|
|
Sebevražednost v ČR jako veřejně-politický problém a možnosti prevence
Kasal, Alexandr ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Míra sebevražednosti je s ostatními státy ČR nadprůměrná a současně je zde dlouhodobě opomíjeno možné řešení problému spočívající v prevenci tohoto jevu. Cílem práce bylo navrhnout obsah politiky prevence sebevražednosti pro české prostředí. Pro potřeby této práce byla adaptována optika přístupu evidence-based policy (politika založená na důkazech) a v souvislosti s ní metoda meta- review (systematická rešerše systematických rešerší; MR) a metoda skupinové diskuze. V rámci MR bylo identifikováno celkem 73 potenciálně efektivních intervencí, 47 (64%) z nich bylo doporučeno ke zhodnocení pro český kontext. Tyto intervence byly v rámci skupinové diskuze kriticky posouzeny sedmi experty a výsledkem je soubor poznámek a dalších relevantních výstupů. Závěry MR a skupinové diskuze byly uvedeny do širšího kontextu a představují tak vhodný základ pro komplexní politiku prevence sebevražednosti v ČR.
|
|
|
Sebevražda - Masarykův životní problém
Kotek, Martin ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Práce je zaměřena na téma sebevraždy v podání T. G. Masaryka. Autorovou snahou je zmapovat Masarykův život takovým způsobem, aby postihl to, jak téma sebevražednosti prochází Masarykovým životem a jak se odráží do jeho práce a názorů na moderní společnost. Poukázáno je také na to, jak se toto téma na pozadí Masarykovy filosofie, sociologie a teologie prolíná do všech těchto oblastí a propojuje je. První část práce je věnována dětství mladého Masaryka a jeho počínání v počátcích jeho akademické dráhy. Je zde nastíněno, jak se Masaryk s tématem setkal a jak jej pojal za své. Další část je věnována jeho osobnosti a názorům na svět. Podstatnou část pak tvoří výklad náboženství a moderního vývoje společnosti v podání Masaryka a jeho teorie sebevražednosti. V návaznosti na to se pak autor věnuje nejen samotné práci předestírající morální rozklad společnosti, ale také dalším Masarykovým pracím, do které problém sebevraždy promítl. Poslední část je pak věnována kritice Masarykova pojetí z úst minulých i současných autorů a vyjádření o platnosti Masarykovy teorie pro společnost dnešní. Autor tak krom prezentace toho, jak téma sebevraždy provázelo celý Masarykův život a většinu jeho názorů na společnost, nastiňuje také hodnocení této teorie s ohledem na současnou podobu moderní společnosti.
|
|
|
Sebeupalování v buddhismu
Gossová, Markéta ; Zemánek, Marek (vedoucí práce) ; Holba, Jiří (oponent)
Předmětem diplomové práce je sebeupalování v buddhistických zemích. Autorka uvádí případy z historie i současnosti a představuje jej jako ritualizovaný vzorec předávaný od konce čtvrtého století do současnosti, jehož kontinuitu zajišťovala literární tradice i historické případy. Ukazuje, že i sebeupálení ve Vietnamu či Tibetu navazují na mnohasetletou tradici a lze v nich pozorovat stejné prvky. Autorka hledá také odpověď na otázku, kde se tato tradice v buddhismu vzala a proč získala ve srovnání s jinými formami sebeobětování takovou oblibu. Buddhisté se mohli upalovat z celé řady důvodů: od vyjádření oddanosti buddhistické nauce a Buddhovi, přes využití tohoto prostředku jako rychlé cesty k probuzení, až k formě politického protestu. Všechny však lze souhrnně chápat jako oběť třem klenotům buddhismu, tedy Buddhovi, dharmě a sanze. Aby byl obraz sebeupálení v buddhismu úplný, autorka uchopuje problematiku i z hlediska jeho etiky a zaměřuje se i na to, jak jej vnímají sami stoupenci tohoto náboženství. Ukazuje se, že se jedná o fenomén, který má mnoho podob a na který neexistuje jednotný názor ani mezi buddhisty. Ačkoli nelze na sebeupálení v buddhismu příliš aplikovat západní psychologické kategorie a definice sebevražd ani sebeobětování, morální hodnocení takového činu se se západním vnímáním...
