|
Doplňky stravy a suplementace jódem v těhotenství
VAVROUŠKOVÁ, Edita
Jod je stopový prvek nesmírně důležitý pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Ovlivňuje normální vývoj mozku, zejména v období nitroděložního vývoje a prvního roku života dítěte. Při nedostatku jódu se může vytvořit těhotenská struma, snižuje se pravděpodobnost donošení plodu a zvyšuje se riziko poruchy psychomotorického vývoje dítěte. Česká republika se geograficky řadí mezi oblasti s nedostatkem jódu v přirozených zdrojích a potravě. Jodový deficit je v současné době v České republice považován za zvládnutý. Existují však rizikové skupiny obyvatelstva, které mohou být nedostatkem jódu ohroženy, patři mezi ně zejména těhotné ženy. Potřeba jódu v těhotenství totiž stoupá na 200 250 ug za den a je třeba ji zajistit. Zvýšenou potřebu jódu je možno naplnit konzumací potravin bohatých na jód. Významným zdrojem jódu je mléko a mléčné výrobky. Dalším zdrojem je sůl obohacená o jód, avšak její denní příjem je omezený. Bohaté zdroje jódu mořské ryby, dary moře a mořské řasy, jsou v našem jídelníčku málo zastoupeny. Cíle práce proto bylo zhodnotit přísun jódu doplňky stravy a suplementy u těhotných žen a jejich informovanost o vyšší potřebě jódu a jeho potravních zdrojích. Zvolila jsem kvantitativní výzkumné šetření formou dotazníku, neboť umožňuje získat informace od většího počtu jedinců. Dotazník se skládal z 15 otázek. Odpovědi jsem získala celkem od 118 respondentek. Ze Středočeského, Moravskoslezského, Libereckého, Kraj Vysočina a Jihočeského kraje pomocí pracovníků Státního zdravotního ústavu, kteří mi pomohli dotazníky distribuovat prostřednictvím gynekologických ambulancí. V Jihočeském kraji jsem gynekologické ambulance navštívila osobně. Vyhodnocením dotazníků bylo zjištěno, že doplňky stravy s obsahem jódu užívá 63% těhotných žen z výzkumného souboru. Všechny respondentky užívají vždy pouze jeden druh doplňku stravy. Mezi nejčastěji používané patří Chytré miminko, GS mamavit, Femibion 800. 68 % respondentek zná důležitost zvýšeného příjmu jódu v období těhotenství. Na otázku na denní doporučenou dávku odpovědělo správně pouze 35 % respondentek z celkového výzkumného souboru. Těhotné ženy znají jako potravní zdroje jódu mořské ryby, dary moře, mořské řasy, sůl obohacenou o jód. Mléko a mléčné výroby, jako důležitý zdroj jódu v 90 % případu neznají. Těhotné ženy by měly být lépe informovány o důležitosti dostatečného zásobení jódem a zdrojích jódu prostřednictvím gynekologických ambulancí, dále by bylo vhodné, aby se informace o této problematice více vyskytovaly na internetových portálech, časopisech či edukačních materiálech. Dotazníkem byly respondentky upozorněny na problematiku a důležitou úlohu jódu během těhotenství. Je velmi pravděpodobné, že si ženy po vyplnění dotazníku našly správné odpovědi prostřednictvím internetu nebo v publikacích pro nastávající matky.
