|
Interdiciplinární spolupráce v ochraně dětí - svědků domácího násilí
Kotalová, Vendula ; Vaníčková, Eva (vedoucí práce)
Domácí násilí je v České republice poslední dobou často diskutovaným pojmem. V médiích čteme články s informacemi pro oběti domácího násilí, stejně jako zmínky o případech domácího násilí, česká politická reprezentace se podílí na hledání řešení tohoto fenoménu. Domácí násilí bylo uznáno jako závažný společenský problém. Přesto zůstává řada oblastí, které dosud nejsou řešeny v potřebné míře. Domácím násilím se zpravidla označuje týrání a násilné jednání, odehrávající se mezi osobami blízkými žijícími spolu ve společném bytě nebo domě, kdy jedna násilná osoba získává a udržuje nad druhou moc a kontrolu1 . Jedná se o fyzické i slovní útoky, tělesné týrání, omezování osobní svobody, vydírání, sexuální zneužívání, výhružky apod. Jednou z forem domácího násilí je domácí násilí zahrnující děti (oficiální termín přijatý v roce 1998)7 , které se vyskytuje ve třech podobách: jednak je definováno jako takové chování rodičů vůči dítěti, kdy je naplněna definice syndromu zneužívaného a zanedbávaného dítěte, nebo taková situace, kdy se dítě dopouští násilí na svých rodičích, či se jedná o situaci kdy dítě pozoruje násilí mezi svými rodiči, tzn. že se ocitá v roli svědka DN. Problematiku dětí - svědků DN lze přitom považovat za nejzávažnější, a to z několika důvodů. Jak vyplývá ze statistických údajů, jedná se o velmi...
|
|
Efektivnost opatření podporujících vznik nových odbytových organizací v České, Slovenské a Polské republice
Kotyza, Pavel ; Tomšík, Karel (vedoucí práce) ; Rosochatecká, Eva (oponent)
Předložená disertační práce je zaměřena na hodnocení efektivnosti veřejné podpory vzniku odbytových organizací producentů v zemědělství. Historický vývoj měl výrazný vliv na nynější rozdílnost českého a slovenského zemědělství v porovnání se zemědělstvím v Polsku. I přes rozdílnost se po vstupu do EU všechny vlády rozhodly podpořit vznik odbytových organizací, vypsáním veřejné finanční podpory pro nově vzniklá seskupení producentů. Hlavním cílem této práce bylo tedy porovnat, jakým způsobem byla podpora poskytována ve výše uvedených státech a zhodnotit efektivnost vynaložených prostředků. Hlavní část práce se zabývá hodnocením podpor poskytnutým v rámci prvního povstupního programovacího období, tj. hodnocením opatření vypsaných pro roky 2004 až 2006. V pokračujícím programovacím období již podpora není poskytována v ČR, hodnocení bylo tedy zaměřeno pouze na PL a SK.
Vlastní práce je založena na hodnocení programů skrze identifikaci, zda podpořené subjekty stále splňují podmínky uznání. Kategorizace subjektů byla provedena na základě vlastně navržené metodiky vycházející z teoretických předpokladů a zadávacích podmínek. Subjekty, u kterých nebyl nelezen rozpor s podmínkami uznání, byly podrobeny hodnocení efektivnosti. Byl brán v potaz vliv podpořených subjektů na zemědělský sektor daného státu skrze hodnoty podílu dodané produkce na celkové produkci zemědělského sektoru, tržního podílu na relevantních trzích a přidané hodnotě, kterou podpořené subjekty generovaly.
Výsledky práce naznačují, že část podpořených subjektů byla založena výhradně za účelem jednoduchého přístupu k veřejným prostředkům. Podíl na relevantním trhu je u většiny subjektů minimální, cíle koncentrace nabídky se tedy nepodařilo dosáhnout. Přidaná hodnota seskupení je minimální, což vychází z obecných charakteristik, kdy seskupení často nedisponuje žádným investičním majetkem, neeviduje žádné zaměstnance. V ČR byla založená seskupení po dočerpání možné dotace rušena, transformována na podniky s jiným předmětem podnikání nebo se měnila jejich vlastnická struktura. V Polsku založená seskupení nedosahují významného podílu na relevantním trhu, subjekty jsou často rušeny, aby mohly být znovu založeny a podpořeny. U slovenských subjektů bylo zjištěno, že většina seskupení podpořených v období 2007 až 2013 dosahuje negativní přidané hodnoty, kdy obchodní marže byla často minimální až nulová.