|
|
|
Rizikové faktory suicidálního chování v české adolescentní populaci
Nekolná, Hana ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Loneková, Katarína (oponent)
Rigorózní práce "Rizikové faktory suicidálního chování u české adolescentní populace" pojednává o suicidalitě a suicidálním chování adolescentů v České republice. Teoretická část práce se zabývá vymezením základních pojmů tohoto tématu a dále formami, metodami i motivy suicidálního chování. Věnuje se také různým přístupům a chápání této problematiky v minulosti i současnosti. Dále uvádí popis adolescence jako samostatného vývojového období v životě jedince a rozbor rizik této životní fáze. Teoretická část obsahuje taktéž charakteristiku epidemiologie jevu a možné diagnostické, terapeutické a preventivní přístupy k suicidálnímu chování. Empirická část rigorózní práce popisuje výzkum, jehož cílem bylo zjistit souvislosti zvýšené míry sebevražedného rizika ve vztahu k základním dimenzím osobnosti (za použití Freiburského osobnostního dotazníku), sociální opoře (prostřednictvím Dotazníku vnímané sociální opory) a životní angažovanosti (skrze Test životní angažovanosti). Výzkumný vzorek obsahoval 192 respondentů z posledních ročníků gymnázií a středních odborných učilišť v Praze a na Vysočině. Výsledky výzkumu potvrdily souvislost mezi sníženým suicidálním rizikem a zvýšenou mírou životní angažovanosti a sociální opory, dále taktéž mezi zvýšeným suicidálním rizikem a zvýšenou mírou depresivity a...
|
|
|
Krizová intervence u sebevražd
Legner, Lukáš ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
Tato diplomová práce je věnována tématu krizové intervence u sebevraždy. Cílem studie bylo popsat, co se odehrává v krizové intervenci se suicidální jedincem v terénu a jaké jsou zkušenosti interventů z řad příslušníků IZS s touto intervencí. Teoretická část práce je rozdělena na tři části. V první části je popsána krize a krizová pomoc, která zahrnuje zásady první psychické pomoci a krizovou intervenci. Ve druhé části je popsána sebevražednost v širším kontextu, jsou uvedeny vybrané teorie sebevraždy a popsáno riziko sebevraždy. Ve třetí části jsou uvedeny možnosti poskytování krizové intervence lidem ohroženým sebevraždou a doporučené postupy. V empirické části byla využita kvalitativní metodologie. Byly realizovány polostrukutrované rozhovory s 12 respondenty z řad IZS, v nichž tito respondenti popisovali své zkušenosti s vedením terénní krizové intervence u suicidantů. Rozhovory byly analyzovány metodou IPA. Zjištěné výsledky jsou podrobně popsány a diskutovány s dostupnou odbornou literaturou. V závěru práce jsou doporučeny další témata výzkumu krizové intervence u suicidantů. Klíčová slova: sebevražda, krizová intervence, krizová situace, psychologická pomoc, integrovaný záchranný systém, IZS
|
|
|
Extrémní formy násilí na školách Fenomén střelby na školách
Vimmerová, Kateřina ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Tato práce nabízí náhled do problematiky extrémní formy násilí, která se může udát v prostorách školy: situace, kdy student zaútočí střelnou zbraní a ohrožuje své spolužáky, přátele i učitele. Počty případů střelby na škole se během posledních deseti let rapidně zvyšují. Kromě Spojených států amerických dochází k útoku studentů i v Evropě. V této práci je popsáno šest případů, kdy ke střelbě na škole došlo, nebo bylo neštěstí zamezeno díky zásahu třetí strany. Případy střelby na škole vyvolávají masivní pozornost a spekulace médií nedává prostor pro objektivní zvážení možných příčin jednání pachatelů a jejich motivace.
