|
Vliv kontaminace životního prostředí na kvalitu listové zeleniny
Jančíková, Silvie ; Pavlíková, Daniela (vedoucí práce) ; Veronika, Veronika (oponent)
Těžké kovy jsou přirozenou součástí životního prostředí, vlivem antropogenní činnosti však může dojít k jeho kontaminaci, těžké kovy tak přirozeně přechází do rostlin. Jak snadno bude konkrétní prvek rostlinou přijímán a do jaké míry se zde bude akumulovat, závisí na mnoha faktorech, mezi něž patří: rostlinný druh, rostlinný orgán, růstová perioda rostliny, půdní podmínky (fyzikálně- chemické vlastnosti půdy, obsah organické hmoty), synergické či antagonistické vztahy mezi prvky aj. Při dosažení určité koncentrace se těžké kovy stávají stresovými faktory. Rostlina se s rostoucí koncentrací těžkých kovů vyrovnává pomocí různých mechanismů, jakými jsou např. vylučování organických kyselin, znesnadňujících vstup toxických kovů do cytosolu, sorpce na pektinové látky v buněčných stěnách nebo tvorba fytochelatinů, které těžké kovy inaktivují.
Při selhání detoxifikačních mechanismů nastává rozvrat metabolismu rostlin, k jehož projevům patří: změny koncentrace aminokyselin, změny aktivity enzymů, změny koncentrace mastných kyselin, inhibice výnosu biomasy, skvrny na listech aj.
Poněkud odlišné postavení mezi zde uváděnými rizikovými prvky (As, Cd, Pb, Zn) má zinek, který je rostlinnou živinou a reakce rostlin na jeho vyšší obsah jsou ve srovnání s ostatními kovy méně toxický.
Listová zelenina je bohatým zdrojem nutričních látek, těžké kovy mohou jejich obsah snižovat a znehodnocovat tak kvalitu produkce. Konzumace listové zeleniny by v případě silné kontaminace životního prostředí představovala vážné riziko vstupu těžkých kovů do potravního řetězce z důvodu snadné akumulace těžkých kovů touto zeleninou v porovnání se zeleninou plodovou a kořenovou.
Evropská zemědělská půda je pro produkci plodin z hlediska obsahu těžkých kovů bezpečná, větší problém představují hustě zalidněné průmyslové oblasti (např. Čína), o čemž svědčí i množství publikovaných studií zaměřených na obsah těžkých kovů v plodinách této oblasti.
|
|
Interakce enzymů uvolňujících sulfan v prasečích oocytech během meiotického zrání
Jiříček Hasalová, Simona ; Hošková, Kristýna (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Reprodukční biotechnologie v současné době představují významný vědní obor, který na základě dostatečného množství plnohodnotných oocytů dozrálých v in vitro podmínkách umožňuje nabývat na své efektivitě. Meiotické zrání představuje komplexní proces, na jehož regulaci se podílí široké spektrum faktorů, včetně malých plynných molekul, tzv. gasotransmiterů. Tyto plyny vykazují řadu fyziologických funkcí v organizmu a posledním tímto objeveným gasotransmiterem je sulfan (H2S).
Cílem této diplomové práce bylo ověřit hypotézu, podle které jsou v prasečích oocytech přítomny enzymy produkující H2S (CBS, CTH, 3-MPST), jejich distribuce je ve vzájemné interakci a jejich společné působení ovlivňuje průběh meiotického zrání. Výsledná data byla získána na základě imunocytochemického barvení a kolokalizační analýzy.
Výsledky potvrdily přítomnost H2S-uvolňujících enzymů v prasečích oocytech. Zároveň byla potvrzena funkce těchto enzymů v souvislosti s regulací meiotického zrání, kdy oocyty kultivované spolu s trojkombinací inhibitorů H2S-uvolňujících enzymů dozrávaly pomaleji. Výsledky také poukázaly střední korelační závislost enzymů CBS, CTH a 3-MPST. V případě kombinace CBS a 3-MPST byla zaznamenána vysoká korelační závislost, a tím potvrzena jejich interakce jak v nezralých oocytech, tak i v in vitro dozrálých oocytech.
