Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19,294 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.46 vteřin. 

Deníková a autobiografická tvorba Juliena Greena
Suchá, Radka ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Julien Green (1900-1998) byl významný romanopisec 20. století. Ve svých románech se zabýval duchovními a mravními dilematy, což je mj. dáno jeho životními zkušenostmi s různými vyznáními. Byl rovněž autorem rozsáhlé deníkové a autobiografické tvorby. Deník si vedl od mladých let a zabírá tak téměř celé 20. století. Nesoustřeďoval se pouze na zaznamenávání událostí, ale nechával prostor svým myšlenkám, postřehům a dilematům. Diplomová práce si klade za cíl prozkoumat tuto stránku Greenovy tvorby a odhalit její charakter. Tematicky zkoumá specifická centra zájmu, která procházejí deníkovou a autobiografickou tvorbou. Zaměřuje se také na vztah, který existuje mezi deníky a prózou přímo autobiografickou, ať už jde o shody či rozdíly v obsahu, ale i ve formě děl. Konečným cílem je postihnout specifickou podobu výpovědi o sobě, kterou Julien Green vytvořil. Klíčová slova autobiografie, introspekce, křesťanství, historie, důvěrný život

Náboženské a politické pozadí vzniku první křížové výpravy
Novotný, Lukáš ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Téma: NÁBOŽENSKÉ A POLITICKÉ POZADÍ VZNIKU PRVNÍ KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY Cílem diplomové práce Náboženské a politické pozadí vzniku první křížové výpravy - je na základě zkoumání literatury - představit okolnosti a události, které předcházely vzniku první křížové výpravy. Dále pak si práce klade za cíl přiblížit tři významné kultury (evropskou, byzantskou a muslimskou), které se na výpravě podílely. Práci samotnou jsem rozdělil do několika hlavních tematických okruhů: 1. Svatá země a poutnická tradice. 2. Boje křesťanů s muslimy před první křížovou výpravou. 3. Neklidné válečné poměry v západní Evropě po rozpadu Karolinské říše. 4. Boj o investituru. 5. Svolání výpravy. 6. Hlavní vůdci první křížové výpravy. 7. Evropa, Byzanc a muslimský svět XI. století - náboženství, život, kultura a filozofie. 8. Svět západní Evropy XI. století. 9. Svět Byzantské říše XI. století. 10. Svět muslimské Malé Asie XI. století. 11. Kronikáři první křížové výpravy. Při studiu tématu jsem převážně vycházel ze sekundární literatury. Nejvíce jsem se opíral o první svazek díla A History of the Crusades, jež je velmi kvalitní a respektovanou prací anglického historika Stevena Runcimana. Dále pak se tato práce opírá o velmi hodnotné dílo Josefa Šusty Dějiny lidstva 4. Středověk vrcholný a stárnoucí. 7 KLÍČOVÁ SLOVA - křížové výpravy...

