|
|
Společenstvo motýlů (Lepidoptera) lesního komplexu Loučany u Klatov
Rendlová, Veronika ; Heřman, Petr (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato práce se zabývá zhodnocením druhového spektra tzv. velkých denních a nočních motýlů (Macrolepidoptera) na lokalitě Loučany nacházející se v šumavském předhůří. Na vytýčeném transektu a několika dalších stanovištích v rámci této lokality probíhal od dubna do listopadu 2015 monitoring motýlí fauny, zahrnující různé metody odchytů. Na základě těchto a dalších získaných dat (ze sezóny 2013 a v menší míře z 80. a 90. let 20. století) byl vyhotoven soupis veškerých zjištěných druhů zdejší motýlí fauny. Na lokalitě Loučany bylo zjištěno celkem 205 druhů motýlů náležících do 16 různých čeledí. K nejvýznamnějším zjištěným druhům patří bělásek ovocný (Aporia crataegi), perleťovec prostřední (Argynnis adippe), p. fialkový (Boloria euphrosyne), batolec duhový (Apatura iris), píďalka černobílá (Thera britannica) a p. kohoutková (Perizoma affinitata). Během výzkumu byly zaznamenávány také parametry prostředí v místech odchytů a s pomocí odborné literatury vyhodnocovány biotopové preference jednotlivých druhů. Celkem 186 druhů (90,7 % zjištěného množství) vykazuje určitou vazbu na lesní stanoviště. Na podporu diverzity společenstva motýlů lokality Loučany je třeba přistoupit k takovému lesnickému managementu, který bude udržovat rozvolněný charakter porostu a podporovat mozaikovitost ploch. Klíčová slova:...
|
|
|
Trypanosomy skupiny T. theileri u kopytníků v České republice
Brotánková, Anna ; Brzoňová, Jana (vedoucí práce) ; Juránková, Jana (oponent)
Skupina Trypanosoma theileri jsou krevní paraziti kopytníků. Potvrzenými vektory těchto protistů jsou ovádi, v případě T. melophagium ovčí kloši, ale detekovány byly tyto trypanosomy taktéž u jeleních klošů, komárů a flebotomů. Na základě předchozích detekcí jsme se v této práci zaměřili na zjištění role komárů v přenosu T. theileri a na zjištění prevalence u komárů na vybraných lokalitách v České republice, kde dosahovala až 6,4 %. Kromě komárů byla prevalence studována i u jeleních (4,0 %) a ovčích klošů (16,7 %). Experimentální infekce měly za cíl ověřit potenciál komárů a flebotomů jako přenašečů T. theileri. Během experimentů bylo využito jednoho druhu flebotoma Phlebotomus perniciosus a tří druhů komárů Culex pipiens molestus, Culex pipiens quinquefasciatus a Aedes vexans, ale také izoláty T. theileri či T. melophagium s různým původem. V práci se během těchto experimentů projevila různorodost, jak mezi druhy komárů, tak mezi použitými izoláty. Nejlepších výsledků bylo dosaženo u kombinace Aedes aegypti s izoláty z komárů, kde prevalence dosahovala až 90,8 %. S úspěšnými infekcemi komárů byly následně prováděny experimenty s prediurezí, kdy byla ve vylučované tekutině detekována infekční stádia trypanosom. Fylogenetická analýza získaných sekvencí T. theileri z terénních odchytů hmyzu či...
|
|
|
Vliv hnízdní fidelity na reprodukční úspěšnost potápivých kachen
Kejzlarová, Tereza ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Hníznídní fidelita a její vliv na reprodukční úspěšnost u dvou druhů potápivých kachen - poláka velkého (Aythya ferina) a poláka chocholačky (Aythya fuligula) byla sledována v oblasti Třeboňska a okolí pomocí značení a odchytu samic, vyhledávání a kontrol hnízd, a sledování značených jedinců a následně i mláďat uvedených druhů. U obou sledovaných druhů se hodnota fidelity (apparent survival) pohybovala okolo 65 %. Při hodnocení ovlivňujících faktorů vyšel jako statisticky signifikantní vliv předchozí reprodukční úspěšnosti, a to ve fázi vodění mláďat. Dále jsme porovnávali jednotlivé reprodukční parametry a celkovou reprodukční úspěšnost v jednotlivých letech, kde se jako statisticky signifikantní prokázal pouze vztah mezi načasováním hnízdění v prvním a v jakémkoliv následujícím roce u poláka chocholačky. Při porovnání reprodukčních úspěchů vztažených na vylíhnutí či nevylíhnutí snůšky a vodění či nevodění mláďat nedošlo ani u jednoho druhu k signifikantnímu posunu. Úspěšné samice tak nezopakovaly či ještě nevylepšily svůj reprodukční úspěch v následujících letech, což mohlo mít za následek jejich následnou nižší míru fidelity. Následně pak dochází ke dispersi i ke snížení reprodukční úspěšnosti samic, což se projeví nejen na celkovém populačním poklesu sledovaných druhů. Klíčová slova: hnízdní...
