|
|
Helsinský proces a jeho vliv na opozici v NDR a ČSSR
Jeřábková, Anna ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá opozičním hnutím v bývalém Československu a Německé demokratické republice a klade si za cíl jejich komparaci po podpisu Závěrečného aktu KBSE v Helsinkách v roce 1975, kterým se oba státy zavázaly k dodržování lidských práv. V první části práce jsou vymezeny přístupy různých autorů k užívání pojmu opozice a disent. Druhá část nejprve obecně nastiňuje mezinárodní situaci po druhé světové válce a zmiňuje potřebu evropské bezpečnostní konference, jež nakonec vedla právě ke KBSE. Ve třetí části jsou dále představeny opozičních proudy vzniklé v obou státech a je zkoumáno, jak byla situace opozice v obou zemích ovlivněna Helsinským procesem. V ČSSR se rychle zformovala Charta 77 a ve svém prohlášení se odvolávala na závazky přijaté v Závěrečném aktu KBSE. V NDR byl vývoj pomalejší. Stabilně zde existovala opozice z okruhu evangelické církve a řešila se hlavně mírová otázka. Hnutí zabývající se lidskoprávní otázkou se inspirovala československou Chartou 77 a začala vznikat až ve druhé polovině osmdesátých let. Tato skutečnost značí, že vývoj opozičního hnutí byl v obou zemích odlišný. Proto je dále řešena i problematika podobností a odlišností mezi východoněmeckou opozicí a československým disentem. Poslední část práce se věnuje vzájemným kontaktům a přeshraniční spolupráci...
|
|
|
Analýza současné opozice v Rusku
Mašková, Denisa ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Klokava, Anfisa (oponent)
Práce se zaměřuje na analýzu současné opozice v Rusku. Pozornost se soustředí především na podmínky pro existenci a činnost opozice vytvořené vládní garniturou, včetně účelových proměn platné legislativy a jejím vlivům na stav současné opozice. Dále si práce klade za cíl zmapovat klíčové opoziční subjekty a zjistit, jaký je charakter současné opozice, zda-li nabízí liberálně-demokratickou alternativu k existujícímu režimu či nikoliv. V neposlední řadě práce pomocí výzkumů veřejného mínění zkoumá, zda ve společnosti existuje prostor pro opozici a jak je opozice ve společnosti zakotvena. Práce představuje příspěvek k diskuzi vzhledem k charakteru současného režimu v Rusku a k reálným možnostem jeho změn v blízké budoucnosti, protože pro pochopení systému a jeho fungování je důležitá analýza opozice, jak z hlediska podmínek jejího fungování, tak jejího zakotvení ve společnosti a ideového zaměření.
|
|
|
Politika smiřování španělské protifrankistické opozice do přechodu k demokracii
Hloch, David ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Urban, Traian (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá vývojem a okolnostmi fenoménu politiky národního smiřování ve Španělsku mezi lety 1955 a 1975. Jejím cílem je pak odpovědět na otázku, do jaké míry byly tyto smírčí snahy úspěšné, tj. jaké byly jeho praktické výsledky, zabývá se však také otázkou dopadů těchto snah na španělskou společnost po pádu diktatury. Jedná se o případovou studii, jejíž náplní je teoretické vymezení pojmů spojených s problematikou rozdělené společnosti a jejího smiřování, představení hlavních aktérů rekonciliace a v neposlední řadě pak sledování vlastního vývoje procesu na příkladu chování komunistické strany a katolické církve. V práci je ukázáno, že tyto smírčí snahy reálně úspěšné byly, přičemž jejich dopad na následný vývoj španělské společnosti byl zásadní, neboť přímo vedl k politice paktu zapomnění. I tento výsledek je však možno vnímat jako problematický, jelikož kvůli němu nedošlo k uznání zločinů a obětí z období války a diktatury.
