|
|
Dačicko jako české "Three Corners"? Analýza funkčních prostorových vztahů
SEDLÁKOVÁ, Marie
Tato bakalářská práce se zabývá zhodnocením funkčních prostorových vztahů a analýzou směrové orientace. Jako zájmové území byl zvolen správní obvod obce s rozšířenou působností Dačice nacházející se v jihovýchodním cípu Jihočeského kraje. Funkční vztahy byly zkoumány zejména do tří krajských a tří okresních měst. První část práce je zaměřena na vymezení a charakteristiku pojmů prostorová interakce, mobilita, region a periferie. Analytická část práce se zabývá analýzou zjištěných dat o časové dostupnosti, počtech spojů veřejnou hromadnou dopravou a dojížďce (do škol, za prací) do zvolených krajských a okresních center. Součástí analytické části je také výzkum prostorových vztahů pouze na území SO ORP Dačice. Ze zjištěných dat bylo následně možné zhodnotit vhodnost administrativní příslušnosti regionu k Jihočeskému kraji.
|
|
|
Ostravská scéna v rozšířeném kontextu 80. a 90. let
Král, Jakub ; Pech, Milan (oponent)
V důsledku postmoderní decentralizace myšlení dochází k roztříštění monolitického dějinného vývoje a společně s tím i k uznání periferních proudů uměleckého vývoje. V Čechách tak v polovině osmdesátých let vznikají dvě paralelní regionální umělecké scény - v Ostravě a Ústí nad Labem, které se vyznačují jiným přístupem k tradičním uměleckým strategiím. Zdá se, že tradiční disciplíny v regionech selhávají a tamější umělci v důsledku nemožnosti spojitého navázání a neexistenci institucionální opory volí vyostřené pozice vůči základům uměleckého díla a jeho potvrzování. V Ostravě se tak umělci v osmdesátých a devadesátých letech obrátili proti klasickému institucionálnímu provozu - v podobě orientace na veřejný prostor, a ke kritice modernistických základů autonomního uměleckého díla. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Všednost na kraji města
Dvořák, Jakub ; Nikitinová, Alice (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
Bakalářská práce je součástí dlouhodobě budovaného a rozvíjeného cyklu maleb, ve kterém se zabývám prostředím maloměstské periferie, respektive maloměstské krajiny obecně. V obrazech se snažím vytvářet atmosféru na aspektech všednosti, každodennosti a civilnosti. K vyjádření svého sdělení divákovi se nevyhýbám určité popisnosti. V malbě jsem se zaměřil především na kompozici a barvu. Mým hlavním cílem je předat divákovi obraz současného českého maloměsta.
|
|
|
Herzlich Willkommen
Dimitrov, Georgi ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Diplomový projekt je polemikou nad současným stavem českého pohraničí a spekulací nad jeho budoucím vývojem. Jako testovací příklad slouží osada Hatě, jež je součástí Chvalovic, obce ležící v těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem. Hatě jsou specifickým územím – urbánní strukturou, jež vznikla v 90. letech přímo na hraničním přechodu, v tehdejším bezcelním pásmu, a i po jeho zániku se rozvíjí v rozsáhlou komerční a zábavní zónu. Ta cílí především na návštěvníky z Rakouska, přijíždějící do Česka za levnějším zbožím a službami. Hatě nejsou jediným takovýmto příkladem – komerční a zábavní zóny se pravidlně opakují na všech zásadních hraničních přechodech mezi Českou republikou a Rakouskem, resp. Německem. Místa jsou definována bizarní estetikou, “dekadentními” provozy a deregulací – jako by zde bylo možné téměř vše. Projekt vychází z osobních zkušeností s územím, snahou vyrovnat se s místem definovaným totální ne-architekturou a táže se, jaká je pozice architekta v takovémto prostoru. Hatě jsou antitezí města, “zónou” pro únik z každodennosti, místem, jež je v rozporu se základními zásadami urbanismu. Jsou místem nabízející reflexi jak společnosti, tak i samotné profesi architekta. Práce se zabývá nejen “zónou” v Hatích, ale i obcí Chvalovice, v jejímž katastrálním území se Hatě nacházejí. Skrze vzájemnou synergii těchto dvou míst projekt spekuluje nad možným budoucím vývojem oblasti. Polemika vychází z akcelerace rozvoje území, jež je prostřednictvím návrhu vyhnána do extrému. Jako předmět návrhu je uvažován koncepční územní plán, respektive územní studie, která spekuluje nad možným uspořádáním prostoru obce Chvalovice spolu s osadou Hatě.
|
|
|
Brno žije na Veveří
Frimmel, Martin ; Joja, Milan (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Cílem této práce je nalezení urbanistického řešení stávající periferie uprostřed města. Problém je řešen pomocí ucelené kompozice staveb a jejich smíšenou funkcí. Tento systém evropských ulic je po staletí ověřen, proto byla snaha jej zakomponovat do moderního města.
