Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 68 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zpracování územní studie jako podklad pro územní plán
MICHALOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce řeší problematiku zaměřenou na územní plánování, konkrétně na zpracování územní studie. Územní studie je zpracována ve vybrané lokalitě, kterou je katastrální území Nové Hrady. Na základě analýzy v území byla vyhodnocena nízká občanská vybavenost v blízkosti Vilové Čtvrti, proto se územní studie zabývá hodnocením a nalezením vhodné lokality pro nové rekreační centrum a nový supermarket. Navrhované lokality jsou nejprve důkladně popsány a následně vzájemně porovnány. Z navržených lokalit je vybrána nejvhodnější varianta. První část práce je věnována literární rešerši. Výsledkem práce je nalezení vhodné lokality pro výstavbu rekreačního centra a nového supermarketu.
Vývoj funkční autonomie obcí v Pražském městském regionu v období 1991-2019
Štrba, Šimon ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Šimon, Martin (oponent)
4 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá vývojem funkční autonomie obcí v zázemí Prahy v období 1991-2019. Dynamický populační nárůst pražského zázemí, sycený především rezidenční suburbanizaci, vedl z počátku transformace k posílení dostředivých pohybů za prací a do škol. V pozdější fázi sledovaného období se tento vztah začíná měnit ve prospěch funkčně více nezávislého zázemí. Funkční autonomie obcí byla sledována ve třech rovinách: dekoncentrace pracovní příležitosti v oblasti sociálních a komerčních služeb, rozvoj sítě vzdělávacích, zdravotnických a maloobchodních zařízení a vývoj dojížďkových proudů mezi Prahou a jejím zázemím. Jak nárůst pracovních příležitostí v oblasti služeb pro obyvatele, tak rozvoje základní občanské vybavenosti poukazuje na značné zvýšení funkční autonomie sídel v zázemí Prahy. V rámci pracovní a školní dojížďky jsou však obce stále silně provázány s jádrem městského regionu. Ve sledovaném období však současně narostla také pracovní vyjížďka z jádra do zázemí, což poukazuje na přetrvávající nesoulad mezi lokalizací práce a bydliště obyvatel městského regionu (spatial mismatch). Ačkoliv nelze zázemí Prahy označit za post-suburbánní prostor, identifikovaly jsme některé trendy, které poukazují na měnící se vztahy uvnitř Pražského městského regionu. Jedná se především o růst funkčního...
Řešení technologické etapy hrubé spodní stavby požární stanice v Brně
Motyčka, Tomáš ; Vlčková, Jitka Laura (oponent) ; Venkrbec, Václav (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší technologickou etapu hrubé spodní stavby požární stanice HZS a OSPVČ PČR. Jedná se o čtyřpodlažní budovu bez suterénu, která je umístěna do svahu u přehrady Brno. Jednotlivá podlaží jsou navržena jako ustupující s dominantními terasami na straně k přehradě. Objekt je navržen jako železobetonový monolitický skelet se systémem tzv. bílé vany doplněné vnější hydroizolací z PVC fólie. Objekt je založen na základové desce. Práce obsahuje technickou zprávu řešeného objektu, bližší a širší situaci dopravních vztahů, podrobný výkaz výměr, technologický předpis pro realizaci zakládání bílé vany, výkres a zprávu zařízení staveniště, časový plán, návrh strojní sestavy, kontrolní a zkušební plán, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, dále pak variantní posouzení stavební mechanizace.
Polyfunkční dům ve městě
Kopijevská, Kateřina ; Klimecký, Martin (oponent) ; Gerö, Jiří (vedoucí práce) ; Matějka, Libor (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh polyfunkčního domu v Poděbradech. Práce vychází z vypracované studie v předmětu AG034 –Ateliér architektonické tvorby 4. Řešené území se nachází mezi ulicí Paroubkova a Jiřího náměstí v Poděbradech, kde výškový rozdíl mezi ulicí a náměstím je 6,3m a cílem je tyto dvě místa propojit pasáží. Jedná se o přístavbu ke stávajícímu měšťanskému domu, jehož severní fasáda směrem do náměstí je pod památkovou ochranou. Přístavba se tedy nachází na západní části pozemku. K překonání výškového rozdílu slouží schodiště z ulice Paroubkova do atria. Objekt tvoří 6 podlaží, kde 3 podlaží slouží jako garáže, z něhož 1 je zcela pod zemí, a 3 podlaží, která slouží k občanské vybavenosti a bydlení, jenž se napojují na stávající objekt. Jako spojení mezi stávajícím a nově navrženým objektem je zastřešené atrium. Na každém podlaží se nachází 3 bytové jednotky o dispozičním řešení 3+KK, kde jsou byty propojeny pavlačí. Optickou clonu mezi atriem a byty tvoří navržená ocelová dělící stěna. Konstrukční systém budovy je kombinovaný z železobetonových sloupů s průvlaky a stěn. Stropní konstrukce jsou navrženy z železobetonových desek. Konstrukce je z části zastřešena jednoplášťovou plochou střechou a z částí se jedná o prosklené zastřešení.
Rezidenční spokojenost seniorů na vybraných pražských sídlištích
Slezáková, Alena ; Temelová, Jana (vedoucí práce) ; Šiftová, Jana (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit a porovnat rezidenční spokojenost seniorů ve věku 65 a více let na třech pražských panelových sídlištích - Invalidovna, Háje a Nové Butovice, která se kromě jiného liší obdobím výstavby. Výzkum realizovaný na přelomu května a června 2011 metodou polo-strukturovaných rozhovorů zjišťuje spokojenost seniorů v několika oblastech - základní obchody a služby, volnočasové aktivity, sociální vztahy, doprava a mobilita, veřejné prostory a zelené plochy, bydlení, bezpečnost. Kromě toho je hodnocena rezidenční stabilita seniorů a celková rezidenční spokojenost.
