|
|
Slow journalism a jeho české projevy na příkladu časopisu Reportér
Burian, Jakub ; Hájek, Roman (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Slow journalism je trend, který se vymezuje proti současným žurnalistickým podobám. Jde o novinařinu, která se nesnaží za každou cenu dostat jako první k senzacím, nýbrž skládá informace do souvislostí, nabízí hlubší vhled do problematiky zpravodajství a pečlivě promýšlí obsah každého vydání. Koncept slow journalismu si získává stále více příznivců, důkazem budiž nově vznikající tituly, které jsou vydávány především v zahraničí. Následující bakalářská práce nejprve nabízí krátký pohled do historie žurnalistiky a analýzu současného mediálního prostředí, které je ovlivněno především technologickým pokrokem. Následně pak představuje pojem slow journalism jako trend, který se od dnešní útržkovité a zkratkovité novinařiny odklání a vrací se ke kořenům tradiční žurnalistiky. Další část práce vymezuje jeho charakteristické znaky a představuje nejdůležitější zástupce slow journalismu v zahraničí. V závěrečné části se práce zabývá vznikem a činností českého magazínu Reportér, který založil v roce 2014 bývalý šéfredaktor MF DNES Robert Čásenský, se kterým do redakce nově vzniklého časopisu přešlo rovněž několik jeho bývalých spolupracovníků. Cílem práce je poukázat na aspekty slow journalismu na konkrétních příkladech vydaných čísel magazínu Reportér v rozmezí od září 2014 do září 2015.
|
|
|
Proměny rozhlasové reportáže v letech 1926 až 1989
Gillichová, Martina ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tématem této diplomové práce je historické formování rozhlasové reportáže. Autorka zde vychází jak ze společensko-politických, tak z technologických aspektů, kterými rozhlasová reportáž v českém prostředí prošla. Jednotlivá historická období jsou popsána za pomoci konkrétních rozhlasových reportáží, které se v dané době vysílaly. Na těchto příspěvcích je například vidět, jak se rozhlasoví reportéři vyrovnávali nejprve s německou, poté sovětskou nadvládou. Byl to právě rozhlas a jeho reportéři, se kterými lidé prožívali smutné ale i veselé momenty historie českého státu. A tak v této práci najdeme příspěvky točené v době Protektorátu Čechy a Morava, v době euforie ze skončení druhé světové války v květnu 1945, reportáž obsahující bezprostřední názory občanů na srpen 1968 a v neposlední řadě příspěvky týkající se revoluce 1989. Tato publikace vychází i z primárních pramenů ve formě příspěvků uchovaných v Archivních a programových fondech Českého rozhlasu, ale zároveň využívá i příspěvků současných redaktorů, kteří se rozhlasové historii věnují. Práce má přispět k lepší orientaci v dané problematice a utřídit historické proměny vybraného rozhlasového žánru.
|
|
|
Obraz novináře v hollywoodském filmu
Štáfová, Monika ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Diplomová práce Obraz novináře v hollywoodském filmu si klade za cíl prostřednictvím kvalitativní a komparativní analýzy interpretovat zachycení postav novinářů v hollywoodských filmech mezi lety 1997 a 2007. Analýza je provedena na základě třinácti filmových snímků z daného období, ve kterých se v hlavní roli objevuje postava novináře. Komparace jednotlivých postav je realizována v rámci tří skupin, klasifikovaných podle typu novináře - investigativní žurnalisté, novináři věnující se životnímu stylu a celebritám, televizní hlasatelé a reportéři. Postavy jsou v rámci jednotlivých skupin vzájemně porovnávány z hlediska vzhledových rysů, charakterových vlastností, rodinných a sociálních vztahů, postojů k autoritám, nejznámějších stereotypů a vnímání ostatními postavami. Vyhodnocením výsledků analýzy v závěru práce je potvrzeno, že novinářské stereotypy se ve zkoumaném období příliš neobjevují, protagonisté převážně vykazují prvky pozitivních hrdinů a odlišnosti jednotlivých postav převažují nad podobnostmi.