|
|
Informovanost vegetariánů o deficitu konkrétních nutričních látek ve vegetariánské stravě a jejich kompenzaci
VORLÍČKOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se zabývá informovaností vegetariánů o nedostatku konkrétních nutričních látek ve vegetariánské stravě a jejich kompenzaci. Cílem práce bylo zmapovat, zda mají vegetariáni dostatečné informace o nutričním složení jejich výživy, zda mají zájem si tyto informace hledat a zda jim informace přijdou dostupné a dostačující. Dále jsem zjišťovala, zda se lidé s touto stravovací preferencí snaží předcházet možným nutričním deficitům a následným zdravotním problémům. Byly stanoveny tyto 3 výzkumné otázky: "Jak často a kde si nejčastěji vegetariáni vyhledávají informace o bezmasé výživě?", "Jakým způsobem dosahují vegetariáni plnohodnotného jídelníčku?" a "Jaká je informovanost veganů o možném nedostatku v jejich výživě a jakým způsobem se mu snaží předcházet?". V teoretické části se zabývám především vegetariánstvím jako životním stylem, rozdělením vegetariánství na jeho podskupiny, důvody pro přechod na tento způsob života, poté složením vegetariánské stravy se zaměřením na složky výživy, které mohou být deficitní, také vegetariánstvím a jeho dopadem na organismus v různých fázích vývoje a nakonec dopadem bezmasé stravy na zdraví člověka. Praktickou část jsem zpracovala formou kvalitativního výzkumu, konkrétně jsem zvolila polostrukturované rozhovory. Sběr dat jsem provedla pomocí rozhovorů. Rozhovor obsahoval čtrnáct nebo patnáct otázek, ženy byly navíc dotazovány ohledně období těhotenství. Rozhovory jsem směřovala k problematice vegetariánství, veganství či vitariánství. Zajímala jsem se o individuální stravovací návyky, znalosti z oblasti výživy a vlastní zkušenosti respondentů. Sběr dat probíhal v období mezi lednem 2014 až březnem 2014. Výzkumný soubor tvořilo 6 respondentů. Skupina byla tvořena ženami i muži ve věkovém rozmezí od 20-ti do 30-ti let. Respondenti byli z řad vegetariánů, veganů i vitariánů a doba, po kterou preferovali specifický způsob života, se různila. Všichni respondenti byli obeznámeni s účelem poskytování rozhovoru a souhlasili s publikováním. Rozhovory jsem prováděla vždy osobně a zaznamenávala je na diktafon v mobilním telefonu. Z výsledků mé práce vyplývá, že většina respondentů si informace o bezmasé stravě vyhledává. Nejintenzivnější vyhledávání učinili logicky při přechodu k jinému stravovacímu způsobu, ale i nyní se dozvídají stále nové informace. Nejčastěji využívají internet, konkrétně často zaznívala webová stránka www.soucitne.cz nebo www.vegan- fighter.com. Dalšími využívanými zdroji jsou knihy, články, studie, a nebo informace předané od přátel či členů rodiny. Respondenti uvádějí, že díky takto získaným informacím se stravují vyváženě. Často se snaží o pestrost, kombinují různé potraviny, jako jsou luštěniny s obilovinami. Vitariáni uvádějí, že často konzumují klíčky, semínka, ořechy a samozřejmě velké množství syrové zeleniny a ovoce. Všichni vegani i vitariáni vědí o možném nedostatku vitaminu B12, někteří z tohoto důvodu využívají suplementy. Také jsou zmiňovány suplementy proteinů čikomplexní suplementy určené přímo pro vegany.
|
|
Česká televize a Generace Y
Jůzová, Klára ; KRUML, Milan (vedoucí práce) ; Zlatušková, Kamila (oponent)
Tato práce se zabývá změnami na televizním trhu v posledních letech. Jejím cílem je definovat specifickou diváckou skupinu, její chování a preference: současnou generaci mladých ve věkovém rozmezí 15 - 35 let, kteří sociologicky spadají do takzvané Generace Y.
V kontextu změn na televizním trhu práce zkoumá přístup, porozumění a způsob oslovování této skupiny ze strany veřejnoprávní České televize (ČT).
|
|
AND ČR - popis a analýza současného stavu
Bodoríková, Markéta ; KAŠPAR, David (vedoucí práce) ; PROKOP, Petr (oponent)
Tato práce se podrobně zabývá nově vzniklou Asociací nezávislých divadel ČR oficiálně užívající zkratku AND ČR. Popisuje vývoj vzniku, aktuální stav i budoucí plány a fungování.
V první části se věnuje termínu „nezávislé profesionální divadlo“ a stručně charakterizuje vybrané organizace působící v ČR i v Evropě, které se v budoucnu na kulturním poli s AND ČR budou potkávat. V dalších částech zkoumá potřeby nezávislé profesionální scény v hl. m. Praze a uvádí Analýzu potřeb pro oblast „nezávislého“ divadla z roku 2013. Práce dále detailně popisuje genezi vzniku AND ČR, její dosavadní činnost, organizační strukturu a krátkodobé plány. V závěrečné části definuje systém řízení organizace a nabízí varianty, jak existující systém řízení zefektivnit, aby se Asociace nezávislých divadel ČR stala časem hlavní oborovou organizací zastupující zájmy nezávislých profesionálních divadel v České republice.
