|
|
Sociálně pedagogická práce s nezletilými dívkami se sexuální zkušeností
Vildová, Iva ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou předčasných sexuálních zkušeností a pohlavním zneužíváním nezletilých dívek. Téma této práce vzniklo s ohledem na profesní zaměření autorky, která pracuje jako sociální pracovnice. Předčasné zahájení pohlavního života a pohlavní zneužití se v poslední době vyskytuje ve stále větší míře, a tím vzniká i potřeba na tuto problematiku reagovat a řešit v rámci působnosti orgánů sociálně právní ochrany dětí. Cílem diplomové práce je popis dopadů předčasných sexuálních zkušeností a pohlavního zneužití na osobnost nezletilých dívek. Diplomová práce se také zabývá úlohou rodiny, školy a orgánů sociálně právní ochrany dětí v sexuální výchově. Dále také srovnává společné aspekty rodinného prostředí nezletilých dívek a vyhledává společné faktory, které působí v rodinách nezletilých dívek, u kterých došlo k předčasnému zahájení pohlavního života nebo k jejich sexuálnímu zneužití. Výzkumnou metodou této práce jsou především případové studie dvou rodin s nezletilými dívkami, u kterých došlo k předčasnému zahájení pohlavního života. V rámci případových studií byla použita obsahová analýza dokumentů, metoda rozhovoru s nezletilými dívkami a s jejich rodinami. Diplomová práce závěrem konstatuje, že předčasné zahájení pohlavního života nebo zneužití dětí má dopady na jejich...
|
|
| |
|
|
Dítě a hřiště
Buzická, Lada ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Grendelová, Erika (oponent)
Bakalářská práce pojednává o hřišti a jeho různých principech zaměření. Popisuje významy dětského hřiště a zaměřuje se na ovlivnění a formování psychomotorických stránek dětské osobnosti konkrétními herními prvky. Také vymezuje pojem volného času a jeho význam. Tato práce se dále věnuje vybavení dětských veřejných hřišť, jejich bezpečnostním požadavkům a zabezpečení. Dále rozebírá vybraná veřejná hřiště na Praze 9 - Proseku a pomocí průzkumu zjišťuje, zda nově zrekonstruované hřiště splňuje požadavky dětí a rodičů.
|
|
|
Postoje středoškolské mládeže ke zdravé výživě
Řeháková, Jarmila ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Tato práce se zabývá tématem postoje středoškolské mládeže ke zdravé výživě. V teoretické části jsou zmapovány pojmy vývojová období převážně adolescence, vývoj osobnosti a identifikace s vrstevnickou skupinou, volnočasové aktivity a fyziologie výživy, způsoby stravování, diferencované stravování, zdravá výživa i zdravý životní styl. Praktická část, která byla realizována metodou dotazníkového šetření, se snaží prokázat či vyvrátit existenci vzájemného vztahu mezi studovaným oborem a preferencí zdravé výživy a zdravého životního stylu mládeže. Zabývá se otázkou, jestli existuje prokazatelný vztah v dosažených vědomostech v problematice zdravé výživy a zdravého životního stylu a studovaným oborem. Hlavním zjištěním jsou odhaleny neuspokojivé znalosti v otázkách zdravé výživy a zdravého životního stylu. Rodina bohužel nevěnuje dostatečnou pozornost zdravé výživě a mládež příliš nedbá na pravidelnost ve stravě. Žáci velmi často nesnídají a oběd nahrazují nejčastěji nevhodně složenou studenou svačinou, kterou si převážně kupují ve školních kantýnách. Ovoce, zeleninu a mléčné výrobky konzumuje středoškolská mládež v malém množství a nepravidelně. Jen zcela výjimečně dochází žáci do školní jídelny na teplý a energeticky i biologicky vyvážený oběd. Pitný režim je u podstatné většiny respondentů...
|
|
|
Umělecko-výchovné kontexty hudební pedagogiky v inovaci primárního vzdělávání
Dunovská, Marie ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Felix, Belo (oponent)
Disertační práce s názvem Umělecko-výchovné kontexty hudební pedagogiky v inovaci primárního vzdělávání charakterizuje z vědeckého pohledu filosofie, psychologie, hudební psychologie, neurofyziologie, pedagogiky a hudební pedagogiky význam hudební výchovy pro rozvoj osobnostní integrace člověka. Navazuje na podněty nové akademické disciplíny transdidaktiky a provádí její dedukci do praktické roviny primárního vzdělávání, v jehož ohnisku jsou silnými aktivizačními prostředky hudební činnosti. Prostřednictvím autorské tvorby a využití uměleckých inspirací cílí na součinnost hudebních činností s ostatními esteticko-výchovnými disciplínami, za jejichž spolupráce dochází k prohloubení emocionálního prožitku a rozvoji vztahu k uměleckým a etickým hodnotám, vedoucích k objevování krásna. Prohlubování prožitků při uměleckých aktivitách umožňuje na základě polyestetičnosti a integrativity kvalitní komunikaci kognitivních a emocionálních procesů ve vědomí dítěte. Dochází k jejich zintenzivnění, což představuje nezastupitelný vliv na zkvalitnění a rozvoj osobnostní integrace dítěte ve velmi důležitém období počátku školní docházky. Současné vzdělávání může prostřednictvím transdidaktiky s využitím polyestetičnosti a hudební integrativity takový proces pozitivně ovlivnit. Tento fakt je přiblížen mimo jiné...
