Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Neolitické a eneolitické osídlení Hořovické kotliny se zaměřením na kamennou industrii
Stolz, Daniel ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Pavlů, Ivan (oponent) ; Zápotocká, Marie (oponent)
Zkoumání neolitického a eneolitického osídlení jednotlivých oblastí je nezastupitelné při studiu celé řady problémů. Například, při řešení celkového osídlení a jeho vývoje, hustoty osídlení, vztahu k přírodnímu prostředí, k předchozímu a následujícímu období, distribuce kamenných surovin a místa jejich získávání, průběhu významných komunikací, velikosti obhospodařovaných areálů, kontaktů mezi sousedními i vzdálenými regiony atd. V Čechách mu byla ale dlouhou dobu věnována malá pozornost. Teprve od 80. let minulého století se dostává do popředí zájmu. Sloužilo však vždy pouze k řešení jednoho nebo několika málo problémů. Ve své práci bych tak chtěl alespoň částečně zaplnit tuto mezeru a pokusit se naznačit možnost řešení výše zmíněných problémů. Jako zájmové území jsem si zvolil oblast Hořovické kotliny. Intenzivní archeologická památková péče od 80. let minulého století a detailní povrchový výzkum celého zájmového území v uplynulých 15 letech poskytl bohatou pramennou základnu, jakou vlastní v současnosti jen malé množství regionů v Čechách.
Sídliště kultury s vypíchanou keramikou v Jaroměři ve světle osídlení východních Čech v mladším neolitu
Burgert, Pavel ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Zápotocká, Marie (oponent)
Práce představuje výsledky zpracování materiálu získaného výzkumem sídliště kultury s vypíchanou keramikou v Jaroměři (okr. Náchod). Pomocí prostorových vztahů a rozboru keramického souboru byla studována vnitřní chronologie sídliště. Studiem kamenné industrie bylo sídliště ukotveno do širších distribučních vztahů v regionu a zároveň bylo možné sledovat výrobní aktivity na zkoumané ploše. Pomocí keramiky byly vyčleněny tři sídelní fáze, odpovídající přechodu mezi starším a mladším stupněm kultury. Této chronologii také odpovídá měnící se stavební tradice domů na sídlišti. Existence předpokládaného samostatného výrobního okrsku nebyla prokázána. Studie přináší pohled na podobu keramické náplně v důležitém období počátků pronikání lengyelských vlivů z Moravy do prostoru Čech. Klíčová slova neolit - východní Čechy - kultura s vypíchanou keramikou - sídliště - keramika Create PDF files without this message by purchasing novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
Neolitické a eneolitické osídlení Hořovické kotliny se zaměřením na kamennou industrii
Stolz, Daniel ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Pavlů, Ivan (oponent) ; Zápotocká, Marie (oponent)
Zkoumání neolitického a eneolitického osídlení jednotlivých oblastí je nezastupitelné při studiu celé řady problémů. Například, při řešení celkového osídlení a jeho vývoje, hustoty osídlení, vztahu k přírodnímu prostředí, k předchozímu a následujícímu období, distribuce kamenných surovin a místa jejich získávání, průběhu významných komunikací, velikosti obhospodařovaných areálů, kontaktů mezi sousedními i vzdálenými regiony atd. V Čechách mu byla ale dlouhou dobu věnována malá pozornost. Teprve od 80. let minulého století se dostává do popředí zájmu. Sloužilo však vždy pouze k řešení jednoho nebo několika málo problémů. Ve své práci bych tak chtěl alespoň částečně zaplnit tuto mezeru a pokusit se naznačit možnost řešení výše zmíněných problémů. Jako zájmové území jsem si zvolil oblast Hořovické kotliny. Intenzivní archeologická památková péče od 80. let minulého století a detailní povrchový výzkum celého zájmového území v uplynulých 15 letech poskytl bohatou pramennou základnu, jakou vlastní v současnosti jen malé množství regionů v Čechách.
