|
Stomické sestry a jejich podíl na práci se svépomocnými skupinami nemocných
ŠŤASTNÁ, Olga
Svépomocné skupiny, stomasestry a pacienti se stomií jsou v neustálém spojení a stále spolu pracují. Úkolem naší práce bylo zjistit, jaký má stomasestra podíl na práci ve svépomocných skupinách stomiků. Začátky s tímto onemocněním bývají složité, a proto v nemocnicích pracují tzv. stomasestry, což jsou specializované sestry, které jsou zaškolené v ošetřování stomií a vším, co s tímto problémem souvisí. Stomasestry navštěvují pacienty na odděleních a připravují je na život stomika. Seznamují je s možnostmi pomůcek, s jejich dodavateli, i komplikacemi, které mohou nastat. Učí je, jak reagovat, na koho se obrátit a kde si obstarat pomůcky. Také je informují o sdruženích stomiků a o svépomocných skupinách, protože slyšet vzájemně různé problémy, moc pomáhá každému pacientovi. Ve svépomocných skupinách platí principy rovnoprávnosti, vzájemné pomoci a výměny zkušeností. Velkou roli hrají stomasestry, které jsou v každodenním kontaktu se svými pacienty. Měly by umět poradit s mnoha psychologicko etickými problémy. Cílem práce bylo zjistit, zda si stomasestry uvědomují význam svépomocných skupin pro stomiky. Dále pak, zda sestry informují pacienty o svépomocných skupinách, zda spolu vzájemně spolupracují a jaký je podíl stomasestry v těchto skupinách. Také jsme chtěly zjistit, jaký význam přikládají pacienti se stomií svépomocným skupinám.
|
|
Nivelační měření na nově stabilizovaných výškových bodech v KÚ Dětmarovice v roce 2016
Kajzar, Vlastimil ; Waclawik, Petr ; Staš, Lubomír
V severní oblasti dobývacích prostorů Doubrava a Karviná Doly I na hranici KÚ Dětmarovice a Doubrava se realizují dobývací práce. Z toho důvodu jsou za účelem zjišťování možných důlních vlivů na povrch a povrchové objekty pravidelně dvakrát ročně výškově zaměřovány body v této oblasti stabilizované. Od roku 2014 byl za zhotovitele těchto prací vybrán Ústav geoniky AV ČR, v.v.i., Ostrava. Výsledky měření jsou každoročně prezentovány v závěrečné zprávě - Výšková měření v severní oblasti dobývacích prostorů Doubrava a Karviná Doly I. V roce 2016 byla stávající síť výškových bodů v KÚ obce Dětmarovice rozšířena o 11 nových bodů. Nové body jsou stabilizovány formou ocelových výškových značek na objektech. Výškový bod poblíž domu č.p. 713 je stabilizován formou měřící opěry zabetonované v ocelové pažnici.\n
|
| |
| |
|
Historie a současnost vzdělávání dětských sester a jejich postojů k vlastní profesi
ZMEŠKALOVÁ, Stanislava
Diplomová práce se zabývá historií a současností vzdělávání dětských sester a jejich postojů k vlastní profesi. Prvním cílem bylo vyhledat informace týkající se vzdělávání v ošetřovatelské profesi v českých zemích se zaměřením na péči o děti a vytvořit přehled o vzdělávání v profesi dětská sestra. Druhým cílem bylo zjištění postojů dětských sester ke své profesi. Dotazovány byly sestry, které se pro povolání rozhodly po ukončení základní školy a vzdělávaly se kvalifikačním studiem, a sestry, které se pro povolání rozhodly až po ukončení střední nebo vyšší zdravotnické školy a vzdělání dosáhly specializačním studiem. Posledním cílem bylo porovnat tyto dvě skupiny sester a posoudit, zdali jsou mezi nimi rozdíly. V teoretických východiscích práce byly nejprve vymezeny základní pojmy, jako je definice vzdělávání, vzdělávání v ošetřovatelství, profese a postoj k profesi. Dále bylo pracováno s dokumenty souvisejícími se vzděláváním od vzniku ošetřovatelského školství až po současnost. Kapitoly o postavení ošetřovatelského personálu a jeho uplatnění, se zaměřují na vývoj vztahu k profesi a utváření postojů k ní. Ve výzkumné části práce jsou prezentovány informace související se vzděláváním získané z archivních dokumentů, literatury, zákonů a vyhlášek. Výsledky lze využít jako podklad pro vytvoření edukačního materiálu zaměřeného na historii oboru určeného pro vzdělávání dětských sester pro posílení jejich identifikace s profesí. Dále jsou v práci uvedeny rozhovory se současnými dětskými sestrami, ve kterých vyjadřují své názory na působení v oboru a své postoje k vlastní profesi. Výsledky rozhovorů jsou zdokumentovány a seřazeny tak, aby bylo možno posoudit, zdali existují mezi těmito skupinami rozdíly. Předpokládané rozdíly mohou být využity k dalšímu šetření zaměřeném na oblast postojů k profesi. Verifikované poznatky by pak bylo možno využít při vzdělávání dětských sester s cílem vytvářet jejich žádoucí postoje k profesi.
