| |
|
Martin Heidegger: Člověk, svět a prostor
Kocman, Vojtěch ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
4 Abstrakt Tato práce představuje pokus o interpretaci klíčových momentů Heideggerovy koncepce prostorovosti. Vzhledem k tomu, že Heidegger své chápání prostorovosti nikde v systematické podobě nepodává, je nezbytné pracovat s velkým množstvím často fragmentárních primárních textů. Další obtíž představuje autorův jazyk, který klade značné nároky na překladatele; všechny klíčové texty uvedené v této práci překládáme. Heidegger se v rámci své koncepce označované jako topologie bytí pokouší myslet prostor nikoliv jako kvantifikovatelnou veličinu, nýbrž v návaznosti na řecký pojem τόπος, tedy jako kvalitativně určené místo. Tato práce se soustředí jak na Heideggerovo rané dílo, tak i na jeho pozdní období, ve kterém topologické myšlení hraje centrální roli; pokouší se rovněž identifikovat souvislosti mezi nimi. Zásadní význam přitom budou mít pojetí myšlení jako cesty, souvislost myšlení a básnění a vztah prostoru a času, který je v Heideggerově pozdním díle chápán jako rovnocenný. Pouze naznačeny zůstanou další směry, kterými je možné se v souvislosti s bádáním v oblasti Heideggerovy koncepce prostorovosti pohybovat: kritika současného způsobu odkrývání světa, prohloubený vztah k řeckému myšlení a další promýšlení vztahu prostorovosti a bytí. Klíčová slova: Heidegger, svět, prostorovost, prostor, jazyk,...
|
|
Individualismus u F. A. Hayeka
Doleček, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Cílem této práce je rekonstruovat významy individualismu v díle F. A. Hayeka a zároveň dokázat, že Hayek na tomto pojmu staví svoji epistemologickou obhajobu liberalismu. Nejprve je představen analytický rámec, který pracuje s rozlišením dvou rovin liberální argumentace a dále vymezuje možné pojetí individualismu. Následně je diskutován metodologický individualismus, který slouží k vyjasnění Hayekova pojetí společenských věd a kritiky scientismu. Politický individualismus poté ukazuje souvislost epistemologické stránky s obecnými liberálními východisky. Nakonec je Hayekova pozice konfrontována s teorií Karla Poppera. Zde jsou diskutovány dílčí odlišnosti i shody.
|
|
Collected poems of Franz Baermann Steiners
Pelánová, Eva ; Tvrdík, Milan (oponent) ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce)
Pfedkladana diplomova prace se zabyva basnickym dilem prazskeho rodaka Franze Baermm.ma Steinera (1909-1952). Za basnikova zivota zustalo dilo sirsi ctenarske verejnosti prakticky nezname; souborne vydani - Am stürzenden Pfad. Gesammelte Gedichte - uspohidal teprve v roce 2000 Jeremy Adler. Jeho edice vychazi z vydani sbirky Eroberungen, poHzeneho H. G. Adlerem (1964), a ze Steinerovy pozustalosti. Predkladana diplomova prace se opira 0 edici Jeremyho Adlera (Steiner 2000) a metodologicky navazuje na francouzskou skolu critique thematique, predevsim na studie Jean-Pierra Richarda. 1 Richard zkouma obrazivost (l 'imaginaire) jednotlivych autonl a pokousi se urcit jejich stezejni obrazovy fond, ktery zaklada charakteristicky svet konkretniho basnika. Zvolili jsme tuto metodu, nebot' Steiner sva temata prostredkuje pomod obrazu. Jeho obrazy nejsou nahodne a v basnickem dile se vraceji. Timto zpusobem nam basnik umoznuje pomerne presne stanovit vyznamjednotlirych obrazu a take vztahy mezi nimi. PHsne chronologickou analyzu jsme po urcitem vahani z nekolika duvodu zavrhli: basne za autorova zivota vetSinou nebyly zverejneny, a proto dilo nepodleha linearnimu ryvoji, jenz vyplyva z kontaktu dila s publikern. Steiner se navfc casto vracel k dHvejsi produkci a na basnich dale pracoval; stava se, ze prvni verzi od...
