|
| |
|
|
Konceptualizace emocí v českém znakovém jazyce (Na příkladu hněvu)
Gardelková, Barbora ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Práce se zaměřuje na konceptualizaci emocí v českém znakovém jazyce, zejména na jazykovou konceptualizaci hněvu. Autorka nejprve seznamuje se základními postuláty a teoretickými východisky kognitivní lingvistiky mluvených a znakových jazyků. Dále předkládá souhrnné informace o metafoře a metonymii v mluvených i ve znakových jazycích, zabývá se přitom zejména metaforicko-metonymickou konceptualizací hněvu a ukazuje metafory a metonymie spojené s hněvem v angličtině, polštině a češtině. Jádro práce tvoří vlastní výzkum hněvu v českém znakovém jazyce. Analýzou empiricky získaného jazykového materiálu autorka dospívá k základním metaforám a metonymiím pojmu HNĚV v českém znakovém jazyce. Ty pak v závěrečné tabulce srovnává s konceptualizacemi hněvu ve zmiňovaných jazycích mluvených. Klíčová slova: kognitivní lingvistika, emoce, konceptualizace emocí, pojem HNĚV, český znakový jazyk, metafora, metonymie, metaforické mapování, ikonické mapování, ikonicko-metaforické mapování.
|
|
|
Jazykový obraz Chodů
Strenková, Johana ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
Tato práce si klade za cíl sestavit jazykový obraz Chodů, tj. jak je slovo fixováno v jazyce a v konceptuálním systému běžného mluvčího. Za tímto účelem byla vybrána kanonická literatura tematizující Chody, některá chodská periodika, korpus syn2013pub a z ústní lidové slovesnosti Jindřichovy zpěvníky a několik výborů z chodských pohádek a pověstí. Práce také vycházela z dat systémových, tj. ze slovníků, kde se vyskytuje heslo Chod, abychom zachytili denotace tohoto slova. Dále se práce zabývala etymologií slova Chod a jeho synonymy, což také objasňuje předmět zkoumání této práce. Všechna data byla analyzována a byly shromážděny konotáty a kolokace, postoje k denotátu vyskytující se ve vícero zdrojích, abychom sestavili jazykový obraz Chodů. Mezi nejčastější kolokace a konotáty potvrzené ve vícero zdrojích patří Chodsko, pohraniční služba, privilegia a povinnosti Chodů, Kozina a Lomikar, povstání, Újezd, rebelové, obránce proti německým vlivům, vlastenectví, svoboda, kroj, nářečí, muzika, dudy, koláče, Chodské slavnosti, keramika, sedlák, praporec a pes, paličatost, odbojnost, hrdost, svéráznost, pospolitost, pracovitost, láska ke kraji, vyprávění, houževnatost, nepoddajnost, vznětlivost, sudičství, lakota, nepevná víra, pověrčivost.
|
|
|
Metaforizace poruch autistického spektra
Tulachová, Kristýna ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Gvoždiak, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje metaforizaci poruch autistického spektra (PAS) a reprezentaci těchto poruch v neodborných online médiích. Cílem bylo prozkoumat aspekty problematiky vztahu metafory a poruch autistického spektra. V teorii metafory vychází práce z kognitivní lingvistiky a jejího přístupu ke konceptuální metafoře. Představuje metafory, které se v souvislosti s poruchami autistického používají nejčastěji, přičemž jsou rozlišovány metafory neurotypické a metafory autistické. Dále se věnuje medializaci poruch autistického spektra a uvádí možnosti kategorizace toho, jak se o PAS píše v neodborných online médiích. V závěru diskutuje celkovou problematiku metaforizace poruch autistického spektra a možnosti změny v oblasti jejich reprezentace.
