|
|
Význam neolitické expanze ve střední Evropě - posouzení fylogenetického stáří mtDNA haploskupin u české populace.
Priehodová, Edita ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Brdička, Radim (oponent)
Zemědělství, resp. první kultury neolitu, vznikly na Předním východě před více než 10 000 lety. Neolit, jakožto nový životní styl s naprosto odlišným archeologickým projevem, pak rychle pronikal do jihovýchodní Evropy. Ve střední Evropě jsou první doklady neolitických kultur staré již 7 000 let. Uvažuje se o tom, že tato kulturní inovace ovlivnila do značné míry i demografický růst na zemědělství se podílejících populací. Za takové situace by ale muselo docházet k fixaci nových mutací, které by mohly vytvořit nové, pro Evropu specifické haploskupiny, jejichž ancestrální vazby by se nacházely na Předním východě. Fylogeografické studie evropských a předovýchodních mtDNA sekvencí zjistily, že se na evropské neolitické komponentě podílejí převážně haploskupiny J a T1, a že příspěvek nově příchozích zemědělců do celoevropského genofondu činí zhruba 10 - 20 %. V jednotlivých částech Evropy ale takové výzkumy povětšinou aplikovány nebyly. Cílem této diplomové práce je určit které klady haploskupin J a T1 by se na neolitické expanzi ve střední Evropě mohly podílet. Tyto haploskupiny jsme určili z D-loop oblasti mtDNA u souboru 281 vzorků současné populace České republiky. 36 sekvencí J a T1 mtDNA haploskupin jsme spolu s dříve publikovanými 124 sekvencemi haploskupiny J a 40 sekvencemi haploskupiny T1 z...
|
|
|
Komentovaný překlad: Hibbert, Christopher. The Story of England . Phaidon, 1992. kapitoly 1 - 6, s.12-89)
Šerbaumová, Anna ; Tobrmanová, Šárka (vedoucí práce) ; Šťastná, Zuzana (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je vypracování překladu první části knihy A Story of England britského autora Christophera Hibberta a následného komentáře, který zahrnuje překladatelskou analýzu originálu, popis metody překladu a popis předkladatelských problémů a posunů. První část knihy pojednává o dějinách Anglie od neolitu až do roku 1066, přičemž se zaměřuje zejména na jednotlivé vlny osidlování ostrova. Jedná se o populárně naučný text, který se vyznačuje zejména množstvím termínů, reálií, rozvitých větných členů, polovětných vazeb a komplikovanou syntaxí. Klíčová slova: překlad, překladatelská analýza, vnětextové faktory, vnitrotextové faktory, metoda překladu, překladatelský problém, překladatelský posun, lexikum, syntax, britské dějiny, neolit, římská Británie, Anglosasové
|
|
| |
|
|
Příspěvek k poznání způsobu obživy na přelomu neolitu a eneolitu (srovnávací studie západního kulturního okruhu s oblastí Čech a Moravy)
Mattová, Sabina ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Neustupný, Evžen (oponent) ; John, Jan (oponent)
Předkládaná studie se zabývá řešením otázky fenoménu zvýšené lovecké aktivity na přelomu neolitu a eneolitu, jehož příčiny byly dosud řešeny pouze s ohledem na environmentální podmínky na lokalitách. Fenomén je sledován na lokalitách poměrně velkého prostoru střední Evropy, nicméně současně existují lokality s převládajícím zemědělským způsobem hospodaření. Studie se snaží na základě podrobné komparační analýzy hmotné kultury lokalit západního kulturního okruhu a Čech a Moravy zachytit odraz tohoto fenoménu na archeologickém materiálu, sledovat rozdíly mezi lokalitami s převahou domácích produktů a lokalitami převahou zdrojů divokých. Zároveň registruje možný vliv přírodního prostředí lokalit na vzrůstající tendenci lovu. Pro účely vytvoření databáze je vypracován podrobný katalog lokalit zachycující nejdůležitější informace o hmotné kultuře s ohledem na předpokládaný způsob hospodaření. Katalog rovněž slouží jako vodítko pro vytvoření jednotlivých ukazatelů do databáze, které setřídí požadovaná data do srovnatelné podoby. Následně je vytvořena popisná databáze zachycující odraz hospodářské základny jednotlivých lokalit. Na základě filtrační analýzy jsou data porovnávána s ohledem na dva odlišné regiony a dva různé způsoby subsistence. Výsledkem jsou podrobné srovnávací tabulky ve stati...