Chov koní plemene Appaloosa a možnosti jejich využití
Zuzjaková, Eva ; Neumann, Cyril (vedoucí práce) ; Starostová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce je souhrnem základních informací o chovu a využití koní plemene appaloosa. Charakteristickým znakem plemene je atraktivní zbarvení srsti, způsobené souborem genů označovaným jako leopard complex (Lp). Proto je nejprve zmapován výskyt tohoto barevného vzoru v populaci rodu equus. Přítomnost Lp byla prokázána již u pravěkých koní, jejichž portréty byly objeveny na mnoha jeskynních malbách. V době domestikace získala barva koní pro člověka zvláštní význam. Koně se stejným barevným vzorem, který mají dnešní appaloosy, jsou zobrazeni v hrobkách Keltů, Skýtů a Etrusků v Evropě, stejně jako na nádobách a nástěnných malbách čínské a egyptské kultury. Významný chov skvrnitých koní je také doložen ve Ferganském údolí ve východním Uzbekistánu. V 16. století se v celé Evropě velmi rozšířil starošpanělský typ koní, kteří byli hojně chováni i ve variantě strakošů. Tito koně se následně dostávali se španělskými osadníky do Ameriky, kde z nich indiáni kmene Nez Perce vyšlechtili dnešní appaloosy. Dále je v práci věnován prostor organizaci chovu appaloos, která spadá kompletně do kompetence Appaloosa Horse Clubu v USA. Uveden je plemenný standart a charakteristické znaky, kterými jsou barevná srst, skvrnitá kůže, viditelná bělima očí a pruhovaná kopyta. Popsáno je též sedm jednotlivých typů zbarvení a tři varianty registrace. Výrazným problémem chovu appaloos je výskyt dědičných onemocnění. Zde je uvedeno pět nejzávažnějších. Je to CSNB, noční slepota koní spojená s výskytem homozygotně dominantní varianty Lp. HYPP, hyperkalemická periodická paralýza svalů, která způsobuje svalové křeče postižených jedinců a do chovu se dostala prostřednictví zástupců plemene quarter horse. Stejně jako další uvedené onemocnění. HERDA, lokální kožní asténie koní, která způsobuje nevratné poškození namáhané kůže. Dalším závažným onemocněním je PSSM, polysacharidová myopatie koní, která je jednou z mnoha myopatií vyskytujících se u koní. Poslední popsané onemocnění je letální GBED, u kterého postiženým hříbatům chybí enzym GBE, který je nutný pro syntézu a skladování glykogenu. I přes zlepšující se opatření se tyto nemoci zatím nedaří z chovu odstranit. Dále jsou v práci uvedeny možnosti využití appaloos jako koní sportovních, rekreačních a pracovních a popsán systém závodů a jejich hodnocení.

Analýza trajektorií změn pastvin s dřevinami se zaměřením na změny v managementu
Čermáková, Kamila ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na sledování změn trajektorií pastvin s dřevinami především ve změnách managementu. Zkoumán byl land-cover dle císařských otisků a současné ortofotomapy. Zájmová oblast se nachází ve Středočeském a Ústeckém kraji, přesněji jde o šest historických katastrů ve středozápadních Čechách, které měly největší heterogenitu krajiny. První část práce popisuje historický vývoj pastvin s dřevinami, jejich definici a současný stav. Informace byly získány z české i zahraniční literatury. Další část práce se zabývá konkrétními trajektoriemi v zájmovém území. Změny pastvin s dřevinami v obdobích od poloviny 19. století po současnost byly porovnávány pomocí programu ArcGIS. V závěru práce je vyhodnocení dosažených výsledků pomocí grafů, tabulek a slovního zhodnocení pravděpodobných příčin změn trajektorií.

Analýza a hodnocení krajinných změn - případová studie Říčany
Bělunková, Šárka ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
V práci je řešen historický vývoj krajiny města Říčany. Za pomocí map stabilního katastru, leteckých snímků z 50. let 20. století a současných leteckých snímků je zkoumán vývoj krajinných prvků. V práci je dále prováděna prostorová analýza vývoje těchto krajinných segmentů. Na základě odborných textů a ve spolupráci s Muzeem města Říčany jsou diskutovány příčiny zjištěných krajinných změn. Největší změny byly zaznamenány u ploch orné půdy. U tohoto krajinného prvku došlo ke snížení celkové plochy z 63,40 % na 38,69 %. Na jejím místě došlo převážně k rozvoji zastavěných ploch (z 0,76 % na 10,42 %) a městské zeleně (z 1,20 % na 18,17 %). Naopak nejvíce konstantními zůstaly plochy lesů. Ty zvýšily svou rozlohu pouze o 1,84 % a prostorově zůstaly téměř nezměněny. Data získaná v této práci mohou být využita teoreticky i prakticky. Teoretické využití spočívá v pochopení fungování krajinných změn. Prakticky mohou být výsledky využity Městským úřadem coby podklad pro různé krajinářské úpravy Města Říčany.