Je zřejmé, že doposud prostudované účinky H2S jsou jen zlomkem schopností, kterými tato signální molekula disponuje. Pro popsání a vysvětlení mechanizmů působení H2S je zapotřebí dalších experimentů.
|
| |
|
Mutační analýza obalového proteinu X viru bramboru (PVX)
Werschallová, Markéta ; Ryšánek, Pavel (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá mutační analýzou konzervovaných aminokyselin obalového proteinu (CP, coat protein) X viru bramboru (PVX, Potato virus X), kterou má být zjištěna důležitost vybraných aminokyselin pro šíření viru v rostlině. Jako pokusné rostliny byly vybrány tabáky Nicotiana benthamiana. Modifikace v obalovém proteinu byly provedeny na základě porovnání aminokyselinové sekvence obalového proteinu PVX s CP viru mozaiky papáji (PapMV CP, Papaya mosaic virus coat protein), zatím jediného zástupce potexvirů, kam patří i PVX, s popsanou krystalovou strukturou obalového proteinu, u kterého byla experimentálně potvrzena důležitost určitých aminokyselin pro interakci podjednotek obalového proteinu CP,CP PapMV a CP,RNA a tím i pro tvorbu virových částic. Z databáze National Center for Biotechnology Information (NCBI) byly získány dostupné aminokyselinové sekvence izolátů a kmenů PVX CP, které byly porovnány mezi sebou, ale i se sekvencí PVX využívanou v Laboratoři virologie ÚEB, AV ČR v. v. i. Jako konzervované pozice byly určeny kodóny kódující fenylalanin a lysin v pozici 33 a 118 obalového proteinu, které byly mutovány pomocí metod molekulární biologie.
Celkem bylo vytvořeno 5 konstruktů mutantů obalového proteinu, 2 deleční mutanti N- konce PVX CP, kteří byli vytvořeni ve vektoru odvozeném od PVX (pGR106), ve kterém je integrována cDNA sekvence PVX, zbylí 3 bodoví mutanti byli vytvořeni pouze jako produkt SOE PCR. Do delečních mutantů, u nichž byla odstraněna větší část N- koncové sekvence CP, přesněji sekvence mezi 2.,32. a 2.,33. kodónem, byl zaklonován vytvořený reportérový gen GFP pro sledování nástupu signálu infekce a šíření mutantů v rostlinných pletivech. Ve výsledku se oba mutanti šířili pouze z místa agroinfiltrace do okolních buněk inokulovaného listu. Rozdíl byl zaznamenán jak v rychlosti nástupu signálu GFP, tak i v míře rozšíření mutantů do okolních buněk. Deleční mutant s ponechaným kodónem pro F33 vykazoval jednak rychlejší nástup signálu, ale byl schopen se šířit mnohem rychleji a výrazněji do okolních buněk, ale pouze v rámci inokulovaného listu, zatímco u delečního mutanta s odstraněným kodónem pro F33 byl zaznamenán pomalejší nástup signálu a menší schopnost infikovat okolní buňky. Dále byli vytvořeni bodoví mutanti, deleční a substituční, konkrétně deleční mutant kodónu F33 (delece F33), substituční mutant, u kterého byl kodón fenylalaninu v pozici 33 nahrazen kodónem alaninu (F33A) a substituční mutant, u kterého byl kodón lysinu v pozici 118 nahrazen kodónem alaninu (K118A). Bohužel se nepodařilo bodové mutanty úspěšně vložit do vektoru pGR106, tudíž nebylo možné je zhodnotit v rostlinách N. benthamiana.
Z uvedených výsledků lze usuzovat na důležitost aminokyseliny F33 při mezibuněčném pohybu v rámci sousedních buněk. Pro posouzení důležitosti F33 a K118 v systémové infekci by bylo nutné zhodnotit i bodové mutanty delece F33, F33A a K118A.
|
|
Mezidruhové interakce v mokřadním společenstvu v závislosti na vodním režimu: dlouhodobý test stress-gradient hypotézy
Růžičková, Kateřina ; Douda, Jan (vedoucí práce) ; Alena, Alena (oponent)
Stress-gradient hypotéza predikuje změnu mezidruhových vztahů z negativních na kladné podél gradientu stresu. Základní předpoklad je, že přítomnost jednoho druhu (facilitátora), který např. vyrovnává nepříznivé podmínky prostředí, usnadňuje růst ostatním rostlinným druhům. V rámci 5ti letého experimentu bylo zjišťováno, jestli se mezidruhové interakce (tj. míra facilitace a konkurence) mění v závislosti na vodním režimu. Tři mokřadní druhy (Calamagrostis canescens, Carex elongata a Deschampsia cespitosa) byly pěstovány v experimentálních nádobách s přítomností a bez přítomnosti dominantního druhu (Carex elata). Hydrologický gradient (= gradient stresu) byl simulován třemi vodními režimy: suchým, kolísavým a mokrým. Úspěšnost druhů v rámci jednotlivých režimů byla korelována s vlastnostmi rostlin zastupovaných biomasou, počtem ramet a výškou rostlin. V práci byly stanoveny a testovány následující předpoklady: Při nízké intenzitě stresu (na mokrém vodním režimu) funguje C. elata jako kompetitor. Naopak při vyšší intenzitě stresu (na suchém vodním režimu) představuje C. elata facilitátora, který usnadňuje koexistujícím druhům růst. Tento předpoklad se potvrdil pouze u druhu D. cespitosa, kterému se na suchém režimu dařilo lépe v přítomnosti dominantního druhu, kterým byl facilitován. U ostatních dvou druhů ke změně mezidruhových vztahů nedošlo a zůstaly negativní. Dále výsledky ukázaly, že na suchém režimu byla v přítomnosti dominantního druhu mezi koexistujícími druhy nižší intenzita kompetice. Experiment ukázal, že odpověď jednotlivých druhů se podél gradientu stresu může lišit. Hydrologický gradient také ovlivňuje charakter a intenzitu vzájemných interakcí mezi druhy.
