|
|
Pilotní testování využitelnosti "Action Research Arm Test (ARAT)" u osob po získaném poškození mozku
Hysková, Ludmila ; Nováková, Olga (vedoucí práce) ; Rybářová, Kateřina (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Ludmila Hysková Vedoucí práce: Bc. Olga Nováková M.Sc. Název bakalářské práce: Pilotní testování využitelnosti "Action Research Arm Test (ARAT)" u osob po získaném poškození mozku Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá použitím nástroje Action Research Arm Test (ARAT) u osob po získaném poškození mozku. U této populace může být častým problémem snížená nebo narušená funkce horních končetin, kterými se právě ARAT zabývá. Cílem práce je popis vlastností nástroje a zhodnocení faktorů využití. Teoretická část popisuje různé typy poškození mozku, především cévní mozkové příhody a jejich následky. Následuje kapitola věnovaná úchopům a jejich patologiím. Právě úchopy jsou dominantní částí testování ARAT. V druhé polovině teoretické části je popsáno testování v ergoterapii a důležitost standardizovaných nástrojů. Dále je podrobně popsán nástroj ARAT. V závěru jsou stručně popsány další testy pro hodnocení funkce horních končetin. Praktická část se zabývá samotným pilotním testováním ARAT u 8 pacientů. Jsou zde uvedeny zkrácené kazuistiky všech pacientů, dále výsledky jednotlivých subtestů i výsledné skóre. Tyto výsledky jsou porovnány vzájemně mezi pacienty. V závěru praktické části je uveden popis vlastností nástroje a jeho zhodnocení v předem stanovených oblastech. Závěr...
|
|
|
Zahrada jako prostředek k terapii
Posová, Karolína
Bakalářské práce se zabývá problematikou zahradní terapie a terapeutických zahrad. V literární části přibližuje u nás oproti jiným zemím méně využívanou zahradní terapii, popisuje základní principy tvorby terapeutických zahrad, včetně bezbariérovosti a seznamuje s diagnózou získaného poškození mozku. Cílem praktické části je na základě prostudované literatury a analýzy modelového území vytvořit ideální zahradní prostor pro terapie pacientů. K tomu byl zvolen modelový objekt Kliniky rehabilitačního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze s ohledem na nejčastější diagnózu pacientů tohoto zařízení, tedy získané poškození mozku. V rámci návrhu terapeutické zahrady došlo také k vytvoření speciálních terapeutických prvků pro zahradní terapii, nácvik chůze naboso, nácvik jízdy na invalidním vozíku i chůze v běžném prostředí a vytvoření speciálně upravené lavičky pro handicapované. Tento návrh je dokumentován pomocí architektonické studie
|
|
|
Návrh a realizace kompenzačních pomůcek pro pacienty se získaným poškozením mozku pomocí 3D tiskárny
Gazdová, Klára ; Rodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Sýkorová, Jitka (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Klára Gazdová Vedoucí práce: Bc. Zuzana Rodová, M.Sc. Název bakalářské práce: Návrh a realizace kompenzačních pomůcek pro pacienty se získaným poškozením mozku pomocí 3D tiskárny Abstrakt bakalářské práce: Východiska: Získané poškození mozku způsobuje disabilitu, která ovlivňuje soběstačnost. Pro zvýšení soběstačnosti lze použít kompenzační pomůcky. Technologie 3D tisku se zdá být vhodnou alternativou pro vytváření pomůcek na míru. Tento trend se již v zahraničí formuje. Formulace cíle: Hlavním cílem je vytvoření kompenzačních pomůcek na míru pro pacienty se získaným poškozením mozku pomocí 3D tiskárny. Dílčí cíl je zhodnocení finanční a technické náročnosti technologie pro běžnou ergoterapeutickou praxi. Metodika: Pěti pacientům se získaným poškozením mozku, byla v rámci bakalářské práce vytvořena kompenzační pomůcka na míru a vytištěna pomocí 3D tisku. Pomůcky byly zaměřené na všední denní činnosti, které pacienti nebyli schopni bez pomůcky provádět. Výsledky: Bylo vytvořeno šest pomůcek pro sebesycení. Jedné pacientce musela být po testování pomůcky vytvořena nová. Jeden pacient potřeboval měkkou pomůcku, kterou 3D tisk neumožňuje. Vytvořené pomůcky umožnily čtyřem pacientům zapojení paretické horní končetiny do sebesycení. Závěr: 3D tisk je velmi perspektivní...