|
|
|
Sídliště kultury s vypíchanou keramikou v Jaroměři ve světle osídlení východních Čech v mladším neolitu
Burgert, Pavel ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Zápotocká, Marie (oponent)
Práce představuje výsledky zpracování materiálu získaného výzkumem sídliště kultury s vypíchanou keramikou v Jaroměři (okr. Náchod). Pomocí prostorových vztahů a rozboru keramického souboru byla studována vnitřní chronologie sídliště. Studiem kamenné industrie bylo sídliště ukotveno do širších distribučních vztahů v regionu a zároveň bylo možné sledovat výrobní aktivity na zkoumané ploše. Pomocí keramiky byly vyčleněny tři sídelní fáze, odpovídající přechodu mezi starším a mladším stupněm kultury. Této chronologii také odpovídá měnící se stavební tradice domů na sídlišti. Existence předpokládaného samostatného výrobního okrsku nebyla prokázána. Studie přináší pohled na podobu keramické náplně v důležitém období počátků pronikání lengyelských vlivů z Moravy do prostoru Čech. Klíčová slova neolit - východní Čechy - kultura s vypíchanou keramikou - sídliště - keramika Create PDF files without this message by purchasing novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
|
|
| |
|
|
Neolitický dům na Balkáně - geneze a etnoarcheologické studium
MAJEROVIČOVÁ, Tereza
Tato práce se zaměřuje na dům a jeho vývoj v období neolitu v oblasti Balkánu. Jak byl objekt konstruován a vnitřně uspořádán. Jakým způsobem byl používán tehdejší společností a nakolik ovlivňovaly jednotlivé architektonické typy strukturu tehdejších obyvatel. Na základě dostupných zdrojů zaměřujících se na neolitický dům v konkrétních oblastech Balkánu, jsou vypracovány jednotlivé kapitoly, jež poskytují obecný vhled do problematiky tohoto tématu.
|
|
|
Neolitický sídelní areál Hrdlovka: analýza keramického materiálu
VONDROVSKÝ, Václav
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl především analýzu keramického materiálu z neolitického sídelního areálu Hrdlovka odkrytého během záchranného terénního výzkumu v letech 1987 až 1990. Pro účely zpracování nálezů a nálezových situací byla vytvořena komplexní databáze a digitalizovaný plán lokality v prostředí GIS. Vlastní analýza keramiky byla směřována zvláště k ustanovení relativní chronologie sídelního areálu a vydělení jeho stavebních fází. Současný deskripční systém české neolitické keramiky byl s ohledem na specifika hrdloveckých nálezových situací upraven a doplněn. Proces chronologické analýzy zahrnující také prostorová data byl rozdělen do několika kroků. Výsledná sekvence čítá 10 sídelních horizontů (Hrdlovka A - J), které odpovídají téměř nepřerušenému vývoji od nejstaršího stupně kultury s lineární keramikou až po mladší stupeň kultury s vypíchanou keramikou. Důležité poznatky byly získány především o přechodové fázi mezi oběma kulturami, která byla v Hrdlovce doložena dvěma sídelními horizonty. V práci byla také v omezeném rozsahu podána analýza prostorové distribuce keramiky a některých znaků neolitické architektury.
|
|
| |
|
|
Dlouhé domy kultury s vypíchanou keramikou na sídlišti Hrdlovka - Liptice (okr. Teplice)
VONDROVSKÝ, Václav
Práce si klade za cíl částečné zpracování výzkumu neolitického sídliště na katastrech bývalých obcí Hrdlovka-Liptice. S ohledem na množství získaného materiálu a odkrytých situací bylo pole zájmu zúženo na dlouhé domy období kultury s vypíchanou keramikou. Keramický materiál byl analyzován z výplní objektů prostorově spjatých s domem č. III, který tak bylo možné blížeji datovat. Zjištěná fakta jsou komparována se současnými poznatky o konstrukci a názory na funkci neolitických dlouhých domů.
|
host ::
RSS.