|
|
|
Jazykový obraz smrti, posmrtného života a umírání u žáků základních a středních škol
Wildová, Zuzana
Disertační práce Jazykový obraz smrti, posmrtného života a umírání u žáků základních a středních škol se věnuje rekonstrukci jazykového obrazu smrti těchto skupin žáků, jeho vzájemné komparaci a jeho srovnání s rozvinutým psychologickým konceptem smrti. Dále charakterizuje, jak se v jazykovém obrazu smrti u žáků projevuje tabuizace tohoto tématu a jaké modifikace jazykového obrazu světa obraz smrti u žáků vykazuje. V první části se práce zabývá pojetím smrti v jazyce a kultuře, a tedy také jazykovou a socio-kulturní tabuizací tohoto fenoménu. Věnujeme se zde vývoji nazírání na smrt v historii a také vývoji konceptu smrti u dětí a mládeže. Teoretickým východiskem pro tuto práci jsou metody kognitivní lingvistiky a jejího přístupu ke zkoumání jazyka. Charakteristikou tohoto lingvistického přístupu, jeho metod, jakož i hlavních směrů a představitelů se zabýváme v další části práce. Z metod kognitivní lingvistky vycházíme nejen při zpracování, ale také při sběru jazykových dat. Ve třetí části práce analyzujeme jazyková data systémová, textová a empirická. Textová data čerpáme z textů intencionální literatury pro děti a mládež, z textů učebnic českého jazyka pro 2. stupeň základních škol a z textů publikovaných na sociálních sítích. Empirická data, získaná prostřednictvím dotazníkového šetření...
|
|
|
Projevy metaforičnosti v onomastice u žáků a studentů
Štěpánová, Pavla
Disertační (rigorózní) práce zkoumá projevy metaforičnosti, jak je ve specifickém jazykovém materiálu, partnerských pojmenováních, vnímají žáci devátých tříd a studenti čtvrtých ročníků středních škol. Partnerská pojmenování, tedy způsoby vzájemného oslovování mezi dvěma lidmi tvořícími pár, byla vybrána záměrně vzhledem ke své silné metaforické povaze. Jejich nejednoznačné zařazení do propriální sféry jazyka zároveň umožnilo kriticky zhodnotit strukturně-funkční vymezení vlastních jmen a nabídnout kognitivní pohled na vlastní jména, který je opřený především o důraz na konotativní složku významu a metaforickou podstatu lidského myšlení. Základem výzkumného šetření byl dotazník, skládající se ze dvou částí, a skupinové a individuální rozhovory s dívkami. Díky první části dotazníku byl získán dostatečný lexikologický materiál, který se stal předmětem analýzy metaforických konceptualizací partnera (lásky). Individuální rozhovory představovaly východisko komunikačně-pragmatické analýzy partnerských pojmenování. Druhá část dotazníku a skupinové rozhovory s dívkami umožnily podrobně analyzovat konotace a vnímání metaforičnosti u třinácti vybraných partnerských pojmenování určených dívkám. KLÍČOVÁ SLOVA metafora, kognitivní lingvistika, onomastika, antroponomastika, partnerské pojmenování, milenecké...
|
|
|
Teorie rámců a její edukační možnosti
Huleja, Jan
Teorie rámců a její edukační možnosti Jan Huleja Katedra českého jazyka PhDr. Ladislav Janovec, Ph.D. Abstrakt Disertační práce Teorie rámců a její edukační možnosti sestává z teoretické, praktické a didaktické kapitoly. Tématem první z nich je teorie rámců, jež napříč různými humanitními a společenskými disciplínami zahrnuje řadu konceptů a teoretických pohledů, které pojednávají o tom, jak jednotlivci, skupiny či společnosti vnímají a organizují realitu a jak o ní komunikují. V druhé části práce na aplikaci nazvané Rámce Ostravy v českém jazykovém obrazu světa demonstrujeme potenciál teorie rámců pro kulturnělingvistické a diskurzivní analýzy. Vycházíme v ní z rozsáhlého a reprezentativního vzorku českého jazykového materiálu (z textových, systémových a empirických jazykových dat). Na jeho základě se pokoušíme rekonstruovat český jazykový obraz Ostravy a zaměřit se na to, z jakých rámců se skládá, tj. jakým převažujícím způsobem uživatelé českého jazyka Ostravu zobrazují, jak o ní vyprávějí. Naším cílem je současně představit Ostravu jako významný český kulturní a společenský fenomén, jenž je evokován takovými lexikálními jednotkami a strukturován takovými konceptuálními prostředky, které jsou v textu české kultury nezaměnitelně "ostravské". V třetí části se zaměřujeme na přínos teorie rámců pro...