|
|
|
Případ Rudolfa Baráka v médiích pražského jara
Němec, Adam ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Bakalářská práce "Případ Rudolfa Baráka v médiích pražského jara" se zabývá liberalizací médií v roce 1968 v Československu a demonstruje ji na mediální aféře bývalého ministra vnitra Rudolfa Baráka. Popisuje reformní tendence a jejich dopady v politické i mediální sféře v průběhu šedesátých let, politické i společenské změny, významné úpravy mediální legislativy a změny ve fungování mediální organizace, rehabilitační procesy s politickými vězni. Shrnuje zásadní události, které formovaly kariéru Rudolfa Baráka, jeho působení v komunistické straně a na ministerstvu vnitra, boj o moc, zatčení, vyšetřování a věznění, a konečně také propuštění na svobodu a snahu o rehabilitaci. Analýzou mediálních obsahů ve třech reprezentativních tištěných periodicích z této doby zjištuje tato práce mediální pokrytí procesu s Rudolfem Barákem z roku 1962 a jeho propuštění z vězení v roce 1968; porovnává mediální obraz Rudolfa Baráka ve vybraných periodicích navzájem.
|
|
|
Newsroom TV Nova na přelomu druhé dekády 21. století
Paráčková, Markéta ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Newsroom TV Nova na počátku druhé dekády 21. století" pojednává o každodenní praxi moderního newsroomu celostátní komerční televizní stanice ve věku, který akcentuje rychlost a vizuální atraktivitu. Definuje důležité aspekty práce všech členů redakce i vztahy mezi nimi. Zpravodajská redakce televize Nova produkuje nejsledovanější zpravodajství v České republice, ačkoli nedisponuje rozsáhlým newsroomem s desítkami redaktorů. Komorní povaha redakce se odráží v přátelských vztazích a v úzké spolupráci všech členů redakce, což do jisté míry limituje rivalitu. Newsroom TV Nova funguje vzhledem k několika zpravodajským relacím rovnoměrně rozloženým v průběhu dne v podstatě neustále. Kromě víkendového režimu se obvykle přes noc připravují zprávy do Snídaně s Novou a od rána běží přípravy na odpolední a večerní zpravodajské relace. Newsroom proto není téměř nikdy zcela opuštěn. Náročná a prakticky každodenní pracovní doba v mnohých redaktorech vypěstovala určité rutinní činnosti. Ti, kteří zde pracují mnoho let, naznačují pocity jakéhosi pracovního "vyhoření". Naopak nováčkům pracovní nasazení vyhovuje.
|
|
|
Polarizace české mediální krajiny po roce 2013: analýza diskursu nových mediálních projektů
Lebedová, Veronika ; Pudlák, Štěpán (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá polarizací české mediální krajiny po roce 2013 jako diskursivním konstruktem. Tématem je vznik nových mediálních projektů v reakci na převzetí vydavatelského domu MAFRA Andrejem Babišem. Sledovány jsou tři projekty: Echo24.cz, Reportér a Neovlivní.cz. Cílem práce je popsat diskurs alternativních médií, jak se reprezentují ve vlastní, aktuální situaci. Z teoretického hlediska práce vychází z teorie společenské odpovědnosti médií jako problematické, ale hluboce zakořeněné hodnoty. Dále se věnuje trendu koncentrace vlastnictví médií a popisuje porevoluční vývoj médií, který po roce 2013 dospěl ke změnám zásadním pro naše téma. Jsou jimi proměna modelu vlastnictví médií a polarizace mediální krajiny. Celá první část práce je kontextuálním zakotvením kritické analýzy diskursu nových mediálních projektů. Cílem výzkumu je ověření hypotézy: Alternativní média se vymezují v opozici k mainstreamu a využívají k reprezentaci své pozice, svých cílů a vlastních zájmů argumenty založené na principech teorie společenské odpovědnosti médií. Výsledkem práce je zjištění, že nové projekty v analyzovaných textech konstruují opozici my versus oni jako nezávislost versus oligarchizace. Zároveň hodnoty a principy teorie společenské odpovědnosti reprezentují jako univerzální, tedy...
|
host ::
RSS.