|
|
Interpreting ancient Egyptian mythology. A structural analysis of the Tale of the two brothers and the Astarte papyrus
Pehal, Martin ; Janák, Jiří (oponent) ; Bareš, Ladislav (vedoucí práce)
Práce je rozdelena na Cást I a Cást II. V Cásti I autor shrnuje badatelské metody, jež jsou v rámci Egyptologie využívány k interpretaci mytologických textu - euheméristická (historizující) a teorie prosazovaná tzv. Školou mýtu a rituálu. Autor ukazuje jejich základní nedostatky a dochází k záveru, že historizující metoda je redukcionistická a teorie Školy mýtu a rituálu se mýlí v názoru na zpusob, jakým se k sobe vztahuje mýtus a rituál. Autor tvrdí, že strukturalistická metoda je schopna se vyhnout pastem, do níž predešlé dva prístupy spadly. Cást II je zasvecena aplikaci strukturalistické metody na mytologické príbehy starého Egypta - konkrétne analýze tzv. Astartina papyru. Autor nejprve shrnuje veškerou relevantní literature vztahující se k tomuto papyru a podává i její chronologický seznam. Následuje shrnutí základních principu strukturalistické metody tak, jak ji ve své díle rozpracoval Claude Lévi-Strauss a další badatelé. Vzhledem k tomu, že tato teorie ve své cisté podobe obsahuje i nekolik mylných predpokladu, autor nabízí i shrnutí tech základních námitek, jež se prímo vztahují i k této páci a které jsou namírené proti strukturalistické metode a vysvetluje, jak se jiní badatelé (zejména pak Edmund Leach a Terence Turner) s temito námitkami úspešne vyrovnali tím, že strukturalistickou metodu...
|
|
Objektivita a umělecká kritika
Pacáková, Pavlína ; KAPLICKÝ, Martin (vedoucí práce) ; KUBALÍK, Štěpán (oponent)
Diplomová práce na téma Objektivita a umělecká kritika se zabývá otázkou, za jakých okolností lze považovat kritický výrok o inscenaci za objektivnější než výrok jiný. Práce začíná vymezením zkoumaného pole: definicí umělecké a specificky pak divadelní kritiky. V rámci definice klíčových pojmů se zabývá vztahem objektivity a pravdivosti, kritikem samotným a jeho intencemi a v neposlední řadě funkcí a formami divadelní kritiky. Dále se zaměřuje na celý proces vzniku kritického textu (percepce, interpretace, hodnocení a opětovné hledání argumentů pro subjektivní soud v díle samém). U všech částí tohoto procesu sleduje jejich vliv na objektivitu recenze. V závěru teoretické části se na základě předložených přístupů pokouší o syntézu, která je základem vlastního kritického přístupu autorky.
V praktické části práce zkoumá, zda se požadavky na kritiku odrážejí v aktuální kritické praxi. Posuzuje přitom deset kritických textů, které vyšly v tištěných periodicích v reakci na uvedení inscenace Zahradní slavnost režiséra Dušana Pařízka ve Stavovském divadle; mezi nimi také recenzi inscenace od autorky diplomové práce.
V teoretické části práce definuje, jaká jsou kritéria pro určení objektivity kritiky. V praktické části se tato kritéria aplikují na posouzení kritických výroků. Ověřuje přitom, že tato kritéria dokáží rozlišit kritiky na škále subjektivní-objektivní. V závěru práce nabízí shrnutí, že objektivní kritický soud je založen na otevřeně definovaných kritériích posuzování, předkládání argumentů, posuzování inscenace jako celku a poskytnutí prostoru pro čtenářův vlastní úsudek.
