|
Využití kostřavy rákosovité pro okrasné trávníky
Doskočil, Jan ; Svobodová, Miluše (vedoucí práce) ; Hrevušová, Zuzana (oponent)
Využití kostřavy rákosovité pro okrasné trávníky
Souhrn
Kostřava rákosovitá patří mezi krátce výběžkaté druhy se širokým a hrubším listem. Vytrvalý a ozimý druh, původem z Evropy, je známý pro svoji vysokou odolnost vůči suchu, nenáročnost a odolnost na zátěž. Tyto vlastnosti získala díky velmi rozvinutému a hlubokému kořenovému systému, který je schopný získávat vodu a živiny z hlubších vrstev půdy. Její využití je tedy na místech s velkou zátěží, jakou jsou dostihové dráhy, okraje silnic nebo meziřadí vinic. V současnosti, v době globálního oteplování, nabývá na významu její využití pro parkové účely a low-input trávníky, kde se využívá její zvýšená odolnosti vůči biotickým a abiotickým stresům, především vůči suchu. V porostu se dobře doplňuje ve směsi s lipnicí luční.
Cílem práce bylo zhodnocení kvality trávníků s kostřavou rákosovitou a vybranými trávníkovými druhy při různé frekvenci seče. Podle hypotézy by frekvence sečení neměla ovlivnit pokryvnost trávníku. Pokryvnost by měla být stejná při různém složení směsi s kostřavou rákosovitou.
Pokus byl proveden na pokusném pozemku České zemědělské univerzity v Praze, Suchdole v roce 2015. V roce 2012 byly vysety směsi kostřavy rákosovité s kostřavou červenou, jílkem vytrvalým, lipnicí luční a monokultury těchto druhů. Složení směsí bylo 50/50 kromě směsi kostřavy rákosovité s lipnicí luční, kde byl poměr 75/25, Celkově 63 parcelek zahrnovalo 3 opakování ve 3 různých frekvencích sečení (po 14, 30 a 45 dnech). Každá parcelka měla rozměr 6 m2. Vyhodnocení pokryvnosti a výšky seče probíhalo podle české technické normy ČSN EN 12231. Výsledky měření byly vyhodnoceny analýzou rozptylu ANOVA (P < 0.05) v programu Statgraphics verze XV.
Vliv složení směsi na výšku byl průkazný. Nejvyšší výšku porostu měla monokultura kostřava rákosovitá (10,6 cm). Nejnižší výšku porostu měla monokultura jílku vytrvalého (5,4 cm). Při frekvenci sečení 14 dní měla nevyšší intenzitu růstu monokultura kostřav rákosovité (0,07 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,02 cm/den). Při frekvenci sečení 30 dní měla nejvyšší intenzitu růstu směs kostřava rákosovité a lipnice luční (0,24 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,01 cm/den). Při frekvenci sečení 45 dní byly hodnoty intenzity růstu největší. Nejvyšší intenzitu růstu měly směsi kostřavy rákosovité s kostřavou červenou (0,75 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,06 cm/den). Vliv složení směsi na pokryvnost byl statisticky průkazný. Nejvyšší pokryvnost měla směs kostřavy rákosovité s kostřavou červenou (81,3 %). Nejnižší pokryvnost měla monokultura jílku vytrvalého (58,6 %). Vliv frekvence na výšku porostu byl statisticky průkazný. Nejvyšší výšku měl porost při frekvenci sečení 45 dní (6 cm) a nejnižší výšku měla frekvence sečení 14 dní (3,8 cm). Vliv frekvence na pokryvnost se také ukázal jako statisticky průkazný. Nejvyšší pokryvnost měla frekvence sečení 14 dní (76,5%) a nejnižší pokryvnost měla frekvence sečení 45 dní (66,7%).
