|
|
Analýza diskursu tvorby veřejného prostoru v Praze
Hladík, Zdeněk ; Matoušek, Roman (vedoucí práce) ; Pospěch, Pavel (oponent)
Ústřední myšlenkou této diplomové práce je vnímání veřejného prostoru jako něčeho nesamozřejmého, na jehož existenci a fungování se významně podílí sami jeho uživatelé. Nicméně ve společnosti existuje mnoho zájmových skupin, které si na něj mohou klást určité nároky a snažit se do něj promítnout své vlastní představy. Jedním z takových pokusů může být i dokument Strategie rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy/ návrh, který sám sebe prezentuje jako revoluční rozvojový dokument a jehož obsah by měl být v souladu se zájmy veřejnosti. Je ale tomu opravdu tak? Přijetím principů sociálního konstruktivismu lze pak za pomoci diskursivní analýzy jako hlavní výzkumné metody odhalit 1) jakým způsobem je v tomto dokumentu prezentován pražský veřejný prostor a jeho tvorba a 2) jakým způsobem se představy dokumentu (autorů) liší od veřejného diskursu. Výsledkem této práce by tedy mělo být zjištění, jestli je obsah dotyčného dokumentu opravdu napsán ve shodě se zájmy obyvatel Prahy a zda je opravdu tak jedinečný, jak se sám prezentuje. Klíčová slova: diskurs, diskursivní analýza, IPR, město, Praha, rozvoj, sociální konstruktivismus, veřejný prostor
|
|
|
Gender blending a queer performativita ve videoklipech Lady Gaga
Sekyrová, Karolína ; Sloboda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Martinová, Marta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tím, jak je ve videoklipech Lady Gaga zobrazována queer performativita a gender blending. Práce se snaží nalézt a analyzovat, pomocí sémiotické analýzy, tyto prvky a vysvětlit jejich význam. Práce vychází z teoretického vymezení genderu a z jeho dvou konstruktivistických konceptů: dělání genderu autorů Westové a Zimermanna a genderové performativity Judith Butlerové. Práce představuje koncept queer jako přenálepkování sexuálních menšin, ale také jako analytickou čočku dekonstruující normativní uspořádání společnosti. Autorka práce ve čtyřech videoklipech specifikovala konkrétní prvky směřující k gender blendingu a queer performativitě a došla k názoru, že Lady Gaga opakovaně porušuje genderové stereotypy, ve svých videoklipech používá prvky představující odlišné podoby sexuality, a tím narušuje převládající pohled na heteronormativní uspořádání společnosti.
|
|
|
Sociální bydlení v České republice, aneb příběh jednoho zákona
Šrédlová, Jana ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Šojdrová, Michaela (oponent)
Diplomová práce "Sociální bydlení v České republice, aneb příběh jednoho zákona" se zabývá identifikací snah českých vlád zavést zákon o sociálním bydlení. Práce vychází z přístupu historického institucionalismu a identifikuje vývoj institucionálního prostředí, které ovlivňovalo a doposud přispívá k formulaci návrhů řešení systému sociálního bydlení. Stěžejní metodou práce je analýza diskurzu jakožto prostředek pro pochopení názorových proudů, které ovlivňují podobu tvorby a způsob nahlížení na problematiku potřebnosti sociálního bydlení. Tato metoda vychází z teorie sociálního konstruktivismu a přistupuje k sociálnímu bydlení jako ke zkonstruovanému problému vytvořeného aktéry sociální bytové politiky. Z analýzy vyplynuly dva dominující diskurzivní rámce soupeřící v otázce zavádění systému sociálního bydlení, tím je rámec liberální a sociální. Sociální bydlení je tak viděno z jedné strany jako pomoc státu, která by měla být směřována především na nerizikové skupiny obyvatel (senioři, mladé rodiny, matky samoživitelky) s ohledem na šetrnost a efektivnost, na straně druhé, rámec sociální chápe sociální bydlení jako primární předpoklad pro boj se sociálním vyloučením. Tyto premisy vysvětlují dosavadní jednání aktérů sociální bytové politiky a implikují možné kontroverze i do budoucna.
