|
|
Vliv progesteronu na maternální imunitní systém v těhotenství
Škvorová, Anna ; Koucký, Michal (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Těhotenství představuje velkou výzvu pro maternální imunitní systém. Z imunologického pohledu je plod semi-alogenním štěpem. Mechanismy umožňující imunologický paradox tolerance plodu stále nejsou dostatečně známy a vyžadují další výzkum. Komplikovaná síť imuno-endokrinních interakcí zajišťuje růst a vývoj plodu uvnitř matčiny dělohy. Nezastupitelnou úlohu v těhotenství hraje progesteron. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o působení progesteronu na imunitní systém v těhotenství a jeho mechanismech. Progesteron může působit na cílové buňky pomocí klasických jaderných progesteronových receptorů, které fungují jako transkripční faktory, nebo různými jinými způsoby, včetně negenomové rychlé signalizace. Progesteron vytváří podmínky pro úspěšné početí a těhotenství, mění množství, lokalizaci a vlastnosti imunitních buněk a produkci cytokinů. Například redukuje antigen-prezentující kapacitu dendritických buněk, monocytů a makrofágů, potlačuje cytotoxicitu NK buněk, podporuje proliferaci děložních NK a dendritických buněk, ovlivňuje B lymfocyty a indukuje vznik T regulačních lymfocytů a jejich přísun na fetomaternální rozhraní. Široká škála imunomodulačních vlastností progesteronu zasluhuje další výzkum. Jejich lepší pochopení může vydláždit cestu k rozvoji vhodné diagnostiky a léčby...
|
|
| |
|
|
Toxoplasma a reprodukční funkce hostitele
Hlaváčová, Jana ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent)
Toxoplasma gondii (Apicomplexa) je v rozvinutých zemích pravděpodobně jedním z nejběžnějších parazitů u lidí. Má široké spektrum hostitelů zahrnující různé teplokrevné živočichy včetně člověka. V této bakalářské práci naleznete literární přehled zaměřený na vliv T. gondii na reprodukční funkce hostitele. Toxoplazmóza je doprovázená hormonálními změnami, což může být jednou z příčin negativního vlivu na plodnost hostitele. Celou prací se prolíná s Toxoplasmou spojená imunosuprese a snížená kontrola kvality embryí. Oba tyto jevy mají patrně vliv na těhotenství, vývoj plodu a postnatální vývoj dětí matek s latentní toxoplazmózou. Mimo jiné hrají také roli v posunu poměru pohlaví u infikovaných hostitelů.
|
|
|
Fenomén mizuko v Japonsku
Drechslerová, Tereza ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Křivánková, Anna (oponent)
Cílem bakalářské práce "Fenomén mizuko v Japonsku" je zmapovat, jak se japonská společnost vyrovnává s úmrtím nenarozených dětí, neboli mizuko, a jak tento přístup odráží změny v současné společnosti. Nejprve je nastíněna obecná problematika týkající se potratu a k ní se vázající morální postoj. Tato problematika vyžaduje hlubší pohled na náboženství, a to především představy spojené se začátkem a koncem života. V další části je rozebrán fenomén mizuko kuyō, jeho historie a symbolika s mizuko související. Nakonec je fenomén začleněn do širšího kontextu současné společnosti, a to ve formě kritiky, která se k němu vztahuje, a to ve společenské, náboženské a politické sféře.
|
|
|
Problematika potratů v Indonésii
Horčičková, Jana ; Pokorný, Ondřej (vedoucí práce) ; Petrů, Tomáš (oponent)
Jana Horčičková, Problematika potratů v Indonésii Abstrakt: Předkládaná bakalářská práce vymezuje a definuje základní rámec ukončení těhotenství se zaměřením na postoj k interrupcím v indonéské společnosti. V úvodu práce jsou zmíněna obecná východiska této problematiky z pohledu indonéské multináboženské společnosti, která historicky prošla vývojem od animistických kultů přes koloniální režim až po demokratické uspořádání státu. Dále jsou v práci zpracována témata o současném stavu potratovosti v Indonésii, popis aktuálně platného legislativního rámce a postoje veřejnosti k otázkám souvisejícím s indukovanými potraty. Cílem je podat ucelený přehled o aktuálních aspektech ukončení těhotenství a naznačit možné trendy vývoje s důrazem na modernizaci společnosti a vliv nových zdravotnických technologií včetně možností prevence.