Změny ve vývoji mokřadů v krajině – trajektorie, příčiny
Brašna, Vlastimil ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Tato práce analyzuje historický vývoj mokřadů ve vybraných katastrálních územích kukuřičné výrobní oblasti na Moravě v České republice. Byly analyzovány změny mokřadů v čase a prostoru za období 180 let. Hlavním cílem je analýza vývoje mokřadních biotopů v krajině s využitím starých map, leteckých snímků a GISu. Podkladem byly císařské otisky stabilního katastru z 1. poloviny 19. století a současná ortofotomapa. Dále byly využity GIS vrstvy aktuální lokalizace mokřadů, zemědělské půdy, lesů, vodních toků a ploch. Na historických podkladech byly hodnoceny dvě kategorie 1) mokré louky a 2) bažiny a močály. V současném podkladu jsou hodnoceny pouze mokřady. Celková rozloha zájmového území je 18054 ha. Rozloha mokřadů dramaticky klesla ze 108 ha v první polovině 19. století na 14 ha v roce 2015. Většina mokřadů byla přeměněna na zemědělskou půdu - orná půda (72 %), louky a pastviny (12 %). Sukcesí mokřadů došlo k přeměně na křoviny (5,4 %). Vysušeno a zastavěno bylo 5 % rozlohy zaniklých mokřadů. Většina mokřadů byla přeměněna vlivem tlaku na produkční funkci krajiny za účelem získání více potravin. V 1. polovině 19. století mokré louky dominovaly, měly 684 ha. I přes zánik velké části mokřadů vznikly nové mokřady, které mají 12,4 ha. Nejvíce nově vzniklých mokřadů se nachází v katastrálním území Mutěnice. Pouze jeden mokřad (1,68 ha) zůstal nezměněn, nachází se v katastrálním území Čejč. Tento mokřad měl v minulosti větší rozlohu (25,15 ha) a byl propojen s Čejčským jezerem. Hlavním výsledkem práce je zjištění trajektorií vývoje mokřadních ekosystémů v nížinách na Moravě. Popisem těchto trajektorií jsem přispěl k poznání vlivů působících na vývoj mokřadů. Výsledky vývoje mokřadů přispívají k poznatkům v oboru krajinné ekologie. Zjištěné výsledky lze využít k obnově zaniklých mokřadů, k tvorbě nových mokřadů na historických mokrých loukách. Získané informace lze použít i při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.

Analýza trajektorií změn pastvin s dřevinami s využitím krajinné metrie (Hradecký kraj)
Zemanová, Martina ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Práce popisuje vývoj pastvin s dřevinami na devíti vybraných katastrálních území Královéhradeckého kraje od 40. let 19. století po současnost a jejich trajektorie změn v čase. V první části definuje pastvinu, popisuje přínos tohoto aktivního managementu v krajině a řeší jeho klesající zastoupení. Zaměřuje se na změny land coveru na místech historických pastvin s dřevinami, jejich zánik, tvorbu a kontinuální existenci od dob stabilního katastru po současnost. Hlavním zdrojem informací jsou historické mapy, podklady a terénní výzkum. V další části je proveden doprovodný výzkum vzdálenosti pastvin od obcí z hlediska jejich druhu a účelu. V závěru celé práce jsou zhodnoceny výsledky dnešního zastoupení pastvin s dřevinami, porovnány s historickým počtem a vyhodnocené metrické údaje.

Chod klimatu na přelomu 18. a 19. století v pamětech F. J. Vaváka
Málková, Štěpánka ; Soukupová, Jana (vedoucí práce) ; Vokoun, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na dokumentární zdroje, především kroniky a paměti z historického i současného hlediska a jejich využití pro meteorologické účely. Klima na přelomu 18. a 19. století ovlivňoval zejména závěr malé doby ledové, která se vyznačovala výrazným ochlazením a teplotními výkyvy. Zkoumány byly Paměti Františka J. Vaváka, souseda a rychtáře milčického z let 1770 až 1816 a hodnoceny záznamy o počasí a další faktory ovlivňující klima a vývoj cen zemědělských plodin mezi léty 1770-1816. Tato práce se dále zabývá popisem historických souvislostí a zařazením do kontextu historického a klimatologického průběhu vyplývajícího ze zápisů Františka J. Vaváka a jejich dopad na život obyvatelstva.