|
|
|
Svět dětské mozkové obrny : nahlížení vlastního postižení v průběhu socializace
Kudláček, Miroslav ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Titzl, Boris (oponent)
- Miroslav Kudláček "Svět dětské mozkové obrny" Práce chce popsat proces, jakým lidé s Dětskou mozkovou obrnou (dále jen DMO) poznávají své postižení. Pro symptomy tohoto postižení je totiž charakteristické, že vznikají nejpozději do jednoho roku po narození. Z toho plyne, že takto postižený člověk/dítě nemá zkušenost "být zdravý". Proto musí své postižení nahlížet a konstruovat jiným způsobem než např. lidé po úrazu. Práce chce tedy popsat kognitivní proces, jakým takto postižení jedinci své postižení poznávají. Teoreticky se chci opírat o sociální konstruktivismus a vývojovou psychologii J. Piageta. Metodologická část by se měla sestávat z rozhovorů s lidmi s DMO.
|
|
|
Rakovina jako strašák, aneb jak se pacienti s nádorovým onemocněním učí zacházet se svou nemocí
Spíralová, Anna ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Tato práce se zaměřuje na důležité téma dnešní doby, kterým je rakovina. Popisuje tuto zákeřnou nemoc z pohledu sociálního, tedy z pohledu toho, jaké dopady má nemoc na život ve společnosti, ale i na postavení nemocného jedince v ní. Rakovina je spojena se silnými konotacemi, které vyplývají z pohledu, jaký tvoří média a spolčenost. Je to primárně status bojovníka, který je dominantní i tím, jak je nemoc komunikována v rodině a jak je na ni pohlíženo. Pacient s rakovinou alias bojovník je člověk, který má rakovinu, ale nepřestává být aktivní, bojuje s nemocí, ale nezapomíná na svůj život a dál pracuje, žije společensky atd. Takovéto chování je od něho často očekáváno rodinou i blízkými, ale rakovina je nemoc, která působí velice často bolest a obavu o vlastní život a nemocný se tak musí potýkat nejen s ní, ale i s naplněním představy bojovníka pro své blízké. Dále bude ukázáno, jak s nemocí pracují samotní pacienti, jak se "učí být nemocnými" i jak nemoc dále začleňují do své biografie, jako velice zásadní událost ve svém životě a jak její vznik, jehož představa není zcela jasná, dávají do vztahu se svým životem a její vznik spojují s určitým typem trestu, který jim byl dán za "nevhodné" chování. Tato konstrukce tak bude částečným nahlédnutím do sociálního konstruktivismu i a částečně i do práce s...
|
|
|
Typizační schémata dvou generací, aneb hraje při posuzování neznámých osob v každodenní realitě roli náš věk?
Baranková, Lenka ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Trusinová, Romana (oponent)
Práce je zaměřená na výzkum procesů, které naprosto přirozeně a podvědomě používáme v každodenní realitě k posuzování situací a osob. Zabývá se popsáním těchto procesů a následně zkoumáním posuzování neznámých osob v praxi především z toho hlediska, zda může být hodnocení ovlivněno věkem respondenta. Hlavním teoretickým východiskem práce je sociální konstruktivismus především proto, že k veškerým situacím a jevům v každodenní realitě zaujímáme určitý postoj už jen proto, že existují, jsou tedy konstruktem dané společnosti. Následně se práce zaměřuje na vlastní hierarchické uspořádání těchto posuzovacích procesů, jako typizace a kategorizace a z těch plynoucí zaujímání postojů. Práce především popisuje rozdíly při hodnocení neznámých osob za pomoci fotografických rozhovorů mezi dvěma věkově rozdílnými skupinami respondentů. Na základě analýzy dat se ukazuje, že věk a dokonce i pohlaví skutečně hraje roli při posuzování neznámých osob.
