|
Zajištění realizace Evropské úmluvy o krajině v další činnosti MŽP
Česká zemědělská univerzita v Praze, Ústav aplikované ekologie, Kostelec nad Černými lesy ; Löw & spol., s.r.o., Brno ; Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice ; Zdražil, Vladimír ; Pokorný, Jan ; Kosíková šulcová, Simona ; Kažmierski, Tomáš ; Mlčoch, Svatomír ; Martiš, Miroslav ; Löw, Jiří ; Dostálek, Jiří ; Novotná, Gražyna ; Hrubá, Tereza ; Hendrych, Jan ; Weber, Martin
Cílem řešení projektu je vytvořit podmínky pro implementaci Evropské úmluvy o krajině do českého právního, správního a hospodářského prostředí, především pak s důrazem na harmonizaci přístupu MŽP při nakládání s krajinou v souladu s principy této úmluvy. V návaznosti na Evropskou úmluvu o krajině bude navržen a projednán základní návrh strategických přístupů a nástrojů udržitelného využívání krajiny ČR a navržen způsob jejich zakotvení do právního prostředí ČR. Zpráva shrnuje postup a výsledky dosažené v průběhu úvodního roku řešení v sedmi tematických blocích projektu. V souladu se schváleným metodickým postupem převažují práce analytického charakteru. Práce je doplněna čtyřmi výstupy.
|
|
Zajištění realizace Evropské úmluvy o krajině v další činnosti MŽP
Česká zemědělská univerzita v Praze, Ústav aplikované ekologie, Kostelec nad Černými lesy ; Löw & spol., s.r.o., Brno ; Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice ; Zetsch, Susanne ; Zdražil, Vladimír ; Skaloš, Jan ; Mlčoch, Svatomír ; Martiš, Miroslav ; Löw, Jiří ; Kosíková šulcová, Simona ; Kažmierski, Tomáš ; Dostálek, Jiří ; Novotná, Gražyna ; Hendrych, Jan ; Houdek, Karel ; Dienstbier, Filip ; Weber, Martin
Cílem řešení projektu je vytvořit podmínky pro implementaci Evropské úmluvy o krajině do českého právního, správního a hospodářského prostředí, především pak s důrazem na harmonizaci přístupu MŽP při nakládání s krajinou v souladu s principy této úmluvy. Předložená práce shrnuje postup a výsledky dosažené v průběhu druhého roku řešení projektu. V souladu se schváleným Dodatkem č.1. smlouvy o řešení projektu jsou do práce zahrnuty dva výstupy: Koncept návrhu zásad a strategie přístupu k naplňování Evropské úmluvy o krajině v podmínkách ČR a vymezení nástrojů k zajištění navržené strategie a Koncept návrhu přístupu ke klíčovým principům Evropské úmluvy o krajině v podmínkách ČR v rozsahu smlouvou vymezených problémových bloků (bloky č.1-7 celkové struktury návrhu řešení projektu rozpracované dle časového harmonogramu). Přílohy jsou pouze v elektronické podobě na CD-ROM.
|
|
Analýza biodiverzity v CHKO Bílé Karpaty jako podklad pro stanovení nové zonace a vhodného managementu cenných území
Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice ; Česká botanická společnost ; Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky ; Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra systematické botaniky a geobotaniky, Brno ; Český svaz ochránců přírody, základní organizace 58/06 Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou ; Pechanec, Vilém ; Uřičář, Jan ; Resl, Květoslav ; Jagoš, Bohumil ; Horal, David ; Jongepierová, Ivana ; Jongepier, Jan Willem
Cílem projektu je stanovení nové zonace a vhodného managementu cenných území CHKO Bílé Karpaty. Zpráva obsahuje popis provedených prací a výsledků dosažených v roce 2006: V oblasti botaniky se podařila uzavřít excerpce sběru historických údajů z herbářů a literatury týkající se výskytu cévnatých rostlin. Databáze všech údajů obsahuje přes 458.500 tisíc údajů. Dále byly zrevidovány herbářové položky mapovatelů z roku 2005. Hlavní práce na projektu obnášela práce s databází (kontrola údajů, odstranění chyb) a vytvoření výstupů z ní (mapy rozšíření, komentovaný seznam, návrh zonace). V oblasti ornitologie bylo domapováno vybraných 20 druhů ptáků po celém území. Byly vytvořeny výsledky formou map rozšíření s komentářem a návrh zonace. V oblasti lepidopterologie probíhal třetím rokem intenzívní průzkum 132 vybraných druhů denních motýlů v rámci síťového mapování na území CHKO Bílé Karpaty, na kterém se podílelo 14 amatérských lepidopterologů. Za tři roky bylo celkem zapsáno 30.667 údajů o výskytu sledovaných druhů. V závěru byly vytvořeny výstupy z databáze do map rozšíření a návrhu zonace. Také carabidologický průzkum pokračoval v roce 2006. Podíleli se na něm 2 pracovníci. Celkem bylo za tři roky zaznamenáno cca 12.500 údajů o výskytu sledovaných druhů střevlíkovitých brouků i cca 200 dalších brouků. V závěru byly vytvořeny výstupy z databáze do map rozšíření a návrhu zonace. Získané údaje z terénu a literatury jsou přepsány do modulu Survey Pro počítačového systému Janitor, část se nachází v databázi ve formátu DBF.