Porovnání početnosti vybraných druhů ptáků v různých typech vesnických sídel v česko-rakouském pohraničí
Třeská, Klára ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Hodačová, Lenka (oponent)
Abstrakt Spolu se změnami v hospodaření člověka, ke kterým docházelo od poloviny 20. století, se měnily i stavy některých ptačích populací. Cílem mé bakalářské práce je zjistit rozdíly v početnosti a distribuci vybraných druhů synantropních ptáků. Jedná se o tyto druhy: vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), hrdlička zahradní (Sreptopelia decaocto), konopka obecná (Carduelis cannabina), konipas bílý (Motacilla alba), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), rehek zahradní (Phoenicurus ochruros), stehlík obecný (Carduelis carduelis), špaček obecný (Sturnus vulgaris), zvonek zelený (Carduelis chloris) a zvonohlík zahradní (Serinus serinus). Pomocí zjednodušené mapovací metody (Bibby a kol. 1992) proběhlo na jaře roku 2015 sčítání ptáků ve 20 obcích česko-rakouského pohraničí. V každé obci byly vytyčeny sčítací čtverce pro různé typy prostředí: střed vesnice, kraj vesnice a zemědělský areál zahrnující budovu velkochovu hospodářských zvířat. Výsledky potvrzují závislost vrabce domácího na lokality s velkochovem hospodářských zvířat v České republice. Dále byla vyhodnocena početnost, denzita a frekvence výskytu pro každý druh zvlášť. Vliv faktoru biotop byl prokázán jen u vrabce domácího spolu s vlivem faktoru státu. U konipase bílého vyšel průkazně efekt drůbež a zástavba. U hrdličky zahradní vyšel průkazný faktor stát. U vrabce polního nebyl prokázán vliv faktorů.

Dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov
Kopecký, Tomáš ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Naučná stezka Pevnost Dobrošov leží ve stejnojmenné obci. Jedná se o předem určenou označenou trasu, která vede po stopách pohraničního opevnění z roku 1935 - 1938. Délka trasy je přibližně 4 km a návštěvníky seznamuje především s historickými zajímavostmi okolí a děním před druhou světovou válkou. Historické události jsou prezentovány na jednotlivých stanovištích formou informačních panelů. Panely informují návštěvníky nejen o historických vojenských faktech 20. století, ale i o výstavbě pevnostního opevnění Dobrošov. Naučná stezka má 8 oficiálních zastavení. V průběhu trasy návštěvníci narazí na doplňkové tabule s popisem lehkého opevnění a dozvědí se zajímavosti z okolí. Obsahem práce je stručná charakteristika dění v Československu před II. světovou válkou. Popsán fortifikační systém opevnění té doby v Evropě a v Československu. Dále se práce zabývá obecně naučnými stezkami z hlediska funkčnosti a jejich vybavenosti. Práce poukazuje na legislativu a dokumentuje nové trendy této formy turistiky. Cílem práce byla dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov, se zaměřením na historické události výstavby opevnění v Československu před druhou světovou válkou. Byla zde provedena analýza stezky a dotčených informačních panelů. Dotazníkové šetření zjistilo potřeby návštěvníků a poukázalo na užitnost této stezky. Šetření formou dotazníku mělo další významnou roli na zjištění stanovených hypotéz. Byly stanoveny čtyři vědecké hypotézy. Zdali se s přístupem do více objektů na stezce zvýší její atraktivita a návštěvnost. Zda jsou návštěvníci spokojeni s infrastrukturou naučné stezky. Dále, že informovanost o naučné stezce přispívá k její vysoké návštěvnosti a také, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů. Metodami k splnění cílů tak byla observace a dotazníkové šetření v lokalitě naučné stezky. Závěr poukazuje na to, že přístupem do více objektů se zvýší atraktivita a návštěvnost stezky. S infrastrukturou stezky návštěvníci spokojeni rozhodně nejsou. Informovanost naučné stezky přispívá k její vysoké návštěvnosti. A byla vyvrácena hypotéza o tom, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů.