|
|
Sebevražednost seniorů z pohledu pomáhajících pracovníků - okres Karlovy Vary
Puchálková, Michala ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Autorka se ve své práci zabývá problematikou sebevražednosti seniorů z pohledu pomáhajících pracovníků v okrese Karlovy Vary. Zaměřuje se zejména na osobní zkušenosti pracovníků s tímto problémem a jejich informovanost o daném tématu. Dále zjišťuje, zda jsou pomáhající profesionálové adekvátně podporováni tak, aby mohli s tímto jevem vhodně pracovat. V teoretické části této práce je uveden základní vzhled do problematiky sebevražednosti jako takové. Je zde stručně nastíněna historie suicidality a nejčastější motivy, příčiny a formy suicidálního jednání. Dále jsou v teoretické části vymezena specifika sebevražednosti seniorů a práce s touto cílovou skupinou. V závěru je také nastíněna možná prevence sebevražedného jednání u seniorů. V empirické části je nejprve popsána metodologie výzkumu a stručná charakteristika okresu Karlovy Vary. Dále autorka na základě provedeného výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů popisuje zjištění týkající se zkušeností a informovanosti pomáhajících pracovníků v oblasti sebevražednosti seniorů. Rozebírá také pohled pracovníků na jednotlivé složky jejich podpory v zaměstnání. Na závěr jsou v empirické části uvedena další zjištění vyplývající z provedeného výzkumu, ale nesouvisející přímo s jeho hlavním cílem.
|
|
| |
|
|
Smrt v umění 1890 - 1918. Motiv smrti ve výtvarném umění v letech 1890-1918
Heřmánková, Klára ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se bude zabývat motivem smrti ve výtvarném umění na přelomu devatenáctého a dvacátého století a v období první světové války. Je to doba mnoha společenských změn, kdy přes prodlužující se délku života, rostl počet sebevražd. Práce představí a rozebere různé motivy související se smrti a umíráním a jejich proměny v průběhu téměř třiceti let. Bude sledovat obsahový posun těchto motivů, například frekvence jejich výskytu, jejich souvislost s vývojem společnosti atd. V kontextu s první světovou válkou zahrne bakalářská práce také vybraná díla vzniklá po roce 1918, která mají vztah k událostem tohoto období. V neposlední řadě práce představí téma ze sociologického hlediska, a proto se dotkne statistických údajů o úmrtnosti a obvyklých příčinách smrti v letech 1890 až 1918 atp.
|
|
|
Schopnost sebevraždy a její důsledky pro tematizaci člověka
Janoško, Daniel ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
Autor: Daniel Janoško Název práce: Schopnost sebevraždy a její důsledky pro tematizaci člověka Abstrakt Cílem této práce je v první řadě analyzovat schopnost záměrného ukončení vlastního života, která by podle předpokladu její lidské exkluzivity v rámci živočišné říše a současné univerzality v rámci lidského druhu měla představovat bohatý zdroj pro odhalení již známých i potenciálně zcela nových aspektů lidské přirozenosti a podmíněnosti. Schopnost sebevraždy z tohoto důvodu neanalyzujeme z dominujícího hlediska morální flosofe, nýbrž z perspektivy přísněji flosofcko-antropologické. Na základě propojení flosofcké (Scheler, Heidegger, Landsberg, Jaspers, aj.) a empiricko-antropologické literatury se pokoušíme zodpovědět otázku lidské výlučnosti schopnosti sebevraždy. Záměrem této analýzy je potom nalézt podstatné aspekty této výlučnosti, z nichž by bylo možné vyvodit praktické důsledky pro další flosofcké tematizace člověka. Jako nejzásadnější z nich se ukazuje být vědomí vlastní konečnosti, jehož důsledný rozbor poté odkrývá další aspekty přirozenosti a podmíněnosti člověka, jako je například specifcky lidský pospolitý způsob bydlení, snaha člověka o materiální a duchovní přetrvání v podobě kulturních statků či na vděčnosti založená lidská láska k bližním i ke světu jako takovému. Klíčová slova...