|
|
Zpráva o finanční stabilitě 2006
Česká národní banka
Zpráva nářízená zákonem platným od roku 2006 pojednává o vývoji na finančním trhu v ČR i v zahraničí, o stavu nebankovních institucí a domácností ve spojení s finančími organizacemi. Dále se zaměřuje na trh s nemovitostmi a jedna kapitola je věnována samotným finančním institucím bankovního i nebankovního sektoru. Obsahuje čtyři články o problematice finanční stability.
Plný text:  PDF
|
| |
|
Zpracování plánu pěče pro lokalitu Mrzenáč v Novohradských horách
KADLEC, Michal
Hlavním cílem této práce je zhotovit plán pěče pro lokalitu Mrzenáč v Novohradských horách podle metodiky patřící k 29.9.2004. První část obsahuje úvod základních faktů a historii lokality Mrzenáč. Hlavní část této práce je rozdělena do dvou částí . První část zahrnuje kompletní geofyzikální charakteristika vybrané lokality na základě dostupných materiálů . Tato část se skládá z kapitol, které popisují, geologii , klimatologii , geomorfologii, hydrologii , pedologii a biogeografii . Lidský vliv , jako je těžba dřeva , lov a turistické aktivity jsou popsány v této části . Také obsahuje vlivu přírodních katastrof v posledních letech , například povodně v roce 2002 a Kyrillskou bouři v roce 2007 . Druhá část je zaměřena především na plán péče . Po prostudování materiálů a terénního průzkumu bylo rozhodnuto vytvořit plán péče . Plán byl vytvořen v rámci návrhu zákona č. 60 /2008, které se týká označování , důkazy a prohlášení o chráněných oblastech a národních parcích . Data získaná během rozhovoru s pracovníky správy lesů v Nových Hradech , byly z velké části použity při psaní plánu péče. Fotodokumentace byla vytvořena samotným autorem v průběhu terénního průzkumu a je zahrnuta v této práci . Všechny mapové přílohy v této práci byly vytvořeny pomocí geografického softwaru GIS . Mapy byly vytvořeny především pomocí dat ZABAGED poskytovaných ČÚZK.
|
|
Znalosti obyvatelstva vybraného regionu o následcích havárie na jaderné elektrárně v Černobylu
PRAŽÁK, Marek
Černobylská jaderná havárie, ke které došlo 26. dubna 1986, je největší jadernou havárií v historii lidstva. Během pokusu na 4. reaktoru došlo k jeho výbuchu a během následného požáru uniklo do životního prostředí obrovské množství radionuklidů. Radioaktivním spadem byla zamořena značná část Evropy včetně tehdejší ČSSR (Československá socialistická republika). Vzdušné proudy kontaminované výbuchem zamířily následující dny po havárii nad Evropu. Ze zdravotního hlediska byly nejškodlivějšími radioaktivními látkami způsobující radioaktivní zamoření cesium 137Cs a jód 131I. Ze strany tehdejší vlády občané neobdrželi objektivní a pravdivé zprávy a havárie byla médii vykreslována jako bezvýznamný incident. Za cíle své práce jsem si stanovil: a) Vypracovat přehled okamžitých a zejména dlouhodobých následků havárie. b) Analyzovat znalosti obyvatelstva Jihočeského kraje o následcích černobylské havárie v závislosti na věku respondentů. Pro naplnění vymezených cílů jsem si stanovil následující hypotézy: H1) teoretické rozdělení znalostí obyvatelstva bude mít normální rozdělení, H2) osoby starší 45 let budou mít statisticky významně vyšší znalosti než osoby mladší. Dané téma jsem zpracoval pomocí shromažďování dostupné odborné literatury, internetových zdrojů a publikací vydaných dotčenými institucemi. V úvodní části popisuji výstavbu elektrárny, základní technické parametry použitého reaktoru a průběh a příčiny samotné havárie. Další kapitola je zaměřena na následky havárie v jednotlivých časových etapách okamžité, po 10 a po 20 letech. Věnuji se jak následkům na životech a zdravích lidí, tak následkům ekologickým, sociálně ekonomickým a psychologickým. Dále popisuji stav v tehdejší ČSSR a postupu tehdejší vlády