Neolitické a eneolitické osídlení Hořovické kotliny se zaměřením na kamennou industrii
Stolz, Daniel ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Pavlů, Ivan (oponent) ; Zápotocká, Marie (oponent)
Zkoumání neolitického a eneolitického osídlení jednotlivých oblastí je nezastupitelné při studiu celé řady problémů. Například, při řešení celkového osídlení a jeho vývoje, hustoty osídlení, vztahu k přírodnímu prostředí, k předchozímu a následujícímu období, distribuce kamenných surovin a místa jejich získávání, průběhu významných komunikací, velikosti obhospodařovaných areálů, kontaktů mezi sousedními i vzdálenými regiony atd. V Čechách mu byla ale dlouhou dobu věnována malá pozornost. Teprve od 80. let minulého století se dostává do popředí zájmu. Sloužilo však vždy pouze k řešení jednoho nebo několika málo problémů. Ve své práci bych tak chtěl alespoň částečně zaplnit tuto mezeru a pokusit se naznačit možnost řešení výše zmíněných problémů. Jako zájmové území jsem si zvolil oblast Hořovické kotliny. Intenzivní archeologická památková péče od 80. let minulého století a detailní povrchový výzkum celého zájmového území v uplynulých 15 letech poskytl bohatou pramennou základnu, jakou vlastní v současnosti jen malé množství regionů v Čechách.
Rondely a struktura sídelních areálů v mladoneolitickém období
Řídký, Jaroslav ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Zápotocká, Marie (oponent) ; Pavlů, Ivan (oponent)
První polovina 5. tisíciletí je ve střední Evropě reprezentována nálezy artefaktů dvou hlavních komplexů kultur- komplexu s keramikou zdobenou vpichy a komplexu s keramikou zdobenou převážně malováním. Naprostá většina těchto artefaktů bývá vyzvedávána z nálezových situací vzniklých po složitých formativních procesech. Nejčastějším zdrojem neolitických movitých nálezů jsou jámy různých tvarů i rozměrů, jejichž výzkum bývá dlouhodobou a často i nudnou záležitostí. O něco zajímavější jsou nálezy půdorysů kůlových domů, hrobů nebo příkopů s pravidelným půdorysem - tzv. rondelů. Právě rondel je fenomén, ke kterému se upírají zraky nejen specialistů na dané období. Upoutává pozornost svou monumentálností, pravidelným tvarem a zejména pravidelnými vstupy různých tvarů, počtu a zaměření. Právě vstupy v palisádách a příkopech vzrušují velké množství badatelů i laiků. Rondely bývají na jejich základě považovány za observatoře k pozorování oblohy nebo kalendáře určující dobu setí či sklízení pěstovaných produktů. V současné době evidujeme až ke dvěma stovkám těchto objektů, a to z prostředí různých archeologických kultur. Poměrně vysoký počet publikovaných rondelů už dovoluje srovnat tyto objekty formálně, metricky a posléze i geograficky. Mladoneolitický rondel bude hlavním tématem této práce. Powered by TCPDF...
Pohřbívání dětí v neolitu a eneolitu na našem území
Vejskalová, Lucie ; Zápotocká, Marie (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Tématem mé bakalářské práci je problematika pohřbívání dětí v neolitu a eneolitu na území Čech a Moravy. Shromáždila jsem co nejvíce publikovaných nálezů pozůstatků dětí1 datovaných do daných období, sestavila databázi a na tomto podkladu se snažila zjistit maximum informací o světě dětí a jejich postavení ve společnosti příslušných kultur. Práci jsem rozdělila do tří základních částí. První z nich se věnuje kulturám neolitickým - kultuře s keramikou lineární, vypíchanou a moravskou malovanou. Nejvíce se zabývám kulturou s lineární keramikou, neboť jsem mohla porovnat nálezy dětských hrobů z našeho území s nálezy z celé středoevropské oblasti díky publikaci německé badatelky Beaty Siemoneit (1997). Pro ostatní kultury neolitu a eneolitu jsem podobné souborné práce k dispozici neměla, tudíž se v jejich rámci omezím jen na zpracování a vyhodnocení nálezů z našeho území bez širšího středoevropkého kontextu. Druhá část práce rozebírá hroby dětí veneolitu opět po jednotlivých kulturách. Věnovala jsem se kultuře jordanovské, nálevko vitých pohárů, řivnáčské kultuře, kultuře kulovitých amfor a kulturám se šňůrovou keramikou a se zvoncovitými poháry. Pro badenskou kulturu se mi dětské hroby nepodařilo objevit, pro chamskou kulturu v Čechách a jevišovickou kulturu na Moravě doklady hrobů nejsou vůbec. Poslední,...

Viz též: podobná jména autorů
1 Zápotocká, Monika
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.