|
|
Změny krajinného krytu na území Národního parku Podyjí
PĚNKA, Tomáš
V této diplomové práci jsem studoval využití území a změny krajinného pokryvu na území Národního parku Podyjí v období téměř osmdesáti let. Základní údaje byly získány z černobílých leteckých snímků z let 1952, 1974 a 1989 dále doplněny vektorovými vrstvami z let 1938 a 2014. Hlavními trendy ve sledovaném území bylo podstatné navýšení lesních ploch, snížení trvalých travních porostů a ploch využívaných k zemědělství. Analýza s využitím krajinných metrik ukázala, že rozloha lesu zapojeného vzrostla mezi lety 1952, 1974 a 1989 ze 66% na 75%, a rozloha otevřených lesů se za toto období snížila o 3% (z 10% na 7%). Získané výsledky také naznačily postupnou homogenizaci krajiny jako následek změny hospodaření v lesích. Tento trend může ohrozit zejména vzácné druhy organismů vázané na stanoviště otevřených lesů.
|
|
|
Návrh přírodovědné naučné stezky pro 1. stupeň ZŠ v CHKO Český les.
SVOBODOVÁ, Věra
Práce pojednává o přírodních a historických zajímavostech v oblasti CHKO Český les a zaměřuje se na přírodovědná a vlastivědná témata. Autorka navrhuje jednu trasu se čtrnácti zastávkami, jež lze podle aktuálního učiva vhodně kombinovat; tím vznikne mnoho alternativních tras. Vzhledem k náročnosti terénu je určena pro žáky 4. a 5. ročníků základních škol. Pro většinu zastavení je navržen pracovní list a pro průvodce metodická příručka s návody ke všem stanovištím. Cílem práce je žákům přiblížit alespoň část přírodního bohatství z téměř nedotčené přírody Českého lesa a probudit v nich zájem o její ochranu.
|
|
|
Přírodní zajímavosti Orlických hor a jejich využití v prvouce a přírodovědě
BAŘINOVÁ, Zuzana
Tato diplomová práce se zabývá zpracování přírodovědného učiva. Obsahuje návrhy dvou turistických exkurzí a jedné ukázkové hodiny. Cílem je vytvářet kladný vztah žáků k přírodě a její ochraně, a upevnit jejich znalosti z prvouky a přírodovědy, s využitím mezipředmětových vztahů. Práce je určena pro žáky 4. ročníku ZŠ se vzdělávacím programem RVP ZV, dále pro žáky 4.-8. ročníku ZŠ se vzdělávacím programem RVP ZV {--} příloha upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. K vycházkám i vyučovací hodině jsou vytvořeny pracovní listy, které obsahují úkoly určené pro jednotlivé zastávky.
|
|
|
Okno příležitosti. Přeshraniční výměna v oblasti životního prostředí na jihomoravsko-dolnorakouské hranici v letech 1984-1995
Vnoučková, Kateřina ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Olšáková, Doubravka (oponent) ; Šimková, Pavla (oponent)
Disertační práce se zabývá přeshraničními kontakty a transfery mezi jižní Moravou a Dolním Rakouskem v oblasti životního prostředí. Toto téma sleduje práce v období od poloviny 80. let do poloviny 90. let, kdy globální uvolnění napětí mezi Východem a Západem umožnilo rozvoj přeshraničních kontaktů již v době uzavřené hranice a následně po pádu železné opony. Práce vychází z transnacionálních dějin pozdního socialismu a období transformace a rozšiřuje toto zkoumání o regionální perspektivu. Cílem práce je ukázat, jakou roli hrálo životní prostředí v přeshraničních kontaktech mezi regiony. Na tuto otázku odpovídá práce ve třech tematických kapitolách - první z nich se zabývá přeshraniční spoluprací v procesu obnovy venkova, druhá se zaměřuje na oblast ochrany přírody, a třetí řeší otázku přeshraničního znečištění. V těchto tematických kapitolách sleduje práce tři roviny výzkumu. První z nich se zabývá otázkou, zda byl rok 1989 v přeshraničních kontaktech významným přelomem, nebo zda zde mezi vývojem v 80. a 90. letech existovala kontinuita. Druhou zkoumanou rovinou je vztah centrálního a lokálního vývoje a jejich vzájemné ovlivnění. Ve třetím sledu je práce zaměřena na přeshraniční transfery a na otázku, do jaké míry asymetrie a rozdílná životní úroveň obousměrné transfery tlumila, nebo pro ně naopak...