Získané poznatky poslouží k dalšímu sestavování směsí pro parkové účely. Bylo zjištěno, že většinou je vhodné upřednostnit vysetí směsí s kostřavou rákosovitou před monokulturami. Pro vysokou pokryvnost a optimální intensitu růstu porostu s kostřavou rákosovitou bylo doporučeno dodržování frekvence sečení - 30 dní.
|
|
Faktory ovlivňující průběh postmortálních změn v mase
Seilerová, Michaela ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lebedová, Nicole (oponent)
Cílem práce je vytvoření literárního přehledu o problematice kvality vepřového masa. V bakalářské práci jsou popsány nejen hlavní ukazatelé kvality vepřového masa s jeho chemickým složením, ale také vnější a vnitřní faktory, které se na jeho kvalitě významně podílejí. Maso má různorodou histologickou strukturu, proměnlivé chemické složení, stejně jako senzorické a technologické vlastnosti. Nutričně je maso ceněno jako bohatý zdroj živin pro člověka. Pro lidský organismus je maso zdrojem všech esenciálních aminokyselin, které si tělo neumí samo syntetizovat. Další významnou složkou masa jsou lipidy, uloženy jako zásobní tuková tkáň v podkoží zvířat nebo rozptýleny mezi svalovými vlákny. Množství sacharidů obsažené v mase je z nutričního hlediska spíše nevýznamné, protože jejich zastoupení v mase je minimální. Sacharidy mají z technologického hlediska význam pro zrání masa. Dále je také zdrojem minerálních látek a vitaminů. Maso je proto nepostradatelné pro lidský organismus a nemělo by chybět v jídelníčku každého z nás. Struktura a složení masa závisí na funkci jednotlivých částí těla a způsobu života a na řadě intravitálních vlivů jako je pohlaví, plemeno, věk, výživa a zdravotní stav. Mezi významné faktory, které ovlivňují kvalitu masa, patří například utváření svalových vláken. Masa vyšších kvalit mají tenčí a jemnější vlákna oproti tomu masa nižší kvality se vyznačují tlustými, silnými vlákny. Dalším činitelem, který podmiňuje kvalitu, je množství a charakter vnitrosvalového vaziva. Kvalitní masa jsou na nízko zatěžovaných bederních svalech a svalech hřbetu a kýty s jemnějšími vlákny. Další faktor ovlivňující kvalitu masa je průběh postmortálních změn. U těchto procesů lze rozlišit čtyři stádia: prae rigor, rigor mortis, zrání masa a hluboká autolýza. Postmortální zrací procesy se mohou odchýlit od standardu z různých příčin a jejich následkem jsou jakostní odchylky masa jako např. PSE, DFD, RSE, Hampshire efekt a chladové zkrácení. I vliv plemene se podílí na kvalitě masa a to citlivostí na stres, růstovými vlastnostmi a parametry jatečné hodnoty, mezi další vnitřní faktory patří věk a pohlaví. Mezi vnější faktory, které mají vliv na kvalitu masa patří přeprava zvířat na jatky, přístup pracovníků při nahánění, odpočinek před porážkou, samotné omráčení, následné vykrvení a zachlazení po porážce.
|
|
Taxonomické zhodnocení Pinus contorta subsp. Latifolia (Engelm.) na výsypkových stanovištích a možnosti jejího využití
Vanc, Ondřej ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Konstantin, Konstantin (oponent)
Borovice pokroucená je cizokrajný druh borovice pocházející z oblasti severní Ameriky (Kanada, Spojené státy americké, Spojené státy mexické), kde se vyskytuje podél pobřeží Tichého oceánu. Jedná se o velmi kompatibilní druh, protože přes celou plejádu geomorfologických stanovišť si vytvořila celkem pět poddruhů, přičemž se na území České republiky vyskytují tři z nich. Jsou to: borovice pokroucená pravá (Pinus contorta subsp. contorta), borovice pokroucená širokolistá (Pinus contorta subsp. latifolia) a borovice pokroucená murrayova (Pinus contorta subsp. murrayana). Výskyt Pinus contorta byl, zaznamenám v devíti krajích, dvaceti okresech a dvaceti třech obcí s rozšířenou působností. Celková porostní plocha byla zjištěna na 128,66 hektarech. Při shledání, že Pinus contorta je v našich podmínkách označována za exotickou rostlinu. Jakožto je za nepůvodní krajinu brána krajina, která se nachází post-těžební oblasti. Použití borovice pokroucené bylo tím pádem považováno za vhodné. Nekulturní krajina společně s nepůvodníma dřevina se postarala o to, že se z nekulturní krajiny stává krajina bohatá na rozmanitosti. Samozřejmě borovice pokroucená, není jediným druhem, který se o to celé