| |
|
Sňatečnost a rozvodovost – vývoj od roku 1970 do současnosti a srovnání s vyspělými státy EU
Krejčí, Marek ; Fiala, Tomáš (vedoucí práce) ; Kačerová, Eva (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu sňatečnosti a rozvodovosti od roku 1970 do současnosti. Práce vysvětluje charakter obou těchto demografických procesů i různé ukazatele jejich úrovně i struktury. Je zde detailněji znázorněn vývoj sňatečnosti a rozvodovosti od roku 1970 do doby současné. Pozornost je věnována rovněž sezónnosti sňatečnosti podle měsíců či dnů v týdnu. Hodnoty vybraných ukazatelů jsou porovnány s vývojem ve vybraných evropských zemích. V závěru práce zmiňuje některé současné finanční instrumenty ke zvýšení sňatečnosti. Zabývá se rovněž současnou motivací k založení rodiny.
|
|
Břišní tanec jako multikulturní fenomén
Ebelová, Patricie ; Opletalová, Lenka (oponent) ; Soukup, Václav (vedoucí práce)
Tato práce pojednává fenoménu břišního tance jako o multikulturním jevu. Autorka si vybrala toto téma z několika důvodů. Prvním byla jeho podstata, která vybízí k interdisciplinárnímu pojetí, což je rys ryze kulturologický. Druhým důvodem byl fakt, že se autorka zabývá břišním tancem prakticky a díky tomu dokáže tento fenomén lépe reflektovat v teoretické rovině. Její teoretická i praktická znalost břišního tance jí umožnila navštěvovat jednotlivé kurzy a tak lépe proniknout do nově vzniklé subkultury břišních tanečnic v Čechách. Posledním důvodem, který ovlivnil autorčin zájem o tento fenomén, je její středoškolské studium na umělecké škole. Autorka proto ve své práci klade důraz nejen na humanitní vědy studované na FFUK, ale snaží se též uplatnit pohled výtvarný. Přistupuje k tanci jako ke specifickému způsobu lidské kreativity. Tanec sám o sobě tak pojímá nejen jako umělecké dílo, ale i jako silný inspirační zdroj pro umělce.
|
|
Eating Disorders: Epidemiology and Risk Factors
Pavlová, Barbara ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Kocourková, Jana (oponent) ; Šípek, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá epidemiologií and rizikovými faktory poruch příjmu potravy, se zaměřením na vliv politických a kulturních změn, jež se počátkem devadesátých let odehrály v České republice. Termín poruchy příjmu potravy zahrnuje duševní poruchy charakterizované poruchami jídelního chování: mentální anorexii, mentální bulimii a další blíže nespecifikované poruchy příjmu potravy Incidence mentální anorexie se zvyšovala do sedmdesátých let dvacátého století; incidence mentální bulimie až do konce devadesátých let dvacátého století. Tyto údaje pocházejí ze západních zemí; epidemiologických dat ze střední a východní Evropy se nedostává. Poruchy příjmu potravy mají multifaktoriální etiologii. Nedávno se v souvislosti s poruchami příjmu potravy zacalo diskutovat i o zažitcích migrace a akulturace. Hlavní hypotézou této prace je, že prevalence and incidence poruch příjmu potravy v České republice vzrostla v devadesátých letech dvacátého století. Kvalitativní část této práce se zabývá zážitky migrace a akulturace a jejich vlivem na poruchy příjmu potravy. První článek ukazuje, že ve skupině žen 10-39 let stoupl počet hospitalizací pro poruchy příjmu potravy čtyřikrát mezi lety 1981 a 2001 a zůstal na stejné úrovni až do roku 2005. Druhý článek se zabývá prvními hospitalizacemi pro mentální anorexii, jakožto...
|
|
Determinanty úspěšnosti zahraničních studentů na českých vysokých školách
Do, Viet Anh ; Koblovský, Petr (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Studie analyzuje determinanty zahraničních studentů s použitím široké škály úhlů pohledu (sociologický, psychologický, ekonomický, kulturní, institucionální)za účelem nelezení relevantních vlivů. Teoretická část je založena na osobních zkušenostech autora, jelikož měl možnost strávit se zahraničními studenty mnoho času. Tato studie se zaměřila výhradně na bakalářské studenty. Důvodem byla větší průkaznost jazykových, institucionálních, kulturních a dalších vlivů, ale taktéž možnost změnit podmínky přijímacího řízení od začátku vysokoškolského studia. Datový soubor byl empiricky analyzován a dospěl k neurčitým závěrům. Dá se však konstatovat, že obě zkoumané imigrantské skupiny studentů (Vietnamští studenti a studenti ze zemí bývalého Sovětského svazu) byly akademicky slabší. To může být způsobeno bariérami limitující studium, které byly autorem teoreticky předpokládány. Na základě toho, je tato studie koncipována na odhalení těchto specifických limitací.
|
| |
| |
| |
|
Nástroje zahraniční politiky České republiky v rámci veřejné diplomacie - případová studie Dánsko-český spolek v Kodani
Slachová, Ivana ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Novotná, Markéta (oponent)
Hlavním tématem práce je veřejná diplomacie. Představuje její aktéry a nástroje, které využívá. Jsou zde vysvětleny související pojmy jako kulturní diplomacie, nation branding, či soft power a hard power. Součástí práce je kapitola, která představuje vztah České republiky ke svým krajanům v zahraničí a je uveden i koncept českého Ministerstva zahraničních věcí. Obsahem praktické části je analýza Dánsko-českého spolku v Kodani jako nástroje české veřejné diplomacie. SWOT analýza rozebírá jeho silné a slabé stránky, stejně jako hrozby a příležitosti. Součástí práce jsou také doporučení, která by vedla ke zvýšení aktivity spolku.
|
|
Psaní vně logocentrismu (Diskurz, gender, text)
Matonoha, Jan ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Kalnická, Zdeňka (oponent)
Předkládaná disertační práce se pokouší prozkoumat povahu vztahu mezi typem textovosti, již zde nazývám výrazem "ženské psaní", a dominantní diskurzivní praxí naší kultury, jejíž logiku a fungování nejlépe postihuje Derridův výraz falogocentrismus. Ten se vyznačuje celou řadou rysů, např. představou jednoznačného, kontrolovatelného významu, ulpíváním na metafyzice přítomnosti, instrumentálním pojetím jazyka, nárokem na univerzální racionalitu, homogenizací komplexnosti a neuspořádanosti reality, ideologií bezrozporně jednotného, plně sebe-kontrolujícího se Já, antropocentrismem, nepřiznanou privilegovaností vlastní poznávací perspektivy atd. "Ženské psaní" zde tak definuji jako psaní, které se situuje vně domény falogocentrického diskurzu snažíc se problematizovat jeho hegemonický status. "Ženské psaní" tedy v tomto ohledu nepojímám jako cosi vymezeného pohlavím autorky či autora, nýbrž spíše její/jeho genderovanou subjektivitou, její/jeho pozicí v diskurzivní formaci a jejím/jeho vztahem k převažující praxi vypovídání a psaní. Vedle autorek Milady Součkové, Věry Linhartové, Sylvie Richterové a Daniely Hodrové proto do diskuse zařazuji i dílo Bohumila Hrabala. "Ženské psaní", jak je zde vymezuji, především kriticky reflektuje roli jazyka jakožto zásadního prostředí, do nějž je situováno naše uvažování i...
|
host ::