|
|
Osvobození Plzně 1945 ve fotografii
Křenová, Tereza ; SILVERIO, Robert (vedoucí práce) ; JANOŠČÍK, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje historickému tématu osvobození Plzně americkou armádou v květnu v roce 1945 ve fotografii. Cílem této práce je vyhledání a shromáždění dobových materiálů a jejich zařazení do historicko-politického kontextu. Komunistický režim zavinil pokřivení historických událostí a měl přímý vliv na množství dochovaných fotografií a dokumentů i na osudy samotných fotografů. Důležitou součástí této bakalářské práce je pak následné zpracování archivních materiálů - především fotografií, zachycujících příjezd Američanů a jejich pobyt na území Československa na konci druhé světové války. Profesionální i amatérští fotografové v roli svědků při osvobozování Plzně vytvořili cenné dokumentární fotografie. Tyto fotografie se staly, navzdory snahám komunistického režimu ovlivnit a vymazat historii, nezvratným důkazem toho, že americká armáda skutečně osvobodila západní Čechy.
|
|
Podpora kultury v městských částech v Praze
Mokrá, Jolana ; KAŠPAR, David (vedoucí práce) ; PROKOP, Petr (oponent)
Diplomová práce „Podpora kultury v městských částech v Praze” zkoumá současný stav strategického řízení a podpory kultury ve všech pražských městských částech. Úvod práce ukazuje význam jednotlivých úrovní samospráv při správě a podpoře kultury, a to formou představení kulturních politik i zákonem definovaných povinností. První část výzkumu podává zprávu o tom, jak je téma kultury vnímáno na úrovni městských částí a jak se s ním pracuje v rámci strategických dokumentů. Druhá se pak věnuje městským částem, které ke kultuře přistupují koncepčním způsobem a považují ji za důležitou pro rozvoj lokality. Zkoumá nástroje, které tyto MČ používají k realizaci svých strategických cílů. V závěru práce dokazuje, proč může role MČ při správě, tvorbě, podpoře a realizaci kultury být zásadní.
|
|
Bakchantky, Faust a kravičky boží
Závodský, Norbert ; NEBESKÝ, Jan (vedoucí práce) ; BURIAN, Jan (oponent)
Tato práce se věnuje jak tématům zborcení božského mýtu, krize víry a hledání boha, tak i možnostem inscenování těchto témat. Autor se v teoretické části snaží poukázat na proměnu vztahu člověka k bohu a jejich vzájemný zápas. Kapitola věnovaná kultu boha Dionýsa zachycuje konflikt dvou fanatismů – náboženského a rozumového. Kapitola Faust se zabývá otázkou svobody rozhodování a možnou krizí, kterou tato svoboda přináší. V závěrečné kapitole Kravičky boží se autor věnuje utrpení nevinných, jež patří k nejčastějším námitkám proti Boží existenci. Praktická část je pak věnována reflexi školních projektů a rozboru práce na nich. Je v ní řešena otázka, je-li vůbec možné téma víry inscenovat v jednom z nejateističtějších národů na světě.
|
|
Vliv lučního managementu na migrační chování vybraných druhů motýlů
Bubová, Terezie ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Farkač, Jan (oponent)
Migrace jsou klíčovým procesem a jednou ze základních biologických vlastností, které umožňují ohroženým druhům motýlů přežít ve fragmentovaných krajinách. V posledních desetiletích ubývají přirozená stanoviště pro motýly vlivem intenzivního zemědělství, průmyslu či urbanizace. Vhodné lokality jsou přeměněny na zemědělské plochy či zastavěny. Cílem disertační práce bylo vytvoření kompromisního řešení obhospodařování luk, tak aby byla možnost jejich komerčního využití a přesto bylo umožněno přežití vzácných lučních organismů. Hlavní myšlenka spočívala v cíleném působení na emigrační chování motýlů s cílem přesídlení populace v době letu imag na potencionálně vhodné stanoviště. Možnost cíleně manipulovat s emigracemi motýlů by znamenalo zásadní průlom v jejich ochraně.