|
|
| |
|
|
Dramatická výchova v osobnostním a sociálním rozvoji studentů technických vysokých škol
Schmidtová, Monika ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent) ; Marušák, Radek (oponent)
Dramatická výchova v osobnostním a sociálním rozvoji studentů technických vysokých škol Abstrakt Disertační práce se zabývá využitím dramatické výchovy v učebních plánech technické univerzity. Kurzy na Fakultě stavební ČVUT v Praze byly zaměřeny na osobnostně sociální rozvoj studentů. Vzhledem k tomu, že kurzy zážitkové pedagogiky byly ve studijních plánech fakulty v době výzkumu neobvyklé, práce studuje jak výsledky výuky, tak vnímání těchto kurzů studenty. Cílem práce je obecně ověřit, zda dramatická výchova je schopna efektivně pomáhat osobnostně sociálnímu rozvoji technicky orientovaných studentů terciárního vzdělávání. Text sestává ze dvou částí. Teoretická část se zabývá historicko-kulturním kontextem vzniku dramatické výchovy a osobnostní a sociální výchovy, a jejich začleněním do edukačního procesu. Prokazuje, že začleňování dramatické výchovy do vzdělávacího systému v České republice bylo složité. Výzkumná část mapuje kurzy dramatické výchovy, které se uskutečnily na Fakultě stavební v letech 2011/12 a 2012/2013. Tyto kurzy měly formu povinně volitelného předmětu. Práce hledá odpověď na otázku, zda a jak dramatická výchova ovlivňuje osobnostní a sociální rozvoj vysokoškolských studentů technického zaměření, a které faktory ovlivňují studentské vnímání tohoto procesu. Zjišťuje, zda tito studenti...
|
|
|
Rétorika jako volnočasová aktivita pro rozvoj osobnosti člověka
KULANDOVÁ, Petra
Tato práce se zabývá rétorikou jako volnočasovou aktivitou pro rozvoj osobnosti člověka. Teoretická část charakterizuje rétoriku, její předmět a zabývá se také historií rétoriky. Dále popisuje osobnost z psychologického hlediska a její složky, typy řečníků nebo image řečníka. Zabývá se též možnostmi, jakými lze osobnost člověka rozvíjet. V poslední kapitole teoretické části se práce zabývá volným časem, jeho historickým vývojem, funkcemi volného času a také osobnostním rozvojem člověka a s ním související verbální a neverbální komunikací. Empirická část práce obsahuje vymezení metodiky kvalitativního pilotního výzkumu metodou IPA, jehož cílem bylo zjistit od vybraných respondentů, zda a případně jak je v životě ovlivnilo studium rétoriky. Hlavní výzkumná otázka byla tato: Jakou životní zkušenost udělali studenti kurzu rétoriky? Byly provedeny rozhovory se čtyřmi respondenty, kteří se zúčastnili kurzu rétoriky, a s pomocí jejich výpovědí byla provedena analýza rozhovorů, ze kterých následně vznikly kategorie. Nakonec bylo popsáno závěrečné shrnutí výzkumu spolu s jeho výsledky.
|
|
|
Vliv hudby na osobnostní rozvoj u lidí v mezních životních situacích
ŠMÍDOVÁ, Miloslava
Diplomová práce zkoumá vliv hudby na osobnostní rozvoj u lidí v mezních životních situacích. V teoretické části představuje hudbu v její historii, její působení na osobnostní rozvoj člověka a způsoby vyrovnávání se s náročnými životními situacemi. Dokumentuje životní příběhy lidí, kteří se ocitli v limitovaných životních situacích a řešili je pomocí hudby a hudebním sebevzděláváním. Zkoumá, a z pozice hudebního pedagoga hodnotí, jak hudba ovlivnila kvalitu jejich života při zdravotní disabilitě a sociální exkluzi. Zvolená strategie kvalitativního výzkumu za použití techniky strukturovaného rozhovoru s třemi respondenty umožnila získat relevantní odpovědi na výzkumné otázky, jak s pomocí hudby prožívali náročné životní situace, jak se s nimi vyrovnávali, a jak prožívání jejich náročných životních situací posoudil hudební pedagog. Diplomová práce potvrdila předpoklad, že hudbu jako umění i jako nástroj muzikoterapie lze využívat v přímé sociální práci s lidmi, kteří se ocitnou v náročných životních situacích, jako prostředek ke zkvalitnění jejich života.
|
|
| |
host ::
RSS.