|
|
Vznik opery buffa a přínos G.B.Pergolesiho
Kubištová, Anna ; Jonášová, Jana (vedoucí práce) ; Hajóssyová, Magdaléna (oponent)
Cílem této bakalářské diplomové práce je zpracování tématu " Vznik opery buffa a přínos G.B.Pergolesiho". V prvních kapitolách se snažím v krátkosti přiblížit čtenáři neapolskou školu a její zakladatele Francesca Provenzale, Alessandra Scarlattiho a jiné. Dále se podrobněji věnuji problematice kastrátů, kteří byli školeni v neapolských konzervatořích, jejich způsobu zpěvu a jejich významu v barokní opeře. v další kapitole se dotknu neapolských operních scén a divadelního provozu, který byl ovlivňován dobovými zvaklostmi a vkusem. Začalo se zde v opeře používat nářečí a tím i plynule formovala podoba opery buffa. V následující části práce se již podrobněji věnuji rozdílu mezi operou seria a operou buffa a stručnému obsahu některých komických oper autorů jako jsou např. Leonardo leo, Leonardo Vinci, Baldassare Galuppi a Niccolo Piccini. V závěru práce se zmiňuji o Giovannim Battistovi Pergolesim, jeho díle a přínosu pro operu. Snažím se podrobněji rozebrat charakter postav v jeho intermezzu ! La Serva padrona".
|
|
Individualismus u F. A. Hayeka
Doleček, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Cílem této práce je rekonstruovat významy individualismu v díle F. A. Hayeka a zároveň dokázat, že Hayek na tomto pojmu staví svoji epistemologickou obhajobu liberalismu. Nejprve je představen analytický rámec, který pracuje s rozlišením dvou rovin liberální argumentace a dále vymezuje možné pojetí individualismu. Následně je diskutován metodologický individualismus, který slouží k vyjasnění Hayekova pojetí společenských věd a kritiky scientismu. Politický individualismus poté ukazuje souvislost epistemologické stránky s obecnými liberálními východisky. Nakonec je Hayekova pozice konfrontována s teorií Karla Poppera. Zde jsou diskutovány dílčí odlišnosti i shody.
|
|
Téma japonské válečné minulosti v krátké próze Murakamiho Harukiho
Koutník, Vojtěch ; Jurkovič, Tomáš (oponent) ; Tirala, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zobrazením japonské válečné a imperialistické minulosti v díle Murakami Harukiho. Vzhledem k limitovanému rozsahu se práce nezabývá rozsahově delšími díly, ale je zaměřena na rozbor válečných motivů a témat v povídkách Toní Takitani a Čúgoku juki no surou bóto. Práce se snaží odhalit způsoby, jakými je historie v těchto dílech vnímána a jakými je zobrazována, a osvětlením podstaty jednotlivých symbolů odhalit skrytou kritiku a pocit viny vůči ostatním národům, které byly poškozeny japonským imperialismem.
|
|
Cikánství a jeho vztah k "naší" vesnici v české literatuře 19. století
Soukup, Daniel ; Šmahelová, Hana (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent) ; Svatoň, Vladimír (oponent)
Mgr. Daniel Soukup Cikánství a jeho vztah k "naší" vesnici v české literatuře 19. století (abstrakt) Práce analyzuje postavy "cikánů" v české literatuře 19. století jakožto nemimetické výtvory. Opačný přístup, jenž pokládá "cikány" za zkreslená zobrazení skutečných Romů, je kriticky rozebrán v kap. 1.3. Další kapitoly se zaměřují na koncepty "konstruované cizosti", marginality a numinózna (1.4); rozličné kulturní vrstvy, jež utvářejí cikánský stereotyp (1.5); a sémantiku tohoto stereotypu (1.6). Na tento teoretický nástin navazují interpretace čtyř literárních děl (kap. 1.7-1.10), která zastupují archaickou (démonizující), romantickou a moderní (ironickou) vrstvu cikánství. Zvěda Zatrána vystupujícího v Lindově historickém dramatu Jaroslav Šternberg v boji proti Tatarům lze pokládat za příklad démonizovaného cikána. Máchovi Cikáni a Heydukovy "Cigánské melodie" zpodobují romantickou touhu po identifikaci s cikánstvím i nemožnost jejího dosažení. Čechova povídka "Cikánka" představuje ironickou dekonstrukci cikánského stereotypu. Druhá část práce zahrnuje šíře pojaté kontextuální interpretace cikánství ve vesnických prózách V. Hálka, K. Světlé a J. Holečka. V těchto kapitolách po zevrubném rozboru zobrazení "české vesnice" v díle daného autora následuje podrobné čtení povídky (Hálek: "Bajrama", Světlá:...
|
host ::