|
|
|
NATO v boji proti terorismu a formování kolektivní identity
Štulcová, Iveta ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Diplomová práce "NATO v boji proti terorismu a formování kolektivní identity" pojednává o vlivu hrozby mezinárodního terorismu na kolektivní identitu Severoatlantické aliance. Teroristické útoky na území Spojených států amerických z 11. září 2001 představují milník v historii Severoatlantické aliance, neboť to bylo poprvé, kdy byl aktivován článek 5 Washingtonské smlouvy. Hlavím argumentem práce je, že NATO bylo schopno znovu posílit svou identitu a reformulovat svůj účel i navzdory neshodám ohledně role Aliance v boji proti terorismu po 11. září. Hlavním cílem práce je najít vztah mezi vnímáním hrozby terorismu v rámci NATO a kolektivní identitou NATO, a to na základě předpokladů sociálního konstruktivismu a s pomocí konstruktivistické metodologie. Diskursivní analýza klíčových dokumentů NATO potvrzuje vliv 11. září na proměnu strategického uvažování v rámci Aliance, která vedla k zahájení řady aktivit mířených na boj s terorismem. Výsledky diskurzivních analýz Spojených států amerických, Velké Británie, Francie, České republiky a Polska potvrzují výchozí hypotézu práce, tedy že terorismus utvrdil pocit kolektivní identity mezi členskými státy a stal se novou hrozbou, vůči níž se NATO vymezuje. Členské státy NATO tedy vnímají NATO jako základ své bezpečnosti v měnícím se mezinárodním bezpečnostním...
|
|
| |
|
|
Mediální (re)konstrukce kolektivní paměti: Říjen a Listopad - opora současné české národní identity.
Vacková, Kateřina ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem vztahu masových médií, kolektivní paměti a národní identity. Kolektivní paměť i národní identitu chápu v souladu s teorií sociálního konstruktivismu jako sociální konstrukty. Masová média vnímám jako činitele, kteří se na konstruování sociální reality podílejí. Práce se soustředí na analýzu mediálních interpretací významných událostí českých dějin - Října 1918 a Listopadu 1989. Analyzovány jsou komentáře vycházející při příležitosti výročí těchto událostí v letech 1998 - 2009. Zvolenými analyzovanými médii jsou české deníky Hospodářské noviny, Lidové noviny a Mladá fronta DNES. K rozboru vybraných textů je použita kvalitativní metoda analýzy obsahu. Cílem práce je odhalit některé typické mediální diskurzy opírající se o národní minulost, na jejichž základě je posilována současná česká národní identita. Výzkumná část práce je doplněna o teoretický rámec zahrnující výklad relevantních pojmů a část metodologickou.
|
|
|
Socializace českých politických aktérů. Pozice českých politiků k invazi do Iráku v roce 2003
Vojtová, Veronika ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Když se v devadesátých letech otázka rozšíření euroatlantických organizací pomalu začala stávat realitou, teorie zkoumající vzájemné působení organizací a jejích členských států postupně upouštěla od primárního vnímání státu jako socializovaného aktéra (socializee), kterého vyměnila za jeho politické aktéry. Ke slovu se čím dál více začala hlásit teorie socializace, která zkoumala působení organizací na politické představitele členských zemí, jejich chování a případnou souvislost mezi tím. Poněkud mladá a dynamicky se rozvíjející teorie narážela na překážky zejména co se týče jejího teoretického ukotvení. Ani v rámci probíhající akademické debaty se jí nedostalo jednoznačného uznání, když výzkumy zkoumající příčinný vztah mezi socializací a následným chování politiků přicházejí s rozdílnými výsledky. Předkládaná práce si dala za cíl vstoupit do této debaty a ověřit hypotézu, která předpokládá, že rozhodování zahraničně-politických aktérů je ovlivněno socializací daného politického aktéra. Ověřování hypotézy proběhlo na příkladu irácké krize v roce 2003, kdy prostřednictvím obsahové analýzy mediálních výstupů a oficiálních dokumentů a pomocí tří socializačních ukazatelů byla zkoumána případná socializace u šesti politických aktérů, kteří se v té době podíleli na vytváření zahraniční politiky ČR....
|
host ::
RSS.