|
|
|
Srovnání nástrojů pro stanovení individuálních cílů v ergoterapii u pacientů se získaným poškozením mozku
Česáková, Kamila ; Slepičková, Veronika (vedoucí práce) ; Vavříková, Marianna (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Kamila Česáková Vedoucí práce: Mgr. Veronika Slepičková Oponent práce: Název bakalářské práce: Srovnání nástrojů pro stanovení individuálních cílů v ergoterapii u pacientů se získaným poškozením mozku Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá využitím tří vybraných nástrojů pro stanovení individuálních cílů u pacientů se získaným poškozením mozku. Cílem této práce je zmapovat průběh aplikace jednotlivých nástrojů a jejich srovnání ve vybraných oblastech. Dále je v práci věnována pozornost využití nástroje u pacientů v závislosti na různých následcích získaného poškození mozku. V teoretické části práce jsou popsány různé druhy získaných poškození mozku, jejich následky a možnosti rehabilitace. Dále je zde popsán doporučený průběh aplikace jednotlivých nástrojů. V praktické části je popsán průběh aplikace jednotlivých nástrojů u konkrétních klientů. U každého nástroje je vždy jeden klient s afázií a jeden klient bez afázie. Tato část rovněž obsahuje následné zhodnocení a srovnání vybraných nástrojů v různých oblastech, ale také různá doporučení ohledně jejich aplikace. Klíčová slova: stanovení individuálních cílů, získané poškození mozku, ergoterapie, Kanadské hodnocení výkonu zaměstnávání, Kawa model, Plánování zaměřené na člověka
|
|
|
Využití systému CogniPlus pro trénink kognitivních funkcí v ergoterapii u osob se získaným poškozením mozku
Pilzová, Martina ; Zemánková, Zuzana (vedoucí práce) ; Nováková, Olga (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno: Bc. Martina Pilzová Vedoucí práce: Mgr. Zuzana Zemánková Oponent práce: Název diplomové práce: Využití systému CogniPlus pro trénink kognitivních funkcí v ergoterapii u osob se získaným poškozením mozku Abstrakt diplomové práce: Získané poškození mozku je v dnešní době stále aktuální téma a závažný problém. Po léčbě se objevuje velký počet následků, které způsobují dlouhodobou pracovní neschopnost a invalidizaci mnoha osob. Jedním ze závažných následků jsou poruchy kognitivních funkcí, které znemožňují a znesnadňují návrat osob do běžného života. Jedním ze způsobů, jak je možné ovlivnit poruchy kognitivních funkcí, je systém CogniPlus. Teoretická část práce představuje získané poškození mozku, jeho rozdělení, základní klasifikaci a následky. Dále se věnuje kognitivní rehabilitaci, jednak za využití počítačů, tak i konvenční metodou, a v neposlední řadě představuje práci ergoterapeuta a možnost testování kognitivních funkcí. Cílem výzkumné části bylo zjistit, zda je trénink kognitivních funkcí pomocí systému CogniPlus efektivnější oproti tréninku kognitivních funkcí konvenční metodou tužka-papír. Do studie bylo zařazeno 20 osob, jeden účastník musel studii opustit ze zdravotních důvodů. Experimentální i kontrolní skupina měla terapii 1-2x týdně, dle možností, celkově byla...