postaral. Její vhodnost byla vybrána z důvodu její nenáročnosti na půdní, hydrické a klimatické podmínky a to včetně mrazových kotlin ve výškách 2 500 m nad mořem. Což se v České republice ani nedá využít, protože je naším nejvyšším místem 1 602 m nad mořem. Snaha byla zmapovat borovici pokroucenou na celém území České republiky, kde by bylo jasně vidět, ve kterém lesním porostu na kterém správním území se borovice pokroucená vyskytuje. Tady bylo spoléháno na vstřícnosti správců datových informací, kterými pro naše účely byly považovány Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, kde nám bylo poskytnuto prakticky všechno, co nám tato instituce byla schopna poskytnout. Další institucí, kde nám bylo poskytnuto také vše, byla Správa vojenských lesů a statků. Bohužel státní podnik Lesy České republiky, jakožto primárním majoritním vlastníkem lesů na území České republiky, nebyla ochota poskytnutí požadovaných informací pro danou problematiku týkající se borovice pokroucené, pouze Lesní správa Děčín poskytla potřebné informace. Vzhledem k tomu, že tato práce byla původně koncipována na Pinus contorta subsp. latifolia, během práce došlo k závěru, že Pinus contorta subsp. latifolia je segmentačně se vyskytující geografický poddruh, že nebylo možné jednoznačné identifikace z dat, které jsme měli k dispozici tak se tato práce zabývá
5
borovicí pokroucenou na druhové úrovni a výsledné mapové výstupy ve výsledkách práce byly zpracovávány v prostředí geografických informačních systémů, kde se podařilo dostat až na úroveň porostní plochy (ha) na jednotlivých územích obcí s rozšířenou působností.
|
|
Small-scale biogas technology in Southeast Asian countries: current state, bottlenecks and perspectives
Roubík, Hynek ; Banout, Jan (vedoucí práce)
Bioplyn produkovaný anaerobní digescí z organických odpadních materiálů je považován za zásadní technologie zlepšující životní prostředí skrze řešení problémů s odpady a zároveň produkující bioplyn jako hlavní produkt a digestát jako vedlejší produkt, který je zároveň organických hnojivem.
Se zvyšujícím se nahrazováním fosilních paliv obnovitelnými zdroji jako jedním z řešení boje s klimatickou změnou, environmentální aspekty malých bioplynových stanic, jakožto rozšířené metody pro tvorbu energie, by měly být zhodnoceny holistickou a systematickou cestou. Malé bioplynové stanice jsou v Jihovýchodní Asii nejčastějším zpracovatelem odpadních materiálů na energii.
Tento zdroj energie je nejvíce ceněn pro své nízké náklady, ekologickou produkci a vysoký hnojící efekt pro rostlinnou produkci. Existuje množství výhod využívání malých bioplynových stanic na farmách, včetně ušetření za palivové dříví či fosilní paliva a redukce zápachu a snížení skleníkového efektu z využívání dalších fosilních paliv. Nicméně, bioplynové stanice jsou často špatně spravovány a chybí vhodné distribuční systémy pro bioplyn. To často vede k únikům metanu skrze praskliny v reaktoru či v potrubních systémech a v případech, kdy množství bioplynu převýší využitelný objem. A protože má metan 25 násobně větší koeficient globálního ohřevu než oxid uhličitý, environmentální benefity malých bioplynových stanic mohou být kompromitovány.
Tato disertační práce si klade za cíl poskytnout komplexní analýzu této problematiky a pracovat se všemi potenciálními riziky dané technologie. Výzkum tohoto tématu je v souladu s dlouhotrvajícím zájmem o malé bioplynové stanice v rurálních oblastech rozvojových zemí. Proto bude vytvořena komplexní analýza z technického, sociálního, ekonomického a environmentálního aspektu. Metody sběru dat budou zahrnovat dotazníkové šetření a fokusní diskuzní skupiny mezi náhodně vybranými vlastníky bioplynových stanic, semi-strukturované osobní rozhovory s místními autoritami a facilitátory a pozorování. Dále bude vytvořena predikce budoucího rozvoje této technologie.
|
|
Ekonomická analýza vybraného podniku
Kupka, Ladislav ; Mach, Jiří (vedoucí práce) ; Kateřina, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá ekonomickou analýzou Stavebního bytového družstva Rozvoj Sokolov. V literární rešerši se podrobně věnuje jednotlivým pojmům nezbytným pro zpracovávání ekonomické analýzy, typům a obsahu finančních výkazů a analytickým nástrojům.