|
|
|
Prostor Zakarpatska v české literatuře
Krabsová, Veronika ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Resumé Práce se zabývá fenoménem Podkarpatské Rusi, respektive Zakarpatska. Tradiční pohled na tento problém rozšířila o chronologický přehled děl českých autorů, kteří se ve své tvorbě inspirovali Podkarpatskou Rusí či Zakarpatskem a mapuje díla vzniklá od konce 19. století až do počátku 21. století. Soustředí se na jejich interpretaci zejména vzhledem k topologii. První kapitola předkládá terminologické problémy spjaté s územím Zakarpatské oblasti a ve zkratce shrnuje historii tohoto komplikovaného území. Další kapitola podává výčet výjimečností prostoru Podkarpatské Rusi (kontrasty, periferie, regionalismus, mýtus, exotika, idyla a dobrodružství) a pokouší se charakterizovat jeho specifičnost (zaostalost, víra v pověry, židé, alkoholismus, pytláctví, okouzlující příroda, zbojnictví). Podkarpatská Rus se jeví jako místo s tajemstvím, z něhož vyrůstají postavy- hypotézy. Důležitým termínem je též topos hory. Následující rozsáhlá kapitola prezentuje většinu děl českých autorů, která se inspirovala Podkarpatskou Rusí. Díla jsou řazená do kapitol dle jejich žánrové charakteristiky. Z toho vyplývá několik důležitý závěrů. Oblíbeným žánrem, který zobrazoval Podkarpatskou Rus, se stal román. Téměř všechny romány zvýraznily dokumentární složku. Převážila touha autorů informovat čtenáře o této neznámé zemi. Své...
|
|
|
Regionální identita obyvatel a rekreantů v pohraničí; případová studie: Bor na Tachovsku.
Sladká, Jana ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Kopp, Jan (oponent)
Diplomová práce "Regionální identita obyvatel a rekreantů v pohraničí; případová studie: Bor na Tachovsku" má za hlavní cíl posouzení regionální identity obyvatel a rekreantů v příhraniční oblasti Česka - Borska, a dále pak zjištění povědomí sounáležitosti uživatelů území, ve kterém žijí a které využívají k účelu rekreace. Vedle posouzení regionální identity na území Borska je cílem srovnat výsledky výzkumu vybrané oblasti s celkovými výsledky grantového projektu číslo 43/03/1491 a nalézt specifika, a to metodou dotazníkového šetření a řízených rozhovorů, včetně tabelárního a grafického znázornění výsledků šetření. Dalším cílem je posouzení regionální identity regionu na základě propagačních materiálů. Modelové území Boru na Tachovsku je příkladem příhraniční periferie Česka, kde formování regionální identity bylo velmi ovlivněno 2. světovou válkou a následným dosidlováním.
|
|
|
Diferenciace stability lokálních elit v obcích a mikroregionech Jihočeského kraje
Řezníčková, Pavla ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Váně, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o vnitřní diferenciaci Jihočeského kraje. Podstatou celé práce je posoudit možnosti hodnocení územní diferenciace venkovů z hlediska stability lokálních elit a ověřit nově navrženou metodiku hodnocení stability lokálních elit v zájmovém území. Na základě tohoto hodnocení jsme zjistili, že v modelovém území Jihočeského kraje dochází k územní diferenciaci stability lokálních elit a to v dichotomii kontinuálně se vyvíjející vnitrozemí versus pohraniční oblasti dosídlené po druhé světové válce. Hlavním zjištěním této práce je však souvislost diferenciace stability lokálních elit se sídelní strukturou obcí. Klíčová slova: Rozvoj venkova - periferie/jádro - venkov - lokální aktéři - elity
|
|
|
Diferenciace územních identit obyvatel na Karlovarsku
Dufková, Kateřina ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Osoba, Petr (oponent)
Diferenciace územních identit obyvatel na Karlovarsku Abstrakt Bakalářská práce se zabývá regionální identitou obyvatel Karlovarského kraje. Jeho příhraniční poloha a specifický historický a demografický vývoj (odsun tzv. českých Němců a téměř kompletní výměna obyvatelstva po druhé světové válce) z něj činí ideální modelové území pro zkoumání vztahu obyvatel k oblasti, v níž žijí. Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření je posuzována zakořeněnost místních obyvatel a pocit sounáležitosti s územím kraje. Pozornost je pak věnována diferenciaci územních identit v jednotlivých typech mikroregionů, vzájemně se lišících svým ekonomickým a populačním vývojem. Klíčová slova regionální identita, Karlovarsko, pohraničí, periferie
|
|
|
Moderní didaktické prostředky současnosti v řízení škol a vzdělávání
Ladrová, Iva ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Trojan, Václav (oponent)
Téma významu moderních didaktických prostředků v současných podmínkách pedagogické praxe je považováno za aktuální a často zařazované do odborných diskuzí. Závěrečná práce se zabývá otázkou, zda využívání moderních technologií může zefektivnit práci pedagogů včetně managementu školy a současně se stát jedním z kritérií zvyšování úrovně vzdělávání a rozvoje organizace. Diplomová práce přináší pohled na schopnost vedení školy i ostatních aktérů vzdělávání akceptovat, ale i vyvolávat změny a inovace ve vzdělávání. Dotýká se též problematiky ve smyslu otevření se školy a poskytování celoživotního vzdělávání místní komunitě. Práce se pokouší nalézt vzájemný vztah mezi efektivním využívání moderních technologií, možnostmi spolupráce a vlivu na výsledky práce. Závěrečná diplomová práce se zabývá využíváním ICT napříč různými druhy škol. Výzkumné šetření mělo též ověřit vliv didaktických prostředků na kvalitu a výsledky vzdělávání podle druhu škol, především těch, které se zúčastnily projektu Ústeckého kraje s názvem Komunitní škola (základních, středních, speciálních) včetně zpětné vazby. Výsledkem práce je sumarizace, interpretace a kompletace získaných údajů.
|
host ::
RSS.