntetizovány 2 "syntony" (části genu), vloženy samostatně do plasmidu pUC19, po ověření sekvence "vyštěpeny", spojeny a vloženy do expresního plasmidu pET-22b. Takto připravenými vektory byly transformovány 3 kmeny buněk E. coli, a to BL-21 (DE3) GOLD, RIL a RIPL. Byly testovány různé podmínky produkce požadovaných proteinů: teplota (18, 22, 24, 27 a 37 řC), čas produkce (až 48 hodin), koncentrace IPTG (0,1; 0,2; 0,5 a 1mM), OD600 při indukci (0,4; 0,6; 0,8; 0,9 a 1) a přidání ALA (0, 30, 60, 120 nebo 150...
|
|
Vylešpení modelu dynamického rozhodování pomocí metody "Iteration spread in time"
Divišová, L. ; Zeman, Jan
V předložené práci studujeme problematiku hledání nejlepšího rozhodnutí na základě určité předchozí zkušenosti se systémem. Využíváme k tomu dynamické programování a jeho aproximací. V práci shrnujeme teorii potřebnou k použití dynamického programování a zabýváme se její aplikací v případě obchodování s futures kontrakty, při kterém se snažíme najít nejlepší obchodní strategii (to je posloupnost rozhodnutí), která maximalizuje náš zisk, respektive minimalizuje ztrátovou funkci. Zavádíme pojem "Bellmanova funkce", vysvětlujeme nutnost aproximace této funkce, uvádíme jednu z již testovaných aproximačních metod společně s jejími výsledky a snažíme se navrhnout metodu, kterou bychom dosáhli nejlepší aproximace v rozumné době a s dostupnými výpočetními prostředky.
|
|
Constrained activity sequencing
Nguyen, Son Tung ; Barták, Roman (vedoucí práce) ; Čepek, Ondřej (oponent)
Mnoho rozvrhovacích problémů lze považovat za problémy s hledáním posloupností aktivit splňujících určité podmínky a omezení. Typickým příkladem je rozvrhování letů v leteckém průmyslu, kde úlohou je přiřazení segmentů letů a servisních aktivit k jednotlivým letadlům. Tato diplomová práce se zaměřuje na hledání takovýchto omezených posloupností aktivit. Cílem práce je navrhnout formální model problému, včetně přesné specifikace podmínek a účelové funkce, schopný najít (sub)optimální posloupnosti aktivit. Navrhovaný model je založen na technikách Programování s omezujícími podmínkami.
|
|
Experimentální modely přenosu kmenových buněk pro léčebné účely
Faltýsková, Helena ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Indrová, Marie (oponent)
Experimentální modely přenosu kmenových buněk pro léčebné účely Abstrakt Terapie využívající kmenové buňky je v současné době brána již jako standardní postup při léčbě některých vrozených onemocnění a závažných poranění. Hledání nejvhodnějšího způsobu přenosu kmenových buněk do těla pacienta však nadále zůstává důležitou otázkou spojenou s tímto typem terapie. V našich experimentech jsme pro kultivaci kmenových buněk a jejich následný přenos využívali nanovlákenných nosičů připravených technologií NanospiderTM . Myším kmene BALB/c jsme transplantovali alogenní kožní štěpy nebo rohovku pocházející z myší kmene B6 a transplantáty jsme překryli nanovlákny s nakultivovanými kmenovými buňkami. Transplantované kmenové buňky jsme předem obarvili imunofluorescenční značkou a měli jsme tak možnost sledovat jejich migraci z nanovláken do tkání, následnou distribuci v organismu i změny této distribuce v čase. S využitím metod ELISA a PCR jsme ověřili, že mezenchymální kmenové buňky podporují produkci protizánětlivých cytokinů IL-4 a IL-10 a přispívají k potlačení produkce prozánětlivých cytokinů IL-1, IFNγ a inducibilní NO-syntázy. Podařilo se nám prokázat významný přínos nanovlákenných nosičů při transplantaci mezenchymálních kmenových buněk. Nanovlákenné nosiče totiž umožňují bezprostřední kontakt těchto...
|
|
Narativní paměť
Čermák, Ivo
Autor se v příspěvku věnuje vztahu mezi autobiografickou pamětí a narativním já. Dovozuje, jak narativní myšlení konfiguruje a refiguruje naši inkoherentní zkušenost, přináší jazyk a řád příběhu, napomáhá tvorbě významu událostí životního příběhu. Navrhuje koncept narativní paměti, v níž uchovávané vzpomínky mají takovou podobu, aby mohly být vybaveny jako příběh nebo jeho sekvence. Vyprávění je v této perspektivě chápáno jako akt imaginace, který je nezbytně přítomný v procesu neustálého hledání vlastní identity. Autobiografická a narativní paměť jsou podmínkou tohoto procesu. Studie je též pokusem o odlišení narativní a autobiografické paměti.