Diplomová práce se dělí na část metodickou a část finanční analýzy bytového družstva. Metodická část popisuje postupy při zpracovávání analýzy s pomocí metod finanční analýzy, popisuje způsoby výpočtů jednotlivých ekonomických ukazatelů, možnosti a způsoby jejich srovnávání a hodnocení. V kapitole výsledky je nejprve, dle postupů uvedených v metodické části diplomové práce, podrobeno důkladné analýze zvolené stavební bytové družstvo, a následně jsou vybrané ukazatele z této analýzy srovnány se stejnými ukazateli dalších tří stavebních bytových družstev z Chebu, Olomouce a Prahy. V diskusi jsou popsány některé zlomové okamžiky v účtování a hospodaření sokolovského družstva, a nastíněny některé problémy trápící nejen analyzované družstvo, ale většinu podniků zabývajících se správou bytových domů.
Celkově analýza ukázala, že Stavební bytové družstvo Rozvoj je ve velmi dobré ekonomické a finanční situaci a nemusí řešit žádné akutní problémy. Pozornost by jeho představitelé měli věnovat snižujícím se objemům výnosových úroků, které tvoří nemalou část celkových příjmů a trvalému nárůstu objemu krátkodobých pohledávek.
|
|
Prostorová distribuce a mobilita kriticky ohroženého okáče bělopásného (Hipparchia alcyone) v oblasti vodní nádrže Orlík
Váňová, Anežka ; Kadlec, Tomáš (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Kriticky ohrožený motýl okáč bělopásný (Hipparchia hermione, syn.: alcyone) patří v České republice k rychle ubývajícím druhům denních motýlů, jejichž výskyt je na našem území vázán na několik posledních lokalit. V současnosti se jeho zbývající lokální populace nacházejí v okolí středního Povltaví, kde osídlují především řídké světlinové bory a doubravy s nízkým zápojem bylinného patra. V rámci mé diplomové práce byla v roce 2015 zjišťována disperze H. alcyone v oblasti vodní nádrže Orlík. Výskyt byl potvrzen na šesti lokalitách, z nichž dvě nebyly dosud známy. U čtyř početnějších lokálních populací byla pomocí metody zpětných odchytů hodnocena mobilita dospělců, která se na jednotlivých lokalitách významně lišila. Byly zaznamenány rozdílné průměrné délky přeletů na lokalitách i mezi pohlavím. Průměrné délky přeletů se pohybovaly v rozmezí 142až300 m u samců a 78až261 m u samic mezi lokalitami. Pravděpodobnosti přeletů byly zjišťovány pomocí dvou funkcí: obrácené mocninné (IPF) a negativně exponenciální (NEF). Bylo zjištěno, že funkce NEF lépe fitovala pravděpodobnosti přeletů na všech lokalitách. Přelety jedinců mezi zkoumanými lokalitami byly zaznamenány pouze u dvou nejbližších lokálních populací. Jednalo se o jednosměrné přelety z větší populace do menší populace (tři samci, dvě samice). Dospělci H. alcyone se do sousedních lokalit obtížně šíří nejen kvůli nízkému počtu jedinců v lokálních populacích, ale i kvůli špatné struktuře migračních cest. Pro zachování a podporu osídlení nových biotopů H. alcyone je proto potřeba podpořit rozvolňování porostů a tvorbu většího počtu menších mýtin v okolí lokalit s jeho výskytem.
|
|
Odpadní vody: fytoindikátory v okolí horských bud - případová studie Niklův vrch a Rennerovy boudy (Krkonošský národní park).
Brádlerová, Tereza ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Tato práce byla řešena na území Niklova vrchu a Rennerových bud, lučních enkláv nacházejících se ve východní části Krkonošského národního parku.
