Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24,586 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.93 vteřin. 

Jean Ray, představitel belgické fantastické povídky
Tauchmanová, Jana ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Jean Ray, vlastním jménem Raymundus Joannes Maria De Kremer, byl jedním z nejvýznamnějších belgických spisovatelů první poloviny dvacátého století. Jeho tvorba byla stylisticky i žánrově velice rozsáhlá a rozmanitá, publikační činnost trvala nepřetržitě přes šedesát let. Psal především krátké fantastické povídky a dobrodružné romány, nicméně pod pseudonymem John Flanders překládal, resp. psal také detektivní příběhy. Svá díla publikoval především časopisecky a v novinách. Ray byl bilingvní, což mu umožnilo psát jak v jazyce francouzském, tak i vlámském. Oba jazyky jsou v jeho tvorbě obdobně zastoupeny. Převážná část jeho díla byla vydávána buď anonymně, nebo pod nejrůznějšími pseudonymy. Diplomová práce je stručnou monografií tohoto autora. V první části se zabýváme teoretickým zasazením jeho osobnosti a tvorby do kontextu belgické francouzsky psané literatury a do žánru fantastické literatury. Druhá část je věnována životopisu Jeana Raye, s důrazem na jeho literární tvorbu. Obsahem třetí části je analýza vybraných děl z jeho rozsáhlé tvorby. Krátce se zabýváme detektivními příběhy Harryho Dicksona, nicméně jádro třetí části tvoří tvorba fantastická, tj. nejvýznamnější knižní soubory krátkých fantastických povídek a jeho jediný fantastický román Malpertuis. Diplomová práce si klade za cíl seznámit...

Podklady pro revitalizaci historické zahrady - parku u zámku v Benátkách nad Jizerou.
Veselá, Anna ; Vaněk, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce je shromáždit materiály a podklady k historickému parku u zámku v Benátkách nad Jizerou, analyzovat stávající celkový stav parku a použitých dřevin. Dalším cílem je zdokumentování již proběhlé revitalizace francouzského parku a nashromáždit podklady k dalšímu postupu revitalizace jak francouzského, tak anglického parku. Práce pak bude použita pro revitalizaci anglického parku.

Individuální lidský pach jako kriminalistická stopa vytvořená kontaktním nebo bezkontaktním přenosem a jeho odolnost vůči fyzikálním vlivům
Santariová, Milena ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Disertační práce je tvořena čtyřmi vědeckými publikacemi, které se zabývají tématy týkající se vlastností lidského pachu a schopností speciálně vycvičených psů lidské pachy ztotožňovat. První tři práce se zaměřují na odolnost pachové stopy vůči fyzikálním vlivům, čtvrtá publikace je věnována tématu vzniku pachové stopy bezkontaktním způsobem. Cílem první studie bylo ověřit perzistenci pachové stopy na předmětu vystaveného vlivu proudící vody. Vzhledem k vlastnostem chemických látek obsažených v lidském pachu byla stanovena hypotéza, že psi budou schopni pachovou stopu, zajištěnou z předmětu vytaženého z vody, ztotožňovat. Tato hypotéza byla potvrzena a pach vystavený účinkům proudící vody po dobu jedné hodiny je stále způsobilý k pachové identifikaci pomocí speciálně cvičených psů. V druhé studii byla ověřována účinnost procesu parní sterilizace při odstraňování pachové stopy. Tento proces je rutinně používaný v kriminalistické praxi a předpokladem bylo, že psi vzorek ošetřený parní sterilizací ztotožňovat nebudou. Stanovená hypotéza nebyla potvrzena, výsledky potvrdily, že psi jsou schopni ztotožnit pach prošlý procesem parní sterilizace. Třetí studie se zabývala perzistencí pachů vůči sálavému teplu. Jelikož teplota varu organických látek nepřesahuje 400 °C, nepředpokládalo se, že by psi byli schopni komparace pachu vystaveného vyšší teplotě, než je zmiňovaná teplota varu. Tento předpoklad se překvapivě nepotvrdil a psi byli schopni komparovat vzorky vystavené teplotě až 900 °C. Čtvrtá studie řešila možnost vytvoření pachové stopy bezkontaktním způsobem. Přestože minulé studie tuto možnost jednoznačně neprokázaly, výsledky našeho experimentu zcela jasně ukazují, že speciálně vycvičení psi na metodu pachové identifikace jsou schopni ztotožňovat pachovou stopu vytvořenou spadem s ruky držené po dobu třech minut ve výšce 5 cm nad pachovým nosičem.