|
|
|
Ochrana přírody - běh na dlouhou trať; případová studie: Horský závod B7 a CHKO Beskydy
Jančová, Martina ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Skripnik, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se snaží nahlédnout do problematiky střetu sportu a rekreace, hromadných sportovních akcí s ochranou přírody a krajiny v Chráněné krajinné oblasti Beskydy formou případové studie zabývající se závodem Beskydská sedmička, která se řadí mezi nejpopulárnější extrémní horské maratony na území České republiky. Práce se dále zajímá o dopady průběhu závodu na přírodu v CHKO Beskydy i volnočasového pobytu turistů v CHKO Beskydy. Práce čerpá především z provedených rozhovorů s účastníky závodu, ředitelem závodu a Správou CHKO Beskydy, dále byla pro účely výzkumu použita metoda zúčastněného pozorování při závodu Beskydská sedmička v roce 2021. Všechny tyto metody jsou poté zpracovány pomocí triangulace do jednotlivých okruhů, popisujících problematiku sportu v CHKO Beskydy a jeho možné vize do budoucna. Klíčová slova Beskydská sedmička, CHKO Beskydy, ochrana přírody, vztah k přírodě, horský běh, sport v chráněných územích
|
|
|
Population Genetics of Parasites and Their Arthropod Hosts
Bezányiová, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Členovci (Arthropoda) jsou momentálně největším živočišným kmenem. Vzhledem k tomu, že paraziti nejspíše představují většinu druhů na Zemi, není těžké si představit, že na členovcích parazituje ohromné množství organismů. Paraziti členovců jsou však studováni nepoměrně méně v porovnání s parazity obratlovců, a to navzdory jejich množství, diverzitě, důležitosti a potenciálnímu využití. Paraziti totiž mohou, mimo jiné, sloužit jako dodatečný zdroj informací o biologii hostitele a o událostech, které v minulosti postihly populace hostitele. Genetická struktura populace parazitů a dalších symbiontů může odrážet tyto události a vlastnosti hostitele, a to díky úzkému soužití symbionta s hostitelem. Ačkoliv jsou paraziti ekologickou skupinou zahrnující řadu různých taxonů, je možné v jejich životních strategiích pozorovat konvergentně vzniklé vzorce. Modely popisující kostrukturování genetické struktury populací parazita a hostitele tedy vycházejí z několika málo proměnných jako je hostitelská specificita, komplexita životního cyklu parazita nebo dispersní schopnost hostitele či parazita. Někdy může parazit poskytnout detailnější obraz populační genetiky hostitele než hostitel sám. Takový parazit může sloužit jako zdroj informací pro plánování ochrany hostitele i parazita, jak se již stalo u některých obratlovců....
