|
|
Reakce dobových tištěných médií na spojenecké nálety na Plzeňsko na jaře 1943
Helikarová, Petra ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mediálním pokrytím dvou spojeneckých náletů na Plzeňsko na jaře 1943. Jednalo se o nálety provedené britskými silami RAF v noci z 16. na 17. dubna a z 13. na 14. května 1943 s cílem zasáhnout Škodovy závody v Plzni, tehdy nejvýznamnější zbrojovku protektorátu. Nálety nebyly z pohledu Spojenců úspěšné - při dubnovém náletu byly místo plzeňského továrního komplexu zasaženy hlavně cca 11 km vzdálené Dobřany, kde se cílem stala především místní psychiatrická léčebna, jejíž budovy piloti zaměnili za budovy plzeňské Škody. Druhý, květnový nálet byl již úspěšnější - Škodovy závody byly zasaženy, ovšem nikoliv tak, aby byla ochromena jejich produkce. Navíc byly zasaženy i civilní cíle. Práci uvádí vhled do situace protektorátu Čechy a Morava a tehdejších tištěných periodických médií včetně systému fungování cenzury, následuje stručné seznámení s dějinami Plzně za období protektorátu a popis skutečného průběhu náletů očima současného historika. Co se týče vlastního rozboru, práce se zaměřuje na období bezprostředně po náletech po dobu cca 14 dnů - tedy od 17. dubna do 1. května a od 14. května do 1. června 1943. Jako materiál k práci posloužily čtyři skupiny periodik - legální celostátní (Večerní České slovo, Polední list, Lidové noviny a Národní politika), legální regionální...
|
|
|
Právní formy perzekuce občanů Protektorátu v letech 1939-1945 ve srovnání s okupovaným Nizozemskem
Mamrilla, Filip ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Právní formy perzekuce občanů Protektorátu v letech 1939-1945 ve srovnání s okupovaným Nizozemskem V roce 1939 bylo Československo rozbito nacistickým Německem bez jediného výstřelu. Necelý rok nato vstoupila německá armáda do Nizozemska v rámci bleskové války na západní frontě. Obě země zůstaly v okupaci téměř šest let, zatímco jejich obyvatelé čelili bezprecedentní perzekuci. Vzhledem k tomu, že obě země sdílejí mnoho podobností i rozdílu, ať již co se týče velikosti, válečného vývoje, nebo formy okupační správy, slouží jako ideální příklad pro srovnání nacistického okupačního režimu v západní a východní Evropě. Čechy a Morava byly k Říši připojeny ve formě protektorátu, institutu mezinárodního práva veřejného, který byl v evropském prostředí nezvyklý a prakticky nevyužívaný. Z Nizozemska byl vytvořen tzv. Říšský komisariát, provizorní státoprávní uspořádání, které mělo zajistit především klid na okupovaném území v zájmu udržení průmyslové produkce. V první řadě se tato práce snaží definovat rozdíl, který nacisté činili mezi okupovanými územími na západě a na východě z hlediska ideologie, protože to do výrazné míry determinovalo jejich přístup a míru represe. Nizozemsko bylo vnímáno nacistickými ideology jako germánská země, která přirozeně patřila do Říše, zatímco Češi, jakožto Slované, byli vnímáni jako...
|
|
| |
|
| |
|
|
Principy a cíle německé propagandy v protektorátu Čechy a Morava
Straka, Vojtěch ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Cílem mé práce je ve třech jednopřípadových studiích ukázat základní charakteristiky nacistické propagandy v protektorátu Čechy a Morava. Od vytvářeni obrazu nepřítele, ať už vnějšího (válečne zpravodajství, bombardování civilistů) nebo vnitřního (primárně židovská otázka), který byl klíčový pro nacistickou propagandu jako takovu. Pokračují pak studiem ideologických a dlouhodobých snah, které nacisté v protektorátu měli. Zde jde především o práci s mládeží a pokus o reinterpretaci českých dějin. V proslední případové kategorii sleduji krátkodobé cíle nacistické propagandy hnané potřebami války a nutností plně využít potenciálu českého průmyslu.Všechny tyto připady pak shrnuji a pokouším se jejich efektivitu dokladovat na úsecích života, které mělo dané propagandistické cílení zasáhnout (produktivita práce, nasazení v bojových jednotkách, dobrovolné členství v kolaborantských organizacích atd.).