při informování obyvatelstva. Poslední kapitola teoretické části je věnována současnému stavu černobylské oblasti a elektrárny. Při zpracování výzkumné části práce jsem provedl sběr dat mezi obyvateli Jihočeského kraje v rámci dotazníkového šetření, při kterém bylo osloveno celkem 280 respondentů, z toho 140 dotazníků bylo vyplněno respondenty mladšími 45 let a 140 dotazníků respondenty staršími 45 let. Dotazník obsahoval celkem 15 otázek týkajících se základních, nikoliv odborných, znalostí v dané problematice. Pro dotazníkové šetření jsem si Jihočeský kraj rozdělil dle okresů. Výběr jednotlivých měst v rámci dotazníkového šetření byl proveden prostřednictvím náhodného výběru a to losováním. Celkem bylo vyplněno 280 dotazníků, z toho 140 dotazníků bylo vyplněno respondenty mladšími 45 let a 140 dotazníků respondenty staršími 45 let. Z těchto vyplněných dotazníků jsem náhodným losováním vybral 100 dotazníků z každé věkové skupiny. Test stanovených hypotéz a statistické vyhodnocení je provedeno pomocí deskriptivní a matematické statistiky. Statistické hodnocení jsem provedl testováním normality použitím X2-testu dobré shody. Vzájemné porovnání znalostí mezi sledovanými skupinami jsem provedl testováním za pomoci dvou výběrového t-testu na základě odhadu empirických parametrů z každé skupiny. Statistickým šetřením jsem došel k závěru, že rozdělení teoretických znalostí obyvatelstva má normální rozdělení, čímž se potvrdila první hypotéza. Výsledky výzkumu taktéž jednoznačně prokázaly, že znalosti obyvatelstva u věkové skupiny nad 45 let statisticky významně převyšují znalosti obyvatel mladší věkové skupiny. V celkovém zhodnocení průměrný počet správných odpovědí u starší věkové skupiny dosáhl 71 %, zatímco mladší věková skupina odpověděla správně pouze ve 44 %, čímž výsledky dotazníkového šetření potvrdily i druhou zadanou hypotézu.
|
|
Útvary civilní ochrany v armádě v České republice od roku 1989
ŽÁKOVÁ, Markéta
Tato práce má dvě části a to teoretickou část a praktickou část. Teoretická část má pět podkapitol a ty jsou rozděleny do několika částí. V první podkapitole popisuji, co znamená pojem civilní ochrana a také její dlouholetou historii, která se píše již od roku 1929 a překonala i 2. světovou válku. Podkapitola dvě obsahuje vysvětlení, co jsou to služby zařazené v civilní ochraně a jejich stručný popis. Tyto služby byly složeny z určených jednotek civilních osob a vojáků z povolání. Sloužily k záchranným a likvidačním pracím, pokud nastaly mimořádné události, havárie, epidemie, epifytie a další. Ve třetí podkapitole je podrobně popsán legislativní vývoj civilní ochrany. Tato podkapitola je rozdělena do osmi částí, kdy každá z nich popisuje konkrétní období legislativních změn. První legislativou spojenou s civilní ochranou byl zákon č. 82/1935 Sb., o ochraně a obraně proti leteckým útokům, který položil základy další legislativě. V období 2. světové války se legislativa neměnila, změnil se jen název civilní ochrany na Luftschuz. Avšak oficiálně se pojem civilní ochrana objevil až roku 1992. Po tomto roce začaly významné změny v této oblasti. Podkapitola čtyři obsahuje popis předválečného vývoje československé armády v období 1918 až 1938. Popisuji zde i následnou modernizaci a reorganizaci československé armády, která směřovala k obraně před jediným tehdejším protivníkem, kterým bylo Německo. Naše armáda patřila mezi nejlepší armády z celé Evropy, i přesto byla z důvodu okupace rozpuštěna. V páté podkapitole je rozebrán poválečný vývoj armády. Pátá podkapitola má šest částí, ve kterých je vývoj rozdělen do určitých časových období. Největší změny v armádě nastaly v roce 1948 kvůli nástupu komunismu v naší republice, poté rozsáhlou reorganizací roku 1968 po vpádu sovětských