|
|
Problematika použití a akceptace karnetu TIR na území Ruska
Pushkareva, Veronika ; Novák, Radek (vedoucí práce) ; Rathouský, Bedřich (oponent)
Diplomová práce se podrobně věnuje jedné z nejučinnějších mezinárodních úmluv sloužící k liberalizaci a usnadnění mezinárodního obchodu se zbožím, působící už bezmála 40 let. Tato práce především popisuje situaci vzniklou v roce 2013, kdy se objevila řada vážných překážek pro její bezbariérové použití. Jedná se o krizi karnetu TIR na území Ruska, vyvolanou řadou faktorů vzniklých uvnitř země, i na mezinárodní úrovni. Události a změny, ke kterým došlo na začátku 21. století (rozšíření hranic Evropské unie, použití nových způsobů přepravy zboží, vznik Celní unie apod.) vedly ke ztrátě významu Úmuvy TIR a nutnosti vytvořit nové principy mezinárodní spolupráce. Situace se dále změnila v důsledku války na Ukrajině, sankcím vůči Rusku a zpětné reakci Ruska. Proto je v diplomové práci podrobně popsána podstata, příčiny a důsledky krize karnetu TIR na území Ruska. Hlavním závěrem je, že tato krize pouze předpovídá počátek velkých změn v oblasti mezinárodní přepravy zboží, které mohou v nejbližší době nastat.
|
|
Analýza vývoje exportu zbraní a vojenského materiálu ČR
Děcká, Petra ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Nigrinová, Lenka (oponent)
Tato práce je zaměřena na vývoj exportu zbraní a vojenského materiálu s důrazem na vysvětlení fungování obchodu se zbraněmi nejen v rámci ČR, ale také z globálního hlediska. První část práce je zaměřena na teorii mezinárodního obchodu, jeho funkce a také na přínos exportu vojenského materiálu pro ekonomiku České republiky. Další část práce se věnuje základní pojmům a definicím týkající se obchodu se zbraněmi a vojenským materiálem. Dále popisuje legislativní rámec ČR, který obchod se zbraněmi reguluje včetně závazků vyplývající ze členství v EU. Ve třetí a čtvrté kapitole je uvedena analytická část práce zaměřena na vývoj exportu zbraní a vojenského materiálu z komoditního a teritoriálního hlediska s důrazem na změny, které ve zbrojním průmyslu proběhly v souvislosti s rokem 1989. Závěrečná část práce se zabývá mezinárodní spoluprací v oblasti kontroly a exportu zbraní.
|
|
Dopady krize na čínsko-americký obchod
Krňoulová, Aneta ; Bolotov, Ilya (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje ekonomickým dopadům světové finanční krize na spolupráci Spojených států a Čínské lidové republiky. Jejím cílem je poukázat, jak finanční krize vzniklá jako lokální krize na hypotečním trhu ve Spojených státech, ovlivnila čínsko-americkou hospodářskou spolupráci, toky přímých zahraničních investic, obchod zbožím a obchod služeb. První kapitola se soustředí na Spojené státy a vznik samotné finanční krize, dále hodnotí jejich současné postavení ve světové ekonomice, jejich zahraniční obchod a investiční pozici. Druhá kapitola se zaměřuje na Čínskou lidovou republiky od období jejího vzniku roku 1949, přes částečnou liberalizaci, až po situaci současnou. Popisuje její rozvoj stojící na přílivu přímých zahraničních investic a vývozu zboží. Třetí kapitola popisuje vzájemnou obchodní spolupráci USA a Číny, komoditní strukturu vývozů a dovozů, bilanci služeb a toky přímých zahraničních investic. Čtvrtá a zároveň poslední kapitola této práce je věnována celkovému zhodnocení ekonomických dopadů krize na jejich úzkou spolupráci a zároveň předpovědět budoucí vývoj obchodu na následujících pět let.
|
|
Beyond Charlemagne's legacy: Normative Empire and the Independence of the Judiciary in Conditionality
Vienne, Cassiopee ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Přístupová rokování do EU po roce 2004 přinesly významné změny do Evropského zvykového práva v oblasti rozšiřování a zvýšili míru spoléhání Komise na kondicionalitu při uplatňování svého vlivu na současné i potenciální členské státy. Následný vývoj evropských norem v předvstupové fázi byl přenesen i na stávající členské státy a vedl k sformování normativní velmoci. Tento výzkum, opírajíc se o aktuální empirickou evidenci, revidoval koncept normativní velmoci popsaný v literatuře. Výzkum se zabýval otázkou, proč stále významnější role kondicionality v aplikování principu nezávislosti soudnictví přispěla k metamorfóze EU na normativní velmoc. Argumentace tohoto výzkumu vychází ze studia případů Bulharska, Chorvatska a Rumunska. Kromě geografické příbuznosti spojuje tyto tři případy přebujelá korupce přítomná zejména v politických a soudních institucích, co je jedna z hlavních překážek jejich přístupu do EU nebo dosažení plného členství. Analýza vlivu Komise v oblasti soudní reformy během přístupové fáze a po získání členství je doplněna podrobnými studiemi Mechanismu spolupráce a ověřování (CVM) a hodnotících zpráv od roku 2004 až po současnost. Hlavním zjištěním výskumu je, že monitoring Komise po přistoupení Bulharska a Rumunska, a přístupová jednání s Chorvatskem vedly k redefinici evropských...