Jejím hlavním cílem byl fytocenologický průzkum vybraných lučních porostů zatížených prosakujícími odpadními vodami a luk v jejich těsném sousedství, tzv. referenčních ploch. Dále popis ekologických faktorů ovlivňujících jednotlivá stanoviště pomocí Ellenbergových indikačních hodnot. Dalším cílem této práce bylo stanovení půdní reakce, obsahu přijatelného fosforu, celkového dusíku a těžkých kovů z půdních odběrů na zájmových lokalitách. A na základě všech získaných dat navržení vhodné budoucí péče.
Na Niklově vrchu se negativní vliv prosakujících odpadních vod na luční porosty nepotvrdil, a to díky jejich vysoce efektivnímu čištění prostřednictvím tříkomorového septiku a biologického filtru před vypouštěním do vod povrchových.
Na Rennerových boudách bylo naopak zatížení porostů prosakujícími odpadními vodami prokázáno, avšak pouze v oblasti těsně pod septikem. Důvodem zatížení je nevyhovující stav samotného septiku (změna na bezodtokovou jímku zaslepením odtoku + propadlý poklop). Tato lokalita se vyznačovala nejnižší druhovou diverzitou, s čímž souvisí i nejnižší počet rostlinných druhů zde nalezených (12 taxonů). Na základě dominantního nitrofilního druhu Urtica dioica a druhů s nitrofilní tendencí (Alopecurus pratensis, Geranium sylvaticum a Chaerophyllum hirsutum) zde byla determinována asociace Rumicetum alpini Beger 1922.
Půdní odběr z této oblasti ovlivněné prosakujícími odpadními vodami se vyznačoval nejvyšší hodnotou pH/KCl a celkového dusíku a také zvýšeným obsahem přijatelného a celkového draslíku a fosforu oproti ostatním odběrům.
K potlačení nežádoucího společenstva Rumicetum alpini Beger 1922 je nutné především zefektivnit čistící proces splaškových vod zde prosakujících, a to náhradou nefunkční jímky za domovní čistírnu odpadních vod. Na rozšiřování tohoto společenstva se rovněž podílí nulové obhospodařování, proto se jeví jako nutné obnovit jednoroční seč kosou této lokality.
|
|
Změny v obsahu prolinu a relativního výtoku elektrolytů vybraných genotypů máků v závislosti na působení nízkou teplotou
Kudrna, Jiří ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Orsák, Matyáš (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo studium vlivu nízké teploty (mrazové) na obsah prolinu a relativní výtok elektrolytů u vybraného sortimentu odrůd máku setého. Do experimentu bylo zařazeno 18 odrůd máku s různými obsahy morfinu. Osivo sledovaných odrůd máku bylo dodáno z GB Oseva Pro s r.o., o.z. VÚO Opava a z firmy Český mák.
Rostliny vybraných genotypů byly vysety do nádob o velikosti 7,5x7,5 cm. Jako pěstební medium byla zvolena směs zahradního substrátu A s křemičitým pískem v poměru 2:1. Rostliny byly pěstovány v řízených podmínkách klimaboxu Conviron E8. Před zahájením experimentu byla teplota ve dne 10 °C a v noci 5 °C. Světelný režim byl 13 hodin světla a 11 hodin tmy. Maximální hodnota ozářenosti byla 800 micromol. Experiment byl zahájen ve fázi přízemní růžice listů. V této vývojové fázi byly rostliny vystaveny mrazové teplotě (-5 oC) v noci a chladovým teplotám (10 oC) ve dne. Po týdnu byly rostliny regenerovány po dobu 1 týdne při 5 oC v noci a 10 oC ve dne.