|
|
|
Využití systému CogniPlus pro trénink kognitivních funkcí v ergoterapii u osob se získaným poškozením mozku
Pilzová, Martina ; Zemánková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hoidekrová, Kristýna (oponent)
Získané poškození mozku je v dnešní době stále aktuální téma a závažný problém. Po léčbě se objevuje velký počet následků, které způsobují dlouhodobou pracovní neschopnost a invalidizaci mnoha osob. Jedním ze závažných následků jsou poruchy kognitivních funkcí, které znemožňují a znesnadňují návrat osob do běžného života. Jedním ze způsobů, jak je možné ovlivnit poruchy kognitivních funkcí, je systém CogniPlus. Teoretická část práce představuje získané poškození mozku, jeho rozdělení, základní klasifikaci a následky. Dále se věnuje kognitivní rehabilitaci, jednak za využití počítačů, tak i konvenční metodou, a v neposlední řadě představuje práci ergoterapeuta a možnost testování kognitivních funkcí. Cílem výzkumné části bylo zjistit, zda je trénink kognitivních funkcí pomocí systému CogniPlus efektivnější oproti tréninku kognitivních funkcí konvenční metodou tužka-papír. Do studie bylo zařazeno 20 osob, jeden účastník musel studii opustit ze zdravotních důvodů. Experimentální i kontrolní skupina měla terapii 1-2x týdně, dle možností, celkově byla terapie provedena 10x. Všichni účastníci byli hodnoceni vstupním a výstupním Addenbrookským kognitivním testem a dotazníkem kognitivních chyb. Experimentální skupina prokazovala signifikantní zlepšení u celkového skóre ACE a u podskoré paměti, v dotazníku...
|
|
|
Ergoterapeutické hodnocení domácího prostředí osob se získaným poškozením mozku. Případová studie se zaměřením na facilitátory a bariéry dle Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví
Podzemná, Dorota ; Krulová, Anna (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jaromíra (oponent)
diplomové práce: Domácí prostředí by pro osobu s disabilitou mělo být přístupné, bezbariérové a bezpečné. Jednou z možností, jak tyto podmínky splnit, je nechat si prostředí zhodnotit ergoterapeutem. Evaluace domácího prostředí, navrhování potřebných úprav a doporučení kompenzačních pomůcek je nedílnou součástí oboru ergoterapie. Prostředí jako spolupůsobící faktor je popisováno také v Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví. Hlavním cílem diplomové práce bylo na základě případové studie navrhnout hodnocení domácího prostředí osob se získaným poškozením mozku dle Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví. Dílčím cílem pak bylo identifikovat bariéry domácího prostředí, určit stávající facilitátory a eventuálně navrhnout další kompenzační pomůcky a úpravy v domácím prostředí k dosažení optimální soběstačnosti. Teoretická část je věnována získanému poškození mozku, Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví, problematice hodnocení domácího prostředí a hodnotícím nástrojům. Praktická část prostřednictvím případových studií zachycuje proces vytváření hodnotícího formuláře a popisuje intervence v domácím prostředí klientů. Výstupem praktické části je formulář pro hodnocení domácího prostředí dle Mezinárodní klasifikace funkčních...
|
|
|
Monitoring pohybových funkcí horní končetiny u pacientů po získaném poškození mozku pomocí akcelerometru z pohledu ergoterapeuta
Trpková, Jana ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Krulová, Anna (oponent)
diplomové práce: Tato diplomová práce se zabývá monitoringem pohybu horních končetin u pacientů po získaném poškození mozku pomocí akcelerometru a je zpracována z pohledu ergoterapie. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Pro teoretickou část je stěžejním cílem shromáždit odbornou literaturu o možnostech monitorování pohybu horních končetin pomocí akcelerometru v rehabilitaci ve zdravotnictví a zejména pak v ergoterapii. Praktická část práce si klade tři cíle. Prvním cílem je zjistit, zda monitorování horních končetin pomocí akcelerometru u pacientů po získaném poškození mozku povede k objektivnímu zlepšení aktivit denního života (ADL) v oblasti sebesycení, mytí se a oblékání. Cílem druhým je zjistit, zda monitoring pomocí akcelerometru povede ke zlepšení subjektivního vnímání v téže ADL a třetím cílem je porovnat, zda spolu objektivní a subjektivní zlepšení souvisí. Praktická část byla zpracována formou pilotní studie. Byl využit kvantitativní výzkum, konkrétně pak typ preexperimentu - One Group Pretest Posttest Design - Předběžné a následné srovnání jedné skupiny. Do studie bylo zařazeno 14 pacientů po získaném poškození mozku, kteří se účastnili 4týdenního pobytu v denním stacionáři se současným monitorováním jejich horních končetin pomocí akcelerometru. Pacienti byli hodnoceni...
