|
| |
|
|
Dopad reemigrace na národní identitu
Axmannová, Kamila ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Souhrn Předkládaná diplomová práce prezentuje výsledky výzkumného projetu zabývajícím se dopadem reemigrace na národní identitu. Záměrem výzkumného projektu bylo zjistit pomocí kvalitativního výzkumu, konkrétně zakotvené teorie, ústřední jev ve vnímání národní identity. Výsledky zakotvené teorie naznačují, že tímto jevem je míra adaptace jedince na prostředí respektive míra akulturace a následně míra reintegrace. Do tohoto jevu však vstupují intervenující podmínky, jako jsou strategie zvládání zátěžových situací, pracovní úspěšnost či rodinné a přátelské vazby. Hlavní kontextovou linii v tomto směru představuje emigrace a reemigrace jedince se všemi příčinnými a intervenujícími podmínkami. Významným prvkem kontextové linie je však i samotný fakt odchodu jedince, včetně jeho přípravy na odchod ze země. To ve své podstatě určuje do velké míry i samotný proces akulturace jedince v emigraci s dopady na vnímání národní identity. Pokud bych měla vytvořit shrnutí výsledku výzkumného šetření v jedné větě, charakterizovala bych jej takto: "Míra akulturace jedince v emigraci určuje vnímání národní identity v reemigraci." První část diplomové části má sloužit jako vhled do problematiky reemigrace. Snahou zde bylo objasnění pojetí národa, nacionalismu a národní identity. V posledních dvou kapitolách teoretické části...
|
|
|
Hokej jako symbol národní identity aneb česká společnost 20 let od zlatého Nagana
Burdová, Karolína ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem budování národní identity skrze sport, konkrétně lední hokej. Zaměřuje se především na aspekty přispívající k reprodukci české národní identity, za takové jsou označovány především symboly, které svou všudypřítomností připomínají příslušnost jedince k danému národu, stejně tak ale i média, která se výrazně podílí na mytizaci sportovních událostí. Jednou z událostí, jež sehrála důležitou roli při tvorbě české národní identity, jsou Olympijské hry v Naganu v roce 1998. Úspěch českých hokejistů na tomto turnaji se již před dvaceti lety jistým způsobem zapsal do dějin, důkazem je několik odkazů, které po sobě tento triumf zanechal. Práce vznikla na základě výzkumu, jež kombinoval vícero metod. Zúčastnila jsem se participativního pozorování přenosů hokejových zápasů národního týmu, provedla analýzu dokumentů, které odkazují na to, jakou stopu ve společnosti vítězství hokejistů zanechalo, a také jsem uskutečnila polo-strukturované rozhovory s fanoušky ledního hokeje. Rozhovory napovídají, že vítězství hokejistů v Naganu za pomoci médií a banálního nacionalismu podlehlo mytizačnímu procesu, a tak sehrálo významnou roli při utváření české národní identity.
|
|
| |
|
|
Sportovci jako hrdinové - konstrukce a vývoj obrazu českých olympijských medailistů
Houzar, Petr ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce " Sportovci jako hrdinové - konstrukce a vývoj obrazu českých olympijských medailistů" se zabývám způsobem, jakým je v mediálních obsazích konstruován obraz olympijského vítěze a jeho následná transformace do mýtu národního hrdiny. K tomuto tématu text přistupuje z pohledu sémiotické analýzy. Seznamuje se základními koncepty sémiotiky a mediálních studií jako jsou vizuální komunikace, znak, kód, mýtus, sociální konstrukce reality, reprezentace a stereotyp. Tyto koncepty jsou pak v analytické části textu použity jako výchozí nástroje pro analýzu fotografií (jejich popisků) a titulků v denním tisku. Text na příkladu šesti olympioniků, v rozmezí let 1998 - 2008, ukazuje jak české deníky s obrazy hrdinů pracovaly a tvořily jednotlivé příběhy a základní archetypy. Ve své první části nabízí základní teoretický rámec sloužící k pochopení obrazu hrdiny jako sociálního konstruktu. Sportovec svým vítězství získává novou, mediálně konstruovanou, identitu. V druhé části se text pokouší analyzovat mediální obsahy, které pracují s obrazy sportovců bezprostředně po jejich olympijském vítězství. Dochází ke zjištění, že média mají tendenci tvořit příběhy vítězství, které jsou genderově nevyrovnané a stereotypní. Text nám dále nabízí jednotlivé obrazy, jejich nosné znaky a vzájemné porovnání, které...
|
|
| |
|
|
Národnostní politika KSČ v období první republiky
Čučela, Roman ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem národností politiky Komunistické strany Československa od jejího založení v roce 1921 až do přijetí Mnichovské smlouvy v roce 1938. Cílem práce je popsat jakým způsobem se národnostní politika KSČ vyvíjela a z jakých důvodů se vyvíjela určitým způsobem. Práce začíná popsáním pohledu na národnostní otázku dvou směrů, které národnostní politiku KSČ ovlivnily, pohled marxistický-leninistický a pohled Bohumíra Šmerala, výrazného sociálně demokratického představitele před založením KSČ a následně zakladatele této strany, a národnostní situace v nově vzniklé Československé republice. Práce dál postupuje chronologicky a analyzuje národnostní politiku strany, její kritiku a podněty ke změně a samotné změny v ní. Historii strany se práce věnuje jen v případě, kdy byla přímo nebo nepřímo ovlivněna její národnostní politika. Bakalářská práce se zabývá také výsledky KSČ ve volbách do poslanecké sněmovny Národního shromáždění ve volebních krajích podle jejich národnostního složení, a tím, jak se tyto volební výsledky měnily společně s proměnami v národnostní politice strany. Pro výzkum byly využívány především dokumenty KSČ a vyjádření jejích vedoucích představitelů. Použity jsou ovšem i dokumenty Komunistické internacionály, či, pro úplnější přehled, pozdější díla historiků.
|
|
| |
|
| |
|
|
Rozvíjení národní kulturní identity, tradic a hodnot ve vyučovacím předmětu český jazyk na základní škole
Šebelová, Dana ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Babušová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proměnami v pojetí vlastenectví a národní identity v průběhu doby od poloviny 19. století do současnosti. Teoretická část vymezuje pojmy národ, národní identita a snaží se o charakteristiku české národní identity. Sleduje, jak se měnilo její pojetí v souvislosti se společenskými změnami v naší vlasti. Dále se zabývá pojmy výchova a výchova k vlastenectví a jakým způsobem byla uplatňována ve školách v jednotlivých sledovaných historických obdobích. Práce se také zaměřuje na vymezení pojmu mateřský jazyk a jeho úlohy při budování národní identity. Nabízí porovnání, jak byl budován a upevňován vztah k českému jazyku na obecné, národní a základní škole minulého i tohoto století. Praktická část má charakter smíšeného výzkumu a skládá se ze dvou částí. První část se zabývá analýzou školních osnov, školních dokumentů a učebnic od počátku 20. století po současnost s orientací na vlasteneckou výchovu. Důraz byl kladen na učebnice pro 5. postupný ročník základní, obecné a národní školy. Výzkum ukazuje, jak se měnil přístup k vlastenecké výchově v souvislosti se společenskými a politickými změnami v naší zemi. Druhá část výzkumu zkoumá, pomocí řízeného rozhovoru, postoj učitelů k výuce vlastenecké výchovy a jakým způsobem se tato výchova na jednotlivých školách uplatňuje. Jedná...
|
host ::
RSS.