|
|
|
Cesta Augusta Pinocheta k moci; chilský puč 1973
Kunická, Tereza ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Práce se zabývá událostmi a vývojem v Chile, který vedl k vojenskému převratu a následnému nastolení autoritativního režimu v čele s Augustem Pinochetem v září 1973. Tento režim při svém vládnutí používal silnou represivní politiku a docházelo zde k plošnému porušování lidských práv; na druhé straně se ale Pinochet zasloužil o ekonomickou stabilizaci země, díky které se dnes Chile řadí mezi nejvyspělejší státy Latinské Ameriky. Vzhledem k hlavnímu cíli této práce, kterým je určení nejzásadnějších faktorů na úspěšnost převratu a převzetí moci Pinochetem, se velká část práce zaměřuje na vývoj v Chile na začátku 70. let, vnitřní politiku Allendeho režimu a celkovou politickou situaci v zemi, kterou je nezbytné znát pro pochopení pozdějšího vývoje. V další části jsou zmíněny události bezprostředně ovlivňující pučistické nálady v armádě a je zde věnován prostor i analýze převratu, který zapříčinil pád Allendeho vlády a nástup Pinocheta k moci. V neposlední řadě jsou detailně specifikovány faktory podílející se na pozitivním průběhu převratu; významná část se věnuje americkému vlivu na chilské události v 70. letech, která čerpá převážně z dříve přísně tajných dokumentů uveřejněných americkou vládou na konci 90. let. V závěrečné části práce jsou poté zmíněny události, jež následovaly po samotném převratu...
|
|
| |
|
|
Každodennost pronásledování. Lidské vztahy mezi Státní bezpečností a opozicí během normalizace.
Hošek, Jakub ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá střetáváním Státní bezpečnosti a opozice během normalizačního období v Československu. Cílem práce je plasticky zachytit různé formy tohoto střetávání, strategie, které při něm volily obě zainteresované strany a naznačit, kdy mezi těmito představiteli obou stran mohlo docházet ke vzniku osobních vztahů. Práce se opírá o prameny z provenience Státní bezpečnosti, materiály a texty, které vznikaly uvnitř opozice a také rozhovory s aktéry. To vše je podpořeno studiem a citacemi sekundární literatury. V první části jsou popsány strategie, které Státní bezpečnost uplatňovala proti opozici. Ve druhé části je popsáno, jak se tyto strategie promítly do života opozičních představitelů. Ve třetí části jsou vysvětleny obranné mechanismy, které si opozice vytvářela proti represím Státní Bezpečnosti, a čtvrtá část se zabývá lidskými vztahy mezi příslušníky Státní bezpečnosti a disidenty. Klíčová slova: Státní bezpečnost, opozice, disent, Charta 77, každodennost, persekuce
|
|
|
Opozice "člověk - zvíře" v jazyce. Příspěvek k českému jazykovému obrazu světa
Šťastná, Lucie ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem ke zkoumání českého jazykového obrazu světa a využívá základní teoretická a metodologická východiska kognitivní a kulturní lingvistiky. Práce se zabývá opozicí "člověk - zvíře", resp. "lidské - zvířecí" v češtině a ukazuje, jakým způsobem jsou v jazyce zooapelativa (názvy zvířat) vztažena ke skutečnostem z lidského světa. Velká část práce vychází převážně z analýzy českého slovníkového materiálu (z etymologických, výkladových, synonymických a frazeologických slovníků). Srovnána je rovněž vědecká (biologická) klasifikace živočichů s kategorizací v přirozeném jazyce. Pro kategorii ZVÍŘE jsou stanoveny čtyři základní domény, které konstituují pojmový model (rámec) této kategorie: "místo, kde zvíře žije", "fyzické vlastnosti", "chování zvířete" a "souvislost s člověkem". Součástí práce je i dotazníkový výzkum, jehož cílem bylo zjistit, jakým způsobem čeští mluvčí vnímají kategorii ZVÍŘE a zda považují některá zvířata za protypičtější než jiná.