|
|
Age management
Jirásková, Barbora ; Dvořák, Marek (vedoucí práce)
Diplomová práce zpracovává pojetí koncepce řízení lidských zdrojů s ohledem na věkové složení zaměstnanců v intencích České republiky. V teoretické části je přiblížena historie uplatňování principu age managementu, zaměřuje se na současný demografický vývoj, predikci vývoje věkové struktury obyvatelstva, stárnutí pracovní síly a potřebě zachování pracovní schopnosti do vysokého věku. Poukazuje na nutnost přizpůsobit firemní strategie personálního řízení trendu stárnutí populace. Představuje myšlenky, hlavní výchozí programy a legislativní opatření, která tvoří základ nejnovějších koncepcí a strategických plánů v České republice a Evropě. Empirická část se věnuje specifické úrovni příspěvkové organizace zřízené ÚSC a obsahuje dvě dílčí šetření. Prvním je případová studie řízení věkové struktury zaměstnanců. Výsledná data jsou konfrontována s výsledky dotazníkového šetření mezi zaměstnanci organizace. Druhým šetřením jsou polostrukturované rozhovory se členy managementu a pracovníky personálního oddělení o otázce zavedení age managementu, jejich informovanosti o konceptu age managementu, otázce věkové diskriminace, otázce udržení kontinuity znalostí v organizaci a jejich názorech na uvedená témata. Výstupy z tohoto šetření poukáží na ochotu a připravenost organizace již přijaté principy age managementu dodržovat a dále rozvíjet.
|
|
Přírodní domy v zahradách
Formánková, Kristýna ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá přírodními domy, které by měly být v budoucnu součástí našeho života. Tyto domy jsou pro někoho zpátečnické a raději při výběru nového bydlení vybírají z inteligentních budov stavěných z nerecyklovatelných materiálů. Je potřeba se ale zamyslet nad naší budoucností a udržitelným rozvojem a říct si, co je opravdu prioritou pro naši Zemi. Jednou nastane doba, kdy se budou preferovat stavební materiály, které lze po době jejich trvanlivosti upotřebit jinak nebo zcela recyklovat. S tím souvisí i návrh zahrady. Ten je vytvořen tak, aby plnila funkci okrasnou, hospodářsky užitnou i sociální. Zahrada je nedílnou součástí každého domu, proto je kladen důraz na to, aby každý použitý prvek vytvořil zahradu jako propojený harmonický celek. Práce se tedy zabývá konceptem přírodních domů v souladu s maximálním využitím zahrady.
|
|
Výživa štěňat a mladých psů
Šabatová, Kateřina ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Plachý, Vladimír (oponent)
Výživa štěňat a mladých psů Souhrn Touto prací jsem se pokusila shrnout nejdůležitější aspekty ve výživě štěňat a psů v růstu. V úvodu práce je popsán zažívací trakt a také změny, ke kterým došlo vlivem domestikace. Dále je vysvětlen význam výživy a vody v nutričních potřebách psa. Důležité jsou potřeby živin a energie, které je nutné zachovat pro zajištění potřebných životních funkcí. Základními složkami potravy jsou proteiny, sacharidy, lipidy, minerální látky a vitamíny. Vysvětluji nutné poměry, množství a možné následky jejich nedostatku v potravě. Zaměřuji se na esenciální mastné kyseliny, které v posledních letech podléhají častým výzkumům a jejichž klady a zápory nejsou ještě zcela objasněny. Zmiňuji rovněž balastní a významné specificky účinné látky. Výživa březích a kojících fen je často opomíjena, ale pro štěňata představuje velice zásadní období. Byl prokázán vliv výživy březí feny na velikost a hmotnost narozených štěňat. Plynně navazuje výživa štěňat hned po narození, je vysvětleno složení mleziva a jeho účinnost na imunitní systém štěněte. Porovnávám rovněž poměry živin v kolostru a v mléce. Dále se zabývám výživou jedince v době odstavu i v různých růstových obdobích. V literatuře je popsáno mnoho možností krmení štěňat po odstavu až do dospělosti. S novými poznatky o výživě se zákonitě mění i způsoby krmení našich psů, ale rovněž se mění jejich požadavky na výživu vzhledem k podmínkám, kde a jak žijí a jaká je jejich potřeba živin dle jejich sportovního, chovného nebo jiného využití. V současné době je možností výživy kompletní komerčně vyráběná strava nebo doma připravená čerstvá strava - vařená nebo syrová- barf. V poslední kapitole jsem shrnula možné aspekty špatné výživy a možné důsledky. Popsány jsou nejčastější problémy spojené s neadekvátní výživou rostoucích psů jako je obezita ale i podvýživa, která rovněž negativně ovlivňuje jedince. Je jasný vliv správné výživy na růst štěněte. Pokud zanedbáme výživu psa v prvních dvou letech života, jsou následky často již nevratné.