Celkové obsahy a speciace arsenu a selenu v rostlinách rostoucích na půdách s různými fyzikálně-chemickými vlastnostmi.
Tremlová, Jana ; Száková, Jiřina (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá příjmem, akumulací a přeměnou arsenu a selenu rostlinami rostoucích na půdách s odlišnými chemicko-fyzikálními vlastnostmi. Obsahy arsenu byly zkoumány v 99 volně rostoucích rostlinných druzích, pocházejících z 27 různých čeledí a 6 různých druzích zeleniny rostoucích na půdách kontaminovaných arsenem. Výsledky naznačují, že existují druhově specifické mechanismy, které některé rostliny chrání od nadměrného příjmu arsenu z půdy. Na druhou stranu se vyskytovaly i rostliny využívající strategii akumulace arsenu, které teoreticky mohou zvyšovat riziko vstupu arsenu do potravního řetězce, ať už skrze pasoucí se skot a volně žijící divokou zvěř nebo přímou konzumací v případě konzumace zelenin rostoucích na arsenem kontaminovaných půdách. Nejvíce zastoupenými sloučeninami arsenu pak byly AsV a AsIII. V daleko menší míře se pak v rostlinách nacházejí ostatní běžně se vyskytující sloučeniny arsenu. Významným zjištěním pak byl výskyt arsenobetainu v Plantago lanceolata L. a Carex praecox Schreb.. Obsahy selenu byly zkoumány v 73 druzích volně rostoucích rostlin pocházejících z 29 různých čeledí. Výsledky naznačují, že přirozeně nízké obsahy selenu v půdách vybraných lokalit spolu s nízkou schopností příjmu selenu zkoumanými druhy rostlin, vedou k nízkému obsahu selenu v biomase rostlin nezávisle na lokalitě, což může ve volné přírodě přispívat k deficientu selenu napříč celým potravním řetězcem. Foliární aplikace selenanu na volně rostoucí rostlinná společenstva, ale např. i k obohacení některých druhů zelenin, v našem případě Brasicca oleracea var. italica může mít kladný vliv na zvýšení obsahu selenu v nadzemní biomase těchto rostlin a tím potažmo zvyšovat obsah selenu ve stravě člověka. Nejvíce zastoupenými sloučeninami selenu v nadzemní biomase analyzovaných rostlin byly SeVI a selenomethionin, s proměnlivým zastoupením dalších běžně se vyskytujících organických sloučenin Se, které bylo ovlivněno zejména rostlinným druhem.

Losses and Gains: Mozart’s Sacred Works in Bohemian Monastic and parish Music Collections in his Time and in the 19th Century
Freemanová, Michaela
The article deals with Mozart’s sacred music in the Bohemian monastic and parish music collections in the composer’s lifetime and in the 19th century

Inteligence skupiny
Winklerová, Zdenka ; Šaloun, Petr (oponent) ; Škrinárová,, Jarmila (oponent) ; Zbořil, František (vedoucí práce)
Záměrem disertační práce je aplikovaný výzkum skupinové ( kolektivní ) inteligence . K prokázání použitelnosti inteligence skupiny je zkoumán algoritmus na bázi roje částic ( Particle Swarm Optimization PSO ), v němž je problém inteligence skupiny převeden na matematickou optimalizaci, kdy roj částic ( particle swarm ) hledá globální optimum ve vymezeném prostoru problému a prohledávání je řízeno podle předem nadefinované účelové funkce ( objective function ), která zastupuje řešený problém. Byla navržena a experimentálně ověřena strategie prohledávání, v níž částice průběžně přizpůsobují své chování charakteristikám prostoru řešeného problému, a bylo experimentálně zjištěno, jak se vliv řídící účelové funkce zastupující řešený problém projevuje v chování částic. Výsledky experimentování s navrženou strategií prohledávání byly porovnány s výsledky experimentů s referenční verzí algoritmu PSO . Experimenty ukázaly, že klasické prohledávání, kde jedinou podmínkou je stabilní trajektorie, po níž se částice pohybuje v prostoru řešeného problému, a kde je ve výsledku eliminován vliv řídící účelové funkce, může selhat a že dynamická stabilita trajektorií částic sama o sobě není ukazatelem prohledávacích schopností algoritmu ani konvergence algoritmu ke správnému, globálnímu řešení. Byl navržen způsob prohledávání prostoru řešeného problému, v němž algoritmus PSO reguluje stabilitu algoritmu průběžným přizpůsobováním chování částic charakteristikám prostoru problému. Navržený algoritmus usměrňoval vývoj prohledávání prostoru problému tak, že vzrostla pravděpodobnost úspěšnosti řešení.