vojsk a nakonec v roce 1993 po rozdělení Československé republiky na dva samostatné státy. Praktická část mé bakalářské práce je pouze teoretická, a to z důvodu názvu práce a cíle práce. Skládá se ze čtyř kapitol, jimiž jsou výzkumná otázka a metodika, výsledky, diskuze. Druhá kapitola obsahuje dvě podkapitoly, ve kterých je výzkumná otázka a metodika. V podkapitole, která se zabývá výzkumnou otázkou, je popsáno pouze znění výzkumné otázky, a to je "Jaký je trend vývoje civilní ochrany v armádě v České republice od roku 1989? Trend vývoje je velmi klesající z důvodu, že vojáci civilní ochrany nesmějí vyjíždět za hranice našeho státu a nemohou bojovat. V druhé podkapitole popisuji metodiku, podle které jsem zpracovávala svou práci. Kapitola 3 obsahuje výsledky mé bakalářské práce, ve kterých popisuji historii a změny ve struktuře 15. ženijního pluku. Dále historii ženijních praporů, jejich strukturu, úkoly, možnosti využití, vybavení a techniku. Popsány jsou zde i jednotlivé zákony, předpisy, směrnice, smlouvy a dohody, které jsou v souladu s nasazením sil a prostředků vojenských záchranných útvarů Armády České republiky. Výsledky obsahují i tabulky počtů ženijních a záchranných pracovníků v 15. ženijním pluku, jak se měnily s postupem času od roku 2003 až do roku 2013, od kterého ke změnám v počtech nedošlo. Tyto počty jsou zobrazeny v grafu, tak aby byl vidět právě klesající trend v počtu vojáků civilní ochrany u nás. Čtvrtou kapitolou je diskuze, ve které popisuji změny počtů vojenských útvarů civilní ochrany a důvody proč k těmto změnám vlastně došlo. Tyto útvary byly buď převedeny na jiné typy útvarů, zrušeny a záchranný prapor Hlučín byl dokonce převeden do podřízenosti Hasičského záchranného sboru České republiky.
|
|
Vývoj právní úpravy nároku na invalidní důchod od roku 1996 do roku 2012
VONDŘEJCOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá vývojem právní úpravy nároku na invalidní důchod od roku 1996 do roku 2012. Nová právní úprava, která začala platit 1. 1. 1996 zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, nově definovala plnou a částečnou invaliditu. Byly zrušeny částečné invalidní důchody, vyžadující kromě zjištění dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu také konstatování podstatného poklesu výdělku, kdy v období tržní ekonomiky s relativně volným mzdovým vývojem se takovéto pojetí částečné invalidity stalo neudržitelným. Nově se zdravotní stav pojištěnce způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav začal hodnotit procentuálně podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb., což mělo za následek odnímání invalidních důchodů, ale zároveň bylo na všechny občany nahlíženo stejně. V roce 2003 došlo k reformě správního soudnictví a vstoupil v platnost soudní řád správní. Přezkum rozhodnutí o žádosti o invalidní důchody formou opravného prostředku byl zrušen a rozhodnutí mohla být přezkoumávána jen na základě žaloby. Zároveň byl zřízen institut kasační stížnosti, jako mimořádný opravný prostředek. Zákonem č. 155/1995 Sb. byla k 1. 1. 2010 přijata nová právní úprava invalidních důchodů. Byl úplně zrušen částečný a plný invalidní důchod, invalidní důchod byl rozdělen do třech stupňů. Dále bylo zavedeno tzv. námitkové řízení, které má funkci řádného opravného prostředku proti rozhodnutí ČSSZ. Teprve až po využití těchto námitek je možné si podat žalobu k soudu. Cílem práce bylo zjistit, jaký dopad měla tato právní úprava účinná od 1. 1. 1996 a následná novelizace tohoto zákona v průběhu doby na počet opravných prostředků/žalob uplatněných pojištěnci před soudem. Byl zjištěn vysoký nárůst opravných prostředků s přijetím tohoto zákona v roce 1996 a naopak rapidní pokles žalob se zavedením námitkového řízení.
