|
|
UAVs as a tool in the fight against Al-Qaeda in the context of the U.S. strategic culture: Discourse analysis
Koleják, Martin ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Studium strategické kultury a jejího vlivu na jednání státu je v teoriích mezinárodních vztahů ještě stále poměrně nový fenomén. Podobně tomu je i v případě bezpilotních letadel, které do studií mezinárodní bezpečnosti začaly výrazněji pronikat pouze před nekolika lety. Cílem této práce je prozkoumat způsob, jakým Spojené státy nasazují své bezpilotní letouny při boji proti teroristické síti Al-Kajdá na území Pákistánu, Jemenu a Somálska. Konkrétně jsem se zaměřil na to, co tohle jednání, kterého jsme byli svědky zejména od nástupu Baracka Obamy do funkce prezidenta, znamená v kontextu strategické kultury USA. Zvolený problém jsem řeším pomocí diskurzivní analýzy a modelu strategické kultury, jehož autorem je Colin Gray. V samotném diskurzu politických a vojenských lídrů USA se mi podařilo identifikovat všechny čtyři ukazatele strategické kultury, které jsem si odvodil v teoretické části práce. Krom toho jsem v diskurzu objevil několik zajímavých metafor a symbolů. Přínosem této práce je, že zkoumá nasazení bezpilotních letounů přes optiku strategické kultury, což nebylo doposud vědecky zpracováno. Klíčová slova: UAV; drony; strategická kultura; Colin Gray; Alastair Johnston; Barack Obama; Al- Kajdá
|
|
|
Comparative analysis of Czechoslovak and Finnish strategic cultures before World War II
Jílek, Tomáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Cieľom práce je preskúmanie vplyvu strategickej kultúry na štáty a na ich najdôležitejšie rozhodnutia. Koncept strategickej kultúry, prvýkrát predstavený Jackom Snyderom v sedemdesiatych rokoch, je dnes všeobecne akceptovaný, možno sa dokonca stretnúť s varovaniami, že kulturalizmus sa môže stať príliš módnym, niektorí tvrdia, že sa tak už deje. Väčšina prác sa ale zaoberá strategickými kultúrami krajín s dlhou a bohatou históriou, s mnohými historickými skúsenosťami a s veľkým množstvom rôznych programových dokumentov - ako napr. USA, Rusko, Čína alebo India. Mojou snahou je identifikácia vplyvu strategickej kultúry u malých štátov, s veľmi krátkym obdobím nezávislosti - Fínska a Československa na počiatku druhej svetovej vojny. Líšia sa jedným zásadným rozhodnutím: Československo sa rozhodlo ustúpiť nemeckým teritoriálnym požiadavkám, zatiaľ čo Fínsko sa tak nerozhodlo, výsledkom čoho čelilo vojne so Sovietskym zväzom. Hypotézou práce je, že tento zásadný rozdiel bol spôsobený rozdielnymi strategickými kultúrami v daných dvoch kontextoch.
|
|
|
Bezpečnostní a strategická kultura USA během 2. volebního období Baracka Obamy
Kafková, Markéta ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá bezpečnostní a strategickou kulturou USA v 2. volebním období Baracka Obamy, tedy v letech 2012-2016. Stanovuje hypotézu, že bezpečnostní a strategická kultura Obamovy administrativy v těchto letech vykazovala znaky multilateralismu, upřednostňovala k řešení konfliktů politická řešení a uchylovala se k použití soft power oproti hard power. Práce se bude snažit o potvrzení této hypotézy na základě diskursivní analýzy projevů a smluv. Vychází z teorie bezpečnostní a strategické kultury a pomocí kritérií, jakými jsou unilateralismus oproti multilateralismu, preventivní působení oproti preemptivním úderům a politická řešení oproti militarismu, vyhodnocuje druhé volební období Baracka Obamy v úřadu prezidenta Spojených států amerických.
|
|
|
Bilance zahraniční a bezpečnostní politiky 43. amerického prezidenta
Pospíšil, Tomáš ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent) ; Lacina, Karel (oponent) ; Krč, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem disertační práce je provést bilanci americké zahraniční a bezpečnostní politiky v letech 2001 -- 2008 z pohledu bezpečnostní a strategické kultury. Bezpečnostní a strategická kultura (BSK) jsou relativně novými koncepty v oboru mezinárodních vztahů, avšak mezi akademiky se těší stále větší oblibě. Z nejrůznějších přístupů k BSK byla vybrána poststrukturalistická koncepce, která velice dobře umožňuje práci s bezpečnostním a strategickým diskurzem. V disertační práci jsou koncepty BSK na rovině teoretické šířeji ukotveny a odděleny. Na praktické rovině je zkoumáno, jakým způsobem ovlivňovala BSK klíčová rozhodnutí v daném období a jakou roli sehrály bezpečnostní a strategické elity při změnách BSK. Na bilanční úrovni je pak zkoumáno, jakým způsobem se změny BSK, které byly identifikovány na rovině praktické, promítly do americké zahraniční a bezpečnostní politiky a základních doktrinálních dokumentů. Pozornost je věnována především útokům z 11. září 2001, které zcela zásadně ovlivnily toto turbulentní období, válkám v Afghánistánu a Iráku, které byly vedeny v reakci na výše zmíněné útoky, a proměny zahraniční a bezpečnostní politiky USA v reakci na neúspěch globální války proti terorismu (GWOT).
|
|
|
Postoj Francie k zahraniční a bezpečnostní politice Spojených států amerických
Čmakalová, Kateřina ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent) ; Novák, Jaromír (oponent) ; Adamec, Vilém (oponent)
K podstatným aspektům v oboru bezpečnostních studií patří dnes i zájem o oblast kultury. V současnosti se mezi odborníky v oboru bezpečnostních studií čím dál více prosazuje názor, že kultura může výrazněji ovlivnit stěžejní strategie chování států i v bezpečnostních aspektech. Článek s těmito předpoklady dále pracuje a snaží se poukázat na existenci a vliv bezpečnostní a strategické kultury u dvou vybraných států. Svá tvrzení staví především na definicích Alastair I. Johnstona (1995) a Jeffrey S. Lantise (2002), kteří přímo spojují bezpečnostní a strategickou kulturu konkrétního státu s tím, jak definuje své hlavní cíle v oblasti bezpečnosti a jakými způsoby a nástroji se snaží bezpečnosti dosáhnout. V rámci případové studie článek hodnotí přístupy Spojených států amerických a Francie k bezpečnostním hrozbám počátku 21. století, a to zejména ke globálnímu terorismu. Článek zkoumá, zda a proč byly při dosahování bezpečnostních cílů stanovených na nejvyšší politické úrovni preferovány přesvědčovací (persuasive) či nátlakové strategie, vojenské či nevojenské nástroje. Dále posuzuje, zda a z jakého důvodu byly upřednostňovány jednání, diplomacie a politický tlak, či zda bylo spíše rozhodnuto o nasazení ozbrojených sil. Hlavním cílem textu je ukázat, jak rozdíly v bezpečnostní a strategické kultuře, odlišnosti mezi americkou a francouzskou identitou, v hodnotách a normách obou států vedou k různému vnímání terorismu jako globální bezpečnostní hrozby a k různým opatřením v boji proti ní.
|
host ::
RSS.