|
|
Mezi barokem a klasicismem. Tendence a vlivy v české architektuře 1751-1790
Biegel, Richard ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Petrasová, Taťána (oponent) ; Preiss, Pavel (oponent)
Architektura druhé poloviny 18. století má v kontextu českého dějepisu umění poněkud zvláštní roli. Jako svědkyně doby přerodu byla střídavě vnímána buď jako vyznění silné domácí barokní tradice, nebo jako nesmělý nový začátek nového slohu, a to podle toho, ze kterého "břehu" ji ten který badatel nahlížel. Při pohledu z hlediska baroka, se tak většinou hovoří o rokokovém zjemnění či pozdně barokním vyznívání. Ze zpětného pohledu 19. století je to naopak projev neobratného hledání nového slohu, který jinde v Evropě již suverénně vítězil, a jehož přijetí prý u nás bránila zase ona zmíněná silná domácí tradice. Cílem této práce je pokusit se dobu "mezi barokem a klasicismem" nahlížet bez těchto předurčených scénářů, které si z umělecké produkce nutně vybíraly jen to, co se jejich "příběhu" týkalo. Jak ale zároveň uvidíme dále, zcela nezaujatý postoj vlastně není možný, neboť dosavadní bádání i pojmy jím používané determinují naše chápání minulosti více, než si často chceme nebo dokážeme připustit. Při popisu vývoje jednotlivých stavebních typů v Čechách druhé poloviny 18. století jsem se tak pokusil o určitý kompromis, který zohledňuje jak vývoj v chápání architektury tohoto nejednoznačného období, tak značnou proměnlivost křehkých uměleckohistorických pojmů. Nesnažil jsem se vytvořit jasné vývojové linie, ale...
|
|
Výzkum Struktury β-N-Acetylhexosaminidasy z Penicillium oxalicum.
Krunclová, Tereza ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
v češtině β-N-Acetylhexosaminidasa (EC 3.2.1.52) je exoglykosidasa, která má ve vláknitých houbách unikátní vlastnosti. Enzym z těchto organismů je dimerní, inducibilní a extraceluárně sekretovaný. Je exprimovaný jako preproprotein, skládá se ze signální sekvence, dlouhého propeptidu a katalytické podjednotky. Ačkoli je enzym široce rozšířen, jeho struktura se v jednotlivých organismech liší. Bakterie mají hexosaminidasy pouze monomerní. Lidské enzymy jsou stejně jako fungální dimerní, ale jen hexosaminidasy z vláknitých hub mají katalytickou podjednotku asociovanou nekovalentně s propeptidem. Propeptid je nezbytnou součástí aktivního enzymu. Existuje homologní model katalytické podjednotky β-N-acetylhexosaminidasy z Penicillium oxalicum, ale struktura propeptidu zatím vyřešená nebyla. Tato diplomová práce se v první části zabývá optimalizací podmínek produkce a purifikace. V druhé části se zabývá strukturními studiemi β-N-acetylhexosaminidasy z vláknité houby Penicillium oxalicum CCF 3438. Tyto studie byly prováděny pomocí metod chemického sítění a hmotnostní spektrometrie s vysokým rozlišením. Kombinací těchto metod byla odhalena místa nekovalentní interakce katalytické podjednotky a propeptidu. (In Czech)
|
| |
|
Josef Ladislav Píč - život a dílo\\(Vliv odborných sporů na jeho soukromý a společenský život)
KÖSSL, Jan
Práce je řazena chronologicky a je rozdělena do šesti částí, nazvaných rozvoj vědy v 19. století {--} historie archeologického bádání, dětství a dospívání, hledání profesního zařazení, vědecká činnost, odborné spory, význam díla a odkazu Josefa Ladislava Píče. První kapitola se věnuje historii archeologie od jejích nesmělých počátků do její přeměny ve skutečnou vědu. Druhá kapitola pojednává o narození Josefa Ladislava Píče roku 1847, jeho dětství stráveném ve Mšenu, České Lípě a gymnaziálních letech v Praze a formování jeho názorů. Následující kapitola hovoří o Píčově dospělosti a hledání jeho společenského zařazení. V páté kapitole je psáno o jeho samostatné vědecké činnosti. Předposlední kapitola zaznamenává jeho dlouhodobé vědecké spory, které vyústily v jeho předčasnou smrt. Závěrečná kapitola shrnuje archeologův přínos vědě a odkaz jeho díla.
|
host ::