|
|
| |
|
|
Traumatické zážitky dětí v kontextu České republiky
Drápela, Radek ; Kubíčková, Anna (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Tématem práce jsou traumatické zážitky dětí v kontextu České republiky. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Cílem teoretické části je seznámení s vlivem na chování a vzdělávání po prožití traumatických zážitků, popisuje typické formy a projevy, které se do negativních zážitků v dětství řadí jako je psychické, fyzické týrání, sexuální zneužívání, zanedbávání, ale také zneužívání návykových látek členem v domácnosti nebo sebevražda rodinného příslušníka. Teoretická část také upozorňuje na možný dopad na dítě po prožití traumatických zážitků, a to v oblastech vzdělávání nebo chování. Práce klade na význam prevenci tohoto sociálního problému a uvádí legislativní podporu, krizové linky, centra a podporu v oblasti školství. Praktická část, je zaměřena na vyhodnocení anonymních dotazníků. Cílem této práce bylo zjistit informovanost a osobní zkušenost pedagogů s násilím, fyzickým, psychickým týráním, zanedbáváním a sexuálním zneužíváním u svých žáků. Také byla zjištěna míra prevence na školách. Z výsledků výzkumu bylo zjištěno, jak častý je tento sociálně patologický jev, zda pedagogové vědí, jak postupovat v těchto případech a jaký by byl jejich osobní přístup. KLÍČOVÁ SLOVA Traumatické zážitky v dětství, trauma, týrání, zneužívání, zanedbávání, výkon trestu, sebevražda, návykové látky
|
|
|
Metodika vyšetřování specifických případů vražd (se zaměřením na případy, v nichž pachatel předstírá, že jde o sebevraždu oběti)
Záhorová, Štěpánka ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Metodika vyšetřování specifických případů vražd (se zaměřením na případy, v nichž pachatel předstírá, že jde o sebevraždu oběti) Diplomová práce se zabývá metodikou vyšetřování vražd a sebevražd, především typickými způsoby páchání těchto činů, typickými a rozdílnými stopami na těle oběti a na místě činu a okolnostmi, které pachatele mohou vést k inscenacím sebevražd. Práce také poukazuje na specifika jednotlivých vyšetřovacích úkonů. Cílem práce není vytvořit souhrnnou obecnou metodiku vyšetřování případů vražd, ale upozornit na specifika, která jsou charakteristická pro vyšetřování vražd, které se jeví jako sebevraždy, a odlišit tyto inscenace od skutečných sebevražd. Diplomová práce se skládá ze šesti kapitol. První kapitola se zabývá definicí a charakteristikou pojmů vražda a sebevražda z pohledu trestního práva a kriminalistiky. Druhá kapitola se věnuje okolnostem, které pachatele vražd vedou k následným inscenacím sebevražd. Ve třetí kapitole jsou uvedeny typické způsoby páchání vražd a sebevražd. Jádro celé diplomové práce tvoří čtvrtá kapitola, která se zabývá kriminalistickými stopami na těle oběti a na místě činu. Kapitola obsahuje nejen podrobný přehled typických a rozdílných stop vyskytujících se v případech vražd a sebevražd, ale i nejčastější podvržené stopy v případech inscenací....