Čerpadlo s difuzorem s použitím stochastických lopatek (oběžné kolo i difuzor)
Dobšáková, Lenka ; Melichar, Jan (oponent) ; Veselý, Jindřich (oponent) ; Haluza, Miloslav (vedoucí práce)
Tato dizertační práce se zabývá studiem nerovnoměrné lopatkové mříže u odstředivých čerpadel. Vliv nerovnoměrné lopatkové mříže je zkoumána u oběžného i rozváděcího kola. Nerovnoměrné lopatkování kol čerpadla je v této práci zkoumáno z hlediska vlivu na účinnostní charakteristiku. Myšlenkou použití nerovnoměrného lopatkování je získání ploché účinnostní charakteristiky. Odstředivé čerpadlo by pak mohlo být používáno na větším rozsahu výkonů při dosažení dostatečně velké účinnosti. Práce je založena na experimentální měření a numerické simulaci nerovnoměrných hydraulických prvků čerpadla. Nerovnoměrné oběžné kolo a rozvaděč byli pro tento výzkum nově navrženy. Pro měření bylo v rámci této práce potřeba navrhnout a sestavit novou měřící trať malých ponorných čerpadel. Měřeny byly různé sestavy čerpadla s kombinacemi běžných návrhů hydraulik na jeden pracovní bod a hydraulik s nerovnoměrnou lopatkovou mříží. Všechna měření byla vyhodnocena a byly získány charakteristiky účinnosti, dopravní výšky a příkonu pro každou měřenou kombinaci. Část sestav měřených experimentálně byla také numericky vypočtena pomocí programu Ansys Fluent. Z numerických výpočtů byla sbírána data potřebná pro vyhodnocení charakteristiky účinnosti a měrné energie pro každou řešenou sestavu. Teoretické úvahy se týkají vlivu nerovnoměrné mříže u rozvaděče a vzniká tak doporučení, jak by bylo možné významně snížit ztráty v kanálech. Bylo také provedeno teoretické odvození způsobu, jak získat plochou charakteristiku účinnosti oběžného kola.

Pracují v českých knihovnách digitální kurátoři?
Římanová, Radka ; Melichar, Marek
K rozvoji českých digitálních repozitářů se váže i potřeba nové české terminologie. Jedním z nových termínů je název pracovní pozice, specializace, „digitální kurátor“. Tento termín označuje specialistu, který je odpovědný za sbírku digitálních objektů. V rámci dostupné literatury se v kompetenčním modelu digitálního kurátorství snoubí technické, organizační i komunikační/marketingové dovednosti a znalosti. Z hlediska odborné přípravy se předpokládají znalosti z informatiky, ale i informační vědy a knihovnictví. Průzkum mezi několika správci českých digitálních knihoven hledá odpověď na otázku, jak lze profesně označit tuto skupinu zaměstnanců knihoven vzhledem k tomu, jaké činnosti tito lidé reálně vykonávají – digitální kurátoři, správci digitálních knihoven nebo digitální knihovníci? Význam označení pracovní pozice má pevné vazby nejen do systému studijních programů, ale i do oblasti managementu institucí a koordinovaného systému odměňování zaměstnanců knihoven, akademických a výzkumných institucí.
Plný text: idr-1041_3 - Stáhnout plný textPDF; idr-1041_4 - Stáhnout plný textPDF
Prezentace: idr-1041_1 - Stáhnout plný textPDF; idr-1041_2 - Stáhnout plný textPDF
Videozáznam: idr-1041_5 - Stáhnout plný textMP4

Metodologie spolupráce režiséra s hercem a současná divadelní praxe
Glogrová, Kateřina ; BURIAN, Jan (vedoucí práce) ; HRBEK, Daniel (oponent)
Práce se zabývá spoluprací režiséra s hercem během jednotlivých fází inscenačního procesu tak, jak probíhají v běžném divadelním provozu. Jednotlivé fáze inscenačního procesu jsou doplněny vlastní zkušeností autorky s vedením herců, které nabyla především v rámci svého studia na Divadelní fakultě AMU. V druhé části autorka zkoumá problematiku vnitřní pravdivosti a možnosti jejího dosažení v rámci inscenace i hereckého projevu. Součástí přípravy na magisterskou práci byl výzkum, který zahrnoval rozhovory se třemi profesionálními režiséry - Hanou Burešovou, Ladislavem Smočkem a Štěpánem Páclem, jejichž metodu práce autorka popisuje. V závěru práce autorka konstatuje, že je složité vyvozovat obecné závěry o spolupráci režiséra s hercem, která má vždy subjektivní povahu, a že stejně těžko uchopitelná je v obecné rovině i problematika vnitřní pravdivosti. Právě díky mnohosti možností však neztrácejí svou přitažlivost pro další zkoumání.

Podniková kultura a její proměna
VONDROVÁ, Martina
Úvodní část této práce se zabývá studiem literatury, konkrétně, představuje vybrané definice podnikové kultury, její prvky a sílu. Bližší pozornost je věnována především typologii, diagnostice a změně podnikové kultury. V praktické části je prováděn kvalitativní výzkum podnikové kultury ve vybraném podniku. Závěr práce obsahuje shrnuté výsledky a navržené změny.