|
|
Vliv věku a pohlaví na masnou užitkovost nutrií
Bubeník, Tomáš ; Tůmová, Eva (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
V práci jsme se zaměřili na data týkající se jatečného rozboru těla, jatečné výtěžnosti,
konverze krmiva a obsahu chemických látek, včetně pH stehen a hřbetu. Pro pokus jsme
použili nutrie standardního typu po odstavu ve věku 2 měsíců, celkem bylo zařazeno 90 kusů.
Nutrie byly krmeny kompletní krmnou směsí - výrobce Kooperace Hrotovice, receptura ČZU
v Praze užitný vzor UV 24096, ad libitum. V průběhu pokusu byly individuálně váženy ve 28
denním intervalu. Zvířata byla porážena ve věku 6, 7 a 8 měsíců, vždy bylo vybráno 6 samců
a 6 samic. Výsledky byly zhodnoceny analýzou variace, metodou ANOVA s využitím
interakcí věku a pohlaví. Za statisticky výrazné rozdíly byla považována hodnota P <= 0,05.
Výsledky ukázaly, že samci rostli průkazně (P <= 0,05) rychleji než samice. K výraznému zvýšení konverze krmiva došlo 4. měsíc pokusu. Vliv věku zvýšil hmotnost JOT
bez hlavy a orgánů (P <= 0,029), a průkazně se zvyšovala u samců (P <= 0,001). Podíl tuku byl
ovlivněn pohlavím (P <= 0,002) a věkem (P <= 0,001). Podíl zadní části se s rostoucím věkem
snižoval (P <= 0,001), méně však u samců (P <= 0,029). Pro podíl hřbetu byla zjištěna interakce
věku a pohlaví (P <= 0,038) a jeho podíl se s věkem (P <= 0,007) a pohlavím (P <= 0,007) se u samic rychleji zmenšoval. Hodnoty pH hřbetu a stehen se průkazně zvyšovaly s věkem (P <=
0,001) a byly také ovlivněny pohlavím u hřbetu (P <= 0,013) a u stehen (P <= 0,016). U bílkovin
byla signifikantní interakce pohlaví a věku (P <= 0,009) a obsah tuku se výrazně zvyšoval u samic (P <= 0,009). Z výsledků práce se dá říct, že nutrie by mohly být poráženy z hlediska
kvality masa již ve věku 6 měsíců. Výhodnější je výkrm samců z hlediska vyšší jatečné
výtěžnosti vyššího obsahu bílkovin a nižšímu podílu tuku než je u samic stejného věku.
|
|
Vliv rostlin rodu Camellia na trávení mléčných matric
Scholzová, Tereza ; Potůčková, Miroslava (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnutí poznatků o účincích a biologických vlastnostech látek obsažených v lístcích čajovníku Camellia sinensis, jejich trávení a působení na trávení mléčných matric. Camellia sinensis je rostlina, která je používána k výrobě pravého čaje. Zpracování lístků čajovníku probíhá fermentací a podle jejího stupně lze připravit různé druhy čaje. Nejznámějšími jsou zelený, černý a oolong. Nápoje z nich připravené obsahují řadu biologicky aktivních sloučenin, mezi něž patří alkaloidy, volné aminokyseliny, proteiny a vitamíny. Nejdůležitějšími jsou však polyfenolické látky a to flavonoidy, což jsou zároveň hlavní bioaktivní složky čaje. Tyto látky vykazují mnoho farmakologických vlastností, jako jsou antiaterosklerotické, antibakteriální, antikancerogenní, antivirotické, hypolipidemické a hypocholesterolemické.