Rezidenční spokojenost domácností bytových domů v pražských lokalitách - role občanské vybavenosti
Bursa, Otakar ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Kubeš, Jan (oponent)
Rezidenční spokojenost patří mezi významné složky spokojenosti člověka se životem. Utvářena je unikátním souborem různých činitelů, kam může být zařazena také dostupnost a kvalita občanské vybavenosti v okolí bydliště. Význam tohoto faktoru ale býval často podceňován a skutečný vztah rezidenční spokojenosti a přítomnosti občanské vybavenosti není dosud znám (Swindell, Kelly 2005). Diplomová práce se proto zaměřuje na kvantitativně analytický výzkum rezidenční spokojenosti ve dvou odlišně vybavených pražských lokalitách s cílem prohloubit současné znalosti této problematiky. Výsledky ukazují, že vybavenost bydliště službami má významný vliv na utváření rezidenční spokojenosti srovnatelný s kvalitou bydlení nebo charakterem sousedství. Tento vztah je nicméně částečně ovlivněn přikládanou důležitostí přítomnosti služeb lišící se zejména podle typu lokality (sídlištní či suburbánní) i pozicí domácnosti v životním cyklu. Klíčová slova: rezidenční spokojenost, občanská vybavenost, Praha, sídliště, suburbium
Význam a vývoj vesnického osídlení na území České republiky
Ondrůšková, Tereza ; Obrtlík,, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vesnickým osídlením na území České republiky. Nejprve dochází k definování pojmu vesnice a dalších příbuzných pojmů. Vesnice je vnímána z pohledu legislativy a územního plánování. Úvodní část zahrnuje popis historického vývoje a struktury vesnic a zmiňuje i lidovou architekturu. Stěžejní část práce je zaměřena na současný stav českých vesnic. Dochází ke všeobecné analýze zahrnující oblasti jako veřejný prostor, občanská vybavenost, zeleň, doprava, památky či nová zástavba. Analýza byla aplikována na vesnice nacházející se ve správním obvodě obce s rozšířenou působností Kroměříž a na obec Rataje. Na základě zjištěných poznatků hodnotí vesnice a nastiňuje možnosti jejich budoucího vývoje.
Občanská vybavenost v Pacově v 60. letech 20. století
Pultrová, Lucie ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce názvem Občanská vybavenost v Pacově v 60. letech 20. století se v rámci regionálních dějin zabývá občanskou vybaveností ve městě Pacov v 60. letech 20. století. Hlavním cílem této práce je popis vývoje vymezených oblastí občanské vybavenosti (zdravotní péče, obchodní síť, komunální služby) zajišťující některé (základní) potřeby občanů v daném městě a časovém období. Primárním zdrojem poznání jsou pak dobové archivní prameny. V této práci jsou nejprve představeny výzkumné téma a cíle práce, důležité pojmy a využité prameny, poté pak celorepublikový historický kontext zkoumané doby. Následuje její hlavní část: popis vývoje konkrétních oblastí občanské vybavenosti tak, jak o ní hovoří především archivní prameny. Práce je zakončena vizuálním materiálem vztahujícím se danému tématu. Klíčová slova Občanská dravotní péče, obchodní síť, komunální služby, regionální dějiny
Návrh udržitelné městské struktury - na bázi středověkého města - pro 21.století.
Bušinová, Eva ; Erben, Adam (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem udržitelné městské struktury, na bázi středověkého města, ve 21. století. Hlavní myšlenkou návrhu je vytvoření nové části města Náměště nad Oslavou s cílem propojit ji se stávající městskou strukturou a zároveň ji rozšířit o chybějící prvky rozvíjejícího se města. Nově zastavěné území je koncipováno s důrazem na výstavbu nového rezidenčního bydlení se službami občanské vybavenosti a současně navržení a vytvoření veřejných prostranství a soukromých částí vnitrobloků a viladomů. Snahou diplomové práce bylo navrhnout rozrůstající se území tak, aby se přizpůsobilo potřebám dnešní společnosti a zároveň se stalo součástí stávajícího města. Z urbanistického hlediska, na základě tématu diplomové práce, je cílem spojit prvky středověkého města s prvky města budovaného v 21. století. Koncept vychází z plánovitě rozvržené sítě ulic s polyfunkčními objekty určenými pro obchod a výrobu v parteru a bydlení v dalších podlažích, které vznikaly ve středověkém městě. Znakem středověkého města bylo emocionální vnímání propojení striktních linií a podivných tvarů do jednoho celku, a proto byly navrženy v nové části města budovy pro bydlení s téměř čistými geometrickými liniemi, zatímco objekty občanské vybavenosti jsou organických tvarů.
Kohoutovice - městská část tří center
Tlamková, Anna ; Tichý, Jan (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Práce v úvodní části stručně nastiňuje historický i současný vývoj městské části Kohoutovice z hlediska historických událostí a urbanistického rozvoje. Následně se však práce zaměřuje na podrobnou analýzu tří potenciálních center této městské části. Každé centrum je vyhodnocováno na základě předem stanovených kritérií, která vystihují vztah vybraných center ke svým návštěvníkům. Zanalyzovaná kritéria jsou následně vyhodnocena a porovnána za účelem výběru nejvhodnější z těchto tří řešených ploch pro vybudování plnohodnotného kulturního jádra obce a kulturního zázemí pro kohoutovické občany s ohledem na budoucí urbanistický rozvoj obce.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 68 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.