|
|
|
Jazykový obraz smrti, posmrtného života a umírání u žáků základních a středních škol
Wildová, Zuzana
Disertační práce Jazykový obraz smrti, posmrtného života a umírání u žáků základních a středních škol se věnuje rekonstrukci jazykového obrazu smrti těchto skupin žáků, jeho vzájemné komparaci a jeho srovnání s rozvinutým psychologickým konceptem smrti. Dále charakterizuje, jak se v jazykovém obrazu smrti u žáků projevuje tabuizace tohoto tématu a jaké modifikace jazykového obrazu světa obraz smrti u žáků vykazuje. V první části se práce zabývá pojetím smrti v jazyce a kultuře, a tedy také jazykovou a socio-kulturní tabuizací tohoto fenoménu. Věnujeme se zde vývoji nazírání na smrt v historii a také vývoji konceptu smrti u dětí a mládeže. Teoretickým východiskem pro tuto práci jsou metody kognitivní lingvistiky a jejího přístupu ke zkoumání jazyka. Charakteristikou tohoto lingvistického přístupu, jeho metod, jakož i hlavních směrů a představitelů se zabýváme v další části práce. Z metod kognitivní lingvistky vycházíme nejen při zpracování, ale také při sběru jazykových dat. Ve třetí části práce analyzujeme jazyková data systémová, textová a empirická. Textová data čerpáme z textů intencionální literatury pro děti a mládež, z textů učebnic českého jazyka pro 2. stupeň základních škol a z textů publikovaných na sociálních sítích. Empirická data, získaná prostřednictvím dotazníkového šetření...
|
|
|
Projevy metaforičnosti v onomastice u žáků a studentů
Štěpánová, Pavla
Disertační (rigorózní) práce zkoumá projevy metaforičnosti, jak je ve specifickém jazykovém materiálu, partnerských pojmenováních, vnímají žáci devátých tříd a studenti čtvrtých ročníků středních škol. Partnerská pojmenování, tedy způsoby vzájemného oslovování mezi dvěma lidmi tvořícími pár, byla vybrána záměrně vzhledem ke své silné metaforické povaze. Jejich nejednoznačné zařazení do propriální sféry jazyka zároveň umožnilo kriticky zhodnotit strukturně-funkční vymezení vlastních jmen a nabídnout kognitivní pohled na vlastní jména, který je opřený především o důraz na konotativní složku významu a metaforickou podstatu lidského myšlení. Základem výzkumného šetření byl dotazník, skládající se ze dvou částí, a skupinové a individuální rozhovory s dívkami. Díky první části dotazníku byl získán dostatečný lexikologický materiál, který se stal předmětem analýzy metaforických konceptualizací partnera (lásky). Individuální rozhovory představovaly východisko komunikačně-pragmatické analýzy partnerských pojmenování. Druhá část dotazníku a skupinové rozhovory s dívkami umožnily podrobně analyzovat konotace a vnímání metaforičnosti u třinácti vybraných partnerských pojmenování určených dívkám. KLÍČOVÁ SLOVA metafora, kognitivní lingvistika, onomastika, antroponomastika, partnerské pojmenování, milenecké...
|
|
|
Smrt, posmrtný život a umírání v jazykovém obrazu světa žáků českých a krajanských základních a středních škol
Wildová, Zuzana ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Pacovská, Jasňa (oponent) ; Šindelářová, Jaromíra (oponent)
Disertační práce Jazykový obraz smrti, posmrtného života a umírání u žáků základních a středních škol se věnuje rekonstrukci jazykového obrazu smrti těchto skupin žáků, jeho vzájemné komparaci a jeho srovnání s rozvinutým psychologickým konceptem smrti. Dále charakterizuje, jak se v jazykovém obrazu smrti u žáků projevuje tabuizace tohoto tématu a jaké modifikace jazykového obrazu světa obraz smrti u žáků vykazuje. V první části se práce zabývá pojetím smrti v jazyce a kultuře, a tedy také jazykovou a socio-kulturní tabuizací tohoto fenoménu. Věnujeme se zde vývoji nazírání na smrt v historii a také vývoji konceptu smrti u dětí a mládeže. Teoretickým východiskem pro tuto práci jsou metody kognitivní lingvistiky a jejího přístupu ke zkoumání jazyka. Charakteristikou tohoto lingvistického přístupu, jeho metod, jakož i hlavních směrů a představitelů se zabýváme v další části práce. Z metod kognitivní lingvistky vycházíme nejen při zpracování, ale také při sběru jazykových dat. Ve třetí části práce analyzujeme jazyková data systémová, textová a empirická. Textová data čerpáme z textů intencionální literatury pro děti a mládež, z textů učebnic českého jazyka pro 2. stupeň základních škol a z textů publikovaných na sociálních sítích. Empirická data, získaná prostřednictvím dotazníkového šetření...
|
host ::
RSS.