Účinek mléka na biologickou aktivitu polyfenolů čaje byl subjektem mnoha studií, avšak zatím není plně znám mechanismus, kterým antioxidační aktivita čajových sloučenin ovlivňuje mléko a výrobky z něj a zejména jejich proces trávení. Bylo zjištěno, že flavonoidy mohou interagovat s proteiny bohatými na prolin, mezi něž patří i kasein, kovalentně i nekovalentně, zejména hydrofobními interakcemi a vodíkovými můstky. Vzniklé komplexy mohou destabilizovat bílkoviny a způsobit jejich vysrážení, čímž dochází ke zlepšení jejich stravitelnosti. Stabilní komplexy naopak chrání polyfenoly před autooxidací. Zajímavý je také zesíťovací účinek flavonoidů zeleného čaje na mléčné proteiny. Tyto látky mají také schopnost tvořit komplexy s tuky a lipolytickými enzymy, čímž narušují proces trávení a vstřebávání lipidů, tedy i mléčného tuku a jeho doprovodných složek jako je cholesterol. Byla také pozorována snížená absorpce dalších v tuku rozpustných látek, jako jsou perzistentní organické sloučeniny.
|
|
Fenomén Body modification: Sociologická interpretace.
Kolářová, Sára ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Práce je zaměřená na výzkum jedinců, kteří jsou ve společnosti specifičtí svou vizuální odlišností, v důsledku extrémních modifikací, které si vytvářejí na svá těla. Zabývá se otázkou jejich individuality a zkoumá míru jejich vzájemné interakce a toho, zda jsou uzavřenou sociální skupinou, která uctívá jednotné hodnoty, které, skrz modifikace, projevuje navenek. V teoretické části se věnuje rámcům, které by mohly jejich skupinovost přesněji definovat. Autorka se obzvláště věnuje možné přítomnosti subkulturních znaků, neboť na základě odborné literatury o Body modification se ukazuje, že tito jedinci by mohli být členy skupiny s názvem Moderní primitivové, která splňuje všechny znaky nutné k existenci subkultury. Na základě, především polostrukturovaných, rozhovorů se však ukazuje, že tito lidé nezapadají svým přesvědčením do tohoto rámce a jejich interakce a sdílené hodnoty nejsou rozsáhlé. Výsledky práce tedy poukazují na skutečnost, že jedince s Body modification je možné jednotně přiřadit pod hlavičku sdílené sociální identity, která jim pomáhá nalézt sebe sama. Pakliže existuje pojící prvek mezi nimi, je to tzv. suspension, nebo - li věšení se na háky, kde je jejich interakce nutná.
|
|
Pes a dřevina
Macková, Eva ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Buttry, Ivana (oponent)
Práce se zabývá psem a dřevinou jako součástmi historie a současnosti života v naší společnosti. Cílem práce bylo na základě studia literatury zjistit,jak pevné a rovnocenné
místo mají pes a dřevina na území České republiky a k jakým interakcím mezi nimi může docházet Vzhledem k tomu, že péči, přístup a odpovědnost kromě platných zákonů České
republiky upravují i jednotlivé vyhlášky měst a obcí, byla v této práci zmapována současná situace ve vybraných čtvrtích městské části Prahy 6 a městské části Prahy-Suchdol, jakožto součásti hlavního města Prahy. Práce je rozdělena do tří celků. První část práce je zaměřená na popis vztahu psa a dřeviny k našemu území a národu,
čímž dokazuje jejich pevné postavení, aniž by je musela srovnávat. Další část práce vychází z odborné literatury a dostupných zdrojů. Zpracovává dílčí faktory, které mohou mít význam v případné interakci. Opírá se o znalosti novodobé kynologie, především o znalosti současných aktivit se psem a jeho etologii a o současné znalosti z oboru dendrologie, a to s důrazem na výběr dřevin, které jsou vhodné pro lidská sídla a zároveň jsou na našem území jako původní druh. V rámci etologie psa jsou v této práci popsány funkční okruhy chování psa spolu s možnou interakcí s dřevinou z toho vyplývající, včetně uvedení jedovatých dřevin, se kterými může pes při volném pohybu přijít do styku. Třetí část se zabývá již konkrétní situací spojenou s volným pohybem psů v Praze jako celku a dále se zaměřuje na některé její části. V současné době je toto téma v Praze velice aktuální a až do uzavření této bakalářské práce nepadlo rozhodnutí Rady hlavního města Prahy o konečné podobě vyhlášky toto upravující.
|
|
Mass Size Distribution of Water Soluble Ions in Prague and Wiena in Summer
Schwarz, Jaroslav ; Vodička, Petr ; Zíková, Naděžda ; Hitzenberger, R.
Aerosol mass size distribution is a key factor that influences aerosol behavior both on local (health effects, visibility) and global (global warming) level. The content of water soluble ions is the most important factor controlling hygroscopic behavior of aerosol particles. Hygroscopicity is a substantial parameter for particle deposition in lungs, particle – cloud interactions, aerosol optical effects etc. Therefore we studied size distribution of water soluble ions in two Central European capitals – Prague and Vienna. In this work, the results from summer campaigns are presented.
Plný tet: SKMBT_C22012102615330 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
host ::