|
|
|
Boj o hegemonii podle KSČ
Bruna, Jaroslav ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
(česky) Autor se pokusí postihnout proměnu KSČ ve vztahu k sobě samé a okolnímu prostředí zvláště v období od 17. listopadu do 21. prosince 1989. Využije přitom především články z Rudého práva a stenografický záznam z mimořádných zasedání ÚV KSČ 24. a 26. listopadu 1989, který vyšel pod názvem Poslední hurá. Považuje za vhodné dát do souvislosti události listopadu a prosince 1989 s politickým vývojem v ČSSR v lednu, na přelomu června a července, a v říjnu 1989. Tento pokus o analýzu bude vycházet ze zásad obecné lingvistiky Ferdinanda de Saussure a diskurzivní teorie Ernesta Laclau a Chantal Mouffe. Jako metoda pracovního postupu bude využita kombinace hegemonické analýzy a dekonstrukce. Při analýze proměny KSČ se autor především pokusí opřít o tři zásady, které vyplývají z diskurzivní teorie. Identita nemá pevně danou podstatu, ale je vytvářena v politických bojích o obsah konkrétních pojmů. Dochází k pokusům plně ukotvit identitu jednotlivců, skupin, společnosti. Identita ale není nikdy hotová, protože je možné dosáhnout jen jejího částečného ukotvení. Politické boje se vedou také o hranice společnosti - kdo ní patří a kdo je z ní naopak vyloučen. Přičemž nelze jednoznačně natrvalo určit, co je vnitřek a vnějšek - je to sporné. Nejasnost o tom, kudy přesně vedou hranice společnosti, umožňuje...
|
|
|
Občanská hnutí mezi roky 1977-1989 v Československu
Hoznour, Šimon ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Machart, Filip (oponent)
Práce se věnuje vybraným občanským hnutím v ČSSR. Klade si za otázku, zda měl disent vliv na konec totalitního režimu v Československu. Zkoumám postupný vývoj vybraných občanských hnutí, změnu jejich podpory mezi běžným obyvatelstvem a to, zda významnou roli opoziční osobnosti. V první části poskytuji teoretický rámec opozice v nedemokratickém režimu, který napomáhá dělení opozičních hnutí a zkoumání jejich organizační struktury. V druhé části práce se zabývám vybranými opozičními hnutími. U každého hnutí postupuji chronologicky, abych tak nejlépe prezentoval jeho případnou změnu v čase. Vypisuji všechny protestní akce, setkání a další aktivity, které hnutí pořádaly a měly za cíl aktivizovat obyvatelstvo. Vše doplňuji počty účastníků a zapojených osob. Poslední část práce se zabývá dvěma soudními procesy, které byly politicky motivované. Je to tzv. Pražský proces a proces s Pavlem Wonkou. Na těchto zkoumám reakci obyvatel, zahraničí a disentu. Výsledkem mé práce je porozumění opozičnímu hnutí v ČSSR a určení role, kterou disent hrál při konci režimu.
|
|
|
Diktatura A. Pinocheta - nástup k moci a konec jeho kariéry
Husáková, Gabriela ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Machart, Filip (oponent)
Bakalářská práce "Diktatura A. Pinocheta - nástup k moci a konec jeho kariéry" se zaměřuje na převrat v roce 1973 a nastolení nedemokratického režimu, stejně tak na jeho pád a následný proces demokratizace s důrazem na roli, již v tomto období chilských dějin sehrál generál Augusto Pinochet. Vzhledem k hlavnímu cíli této práce, kterým je uvést způsob a podmínky nástupu Pinocheta k moci a jeho vliv na politiku režimu, je většina práce primárně zaměřená na předpoklady a průběh vojenského převratu, vnitřní a vnější politiku, ústavu z roku 1980 a následný plebiscit v roce 1988, který zapříčinil jeho mocenský pád. Proto je část práce věnována i roli opozice, popisu kampaní pro tento plebiscit a vývoji během období demokratizace, kdy se Pinochet postupně stahuje z politické sféry. První část pojednává o chilském politickém systému před nástupem diktatury, včetně popisu Allendeho vlády, jejíž problémy zapříčinily vojenský převrat, a formálního začlenění Pinochetova režimu dle politologa Juana Linze. Dále je blíže specifikován režim samotný, především hospodářská a zahraniční politika režimu. Následující část práce je věnována roli opozice, na kterou navazuje popis politického pádu včetně popisu nové ústavy a výsledků plebiscitu v roce 1988. Poslední část pak popisuje postupnou demokratizaci, kdy se práce...
|
host ::
RSS.