|
|
|
Sebevražednost seniorů z pohledu pomáhajících pracovníků - okres Karlovy Vary
Puchálková, Michala ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Autorka se ve své práci zabývá problematikou sebevražednosti seniorů z pohledu pomáhajících pracovníků v okrese Karlovy Vary. Zaměřuje se zejména na osobní zkušenosti pracovníků s tímto problémem a jejich informovanost o daném tématu. Dále zjišťuje, zda jsou pomáhající profesionálové adekvátně podporováni tak, aby mohli s tímto jevem vhodně pracovat. V teoretické části této práce je uveden základní vzhled do problematiky sebevražednosti jako takové. Je zde stručně nastíněna historie suicidality a nejčastější motivy, příčiny a formy suicidálního jednání. Dále jsou v teoretické části vymezena specifika sebevražednosti seniorů a práce s touto cílovou skupinou. V závěru je také nastíněna možná prevence sebevražedného jednání u seniorů. V empirické části je nejprve popsána metodologie výzkumu a stručná charakteristika okresu Karlovy Vary. Dále autorka na základě provedeného výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů popisuje zjištění týkající se zkušeností a informovanosti pomáhajících pracovníků v oblasti sebevražednosti seniorů. Rozebírá také pohled pracovníků na jednotlivé složky jejich podpory v zaměstnání. Na závěr jsou v empirické části uvedena další zjištění vyplývající z provedeného výzkumu, ale nesouvisející přímo s jeho hlavním cílem.
|
|
| |
|
|
Smrt v umění 1890 - 1918. Motiv smrti ve výtvarném umění v letech 1890-1918
Heřmánková, Klára ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se bude zabývat motivem smrti ve výtvarném umění na přelomu devatenáctého a dvacátého století a v období první světové války. Je to doba mnoha společenských změn, kdy přes prodlužující se délku života, rostl počet sebevražd. Práce představí a rozebere různé motivy související se smrti a umíráním a jejich proměny v průběhu téměř třiceti let. Bude sledovat obsahový posun těchto motivů, například frekvence jejich výskytu, jejich souvislost s vývojem společnosti atd. V kontextu s první světovou válkou zahrne bakalářská práce také vybraná díla vzniklá po roce 1918, která mají vztah k událostem tohoto období. V neposlední řadě práce představí téma ze sociologického hlediska, a proto se dotkne statistických údajů o úmrtnosti a obvyklých příčinách smrti v letech 1890 až 1918 atp.
|
|
|
Schopnost sebevraždy a její důsledky pro tematizaci člověka
Janoško, Daniel ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
Autor: Daniel Janoško Název práce: Schopnost sebevraždy a její důsledky pro tematizaci člověka Abstrakt Cílem této práce je v první řadě analyzovat schopnost záměrného ukončení vlastního života, která by podle předpokladu její lidské exkluzivity v rámci živočišné říše a současné univerzality v rámci lidského druhu měla představovat bohatý zdroj pro odhalení již známých i potenciálně zcela nových aspektů lidské přirozenosti a podmíněnosti. Schopnost sebevraždy z tohoto důvodu neanalyzujeme z dominujícího hlediska morální flosofe, nýbrž z perspektivy přísněji flosofcko-antropologické. Na základě propojení flosofcké (Scheler, Heidegger, Landsberg, Jaspers, aj.) a empiricko-antropologické literatury se pokoušíme zodpovědět otázku lidské výlučnosti schopnosti sebevraždy. Záměrem této analýzy je potom nalézt podstatné aspekty této výlučnosti, z nichž by bylo možné vyvodit praktické důsledky pro další flosofcké tematizace člověka. Jako nejzásadnější z nich se ukazuje být vědomí vlastní konečnosti, jehož důsledný rozbor poté odkrývá další aspekty přirozenosti a podmíněnosti člověka, jako je například specifcky lidský pospolitý způsob bydlení, snaha člověka o materiální a duchovní přetrvání v podobě kulturních statků či na vděčnosti založená lidská láska k bližním i ke světu jako takovému. Klíčová slova...
|
host ::
RSS.