|
|
|
Sebevražda včera a dnes
Sekerák, Richard ; Samek, Tomáš (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
V této práci Sebevražda včera a dnes se zaměřuji na problematiku sebevraždy v perspektivě společenských věd. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části analyzuji tři teoretická díla zabývající se sebevraždou a sebevražedností konkrétně se jedná o díla Émila Durkheima, Tomáše Garriguea Masaryka a kolektivní díla Luďka Brože, Daniela Münstera a dalších teoretiků. V první části docházím k závěru, že na poli teoretickém nepanuje shoda v otázkách interpretace příčin sebevražednosti. V druhé části mé práce porovnávám této tři teoretická díla a dále zde představuji závěry teoretické sondy, kterou jsem v rámci této práce vypracoval. Tato část je dělena do tematických kapitol podle možných příčin sebevraždy, ke kterým jsem došel zejména na základě teoretické části. V druhé části se tedy pokouším o propojení a porovnání vědecko-teoretických pohledů na sebevraždu a názorů nevědeckých. Snahou teoretické sondy nebylo nalezení odpovědí na otázky související s problematikou sebevraždy, jejím cílem bylo přinést nové pohledy do diskuse, týkající se sebevraždy. KLÍČOVÁ SLOVA Sebevražda, Suicidologie, Masaryk, Brož, Durkheim, sebevražednost, příčiny sebevražednosti
|
|
|
Jak vybraná online média informují o úmrtí českých sportovců
Řehák, Matěj ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Chladová, Marta (oponent)
Mezi lety 2017 a 2019 přišli o život fotbalisté František Rajtoral, David Bystroň, Pavel Pergl a hokejista Adam Svoboda. Ve všech případech se jednalo o sebevraždy. Diskurz smrti a zejména sebevražd je v mediálním prostředí velmi citlivým tématem, o kterém se i přes jejich častý výskyt mluví poměrně málo. Ani samotných návodů, příruček či literatury pojednávající o tom, jak by novináři správně měli o těchto událostech psát, neexistuje mnoho a zároveň nejsou dostatečně zakomponovány do novinářských rutin. Na rozdíl od běžné žurnalistiky zde hraje důležitější roli etický a morální kodex, který je spojen s celkovým choulostivým vnímáním smrti a sebevraždy ve společnosti. Cílem médií je však i v těchto případech čtenost a sledovanost vůči konkurenci, kvůli čemuž se často i seriózní zpravodajské portály uchylují k bulvarizaci článků o úmrtí veřejně známých osobností, včetně sportovců. Tyto události splňují základní zpravodajské hodnoty v čele s překvapením, negativitou a vztahem k elitním osobám v oblasti sportu, takže jsou obvykle u publika velmi sledované. Právě v těchto případech je však potřeba jisté opatrnosti a zodpovědné práce novináře, protože zprávy o sebevraždě mohou velmi snadno vést k nepřesné konstrukci reality mezi příjemci, zejména pokud nejsou založené čistě na faktech a podléhají zvýšené...
|
|
|
Naděje a smysl člověka: srovnání pojetí lidské existence u Gabriela Marcela a Alberta Camuse
Klimešová, Pavlína ; Drozenová, Wendy (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
72 Abstrakt První část práce se zabývá filosofií Gabriela Marcela. Tato část začíná úvodním medailonem o autorovi, včetně zasazení jeho myšlení v kontextu dějin filosofie. Dále je přiblížen pocit bytí, který člověk, dle autora, potřebuje v sobě zacítit, aby tak mohl vstoupit na cestu prozření. Pocit bytí je ale bohužel u dnešního člověka často ztlumený. Poté je představeno autorovo pojetí stavu zajetí člověka. Zajetí je podkladem pro následné hluboké vysvětlení autorovy metafyziky naděje. V závěru této části je síla a důležitost naděje vykreslena na stavu člověka, pro kterého ani smrt jemu milované bytosti neznamená její zaniknutí. Druhá část práce je věnovaná filosofii Alberta Camuse, který je též v úvodu stručně představen, včetně jeho zasazení filosofického systému. Poté je představen pocit absurdna, bez kterého filosofii tohoto autora nelze pochopit. Dále je autorova základní filosofie otevřena výchozí otázkou, tedy otázkou po sebevraždě, kterou se autor ptá, zda lidský život má cenu takovou, aby byl žit. Tato výchozí otázka je také odrazovým bodem Camusovy ústřední myšlenky, která je následně plně znázorněna na Mýtu o Sisyfovi. Téma naděje a smyslu člověka v podobě Camusovy revolty je osvětleno v poslední části, věnované tomuto filosofovi. Třetí a výsledná část práce se zabývá srovnáním pojetí tématu...
|
host ::
RSS.