|
|
Historický vývoj letecké záchranné služby v České republice
KOTYZA, Michal
Bakalářská práce je zaměřena na historický vývoj letecké záchranné služby v České republice. Práce je především zaměřena na komparaci historického a současného vývoje letecké záchranné služby v kraji Vysočina, včetně porovnání letecké techniky používané u letecké záchranné služby na Vysočině a rozsahu vybavení vrtulníku. První část se okrajově zabývá využitím vrtulníku, jakožto prostředku pro záchranu životů ve světě, především v době války v Koreji, kdy byly poprvé plošně využity v jednotkách M.A.S.H (Mobile Army Surgical Hospital). Dále je zde zahrnut vývoj letecké záchranné služby v Československu a rozbor historické analýzy letecké záchranné služby na území České republiky a vývoj společností, které tyto služby rozšiřovaly od roku 1987. Do této práce jsem zahrnul pouze vývoj na území dnešní České republiky. V bakalářské práci jsou také zmíněni současní státní (Armáda ČR, Policie ČR) a soukromí provozovatelé (DSA, a.s. a Alfa-Helicopter, spol. s.r.o.), včetně hlavních provozovatelů, kteří zde fungovali na počátku (Slov-Air a Bel-Air) a díky kterým bylo možné v České republice položit základy letecké záchranné služby v systému přednemocniční neodkladné péče. Druhá část práce je zaměřena na postupný vývoj jednotlivých středisek letecké záchranné služby v České republice. Vzhledem ke společnému vývoji letecké záchranné služby na území Československa, je tato část práce zaměřena pouze na historický vývoj v České republice po roce 1987. Tímto jsou zde zahrnuty střediska letecké záchranné služby Praha (Kryštof 01), Brno (Kryštof 04), Ostrava (Kryštof 05), Hradec Králové (Kryštof 06), Plzeň (Kryštof 07), Olomouc (Kryštof 09), Jihlava (Kryštof 12), České Budějovice (Kryštof 13), Ústí nad Labem (Kryštof 15), Havlíčkův Brod (Kryštof 17) a Liberec (Kryštof 18). Ve výzkumné části práce se zabývám průzkumem názorů osob, zainteresovaných v oblasti letecké záchranné služby, zdravotnické záchranné služby a dalších osob, spojených se systémem poskytování přednemocniční neodkladné péče. Pro dosažení výsledků práce, jsem se rozhodl provést šetření prostřednictvím metody Brainwriting, kdy jsem požádal výše zmíněnou skupinu lidí o vyplnění dotazníku obsahující otázky, týkající se této problematiky. Otázky v dotazníku jsou směřovány na problematiku historického a současného vývoje letecké záchranné služby v České republice s odkazem zhodnocení této tématiky na Vysočině. Kapitola diskuse je zaměřena na podrobnější vývoj letecké záchranné služby v kraji Vysočina. Je zde okrajově rozebrána letecká záchranná služba v Havlíčkově Brodě, která existovala od roku 1991 do roku 1994. Vzhledem k minimálnímu množství získaných informací, není tento bod popsán do velké hloubky. V dalším bodě se zabývám Leteckou záchrannou službou v Jihlavě, která působí na území Vysočiny již od roku 1991. Vzhledem k adekvátnímu množství informací a vstřícnému přístupu respondentů a zaměstnanců letecké záchranné služby, jsem podrobněji rozebral historický vývoj tohoto střediska a v některých částech jsem provedl porovnání se současným stavem. Konkrétně se zde zabývám stručnou historií základny, kde jsem zahrnul nejdůležitější milníky, které provázely jejich vývoj. Jedním z bodů, na který jsem se zaměřil, je zázemí výjezdové základny, kde je rozebráno postupné upravování podmínek pro personál záchranné služby. V dalších bodech je nastíněna historie a rozdíly v typech vrtulníků, které byli na střediscích využívány spolu s vybavením, ať už se jedná o zdravotnický materiál, tak i o jiné prostředky užívané při záchranných akcích jako je například Toughbook. V posledním bodě je nastíněno složení personálu letecké záchranné služby. Závěr této práce je soustředěn na zodpovězení položené výzkumné otázky, zda je letecká záchranná služba potřebnou a využívanou složkou zdravotnické záchranné služby.
|
host ::