|
|
Marketingový plán podniku
Nosálová, Lucie ; Štůsek, Jaromír (vedoucí práce) ; Ladislav , Ladislav (oponent)
Obsahem práce je odhalení chyb v řízení malé rodinné firmy, která v podstatě nevyužívá marketing. V návaznosti na toto zjištění, by mělo dojít k sestavení efektivního marketingového plánu. Práce je rozdělena na teoretickou část, která tvoří podklady pro analytickou část. V analytické části dochází k popisu firmy a následně snaze o poodhalení chyb v řízení, které jsou způsobené špatným nastavením marketingu. K výsledku je třeba dojít pomocí různých druhů analýz, na jejichž základě je třeba stanovit nové marketingové cíle, strategie, změny a projekty, na základě nich má dojít ke změně. Snahou je poskytnout podniku podklady a přesvědčit ho, že využívání dobré marketingové komunikace by mělo vést k vyšší efektivnosti hospodaření a v konečném důsledku i zvýšení ziskovosti firmy, a to bez nutnosti odpoutat se od podnikového cíle, jímž je maximální snaha o vybudování pro-zákaznicky orientovaného servisu.
|
|
Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující:
i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci.
ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze.
iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS.
Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.
|
|
Individuální lidský pach jako kriminalistická stopa vytvořená kontaktním nebo bezkontaktním přenosem a jeho odolnost vůči fyzikálním vlivům
Santariová, Milena ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Disertační práce je tvořena čtyřmi vědeckými publikacemi, které se zabývají tématy týkající se vlastností lidského pachu a schopností speciálně vycvičených psů lidské pachy ztotožňovat. První tři práce se zaměřují na odolnost pachové stopy vůči fyzikálním vlivům, čtvrtá publikace je věnována tématu vzniku pachové stopy bezkontaktním způsobem.
Cílem první studie bylo ověřit perzistenci pachové stopy na předmětu vystaveného vlivu proudící vody. Vzhledem k vlastnostem chemických látek obsažených v lidském pachu byla stanovena hypotéza, že psi budou schopni pachovou stopu, zajištěnou z předmětu vytaženého z vody, ztotožňovat. Tato hypotéza byla potvrzena a pach vystavený účinkům proudící vody po dobu jedné hodiny je stále způsobilý k pachové identifikaci pomocí speciálně cvičených psů.
V druhé studii byla ověřována účinnost procesu parní sterilizace při odstraňování pachové stopy. Tento proces je rutinně používaný v kriminalistické praxi a předpokladem bylo, že psi vzorek ošetřený parní sterilizací ztotožňovat nebudou. Stanovená hypotéza nebyla potvrzena, výsledky potvrdily, že psi jsou schopni ztotožnit pach prošlý procesem parní sterilizace.
Třetí studie se zabývala perzistencí pachů vůči sálavému teplu. Jelikož teplota varu organických látek nepřesahuje 400 °C, nepředpokládalo se, že by psi byli schopni komparace pachu vystaveného vyšší teplotě, než je zmiňovaná teplota varu. Tento předpoklad se překvapivě nepotvrdil a psi byli schopni komparovat vzorky vystavené teplotě až 900 °C.
Čtvrtá studie řešila možnost vytvoření pachové stopy bezkontaktním způsobem. Přestože minulé studie tuto možnost jednoznačně neprokázaly, výsledky našeho experimentu zcela jasně ukazují, že speciálně vycvičení psi na metodu pachové identifikace jsou schopni ztotožňovat pachovou stopu vytvořenou spadem s ruky držené po dobu třech minut ve výšce 5 cm nad pachovým nosičem.
|
host ::