|
|
|
Signal - propaganda Wehrmachtu v okupované Evropě a Protektorátu Čechy a Morava 1940-1945
Beneš, Otmar ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Předložená bakalářská práce je analýzou jedné z významných tiskovin nacistické propagandy z období druhé světové války - časopisu Signal. Práce má za cíl analyzovat zejména období od dubna 1940 do dubna 1945, kdy byla v činnosti redakce tohoto časopisu. Vzhledem ke značnému celoevropskému rozšíření tohoto periodika a jeho až do posledních dnů války trvající existenci, se autor ve své práci snaží provést obsahovou komparaci časopisu, jenž má spočívat jak ve výzkumu jeho tematického obsahu, který se během války výrazně měnil, tak i ve sledování jeho různého přijetí a role v okupovaných a neutrálních zemích. Zájem bude koncentrován na obraz války prezentovaný civilnímu obyvatelstvu v jednotlivých zemích Evropy. Ze zemí, kam byl Signal distribuován, je pak zvláštní důraz vzat na Protektorát Čechy a Morava. Klíčová slova Signal, 1940 - 1945, Wehrmacht, propaganda, Evropa, Protektorát, ilustrovaný časopis, druhá světová válka, tisk, fotografie.
|
|
|
Životní příběh Věry Skálové Selnerové
Šraier, Petr ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá životním příběhem herečky Věry Skálové Selnerové, která se narodila v roce 1921 v Praze. Dětství prožila v Ústí nad Labem, odkud musela v roce 1938 s rodinou utéci do Prahy. Zde se dostala k divadlu - k Andule Sedláčkové a později do Divadla Vlasty Buriana. Zahrála si také v několika filmech (Advokát chudých, Muži nestárnou, aj.). Po válce svou uměleckou kariéru přerušila a provdala se za generála Jaroslava Selnera, který bojoval na západní a východní frontě. Po únoru 1948 byla spolu s manželem perzekvována a odešla z Prahy. Živila se jako úřednice a učitelka. V 60. letech se vrátila do Prahy a začala pracovat pro Pragokoncert, odkud musel odejít po roce 1968 pro své politické názory. Její manžel zemřel v roce 1973. Po roce 1989 byli oba rehabilitováni. Předkládaná práce využívá orálně-historické rozhovory, archivní materiály a odbornou a memoárovou literaturu. Klíčová slova: Věra Skálová Selnerová, divadlo, film, Protektorát, komunismus, pronásledování, každodenní život. 1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá životním příběhem herečky Věry Skálové Selnerové, která se narodila v roce 1921 v Praze. Dětství prožila v Ústí nad Labem, odkud musela v roce 1938 s rodinou utéci do Prahy. Zde se dostala k divadlu - k Andule Sedláčkové a později do Divadla Vlasty Buriana. Zahrála...
|
|
| |
|
| |
|
|
Reflexe židovské tématiky za Protektorátu Čechy a Morava v literatuře
Drahorádová, Ivana ; Med, Jaroslav (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl srovnání přístupů židovské menšiny v Protektorátu Čechy a Morava v krásné literatuře k rasové diskriminaci. Na základě komparace čtyř vybraných titulů z české beletrie se budu zabývat tím, jak se Židé ve vybraných dílech stavěli k uvádění rasové politiky do praxe, jak se hlavní postavy vyrovnávaly s perzekucí a jaké bylo jejich vnitřní prožívání válečných událostí. Bakalářská práce bude vycházet z uvedené primární literatury, která byla záměrně vybrána tak, aby názorně ilustrovala odlišné postoje Židů. V práci se zaměřím i na styčné body a na to, co všechny hlavní hrdiny z vybraných titulů spojuje a na to, v čem jsou jiní, jak se každý jinak a po svém s obtížnou situací vyrovnává.
|
host ::
RSS.