Studovanými druhy byli ohrožení modrásci Phengaris nausithous (Bergsträsser, 1779) a Phengaris teleius (Bergsträsser, 1779), kteří jsou stěžejními druhy pro ochranu Evropských motýlů na otevřených loukách. Výzkum probíhal na lokalitě Dolní Labe v České republice v letových sezónách 2013 až 2015. Na lokalitě bylo sledováno 17 ploch. V těchto letech byla uprostřed letové sezóny záměrně pokosena zvolená plocha. Před a po pokosení plochy byly podrobně monitorovány emigrace metodou mark-release-recapture. Výsledky populačních a migračních charakteristik byly vypočteny pomocí programu MARK 8.1. Vliv kosení na vyvolání emigrace byl zpracován v programu Statistica 13, prostřednictvím porovnání výsledků emigrací před a po pokosení plochy.
Zvolené hypotézy vycházely z předpokladu, že ztráta zdrojů po pokosení louky zvýší emigrační aktivitu imag, čehož lze dosáhnout vhodným načasováním seče. Ve třech sledovaných letových sezónách došlo k navýšení emigrací po aplikování managementového zákroku pouze v letové sezóně 2015 u obou druhů. Statistické zpracování však ukázalo, že tento nárůst nemá průkazný vliv na efekt nárůstu emigrací po pokosení. Potvrzená byla hypotéza předpokládající kolonizaci nejblíže dostupných ploch po pokosení.
Vliv cíleného ovlivnění emigrací prostřednictvím managementových zákroků nebyl prokázán. Důležité zjištění však vyplynulo při současném sledování velikosti populace na kosené ploše. Kosení uprostřed letové sezóny působí na larvální mortalitu a ztrátu zdrojů. I přesto tyto známe argumenty, jsme z důvodu dlouhodobé znalosti lokality, aplikovali kosení na jedné z ploch. V průběhu tří letových sezón došlo na této ploše ke snížení skutečné velikosti populace. Snížení se neprojevilo na velikosti celkové populace. Razantní pokles byl zaznamenán u P. nausithous. U druhu P. teleius bylo snížení skutečné velikosti populace velmi nízké, tudíž se s podmínkami seče uprostřed letové sezóny dokázal vyrovnat lépe. V případě našeho výzkumu vyplývá jasný závěr o potřebě nastolení vhodných managementových zákroků pro ohrožené druhy motýlů. Ty se týkají hlavně nutnosti snížení kosení luk uprostřed letu imag a upravení režimů dle potřeb motýlů pro jejich ochranu.
|
|
Individuální lidský pach jako kriminalistická stopa vytvořená kontaktním nebo bezkontaktním přenosem a jeho odolnost vůči fyzikálním vlivům
Santariová, Milena ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Disertační práce je tvořena čtyřmi vědeckými publikacemi, které se zabývají tématy týkající se vlastností lidského pachu a schopností speciálně vycvičených psů lidské pachy ztotožňovat. První tři práce se zaměřují na odolnost pachové stopy vůči fyzikálním vlivům, čtvrtá publikace je věnována tématu vzniku pachové stopy bezkontaktním způsobem.
Cílem první studie bylo ověřit perzistenci pachové stopy na předmětu vystaveného vlivu proudící vody. Vzhledem k vlastnostem chemických látek obsažených v lidském pachu byla stanovena hypotéza, že psi budou schopni pachovou stopu, zajištěnou z předmětu vytaženého z vody, ztotožňovat. Tato hypotéza byla potvrzena a pach vystavený účinkům proudící vody po dobu jedné hodiny je stále způsobilý k pachové identifikaci pomocí speciálně cvičených psů.
V druhé studii byla ověřována účinnost procesu parní sterilizace při odstraňování pachové stopy. Tento proces je rutinně používaný v kriminalistické praxi a předpokladem bylo, že psi vzorek ošetřený parní sterilizací ztotožňovat nebudou. Stanovená hypotéza nebyla potvrzena, výsledky potvrdily, že psi jsou schopni ztotožnit pach prošlý procesem parní sterilizace.
Třetí studie se zabývala perzistencí pachů vůči sálavému teplu. Jelikož teplota varu organických látek nepřesahuje 400 °C, nepředpokládalo se, že by psi byli schopni komparace pachu vystaveného vyšší teplotě, než je zmiňovaná teplota varu. Tento předpoklad se překvapivě nepotvrdil a psi byli schopni komparovat vzorky vystavené teplotě až 900 °C.
Čtvrtá studie řešila možnost vytvoření pachové stopy bezkontaktním způsobem. Přestože minulé studie tuto možnost jednoznačně neprokázaly, výsledky našeho experimentu zcela jasně ukazují, že speciálně vycvičení psi na metodu pachové identifikace jsou schopni ztotožňovat pachovou stopu vytvořenou spadem s ruky držené po dobu třech minut ve výšce 5 cm nad pachovým nosičem.
|
host ::