|
|
|
Monitoring pohybových funkcí horní končetiny u pacientů po získaném poškození mozku pomocí akcelerometru z pohledu ergoterapeuta
Trpková, Jana ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Krulová, Anna (oponent)
diplomové práce: Tato diplomová práce se zabývá monitoringem pohybu horních končetin u pacientů po získaném poškození mozku pomocí akcelerometru a je zpracována z pohledu ergoterapie. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Pro teoretickou část je stěžejním cílem shromáždit odbornou literaturu o možnostech monitorování pohybu horních končetin pomocí akcelerometru v rehabilitaci ve zdravotnictví a zejména pak v ergoterapii. Praktická část práce si klade tři cíle. Prvním cílem je zjistit, zda monitorování horních končetin pomocí akcelerometru u pacientů po získaném poškození mozku povede k objektivnímu zlepšení aktivit denního života (ADL) v oblasti sebesycení, mytí se a oblékání. Cílem druhým je zjistit, zda monitoring pomocí akcelerometru povede ke zlepšení subjektivního vnímání v téže ADL a třetím cílem je porovnat, zda spolu objektivní a subjektivní zlepšení souvisí. Praktická část byla zpracována formou pilotní studie. Byl využit kvantitativní výzkum, konkrétně pak typ preexperimentu - One Group Pretest Posttest Design - Předběžné a následné srovnání jedné skupiny. Do studie bylo zařazeno 14 pacientů po získaném poškození mozku, kteří se účastnili 4týdenního pobytu v denním stacionáři se současným monitorováním jejich horních končetin pomocí akcelerometru. Pacienti byli hodnoceni...
|
|
|
Aktivace senzomotorických funkcí u pacientů po získaném poškození mozku z pohledu ergoterapie. Podtitul: S využitím terapeutické zahrady
Posová, Veronika ; Svobodová, Tereza (vedoucí práce) ; Marková, Olga (oponent)
Jméno, příjmení: Veronika Posová Vedoucí práce: Bc. Tereza Svobodová Oponent práce: ……………………… Název bakalářské práce: Aktivace senzomotorických funkcí u pacientů po získaném poškození mozku z pohledu ergoterapie: S využitím terapeutické zahrady bstrakt bakalářské práce: Zahradní terapie je obor relativně známý v zahraničí. V České republice existují zahrady, které lze pro tento způsob terapie využít, ale obor jako takový příliš známý není. Cílem mé práce bylo zkusit vytvořit návrh terapeutické zahrady pro pacienty po získaném poškození mozku. Součástí návrhu jsou prvky na trénink hmatu, čichu a lokomoce či jízdy na vozíku, které může terapeut využít při terapii. K vytvoření daného návrhu jsem zpracovávala nejen literaturu, ale také odpovědi ze semistrukturovaného rozhovoru, na který mi odpovídaly 3 ergoterapeutky, které mají ve svém pracovišti zahradu. Na základě odpovědí jsem částečně upravila daný návrh. Výsledkem práce je terapeutická zahrada, která odpovídá mým představám a znalostem oboru. Součásti jsou také dvě konkrétní smyslové pomůcky z prostředí zahrady, které doplňují její terapeutické využití. Jedná se o pomůcky na trénink čichu a hmatu. Hlavním přínosem této práce je poukázání na další možnou terapii, kterou by ergo/terapeuti mohli využít ve své praxi, či multidisciplinární spolupráci se...
|
host ::
RSS.