|
|
|
Psychosociální intervence u žen s perinatální ztrátou
Borůvková, Klára ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mapováním potřeb a průběhu procesu integrace zkušenosti perinatální ztráty u matek, kterým zemřelo dítě v průběhu druhého a třetího trimestru těhotenství nebo porodu. Jejím cílem je také navrhnout optimální intervenci, která by předcházela rozvoji komplikací ve smyslu psychických poruch (PTSD, PAS). Teoretická část popisuje perinatální ztrátu z hlediska incidence, etiologie, zabývá se problematikou ztráty blízkého člověka obecně a specifik v případě ztráty perinatální. V teoretické části se objevuje také problematika krize a jejího prožívání, fáze krize, vymezení pojmu psychosociální intervence a existující formy psychosociální intervence. Nabízí několik pohledů a přístupů k tématu truchlení jako procesu integrace náročné zkušenosti, popisuje jednotlivé fáze a možné problémy v jejich naplnění. Empirická část se zaměřuje na mapování prožitků a potřeb žen, které mají zkušenost s perinatální ztrátou. Rovněž sleduje přístupy a okolnosti, druhy podpory, které ženám pomohly vyrovnat se s touto zkušeností. Snaží se také identifikovat takové aspekty, které tomuto vyrovnání bránily nebo je komplikovaly. Výzkumné šetření zahrnuje 13 hloubkových rozhovorů, které byly analyzovány pomocí metody IPA (Interpretativní fenomenologická analýza). Tento kvalitativní přístup byl doplněn o...
|
|
|
Selhávání reprodukce u kočky domácí jako součást antistrategie proti infanticidě
Ivanková, Lucia ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Adéla, Adéla (oponent)
Kočka domácí spolu se psem patří mezi nejčastěji chované domácí mazlíčky. Na rozdíl od psa si však i za dlouhá léta domestikace ponechala svůj vzhled a svojí povahu v prakticky nezměněné podobě. Dokáže se velmi dobře přizpůsobit rozdílným podmínkám prostředí.
Kočka je plodný druh, který se úspěšně rozmnožuje v nejrůznějších podmínkách prostředí. Nedělá jí problém se přizpůsobit a rozmnožovat se v širokém spektru klimatických podmínek od oblastí sub-arktických až po rovníkové oblasti, stejně tak se úspěšně rozmnožuje jak v podmínkách městských kolonií, kde žije i několik tisíc koček na kilometr čtvereční tak i v arktických oblastech kde se hustota kočičí populace často pohybuje kolem jedné kočky na kilometr čtvereční. Existuje u ní i velká variabilita v taktikách páření od promiskuitního chování, přes polygynní systém až po monogamii.
Infanticida u kočkovitých šelem je běžnou součástí reprodukční strategie. Samec zabíjí mláďata, která nejsou jeho, aby samice dříve přišla do říje a mohl se s ní pářit a zplodit vlastní potomky. U kočky domácí je infanticida diskutovaným tématem. Je dlouhodobě tradována, ale ve skutečnosti je jen několik pozorovaných a popsaných případů infanticidy.
Jednou ze samičích strategií proti samčí infanticidě je i tzv. Bruce effect. U březí samice, jejímž mláďatům hrozí infanticida, dojde k potratu. Samice tak zabrání tomu, aby zbytečně investovala do porodu a péči o potomky, kteří jsou infanticidou ohroženi. Na základě dotazníkového šetření jsme se pokoušeli posoudit z analýzy dat o reprodukci kočky domácí, zda u ní existuje selhávání reprodukce jako antistrategie proti potencionální samčí infanticidě. Ze získaných dat se nám tuto hypotézu zatím nepodařilo potvrdit ani vyvrátit. Do budoucna, aby bylo možné tuto hypotézu potvrdit, nebo vyvrátit, bude potřeba získat více údajů. Ačkoliv se z dotazníkového šetření nepovedlo získat jednoznačný závěr k hypotéze, poskytl dotazník velké množství zajímavých údajů k rozmnožování koček žijících v chovatelských stanicích zcela pod kontrolou člověka.
|
|
|
Předlékařská první pomoc u žen s gynekologickým krvácením
TŮMA, Michal
Práce se zabývá předlékařskou první pomocí u žen s gynekologickým krvácením, a to s důrazem na úkoly, povinnosti a kompetence zdravotnického záchranáře v České republice. Nejprve se věnuje vymezení pojmu "předklékařská neodkladná péče" a úkolům zdravotnického záchranáře, jejichž obsah dokládá legislativou. V následujících kapitolách mapuje fyziologické i patologické příčiny gynekologického krvácení i u těhotných žen. Dále se zabývá hemoragickým šokem jako jedním z nebezpečných následků gynekologického krvácení. V praktické části popisuje metodiku vlastního výzkumu mezi pracovníky záchranné služby. Výzkumem se snaží potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že znalosti zdravotníků v oblasti přednemocniční neodkladné péče jsou dostatečné. Výsledky výzkumu shrnuje závěrečná diskuze.