U všech rostlin probíhalo ve dvoudenních intervalech měření hodnot koncentrace prolinu po vystavení rostlin stresu. Ve stejných intervalech jako prolin jsme měřili hodnoty relativního výtoku elektrolytu (Rel %). Ze získaných výsledků vyplývá, že vlivem působení nízké teploty dochází u jarních odrůd máku ke zvýšení hladiny prolinu. Kontrolní ozimá odrůda Zeno vykazuje stabilně vysoký obsah prolinu (693,33 microg.g-1)v porovnání s jarními odrůdami máku. Po regeneraci došlo u odrůd Lazur, Opál, Buddha, Korneuburger Weisser, Aplaus, Major, Sokol a Zeno ke snížení obsahu prolinu vlivem působení vyšší teploty. U odrůd Orfeus, Tatranský, Opex, Orbis, Maraton, Florián, Marianne a Albín bylo naopak zaznamenáno zvýšení obsahu prolinu. Koncentrace prolinu u odrůd Postomi a Akvarel zůstaly nezměněné. Hodnoty relativního výtoku elektrolytů se zvyšovaly s délkou působení nízké teploty na sledované rostliny. Nejnižší průměrné poškození membrány bylo po působení nízké teploty zaznamenáno u odrůdy Zeno (23,53 %). V případě jarních odrůd bylo nejnižší poškození membrány stanoveno u odrůdy Korneuburger Weisser (44,88 %) a naopak nejvyšší u odrůdy Orfeus (53,15 %). Byla prokázána rozdílná reakce jednotlivých odrůd máku na nízkou teplotu. Nejcitlivějšími na nízkou teplotu byly odrůdy Orfeus, Postomi, Akvarel, Orbis, Sokol a Marianne. Jako méně citlivé na stres, způsobený nízkou teplotou, se jeví jarní odrůdy máku Opex, Buddha, Korneuburger Weisser, a Albín.
|
|
Tvorba výnosu a sušiny u genetických zdrojů máku setého (Papaver somniferum L.)
Slowiaczek, Lukáš ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce na téma: Tvorba výnosu a sušiny u genetických zdrojů máku setého (Papaver somniferum L.), byla zpracována na Katedře botaniky a fyziologie rostlin, Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Cílem této práce bylo stanovit genotypové a ontogenetické rozdíly ve výši výnosu, tvorbě sušiny a hodnotách růstově-analytických charakteristik u vybraných odrůd máku setého. Diplomová práce vznikla na základě skutečnosti, že většina studií spojených s plodinou mák setý (Papaver somniferum L.) se zaměřují na obsah alkaloidů a jiných látek v makovině. Vzhledem k těmto skutečnostem je nutné popsat jednotlivé genotypy máků a jejich genetické zdroje po fyziologické stránce.
Do pokusu byly vybrány následující odrůdy máku setého: Akvarel, Albín, Buddha, Florian, Korneuburger Weisser, Lazur, Major, Marianne, Opál, Postomi, Sokol, Tatranský. Odrůdy byly vybrány na základě obsahu alkaloidů, především morfinu s velmi nízkým obsahem morfinu, s nízkým obsahem morfinu, se středním obsahem morfinu a s vysokým obsahem morfinu. Veškeré testované genotypy jsou testovány v rámci genetických zdrojů. Osivo bylo dodáno z GB Oseva Pro s r.o., o.z. VÚO Opava a z firmy Český mák.
Polní pokusy byly založeny na výzkumné stanici FAPPZ ČZU v Praze, v Červeném Újezdu. Daná lokalita se nachází v okrese Praha-západ, ve Středočeském kraji. Lokalita se nachází v nadmořské výšce 401 m. n. m. Velikost pokusné parcely byl 2 m2 a pokus byl založen ve 4 opakováních metodou Latinského čtverce. Předplodinou byla ozimá pšenice. Mák setý byl pěstován v souladu s agrotechnickými zásadami pěstování.
Ve vybraných vývojových fází máku (35, 45, 49, 52, 54, 62, 81 BBCH) byl sledován obsah sušiny v jednotlivých rostlinných orgánech. Dále byla hodnocena velikost listové plochy na základě obrazové analýzy WinDias a výnos semen. Ze získaných hodnot hmotnosti sušiny a velikosti listové plochy byly vypočteny vybrané růstově analytické charakteristiky.