|
|
Názory veřejnosti na Evropskou unii - duben 2012
Tabery, Paulína
V dubnu 2012 bylo v pravidelném šetření Naše společnost zkoumáno téma Evropské unie. Byla zjišťována spokojenost s členstvím v Evropské unii, měřena hloubka vztahu prostřednictvím pocitu hrdosti na příslušnost k unii a frekvenci takového pocitu. Dále byly zkoumány názory na to, zda jsou rozhodnutí unie v zájmu České republiky a v zájmu obyčejných lidí, a v neposlední řadě také mínění o uplatňování různých hodnot jako jsou např. spolupráce, solidarita, rovnost nebo spravedlnost v rámci unie.
|
|
Analýza hospodářsko-politických vztahů Německa a Sovětského svazu v letech 1939-1941
Fabianková, Klára ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent) ; Horčička, Václav (oponent)
Disertační práce se zabývá německo-sovětskými hospodářsko-politickými vztahy v letech 1939-1941. Jedná se o formy totalitních režimů, jejichž spolupráce nebyla přerušena, i když měla vlastní dynamiku ovlivněnou ideologickými, hospodářskými a politickými podmínkami. Ekonomické důvody se zřetelem na zajištění surovinové soběstačnosti Německa byly jedním z motivů pro zintenzivnění německo-sovětské spolupráce. Smlouva o neútočení z 23. srpna 1939 byla vykalkulovanou dohodou s přesnými cíly, kdy oba systémy upřednostnily společné národní zájmy, které spočívaly také v rozdělení Polska, před ideologickými rozdílnostmi. Práce nastiňuje okolnosti jednání, hlavní aktéry a motivy vedoucí k uzavření nejdůležitějších obchodních smluv. Kvantifikuje sovětské dodávky exportované v daném období do německé ekonomiky a analyzuje faktory plnění smluvních závazků. Sotva dvouletý obchodní vztah, ve kterém se výraznou měrou angažovalo i Říšské ministerstvo zahraničí, poskytl více krátkodobých výhod německé válečné ekonomice, především z kvantitativního hlediska. Hitlerovi mimo jiné pomohl částečně vyřešit dovozní závislost. S ohledem na strukturu obchodu byl stalinský režim pro nacistickou ekonomiku významný především dovozem surovin a potravin. Recipročně Hitlerovo Německo preprezentovalo důležitý zdroj technologických postupů a zbrojní produkce. Plnění obchodních kontraktů ovlivňovaly válečné operace, strategické plány, smluvní podmínky a další faktory. V poslední části práce analyzuje německou hospodářskou situaci na okupovaném území SSSR v letech 1941-1943 se zřetelem k oblasti dnešní Ukrajiny a Běloruska. Záměrem bylo nalézt odpověď na otázku, zda byly dosaženy plánované ekonomické cíle a charakterizovat nejdůležitější faktory, které ovlivnily německé hospodářské zisky. Součástí výzkumu byla i analýza celkové bilance získaných nerostných surovin, potravin a pracovní síly s cílem odpovědět na otázku, zda se Hitlerovi čistě z kvantitativního hlediska vyplatilo ukončit hospodářskou spolupráci a zaútočit na Sovětský svaz. Vojenská akce byla motivována ekonomickými záměry, zároveň nelze pochybovat o rasově ideologickém pozadí. Na vypracování a realizace okupační politiky se aktivně podíleli i zástupci průmyslové sféry, bankovního sektoru nebo říšských ministerstev. Očekávaný přínos z hlediska ekonomického obsazení sovětského území nepřineslo. Efektivitu a plnění cílů komplikovala kromě evakuace a kolaborace, také korupce, partyzánská činnost a koncept okupační politiky.
|
|
Řešení pohledávek z pohledu obchodní společnosti
Němá, Markéta
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku pohledávek v podniku. Tato oblast je zkoumána z hlediska právního a daňového. Je zde rozebírán vznik a zá-nik pohledávky, vznik povinnosti zaplatit daň související s pohledávkami, právní zajištění a vymáhání pohledávek a také daňové řešení pohledávek po splatnosti. Dále jsou popsána finanční rizika, která mohou nastat v důsledku velkého množství pohledávek. V praktické části je analyzováno výrobní družstvo BRISK z těchto hledisek.
|
|
Politický a hospodářský vývoj vybraných zemí RVHP v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století
Szobi, Pavel ; Jakubec, Ivan (oponent) ; Stellner, František (vedoucí práce)
Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) byla organizací, která vznikla spíše z politických než hospodářských důvodů. V prvních letech své existence byla mocenským nástrojem Sovětského svazu k hospodářskému ovládnutí zemí východní Evropy a později začala působit jako prostředek tzv. socialistické ekonomické integrace. V ní sehrály nejdůležitější roli Německá demokratická republika a Československo, neboť byly průmyslově nejvyspělejšími státy sovětského bloku. Jejich ekonomika podporovala zaostalejší spojenecké země a posléze i státy Třetího světa, které se hlásily ke komunistické ideologii. Časté srovnávání RVHP k západoevropské integraci vedlo k tomu, že se východní blok snažil navázat spolupráci s Evropským společenstvím a napodobit jeho úspěchy. Analýza však ukázala nesmyslnost těchto pokusů. Východní blok nebyl schopen reformovat svou instituci hospodářské integrace a zánik totalitních režimů vedl k rozpadu RVHP.
|
host ::