|
|
|
Právní úprava zvláštní územní ochrany přírody a krajiny v České republice a v Izraeli
Šichmanová, Kateřina ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza a porovnání právní úpravy zvláštní územní ochrany přírody v České republice a v Izraeli. Tato práce za hlavní cíl klade poskytnout základní přehled o právním rámci zvláštní územní ochrany přírody v komparovaných státech a srovnáním uvedených institutů upozornit na problematická místa právních úprav. Diplomová práce se člení na pět kapitol. Druhá kapitola, navazující na úvod, se zabývá právní regulací zvláštní územní ochrany přírody a krajiny v České republice a její součástí je pět podkapitol. První podkapitola nastiňuje historický vývoj vyhlašování zvláště chráněných území v českých zemích a popisuje rovněž dřívější právní režimy zvláštní územní ochrany přírody. Vzhledem k úzkému propojení národní a mezinárodněprávní úpravy práce v druhé podkapitole představuje nejvýznamnější mezinárodní smlouvy, týkající se zvláštní územní ochrany přírody včetně evropské právní úpravy. Dále práce pojednává o jednotlivých kategoriích zvláště chráněných území zřizovaných v České republice a o procesu jejich vyhlašování. Čtvrtá podkapitola analyzuje právní nástroje ochrany zvláště chráněných území, zejména administrativně-právní, koncepční, ekonomické prostředky a nástroje právní odpovědnosti. Na systematizaci orgánů státní správy v oblasti zvláštní územní ochrany přírody je...
|
|
|
Právní úprava vytvoření a ochrany soustavy NATURA 2000
Dostálová, Kateřina ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá právní úpravou vytvoření a ochrany soustavy Natura 2000. Jedná se o soustavu chráněných území vytvářených v členských státech Evropské unie, která směřuje k zachování a případné obnově přírodních stanovišť a vzácných a ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Cílem vytvoření soustavy Natura 2000 je zabezpečit rozmanitost druhů i celých ekosystémů, zejména těch, které jsou z celoevropského pohledu vzácné či ohrožené, a to na pokud možno co nejvyšší úrovni. Soustavu tvoří ptačí oblasti (SPA) vyhlašované na základě směrnice o ptácích a evropsky významné lokality (SAC) vyhlašované dle směrnice o stanovištích. V úvodu je podán krátký výklad historického vývoje ochrany přírody na našem území až do současnosti z pohledu práva a následuje základní seznámení s pojmem soustavy Natura 2000. Druhá kapitola se věnuje nejvýznamnějším mezinárodním úmluvám, které se soustavou více či méně souvisejí. Bernská úmluva dokonce inspirovala některá ustanovení naturových směrnic. Třetí kapitola je zaměřena na evropskou právní úpravu ochrany přírody a biodiverzity. Tato oblast spadá do rámce unijní environmentální politiky, souvisí však také s dalšími politikami. Právní základ je obsažen v primárních smlouvách, těžiště právní úpravy pak leží zejména v sekundárních pramenech...
|
|
|
Pozemkové úpravy a jejich vztah k ochraně životního prostředí
Měkota, Jan ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Drobník, Jaroslav (oponent)
Pozemkové úpravy a jejich vztah k ochraně životního prostředí - abstrakt Pozemkovými úpravami se prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V moderní podobě se pozemkové úpravy staly součástí našeho právního řádu vyhlášením zákona České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a v současné době se řídí režimem zákona č. 139/2002 Sb. Tento předpis vypočítává řadu cílů, jichž má být procesem pozemkových úprav, prováděných ve veřejném zájmu, dosaženo. Hlavním cílem této práce je zhodnotit přínos pozemkových úprav k ochraně životního prostředí. Zkvalitnění půdního fondu, kultivace krajiny a zvýšení její ekologické stability deklaroval jako jedny z cílů již zákon 284/1991 Sb. a stejně tak činí i současná právní úprava. Po úvodním vymezení účelu a předmětu pozemkových úprav, před tím, než se zaměří na ochranu ŽP, se práce stručně věnuje historii pozemkových úprav a příbuzných institutů, která dobře ilustruje bouřlivý vývoj pozemkového vlastnictví, jenž bylo odrazem řady zlomových událostí spojených s našimi dějinami. Pro pochopení smyslu a účelu pozemkových úprav je znalost této historie klíčová. Následuje kapitola věnující se řízení o pozemkových úpravách tak, aby se ozřejmil rámec, do...
|
|
| |
host ::
RSS.