Ze získaných výsledků bylo potvrzeno, že velikost rostlin je ovlivněna nejenom ontogenetickým vývojem, ale také odrůdou. Z výsledků dále vyplývá, že výška rostlin není ovlivněna obsahem morfinu. Obdobně nebyla nalezena souvztažnost mezi barvou semene a výškou rostliny. Byl potvrzen nárůst hmotnosti nadzemní biomasy v závislosti na vývojové fázi a vliv odrůdy na tento parametr. Existují rozdíly v tvorbě sušiny u odrůd máku s rozdílným obsahem morfinu, neboť průměrná hmotnost sušiny odrůd s velmi nízkým obsahem morfinu byla 112,36 g, u odrůd s nízkým obsahem morfinu 110,41 g, u odrůd se středním obsahem morfinu 121,67 a u odrůd s vysokým obsahem morfinu 123,16 g. Byl potvrzen vliv ontogenetickým vývojem rostlin na velikost pokryvnosti listoví (LAI), kdy dochází k postupnému nárůstu této charakteristiky do období kvetení a poté k jeho snižování vlivem senescence a opadu starých listů. Byly zjištěny rozdíly ve velikosti pokryvnosti listoví mezi sledovanými skupinami odrůd máku v závislosti na obsahu morfinu. Bylo zjištěno, že rychlost tvorby sušiny (CGR), relativní rychlost růstu sušiny (Rw) a relativní rychlost růstu asimilační plochy (RA) jsou ovlivněny ontogenetickým vývojem rostlin. Bylo zjištěno, že odrůdy s vysokým obsahem morfinu v makovině (Buddha, Postomi, Lazur) a odrůdy bělosemenné Sokol a Albín mají nižší výnos semen než odrůdy se středním obsahem morfinu.
|
|
The Impact of Information and Communication Technology (ICT) on Economic Growth – The Case of Selected Arab Countries
Hodrab, Rami Mohammad Awad ; Maitah, Mansoor (vedoucí práce) ; Soukup, Alexandr (oponent)
Informační a komunikační technologie (ICT), populační růst, tvorba hrubého kapitálu, otevřenost a inflace jsou nejčastěji dobře promyšlené, důležité faktory ekonomického růstu ve všech zemích, zejména v rozvojových a stejně tak v Arabských zemích, v našem případě.
Tento článek zkoumá dopad těchto faktorů na ekonomický růst pro osmnáct vybraných arabských států v období 1995-2013, s hlavním zájmem o vlivu informačních a komunikačních technologií. Výsledky ukazují pozitivní a významný vliv ICT indexu (Info hustota, která reprezentuje kapitálu a pracovních sil zásoby ICT) pro jednotlivé země (s výjimkou Djibouti, který se setkal s negativním ICT indexem pružnosti a UAE s nevýznamným dopadem) se pohybovala v rozmezí od 0,10 (pro Libanon) do 0,469 (pro Qatar). Výsledky panel regrese ukazují, že ICT pozitivně a významně ovlivňují ekonomický růst vliv na všech 18 arabských zemí s 0,108 bodu, stejně jako poměr GCF s 0,129 dopadu, kde se setká s otevřeností a pozitivní významný dopad na 0,054 bodu a inflace s negativním významným dopadem. Tyto výsledky jsou umístěny s mnoha souvisejících studií. Růst populace je nevýznamný k ekonomickému růstu. Všech 18 arabské země jsou rozděleny do tří podskupin podle jejich úrovně infodensity. Výsledky výzkumu ukazují, že existuje poměrně velký rozdíl mezi první a druhou skupinu hodnot vysoké a střední hustoty infodensity na jedné straně a třetí skupina (s nízkými hodnotami infodensity a GDP na jednoho obyvatele) na straně druhé.
Za účelem dalšího ověření výsledků pozitivní a významný vliv ICT na ekonomický růst, druhá studie model, který závisí na funkci Cobb-Douglasově produkční funkce se aplikuje s ICT a jiné kapitálových služby a pracovní služby. tento druhý model je aplikován na pěti arabských zemí v období od roku 1993 do roku 2014 použití metodou ARDL. Výsledky regrese ukazují dlouhý běh rovnováha kointegrované vztah mezi ICT a jiné investiční služby, navíc služeb práce a růst GDP. Výsledky ukazuji pozitivní a významný pružnost ICT kapitálových služeb na krátký a dlouhý doba, a tato hodnota je větší než kompenzace ICT investiční služby akcii, což znamená, přelévání a komunikačních technologií v těchto arabských zemích. Služby vliv práce na Růst GDP je pozitivní a významný v dlouhodobém horizontu, ale pro jiné kapitálové služby , tam je negativní a významný vliv. Tak konečně je třeba pro arabské země, aby investovaly více a efektivněji do majetku informačních a komunikačních technologií, navíc tyto země mají k efektivnímu pomocí dostupných zdrojů ICT.
|
host ::