|
|
|
Místo svědomí v postabortivním syndromu
BICANOVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývá spojitostí mezi svědomím a postabortivním syndromem na základě vybrané literatury. Cílem je nalézt a popsat jaké místo svědomí zaujímá v postabortivním syndromu. Je rozdělena celkem do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá pojmem svědomí a významem svědomí v našem životě. Dále se zde klade otázka, kdy se svědomí ozývá a jakým způsobem. Další text navazuje souvislostí svědomí a našeho jednání a rozhodování, kde má svědomí stěžejní roli. Pozornost je věnována také vysvětlení pojmu svědomí z hlediska filosofie, teologie a psychologie. Druhá kapitola se zaměřuje na pojem potrat a rozlišení mezi samovolným potratem a interrupcí. Dále se pojednává o důvodech, proč ženy postupují interrupci, o metodách interrupce a důsledcích, které může umělé ukončení těhotenství mít. Třetí kapitola se věnuje postabortivnímu syndromu to znamená jeho definici, příznakům a informacím, jak lze ženám s tímto syndromem pomoci. V závěrečné kapitole jsou shrnuty získané informace a uvedena spojitost mezi svědomím a postabortivním syndromem. Informace z vybrané literatury jsou ještě doplněny o rozhovory s různými odborníky, které se v praxi setkávají s ženami, které trpí postabortivním syndromem. Tyto informace jsou důležité pro hlubší náhled do problematiky.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o ženy po ukončení těhotenství ve II.trimestru z genetické indikace
FAJMANOVÁ, Dita
Zjištění vrozené vývojové vady či chromozomální aberace u plodu staví ženu před velký zdravotní, etický, ale i sociální problém, kdy je nucena se rozhodnout, zda těhotenství ukončit, nebo v něm pokračovat. Vyhledáváním nepravidelností a patologií v těhotenství se zabývá prenatální diagnostika. Zahrnuje spolupráci více lékařských oborů, jako jsou porodnictví, ultrasonografie, specializované laboratoře a klinická genetika. Prenatální diagnostika má za úkol odhalit odchylky ve vývoji plodu a umožnit ukončení těhotenství, poskytovat možnost informací o dalším postupu, možnost výběru, zmírnit úzkost a obavy, umožnit prenatální léčbu postiženého plodu. Umělé ukončení těhotenství je zákrok, kterým se zabraňuje dalšímu vývoji plodového vejce. Přináší mnoho komplikovaných situací, které je potřeba řešit individuálně a v souladu s platnou legislativou. Dle zákona lze těhotenství po 12. týdnu ukončit pouze v případě, je-li ohrožen život ženy, nebo je prokázáno těžké poškození plodu, nebo je plod neschopen života. Svědčí-li pro ukončení těhotenství genetické důvody, lze jej ukončit nejpozději do dosažení 24 týdnů a tato možnost je rozšířena o případy, kdy riziko poškození plodu je vyšší než 10 % na základě genetického vyšetření. Pro umělý potrat ve 2. trimestru je nutné zvolit vhodnou metodu ukončení těhotenství a zajistit ženě správné poskytnutí ošetřovatelské péče, aby traumatizace ženy byla minimální. Zde má nezastupitelnou úlohu porodní asistentka.Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku umělého ukončení těhotenství ve 2. trimestru z genetické indikace, a to již od rozhodování ženy o ukončení či pokračování těhotenství až po ošetřovatelskou péči během celé hospitalizace. Cílem práce bylo zjistit faktory, které ovlivnily ženy při rozhodování o umělém ukončení těhotenství ve 2. trimestru, a zjistit jejich spokojenost s ošetřovatelskou péčí a přístupem porodních asistentek během hospitalizace.V teoretické části práce byly zobecněny poznatky získané z bibliografických zdrojů. V praktické části práce bylo provedeno a vyhodnoceno výzkumné šetření, ke kterému byla použita kvalitativní metoda formou dotazování. Pro techniku sběru dat byl vybrán hloubkový strukturovaný rozhovor. Rozhovory byly vedeny na oddělení konzervativní gynekologie Gynekologicko-porodnické kliniky FN Plzeň v lednu, únoru a březnu 2013. Výzkumný soubor byl tvořen pěti ženami, které zde byly v uvedený čas hospitalizovány s diagnózou umělé ukončení těhotenství ve 2. trimestru z genetické indikace. Získaná data byla následně kategorizována, pro jejich interpretaci byla použita i citace respondentek.Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že při rozhodování o ukončení těhotenství ženy ovlivňují v prvé řadě výsledky prenatálního vyšetření, neméně rozhodující je pro ně názor partnera i rodiny a řídí se též doporučením svého gynekologa. Nepřímo jsou ovlivňovány svými morálními zásadami a svědomím a též osobní zkušeností s postižením dítěte. Spokojenost s ošetřovatelskou péčí a přístupem porodních asistentek vyjádřily všechny dotazované ženy. Jejich připomínky se týkaly organizačních možností zdravotnického zařízení, kde bylo výzkumné šetření prováděno. 2 z 5 respondentek vyjádřily přání většího soukromí, aby mohly být samy na pokoji. V jejich případě to nebylo umožněno kvůli obsazení jednolůžkových pokojů. Pro 3 z dotazovaných žen bylo nepříjemné potrácení na porodním sále, což je zvyklostí tohoto zdravotnického zařízení. Výzkumné šetření zároveň odhalilo nedostatek v uspokojování psychických potřeb žen. Možnost intervence psychologa byla nabídnuta pouze dvěma respondentkám a všechny dotazované ženy by uvítaly intervenci psychologa již v době rozhodování o osudu jejich těhotenství.
|
host ::
RSS.