|
|
| |
|
|
Určování pohlaví kalouse ušatého (Asio otus) na základě PCR amplifikace DNA
Pecharová, Šárka ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Hačecká, Kristýna (oponent)
Tato práce je zaměřena na určování pohlaví kalouse ušatého (Asio otus). Při určování bylo využito ptačích per, které byly kalousům odebrány ze zad při odchytu a kroužkování. Prostřednictvím izolace DNA z krevních vlásečnic v ptačím brku a následné PCR reakci jsme se pokusili diferencovat pohlaví odchycených kalousů. V této práci je také popsána metoda PCR, která je v dnešní době jednou z nejpoužívanějších metod v laboratořích řady různých oborů. Zmiňuji se zde také o jednotlivých komponentech potřebných k průběhu této reakce, její historii a jejích jednotlivých krocích. Součástí mé diplomové práce je též charakteristika testovaného řádu a možné rozlišení pohlaví na základě morfologických znaků. Na tomto základě je zde také zmínka o sexuálním dimorfismu ptáků, jejich opeření a jeho následné barevnosti. U ptáků, ale také u ostatních živočichů se využívají různé techniky molekulární determinace pohlaví, o kterých se ve své práci také okrajově zmiňuji. Klíčová slova kalous ušatý (Asio otus), pohlaví, chromozomy, peří, barva, PCR, DNA
|
|
|
Chov střevlíků ve škole
Smrž, Martin ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Hlavním zaměřením této práce je sběr a chov střevlíkovitých brouků (Carabidae) pro využití ve školách. V teoretické části je věnována pozornost morfologii imag a larválních vývojových stádií; výskytu, potravní specializaci, rozmnožování a významu střevlíků. Následuje přehled vybraných zástupců, které lze najít v Evropě. Dále je obecně popsán sběr hmyzu včetně metod odchytu střevlíků. Vedle individuálního sběru lze použít i různé typy pastí. Součástí práce je nejen teoretická část, ale i praktický popis realizace vlastního sběru a chovu, které byly na základě teoretické části provedeny. Celkově bylo sesbíráno 27 jedinců na čtyřech stanovištích v lese Hankovci, který se nachází v Národní přírodní rezervaci Karlštejn. Ke sběru byla využita metoda individuálního sběru i sběr pomocí pastí. Ze tří typů pastí se nejvíce osvědčila past ze zavařovací sklenice. K realizaci výzkumu bylo použito 15 zástupců, kteří byli umístěni do tří typů insektárií. Ta byla umístěna na různá místa kvůli pokrytí potřeb slunečního svitu, stínu, vlhka apod. Nejvíce se osvědčila insektária vytvořená z plastové přepravky, tzv. faunaboxu, a to především díky snadné manipulaci a bezpečnosti. Potrava je pro masožravé druhy snadno zajistitelná. Celkový chov není náročný. Ukázalo se, že střevlíkovití brouci nevyžadují denní péči....
|
|
| |
|
|
Trypanosomy skupiny T. theileri u kopytníků v České republice
Brotánková, Anna ; Brzoňová, Jana (vedoucí práce) ; Juránková, Jana (oponent)
Skupina Trypanosoma theileri jsou krevní paraziti kopytníků. Potvrzenými vektory těchto protistů jsou ovádi, v případě T. melophagium ovčí kloši, ale detekovány byly tyto trypanosomy taktéž u jeleních klošů, komárů a flebotomů. Na základě předchozích detekcí jsme se v této práci zaměřili na zjištění role komárů v přenosu T. theileri a na zjištění prevalence u komárů na vybraných lokalitách v České republice, kde dosahovala až 6,4 %. Kromě komárů byla prevalence studována i u jeleních (4,0 %) a ovčích klošů (16,7 %). Experimentální infekce měly za cíl ověřit potenciál komárů a flebotomů jako přenašečů T. theileri. Během experimentů bylo využito jednoho druhu flebotoma Phlebotomus perniciosus a tří druhů komárů Culex pipiens molestus, Culex pipiens quinquefasciatus a Aedes vexans, ale také izoláty T. theileri či T. melophagium s různým původem. V práci se během těchto experimentů projevila různorodost, jak mezi druhy komárů, tak mezi použitými izoláty. Nejlepších výsledků bylo dosaženo u kombinace Aedes aegypti s izoláty z komárů, kde prevalence dosahovala až 90,8 %. S úspěšnými infekcemi komárů byly následně prováděny experimenty s prediurezí, kdy byla ve vylučované tekutině detekována infekční stádia trypanosom. Fylogenetická analýza získaných sekvencí T. theileri z terénních odchytů hmyzu či...
|
|
|
Vliv urbánního gradientu na společenstva netopýrů ve středoevropské krajině
Kočí, Jakub ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Andreas, Michal (oponent)
Letouni (Chiroptera) jsou obvykle chápáni jako skupina, která je významně ohrožena ničením stanovišť spojeným s lidskou činností. Ve středoevropské krajině však významná část druhového spektra využívá úkryty v lidských stavbách, přičemž u některých druhů jsou přírodní úkryty marginální či prakticky neznámé. Vzhledem k vazbě velké části našich netopýrů na fragmentované prostředí a v souvislosti s dlouhodobým vlivem člověka na středoevropskou krajinu se nabízí otázka, zda není alespoň pro část našich druhů vliv člověka skrze poskytování vhodných úkrytů spíše pozitivní. Na základě analýzy vlivu struktury krajinného pokryvu a členitosti krajiny na densitu, diverzitu a populační strukturu netopýřích společenstev získaných pomocí standardizovaných odchytů do sítí v rámci nízko položených (do 500 m n. m.) oblastí České republiky (celkem 204 lokalit, 3585 jedinců, 22 druhů netopýrů) bylo zjištěno, že i když jsou reakce druhově specifické a několik druhů vykazuje pozitivní vazbu na lidskou zástavbu, tak většina druhů spoléhá na rozlohu listnatého lesa a další člověkem nezasažené biotopy, jako jsou vodní plochy. Navzdory našemu očekávání se ukázalo, že nejvýznamnějším prvkem určujícím přítomnost různých pohlaví je členitost krajiny. Klíčová slova: Letouni, Chiroptera, fragmentace, Evropa, mírný pás
|
|
| |
host ::
RSS.